Měli z prdele kliku, jak by po mudlovsku řekal jeho skoro manželka. Ozvalo se sice několik povzdechnutí a šeptem sdělovaných nesouhlasů, zejména od rudovlasců, ale nahlas nikdo nic neřekl. "Pak tedy," pokračoval oddávající poklidně, "prohlašuji vás za manžele," pronesl obřadně.

A bylo to oficiální. On a Grangerová byli manželé.

"Můžete políbit nevěstu," pokynul muž Dracovi. Ten z toho neskákal zrovna dvakrát radostí. Sice věděl, že to přijde, přece jenom měl za sebou tento kouzelný moment už dvakrát. Ale naivně doufal, že Pansy zařídí, aby to tentokrát mohli vynechat. To se přepočítal. Bude si to s ní muset později vyřídit.

Naklonil se k Hermioně, která se netvářila o nic víc klidně než on. Těsně před tím, než ji poprvé políbil, zašeptal: "Uklidni se, Grangerko. Nepřenáším žádné nemoce." Jak předpokládal, vyvolalo to na její tváři drobný úsměv, o kterém si svatebčané mohli myslet, že je úsměvem čiré radosti. Spojil jejich rty v krátkém polibku. Neprotahovali to déle, než bylo nezbytně nutné. Přesto ho udivilo, že líbat Grangerovou vůbec nebylo tak strašně divné, jak si myslel, že bude. Když se odtáhly, zaznamenal, že i ona stěží skrývá své překvapení. Očividně, stejně jako on o ní, měla i ona o něm horší mínění. To zasáhlo jeho ego. Nestačil si z ní šeptem utáhnout, neboť svatebčané propukli v ohlušující jásot.

Otočili se k nim čelem s obrovskými úsměvy, které zakryly všechnu nejistotu. Hermiona mu povzbudivě stiskla ruku a on ji opatrně objal. Přiskla se k němu, jakoby to byla přirozenost a pomalým krokem je navigovala mezi svatebčany.

Ty Weaslyovic dvojčata si odněkud vytáhla frkačky a zuřivě začala vyluzovat prapodivné zvuky. Proti jeho vůli mu to vyvolalo úsměv na tváři. Ten se ještě rozšířil, když si všiml, jak je začala peskovat matka celého klanu. Layla v přední řadě vytvrale výskala a nadšeně poskakovala tak dlouho, že ji jeho matka stáhla k sobě na klín a začala jí tiše cosi povídat. O několik řad dál s úsměvem tleskali jeho přátelé, ke kterým se už přidal i Theodor. Draco jim věnoval polovičatý úsměv. Všichni čtyři zvedli se škodolibým úšklebkem oči nad jeho hlavu. Když povytáhl obočí, Theo se záhadně pousmál. Dřív, než stačil pochopit, co jejich chování znamená, začaly všude kolem létat kytky. Malé kytky se v nemyslitelném množství snášely na jejich hlavy. Podíval se na Grangerovou, která se přesně v ten moment rozesmála. Květiny kolem ní poletovaly a ona se nezastavitelně smála. Připomínala mu skutečně šťastnou novomanželku. Nic však nemohlo být pravdě vzdálenější. Natáhla k němu ruku a přirozeným gestem mu sundala jednu květinu, co mu přistáhla na hlavě.

"Budíš teď velký respekt," zašveholila a se zářivým úsměvem se obrátila k jejich publiku.

"Zasraný kytky," zanadával Draco v odpověď. "Zabiju Pansy," zavrčel, když se jejich příval zdvojnásobil.

Jeho novomanželka, anižby přestala rozdávat šťastné úsměvy, na půl pusy zašeptala: "Ne za vším musí stát Pansy, můj drahý."

Šokovaně se zastavil uprostřed kroku. Pevně stiskl ruku kolem jejího pasu. "Ty v tom máš prsty?"

"Ne. Vůbec ne. Jak tě to mohlo napadnout?" Nevinně se usmála a lehce ho zatahala za ruku, aby pokračovali vstříc svým rodinám.

"Ty..." vypravil ze sebe Draco nevěřícně. Hermiona mu věnovala rychlý, škodolibý úsměv.

"Vžij se do své role," zašeptala posměšně.

Odfkl si.

