148. Kapitola - Líbánky (4. část)
Jung-Kook
Byly to krásné chvíle v Taeho náruči a já jsem si jeho blízkost užíval jak nejvíc jsem mohl. Celou svou bytostí jsem cítil, jak moc toho človíčka miluju! Náš dech se už zklidnil, stejně tak srdce zklidnila svůj tlukot, ale my jsme zůstávali ve stejné poloze. Nechtěl jsem ho pustit, ale nešlo zůstat takhle navždy. Tae ze mě opatrně vyklouzl a zlehka mě ze sebe sundal. Lehl jsem si vedle něho a s úsměvem si prohlédl jeho dokonalé tělo. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsme celí nejen od písku, ale také od mého spermatu a zrudl jsem studem. Fuj! Na břichu nám to vytvořilo lepkavou kaši promíchanou s pískem. Tae se jen pobaveně usmíval, ale já jsem si začal připadat hrozně trapně a taky totálně nepohodlně. Maličko jsem se od miláčka odtáhl. „Ach...", vydechl jsem frustrovaně. „To ta pláž musí být vážně plná písku? Myslím, že ho mám opravdu i v zadku!" Když jsem si však uvědomil co jsem to řekl, zrudl jsem ještě víc a ta potvůrka se začala smát. Nemohl vidět červeň v mé tváři, ale můj výraz mu rozhodně neunikl. „Vážně, miláčku?", křenil se. „Mám se podívat? Mimochodem... já jsem chtěl jít zpátky na hotel, ale ty jsi chtěl zůstat, že prý kašleš na písek... No, tak písek nejspíš nekašle na tebe! Ale co si to dovoluje lézt někam, kam můžu jen já?"
„Tae!", vyhrkl jsem pohoršeně. „Tak ty si ze mě budeš dělat legraci? Já jsem ti chtěl udělat radost, když jsi tak hrozně moc chtěl sex na pláži a to mám za to?" Zamračil jsem se na něho. Už jsem se ve tmě dost dobře rozkoukal a zdálo se že on taky. Nepřestával se pobaveně usmívat a to mě namíchlo. „Pojď, umyju ti to!", nabídl se, ale já jsem jen zavrtěl hlavou a sám si začal smývat zbytky mého orgasmu a taky písek z těla. Jen pokrčil rameny a začal dělat to samé, aniž by však spustil zrak ze mě. „Proč se tak díváš?", zeptal jsem se nabručeně. Pořád nesnáším posměch a písek v zadku není nic k smíchu! „Přemýšlím kam všude se ti ten písek vlastně dostal a jestli to nemám zkontrolovat, popřípadě to nějak dostat ven...", usmál se a já se zamračil. „A ty písek v zadku nemáš?", ušklíbl jsem se a když zavrtěl hlavou, že určitě ne, namíchlo mě to ještě víc. „Podívám se!", rozhodl jsem a než se Tae stačil vzpamatovat, povalil jsem ho na zem a nabral si na prst co nejvíc písku. „Jsi si jistý, že tam nic nemáš?", zeptal jsem se s potutelným úsměvem, zatím co jsem vlastním tělem bránil miláčkovi v pohybu. „To neuděláš!", zavrčel a snažil se mě sundat, ale já jsem byl rozhodnutý, že ho potrestám. „Sleduj!" Zvednul jsem významně ušpiněný prst, ale nenápadně jsem ho strčil do vody aby se písek smyl, než jsem ho zasunul do Taeho zadečku.
