Je to pár minut, co nám Princové zadali další úkol. Máme do svého deníku napsat, jak vypadá naše nejmilejší místo a co nás na něm přitahuje.

Abych nějak začala, mé oblíbené místo se nachází tam, kde jsem vyrůstala, kousek za městem. Je to jezírko svítící světle modrou barvou uprostřed lesa.

Chodívali jsme tam s rodiči a sestrou, když ještě žili. V noci jsme vždy pozorovali hladinu, na které se třpitily hvězdy. Jako malé lucerny. Ale nejhezčí je jezírko za úplňku. To se měsíc odráží ve vodě a jako by sděloval světu, že je pánem oblohy.

Vždy když je měsíc kulatý, vyrážím z domu na toto místo, abych se pokochala tou krásou.

Je to jedna z posledních vzpomínek na mou rodinu. Jakmile ponořím bosé nohy do studené vody, octnu se v úplně odlišném světě.

Cítím teplo mých rodičů, kteří mě objímají, slyším tlukot jejich srdcí a pak ucítím vůni mé sestřičky -dětská levandulová voňavka.

Někdy je mi smutno až tolik, že mám chuť skočit do vody, ponořit do ní celou svou hlavu, kterou mi víří spoustu vzpomínek, a smýt ze sebe všechny starosti.

Jakmile se však měsíc v úplňku skryje za hustými korunami stromů, vytrhne mě tma z přemýšlení a já si uvědomím, že je čas vrátit se domů.

Mám toto místo ráda, vždy když jsem tam, mám pocit, jako by mě nic netížilo, žádné starosti, žádný smutek nad ztrátou rodičů.

U tohoto jezírka jsem šťastná.

230 slov