Společně se postavili, kousek od místa, kde je oddali, aby přijmuli gratulace. Draco si otráveně povzdechl, načež ho jeho drahá paní Malfoyová loktem bolestivě šťouchla do žeber. "Řekla jsem, ať se vžiješ do své role," zasyčela rozzlobeně. Dřív, než jí stačil odseknout, přistoupili první gratulanti.

"Hermiono," usmála se paní Weaslyová. "Je to pro mě stále těžké, uvěřit tomu, že jsi právě s Malfoyem šťastná. Ale z celého srdce ti to štěstí a lásku přeju, drahoušku. Zasloužíš si to. Po tom všem, co se stalo..." nechala vyznít větu do ztracena, aby se nemusela dotknout událostí pohřebených roky a mlčením.

Hermiona se dojatě usmála. Před Dracem se snažila tvářit jako hrdinka, které na názoru jejích milovaných nezáleží. Snažila se tak tvářit i sama před sebou. Ale ve skutečnosti zoufale toužila po jejich souhlasu, podpoře a lásce. "Moc děkuji, Molly," špitla. "Věř mi, že vím, co dělám," dodala a nechala ženu Weaslyovic klanu postoupit k Dracovi. Pravdou ale bylo, že spíš jen doufala, že ví, co dělá.

Obrátila se k dalšímu gratulantovi, kterým byla Narcissa. "Hermiono," usmála se elegantní paní Malfoyová přívětivě, "děkuji, že sis vzala ten náhrdelník."

"Ach," Hermiona se rozpačitě chytila za šperk, "to byla maličkost. Děkuji, že jste mi jej zapůjčila."

Narcissa se trochu křečovitě usmála. "To je samozřejmost, má drahá. Lucius byl trochu proti, neboť je to rodinný šperk Malfoyů," udělala pauzičku a Hermioně se zdálo jakoby se tím snažila to tvrzení shodit, vysmát se mu. Jakoby, narozdíl od manžela, šperk nevnímala tak hodnotně. Ale ruku do ohně by za to nedala. "Ale jsem toho názoru, že se k tobě musíme chovat stejně, jako ke kterékoliv jiné Dracově manželce. Pochopitelně je to pro nás stále těžké, ale," zajíkla se, "pracujeme na tom. Nemyslíme si, že jsi horší, jen je to zkrátka komplikované..." mávla neurčitě rukou. Hermiona ji však pochopila. Rozuměla všemu nevyřčenému. A pocítila novou vlnu obdivu k této ženě, co po celý život žila nadřazeně vůči mudlorozeným a teď se snaží jednu takovou přijmout ve své rodině. Bez předsudků. Bez nenávisti. Bez odsuzování.

"Chápu, Narcisso," pousmála se. Na malý moment starší ženě stikla ruce a zaklesla svůj pohled do toho jejího. A tehdy mezi nima došlo k němému porozumění. Nebyly přítelkyně a Hermiona dost pochybovala, že někdy budou, ale vzájemně se respektovaly. Narcissa po chvilce opatrně své ruce z jejího sevření vykroutila a s posledním drobným úsměvem se přesunula k synovi.

Hermiona si nervózně skouskla ret. Ale vzápětí se usmála, když zaznamenala, kdo další jí přišel gratulovat. "Ne že zničíš mého přítele," ušklíbl se Theo a mrkl na ni.

"To bych si za nic na světě nedovolila," usmála se a nechala se obejmout.

Zmijozelský muž nebyl na přílišné citové výlevy, tak ji jen krátce, povzbudivě stiskl ruku a odporoučel se. Jeho místo ihned nahradil Ron. Muž, kterého roky milovala. Muž, se kterým nikdy nestanula před oltářem, ač o tom roky snila. Nervózně se pousmála. Cítila se trapně, když tu před ním stála ve svatebním a s příjmením Malfoyová. Nikdy si spolu plně nevyřešili, co se událo před lety. Naučili se kolem toho opatrně tančit. Tak, aby mohli být přátelé, ale mohli tiše zapomenout na měsíce mileneckého vztahu. Přesto nikdy už to nebylo jako dřív. To přátelství postrádalo tu bezmeznou upřímnost a oddanou lásku, která tam byly před tím. Před tím než se to všechno stalo.

"No..." zamumlal rozpačitě Ron, "je mi to proti srsti, ale fakt vedle něj vypadáš šťastně," vysoukal ze sebe neochotně, "takže asi...přeju hodně štěstí?" nadhodil neurčitě.