„Tys to udělal!", vyhrkl šokovaně, ale já jsem už vnímal jen jeho hebké nitro. Aniž bych o tom přemýšlel, začal jsem prstem pohybovat a Tae,který se mě právě chystal shodit, vzrušeně vydechl. „Kookie... ach... co to děláš?"„Líbí se ti to?", usmál jsem se a přidal další prst. „Kookie... a... ano... aaaaach..."Právě jsem přidal třetí prst a zintenzivnil jsem pohyb, když jsem si uvědomil,že jsem narazil na jeho citlivé místečko. „Kookie... ano... to je... aaach..." Tae se celý chvěl vzrušením a já zase štěstím, že ho umím takhle potěšit. Vzal jsem tedy do druhé ruky jeho vzrušené přirození a začal zlehka pumpovat, aniž bych přestal pohybovat prsty v jeho zadečku a dráždit jeho citlivou prostatu.Miláček byl z toho na pokraji šílenství a já jsem si užíval co s ním dokážu udělat. Nikdy jsem si to až tak naplno neuvědomoval. Když jsem však cítil, že se blíží jeho vrchol, přestal jsem a Tae, který ležel bezvládně v písku zvedl udiveně hlavu. „Proč jsi přestal?", zeptal se rozmrzele a já se jen ušklíbl. „To máš za to, že ses mi posmíval!", řekl jsem pomstychtivě a vysunul prsty z jeho nitra. „Jung-Kooku!", zamračil se, ale já už jsem se od něho odtáhl a dělal, že tam není. Nebylo mi to však nic platné. „Jung-Kooku,já tě roztrhnu jako hada!", zavrčel a než jsem se stačil vzpamatovat, překulil mě na břicho a svým tělem mě přitiskl k zemi, takže se mi písek dostal málem i do úst. Chytl mě za vlasy, zvedl mou hlavu do záklonu a v tom okamžiku do mě na jeden příraz pronikl, zatím co se druhou rukou zapřel o má záda. Nestačil jsem se ani nedechnout a on už divoce přirážel. Nebylo to moc pohodlné, ale to tempo co nasadil mě dokonale odrovnalo. Nedokázal jsem ani vzdychat, natož tak protestovat. Tae jako by se urval ze řetězu. Tahal mě za vlasy a já se snažil udržet na chvějících se rukách, aby to tak moc nebolelo. Na jednu stranu jsem měl vztek, ale na stranu druhou jsem si to užíval. Ďáblík na chvíli zpomalil,ale jen proto aby mohl počastovat můj zadek pořádným pleskancem, načež se znovu zapřel o má záda, víc zaklonil mou hlavu a začal znovu divoce přirážet.Současně přisál své rty na můj krk a začal mi tam dělat cucflek. „Tae....",zasténal jsem jeho jméno, když se mi podařilo dostat pod kontrolu můj hlas.
„Aaau... Tae... aaach..." „Copak, miláčku?", zašeptal nevinně do mého ucha a já jsem jen zavřel oči. Už zase jsem nebyl schopný vydat ze sebe hlásku. „Nelíbí se ti to, lásko?", zjišťoval a znovu silněji plácl přes můj zadek. „Tae..." Ale on přesunul svou dlaň z vlasů na má ústa a ještě víc zintenzivnil své pohyby, přestože jsem si myslel, že už to ani nejde a po nějaké chvíli se zasténáním vyvrcholil do mého nitra. Hned pak ze mě vystoupil, svalil se do písku a mě si stáhl na sebe. Chvěl se vzrušením a zprudka dýchal. Já jsem na tom byl stejně. Položil jsem si hlavu na jeho hrudník a snažil se uklidnit. Pořád jsem nějak nemohl pobrat co se to právě stalo. Chtěl jsem Taeho potrestat, ale on se nenechal... Takhle divokého jsem ho snad ještě nezažil, nebo si na to už nevzpomínám. Nevěděl jsem co mám cítit. Mám být naštvaný? Bolelo mě za krkem, o mém zadku ani nemluvě... Co se stalo s naší romantikou? A co Taeho trest??? „Nech mě!", zavrčel jsem a snažil se z něho zvednout, ale držel mě pevně. „Vážně se ti to nelíbilo?", zjišťoval Tae, tentokrát mnohem s upřímnější starostí. „Není to už jedno?", vydechl jsem a znovu se pokusil odtáhnout. „Není!", řekl a ještě pevněji mě stiskl. „Tak mi to řekni... jaké to bylo?" „Příšerné!", zamračil jsem se, ale byla to pravda jen z malé části. Vadilo mi, že jsem ho nepotrestal a taky to, že si ze mě udělal hadrovou panenku... Současně se mi to však líbilo, jenže jsem mu to rozhodně nechtěl přiznat. Pořád mi vadí, že na něho nemám žádnou páku... On zná všechny mé slabiny, ale co ty jeho? Má nějaké? „Bolelo tě to?", zeptal se znovu. „Přehnal jsem to, viď?" Teď už zněl dost lítostivě a já jsem se potěšeně usmál. Líbilo se mi, že ho to mrzí.