Hermiona se pohnutě usmála a sevřela jeho ruce ve svých. "Děkuju Rone. Moc ti děkuju. Za všechno." Oba věděli, co tím vším myslí. Nebylo třeba více slov. Zrzek se ještě jednou rozpačitě pousmál, stiskl jí ruce a neochotně poodešel k Dracovi.

Hermiona ho smutně pozorovala ještě, když ze sebe soukal polovičatou gratulaci před Dracem, než ji vyrušil hlas hlavní hvězdy celé svatby. "Doufám, že ho srovnáš do latě. Hrozně zvlčel od té doby, co jsem ho opustila," pronesl Pansy Nottová věcně.

Pobaveně vyprskla smíchy. "Myslím, že to bude dost těžké, ale budu se snažit jak jen to půjde."

"Máš mou plnou podporu, to už přece víš" vážně přikývla černovlasá žena. "Mimochodem," naklonila se k ní blíž, "co říkáš na svatbu. Povedla se mi, že?"

"Je naprosto úžasná," přikývla radostně Hermiona. "Klobouk dolů, Nottová," popíchla ji.

Pansy se k ní naklonila a šeptem pronesla: "I já před tebou smekám, Malfoyová. Tvůj herecký výkon zatím hodnotím plným počtem bodů." Odtáhla se, mrkla na ni a odcupitala pryč.

Její místo bleskurychle nahradila Ginny. "Co ti ta čarodějnice chtěla?" vyprskla zhnuseně. "No nic, to je jedno," mávla odmítavě rukou, "chtěla jsem ti vlastně říct, jak ti to sluší, Herm."

"Děkuju, Ginny," usmála se na kamarádku a nechala se láskyplně obejmout.

"Moc vám to přeju," zahuhlala jí zrzka do ramene, "teda nějak mi pořád hlava nebere toho Mafoye, ale je to tvůj život a..." povzdechla si a odtáhla se, "chci říct, že i když sis zvolila úplně jinou cestu, než jsme všichni očekávali, i když děláš něco, co je neobvyklé a vlastně dost pohoršující, jsem si jistá, že děláš správné rozhodnutí, Herm."

Drobým slzám dojetí Hermiona nedokázala zabránit. "Opravdu si to myslíš, Ginny?"

"Samozřejmě," přikývla rozhodně její přítelkyně. "Za posledních několik let jsem tě neviděla šťastnější. Byť je to s Malfoyem, je to správné. Ať si říká, kdo chce, co chce."

"Děkuju ti. Moc to pro mě znamená," špitla. Ginny se naposledy povzbudivě usmála a s výhružným výrazem se zaměřila na jejího novomanžela.

S uslzenou tváří přijala Hermiona desítky dalších gratulací. Přál jí Harry, který vyjádřil své plné nadšení kdykoliv Malfoye udeřit, pokud bude třeba. Přála jí Kira, která dojetím plakala. Přál jí Blaise, který se spiklenecky usmíval a prohlašoval ať Draca nešetří. Přála jí Fleur, která se téměř rozplakala nad Hermioniným kouzelným vzhledem a několikrát opakovala, jak moc jim to přeje. Přáli jí George a Fred, kteří pro ni předvedli jeden ze svých nejnovější triků a slíbili, že mají dost hnojůvek, kdyby si snad Malfoy příliš vyskakoval. Přijala spoustu dalších gratulaci až nakonec k ní přistoupil poslední člověk. "To nejlepší na konec, že?" ušklíbla se na Luciuse.

Věnoval jí lehce zamračený pohled. "Moc dobře víte, jak jsem proti."

"Ano," přikývla srozuměně Hermiona. Jeho postoj byl poměrně zřejmý od první vteřiny, co se o zásnubách dozvěděl.

"Ale abych byl upřímný," povzdechl si Lucius Malfoy unaveně, "můj syn se zdá vedle vás šťastný. A příliš dobře si uvědomuji, že doba, kdy si čistokrevní brali čistokrevné, je dávno pryč." Hermiona vykulila šokem oči. "Netvrdím, že vaše manželství schvaluju," dodal Lucius vztekle, "ale musím uznat, že spolu vypadáte velmi spokojeně a já proti tomu nic nezmůžu," ztěžka si povzdechl. Hermiona ho opatrně sledovala. Tenhle chlap se vůbec nepodobal na toho, co ji málem zabil pohledem, když mu přišla oznámit své zasnoubení s jeho synem. Instinktivně se úkrokem přiblížila k Dracovi, který se od ní během gratulací vzdálil na tři kroky. Teď se ty tři kroky zdály jako nekonečná propast. "Jediné, co po vás chci, slečno Grangerová," pokračoval Lucius Malfoy unaveným hlasem, "je abyste mého syna neopustila. I když to tak nevypadá, dva rozchody s ním pořádně zamávaly a já bych ho rád konečně viděl šťastného. Nesmířím se s jeho volbou a ani se o to nebudu snažit. Ale když už si vybral právě vás, chci, abyste jej udělala šťastným a nezpůsobovala mu bolest."

Hermiona šokem otevřela ústa. Svět se zbláznil? Nebo jí ty výpary ze všech parfémů, co na ni Ginny s Lavandulí nastříkaly, stouply do hlavy? "Vynasnažím se," zašeptala nakonec stále příliš konsternovaná, než aby vypotila cokoliv inteligentnějšího.

*** *** ****

Draco ani nevěděl, kolika lidem potřásl rukou. Na jeho vkus jich bylo příliš mnoho. Většinu gratulací pustil jedním uchem tam a druhým ven. Sem tam vnímal, že se vedle něj dojímá Grangerová, ale jinak byl docela znuděný. Jedině tři osoby a jejich slova se mu natrvalo vryly do paměti. Pamatoval si paní Weaslyovou, která mu s naprosto upřímným výrazem řekla: "Jestli jí jen zkřivíš vlásek, vlastnoručně tě zaškrtím." Krapet ho to vyděsilo, i když by to samozřejmě v rámci zachování své mužnosti nikdy nepřiznal. Pak si velmi dobře zapamatoval Thea, po jehož gratulaci si byl jistý, že se ten idiot nedožije rána. "Víš, jak se to říká, kámo, do třetice všeho dobrého. Tohle manželství by měla být procházka růžovou zahradou." A nakonec mu v hlavě nejvíce utkvěla slova jeho otce. "Nikdy se přes to nepřenesu, Draco. Ale věř mi, že při tobě a tvé ženě budu vždycky stát. Kdokoli by se vám pokusil ublížit, postarám se, aby toho litoval. Je to tvé štěstí a já ho budu bránit."

Právě jeho otec v něm zanechal největší dojem. Molly Weaslyová ho vyděsila a Theo nasral, ale Lucius, ten ho odzbrojil svou upřímností. Věděl, že se jeho otec od války změnil. Byť to málokdo měl šanci vidět, Lucius Malfoyi prošel proměnou. Ne sice tak markantní jako jiní lidé, ale Draco věděl, že tam ta změna byla. Pamatoval si, jak se jeho otec proměnil po poslední bitvě, když padl černokněžník, který rozvrátil jejich životy. Pamatoval si, jak se změnil, když se rozvedl s Astorií. A pamatoval si i to, jak se proměnil, když jim krátce po rozvodu na práh přinesl svou nemanželskou dceru. Věděl, že se každým dnem jeho otec proměňuje, zlidšťuje. Byl to pomalý proces a pro jeho okolí občas velice nesnesitelný, ale děl se.

Přesto přese všechno ho ani ve snu nenapadlo, že by dobrovolně slíbil svou ochranu pro něj a jeho mudlovskou ženu.

*** **** ***

Když zasedli ke stolu, Hermiona se naklonila k Dracovi. "Kdy jim hodláš říct o tom, že jsem těhotná?"

Draco nadzvedl překvapeně obočí. "Já? Myslel jsem, že ty."

Hermiona si frustrovaně vydechla. "Řešili jsme to dneska ráno. Žádala jsem tě, abys to byl ty."

"Žádal jsi, to ano. Ale nedořešili jsme to. Pokud si dobře vzpomínám, mrskla jsi po mně polštář a křičela něco v tom smyslu, že si ani neumím ustlat postel," ušklíbl se pobaveně Draco.

Hermiona si složila hlavu do dlaní. "Za koho jsem se to provdala," zahučela zkroušeně.

"Oprav mě, pokud se mýlím," dodal s pobaveným úsměvem Draco.

"Jdi do háje."

"Ale no tak, takhle bys s novomanželem mluvit neměla," ušklíbl se a naklonil se k ní. Objal ji okolo ramen tak, že oči nezasvěceného viděli jen zamilované novomanžele.