„Pořád to bolí!", řekl jsem popravdě. Měl bych se jít co nejdřív umýt a taky namazat nějakým krémem, nebo z toho bude parádní zánět. Zadek jsem totiž měl jako v ohni. Ta jeho divokost spolu s pískem... no... raději na to nemyslet. „Promiň!", vydechl a pozvedl si mou bradu aby mohl něžně políbit mé rty. „Ale tys mě naštval, že jsi do mě vrazil ten písek a že jsi to potom nechtěl dokončit... ale... vážně se omluvám, promiň mi to, prosím!" „Ty si opravdu myslíš, že bych ti tam strčil písek?", nechápal jsem a on se na mě udiveně podíval. „A ne snad?" „Ne!", vykřikl jsem pohoršeně. Nechápal jsem, jak je možné, že si to opravdu mohl myslet. Přece musel vědět, že bych takovou blbost nikdy vědomě neudělal! Myslí si, že jsem takový? „Ale to nic nemění na tom, že jsi mě vzrušil a nemínil to dotáhnout...", řekl maličko útočně. „Ale, Tae!", řekl jsem netrpělivě. „To bylo za to, že ses mi posmíval! To já jsem trestal tebe, ty jsi neměl nárok!" „Opravdu?", vydechl a vypadal upřímně udiveně. „To měl být trest? Ale... já jsem se ti neposmíval! To není fér!" „Aha... takže jsem se svému zadku smál já sám? Ty jsi nevinný a proto jsi mě potrestal?" „Já jsem tě netrestal...", pousmál se. „Aha... takže můj bolavý zadek je odměna? Ani jsem neměl orgasmus a všechno mě bolí... Jaký by teda asi byl trest, co?" „Chceš to vědět?", ušklíbl se pobaveně a já jsem ho praštil do ramene. „Celý týden na mě ani nesáhneš, je ti to jasné?", zamračil jsem se a on jen zavrtěl hlavou. „Mě to ale vážně dost bolí!", řekl jsem smutně, protože pálení nějak nemínilo přestat. „Na hotelu se o tebe postarám, ano?", slíbil a já jsem znovu zrudl.