"Je mi silně šumafuk, jak bych s tebou měla mluvit," odsekla nazlobeně, "dneska už jsem trpěla dost.

Draco se tiše zasmál. "A to dnešek není ještě ani zdaleka u konce."

"Pfff! To mi ani neříkej."

"Myslím, že naše manželství bude perfektní."

Hermiona se uchechtla. "Leda tak ve snu."

"Ty jsi zase ostrovtipná, co?" prohlásil sarkasticky. "Ale to je jedno. Řeknu to, ale něco za to chci."

"Na to ani nemysli!" zalapala po dechu Hermiona.

Draco si ji téměř zhnuseně prohlédl. "Grangerová, jsem pořád duševně zdravý. Nevím, proč si myslíš, že bych s tebou chtěl spát," ušklíbl se a nezastíral, jak se vyžívá v jejích rozpacích.

"Dobře, co chceš?" odvětila rezignovaně, pokoušíc se ovládnout svoji červenou tvář.

"Dovolíš mi pojmenovat tvoje a Blaisovo dítě," stanovil své podmínky s potěšeným úsměvem.

"Cože?" zalapala po dechu a poprvé, za celou dobu, co ji objímal, zvedla hlavu a podívala se mu do očí.

"Chci, abys mi dovolila pojmenovat tvoje a Blaisovo dítě," zopakoval s úsměvem.

"Ach bože. Dobře," přikývla.

"Fajn, obchod uzavřen, Grangerko."

"Jsem Malfoyová."

"Ještě jsem si nezvykl," pokrčil omluvně rameny a jemně ji políbil na tvář. Nadzvihla nechápavě obočí. "Nemohl jsem odolat, Weasly nás pozoroval," zašeptal jí do ucha.

"Pitomče," pokroutila hlavou.

"Nezapomínej, že jsem už dvě hodiny tvůj pitomec. A svolila jsi k tomu doborovolně," popíchl ji.

Lehce hystericky se zasmála a zabořila mu hlavu do ramene. "Já vím."

Draco se musel od srdce zasmát jejímu zoufalství. Ale popravdě ani pro něj to nebylo snadné. Člověk by si myslel, že uzavřením smlouvy se všechno vyřešilo. Odvůdnili si to. Souhlasili s tím. Věděli, že je to pro dobrou věc. Přesto vyrovnat se s tím bylo nepředstavitelně těžké. "Měla bys být nadšená. Třeba jako Potter," zašeptal jí do ucha.

Pootočila hlavu, aby viděla na svého kamaráda. Tvář mu zdobil trochu křečovitý úsměv, vidličku zapichoval do dortíku s větší vervou, než bylo třeba, a zcela ignoroval monolog své manželky. "Jo, vypadá ohromně šťastně," utrousil Hermiona suše.

"Zhruba stejně jako ty, takže si nemáte, co vyčítat."

Prudce se z jeho ramene zvedla a zhrozeně na něj pohlédla. "Vypadám takhle?"

Ušklíbl se. Bylo tak snadné ji dostat. Jemně jí položil ruku na tvář a s křivým úsměvem pronesl: "Jsi perfektně zamilovaná žena, neboj. Někdy ti to věřím i já."

"Opravdu?" pochybovačně nadzvedla obočí.

"Opravdu," přisvědčil s úšklebkem.

"Fajn." Uklidnila se a znovu se hlavou uvelebila na jeho rameni.

**********

Pansy pozorovala novomanžele z druhého konce jídelního stolu. Vypadali jako skutečný pár. Kdyby neznala pravdu, jen těžko by je mohla prokouknout. To jakým způsobem se na sebe dívali, láskyplně a oddaně, jak Draco Hermionu objímal, jak se Hermiona červenala, to všechno byly ty drobnosti, které pro oko nic netušícího pozorovatele vytvářely obraz zamilovaných novomanželů. Musela uznat, že byli skutečně skvělí herci.

"Přemýšlíš o čem se baví?" zeptal se jí její manžel.

S úšklebkem se otočila. "Neříkej, že tě to nezajímá."

"Samozřejmě, že zajímá," přisvědčil.

"Vidíš," zasmála se, "ale na tom nesejde. I když jsem docela zvědavá, proč se Hermiona červená."

Theo ledabyle pokrčil rameny. "No, řekl bych, že Dracovi stačí jediná pitomá věta, aby ji uvedl do rozpaků."

"Ty jsi zase chytrolín," ušklíbla se pochybovačně. "Mimochodem, doufám, že jsi Hermioně řekl, jak jí to v těch šatech sluší, jak jsem tě žádala. Protože Draco to stoprocentně neudělal," tázavě se na něj zahleděla.

"Samozřejmě, sice svým způsobem, ale řekl," přikývl. "Proč ti na tom vlastně tak záleží?" nadzdvihl obočí.

Pokrčila rameny. "Nevím, možná jen nechci, aby se cítila tak ošklivě jako já, když jsem se za Draca vdávala. Co se skládání poklon týče, Draco je naprostej ignorant," odfrkla si.

Theo se usmál, naklonil se ke své ženě. "Že by tu někdo přál štěstí Grangerové?"

Sjela ho ošklivým pohledem. "Jdi se bodnout, Theo, jsou věci, které prostě nepochopíš."

**********

Draco si odkašlal, aby si zjednal klid. Potom, co do něj posledních deset minut jeho manželka hučela, kdy to oznámí, rozhodl se jí raději vyhovět. Nechtěli si ten start do nového manželství pokazit, což?

"Milí přátelé, příbuzní, dobří známí a životní nepřátelé," začal svůj proslov a s posledním oslovením vrhl pohled na Hermioniny přátele, "chtěli bychom vám oznámit radostnou novinu," odmlčel se, aby dosáhl efektu napětí. Pak se obrátil k Layle. "Broučku, pamatuješ si, jak jsi mě prosila o sourozence?"

Jeho malá beruška horlivě zakývala hlavou až jí platinové vlásky poletovaly kolem. "Ano, ano!" pískala a obrovské oči na něj nadějně upírala.

Draco se usmál a obrátil se zpět ke svatebčanům. "Tedy, protože já i Hermiona Laylu nadevšechno milujeme, vyhověli jsme jejímu přání."  Trvalo jen několik vteřin, než si hosté uvědomili význam jeho slov. V tu chvíli v sále nastal chaos. A Draco s uspokojením sledoval reakce.

Jeho otec se prudce zvedl a urychleně odešel, přičemž bylo slyšet, jak si dost nahlas mrmlá něco o životním zklamání. Matka seděla rovná jako pravítko a plakala. Těžko říci jestli radostí nebo zoufalstvím. Weasly zblednul a vzápětí mu hlava spadla do nenačatého dortíku. Potter měl hlavu v dlaních a kroutil jí, jako by tomu nemohl uvěřit. Kdežto Potterová se na celé kolo smála až jí tekly slzy. Oproti tomu její matka šokovaně vytřeštila oči a nevěřícně pohlédla na Grangerovou. A jeho přátelé se potutelně usmívali a od Blaise a Thea dokonce zaznamenal zdvižený palec. Obrátil se na Grangerovou, která celý výjev značně zneklidněná sledovala.

"Řekla bys to lépe?" zeptal se s povytaženým obočím.

Vzhlédla a vrhla na něj krátký, vražedný pohled. "Ne, samozřejmě, že ne," tiše odsekla a vrátila se k pozorování rozrušených svatebčanů.

Draco se zašklebil a s pocitem zadostiučinění se posadil. Začínalo mu připadat, že tahle svatba je docela sranda. Jestli bude takové i manželství, pak se má na co těšit. Určitě.

***

Neboť jsem žena a zvládám samozřejmě více věcí najednou, během online hodiny sem nahrávám další kapitolu! Draco a Hermiona jsou úspěšně oddáni a teprve teď nastane ta pravá sranda :D.

Jakpak se vám kapitola líbila? Máte svou oblíbenou scénu? Co říkáte na relativně pohodový obřad? A co myslíte, jak se to bude vyvíjet dál? Jsem na vaše poznatky moc zvědavá!

Moc děkuji za ohlasy u předchozí kapitoly a překrásných 5K čtení u ASABS, jste úžasní, že vytrváte ač mi to trvá pekelně dlouho (i když tentokrát jsem se překonala a vydala další kapitolu nejrychleji za celou dobu :D). Opět ale mohu slíbit, že na další kapitolu se můžete těšit za týden a její malou ochutnávku si budete moct užít na mém Instagramu během tohoto týdne:).

Mějte se krásně, držte se a užívejte si blížící se Vánoce!