Tae-Hyung
„Vážně?", vydechl nervózně a já jsem ho něžně políbil na rty a pohladil jeho zadeček. „Vážně. Pojď, oblečeme se a půjdeme už na hotel!", rozhodl jsem. Jen přikývl, zvedl se a začal ze sebe znovu smývat písek. Já jsem udělal to stejné. Už oblečení jsme se potom ruku v ruce vraceli zpět do civilizace. „Opravdu jsi mi už odpustil?", zeptal jsem se trochu nejistě. Mrzelo mě, že jsem to zase přehnal a bál jsem se, že to změní jeho názor. „Myslíš to jak jsi mi zřídil zadek?", zamračil se a maličko do mě šťouchl. „Ne...", zakroutil jsem hlavou. „Myslím to se Sung-Oh!" Kookie zastavil a podíval se mi do očí. „Takže můj zadek je ti ukradený?", vydechl naoko naštvaně. „Jasně že není!", vyhrkl jsem upřímně. „Vážně není! Ale... Chci mít jistotu, že tam to... že už je to opravdu za námi, víš?" „Tae...", řekl vážně a já se utápěl v jeho pohledu. Kolem už bylo dost světla, takže jsem měl krásný výhled do jeho ještě krásnějších očí. „Už jsem ti říkal, že tě miluju a že jsem ti odpustil! Už o tom nebudeme mluvit, ano? Budeme dělat, že se nic z toho nestalo... Souhlasíš?" „Takže jsem se ne..." „Přesně!", skočil mi do řeči. „Nic jsi neudělal, nestalo se to!" „ A ty jsi mi nedal facku!", usmál jsem se s úlevou. „Ale...", povzdechl jsem si trochu dramaticky. „Víš, že mě to taky ještě bolí?" „Vážně?", zarazil se a z blízka se podíval na postiženou líci. „A kde tě to bolí?" „Tam kde jsi mi NEdal tu facku!", postěžoval jsem si. „Můžeš mi to pofoukat? A taky pusínka by pomohla!" Kookie pofoukal mou líci a také na ni jemně přitiskl své rty. „Já se zase stejně postarám o tvůj zadeček, co říkáš?", mrkl jsem na něho a on se začervenal. „Jestli mě to potom už nebude bolet, tak si dělej co chceš!", špitl a dal se zase do kroku. Šťastně jsem stiskl jeho dlaň a víc si ho přitáhl k sobě. „Miluju tě Jung-Kookie!", řekl jsem upřímně. „A já tebe, Tae-Hyungie!", řekl něžně.
Na hotelu jsme zamířili rovnou do koupelny a pořádně jsme se umyli. Snažil jsem se co nejopatrněji vymýt miláčkovi písek ze zadečku, ale i tak ho to bolelo. Občas potichu sykl, ale jinak se snažil nedát na sobě nic znát, stejně tak jak se snažil skrýt rozpaky. Byl tak rozkošný. V lékárničce jsem našel nějaký hojivý krém a prstem jsem ho nanesl do Kookieho nitra. V tu chvíli jsem měl co dělat, abych ovládl své vzrušení a znovu miláčka neojel. Jung-Kookieho zadeček bude pro mě nějakou dobu tabu, dokud se nezahojí! Byl jsem rozhodnutý, že to vydržím a když ne... miláček to umí i pusínkou, to se nějak vyřeší! :) Když nám uschly vlasy, zalezli jsme si do peřin, jen tak nazí, a pak jsme usnuli přitulení k sobě. Už zase jsem byl šťastný po boku s tím nejkrásnějším a nejúžasnějším klukem na světě!
Jung-Kook
Probudilo mě šimrání ve vlasech a něžný polibek, který mi tam Tae následně dal. Spokojeně jsem zavrněl, ale oči se mi ještě otvírat nechtělo. Ležel jsem na miláčkově hrudníku a ten mě krásně hřál. Líbilo se mi jen tak ležet, poslouchat klidný tep jeho srdce, zatím co mě on vískal ve vlasech, a nechat doznívat pocity z mého snu, který skončil teprve před pár okamžiky. Byl to krásný sen o nás dvou. „Už jsi vzhůru, miláčku?", zašeptal Tae. „Hmmmm...", vydechl jsem. „Tak otevři ty své krásné oči a podívej se na mě, ano?" „Hmmmm...", pousmál jsem se, ale oči jsem nechal zavřené. „Miláčku?!", napomenul mě se stopami smíchu v hlase, ale já jsem víc zabořil tvář do jeho hrudníku. Bylo mi moc dobře. „Ani pusínku mi nedáš?", zkoušel to dál a já jsem jako na povel zvedl hlavu aby mohl políbit mé rty. „Dobré ráno, lásko!", usmál jsem se, když se tak stalo a podíval jsem se do jeho zářících očí. Byl nádherný takhle po ránu. Vlasy mu trčely do všech stran, ale ty jeho oči zářily víc než sto sluncí a já jsem si uvědomil, že je to ten nejkrásnější pohled na světě. Už jsem nechtěl zavírat oči, chtěl jsem se topit v jeho pohledu, kde se zračilo tolik lásky, že jsem se až zachvěl. Tohle není sen, ale skutečnost! Tohle je mnohem krásnější než sebekrásnější sen! „Dobré ráno, Jung-Kookie...", usmál se láskyplně. „Měli bychom vstávat!" „Proč?", podivil jsem se. „Protože nás čekají krásy Jeju, zlato! Nechceš na výlet?" „Já mám všechny krásy světa tady!", řekl jsem naprosto vážně. „Stačí se mi dívat na tebe!" „Ach...", zasmál se pobaveně. „To je tak romantické, miláčku! Taky bych se mohl dívat jen na tebe! Ale nemyslíš, že by byla škoda nechat si ujít i jiné krásy? Tohle je ráj, zlato a myslím, že by andílek měl zvednout svůj líný zadeček a jít se na tu krásu podívat!" „Mám bolavý zadek, Tae, ne líný!", zamračil jsem se a on se zeširoka usmál. „Chceš pofoukat?", mrkl na mě. „Dám ti tam pusínku, to pomůže!" „Vážně to pořád bolí!", řekl jsem ještě víc zamračeně a on se ještě zářivěji usmál.
„Takže to chce opravdu velkou pusínku!", řekl rozhodně. Překulil mě na postel a lehl si na mě. „Nejdřív na rty..." Políbil mě. „A potom..." Začal rty klouzat na můj krk, hrudník a břicho. „Potom na tvůj bolavý zadeček!" „Tae... ne...", bránil jsem se, ale on mě vzal za stehna, zvedl mi je do vzduchu a laškovně políbil mé stehno z vnitřní strany. „Tae!", vyhrkl jsem, když dal polibek taky na jednu mou půlku. „Ano, miláčku?", usmál se, ale pak roztáhl mé půlky a vystrčil jazýček. V tu chvíli jsem ho chtěl odstrčit, ale když v okamžiku pronikl do mého nitra, zmohl jsem se jen na zavzdychání. „Taeeee... ach..." Bylo to víc než jen velká pusínka a já jsem myslel, že umřu. Cítil jsem jak tvrdnu a přestože jsem neměl náladu na takovéto hrátky, nedokázal jsem nic dělat. Jeho hebký a mrštný jazýček, který klouzal v mém nitru i vně, mě přiváděl k šílenství! Nakonec mě tam pofoukal a jen zlehka políbil. „Ještě pořád tě to bolí, miláčku?", podíval se na mě a já jsem jen omámeně zavrtěl hlavou. „Teď... ehmmm... teď mě bolí něco jiného, zlato..." „Je to nepohodlné?", strachoval se a hned mě položil do vodorovné polohy. Nemohl si nevšimnout mé erekce. „Copak tě bolí, Jung-Kookie?", zeptal se mile a díval se do mých očí, zatím co jednou rukou začal bloudit po mém těle. „Tam dole!", řekl jsem, rozechvěle. „Tam dole mě to bolí!" „Kde?" Jeho ruka klouzala po mém hrudníku a břichu až nakonec zavadila o špičku mého přirození. „Ach... ty myslíš tohle?", zeptal se jakože udiveně a já jsem znovu zavzdychal, když se jakoby nechťa znovu otřel o můj žalud. „Copak s tím uděláme?" „Tae, prosím!", vydechl jsem. „O copak prosíš, miláčku?", nepřestával mě škádlit.
Jednou rukou stiskl mou bradavku a druhou nasměroval na mé přirození a já jsem zase vzrušeně vydechl. „O tohle?", zeptal se a pohladil celou mou délku. „Nebo snad o tohle?" Zlehka stáhl mou předkožku a já jsem nedokázal nezasténat. „Nebo snad..." Sklonil se k mé erekci a zlehka přejel jazykem po špičce. „by to mohlo být tohle?" Prohnul jsem se v zádech, když si ho vzal do úst. „Tae!", vykřikl jsem a on se potichu zasmál. Potom mi věnoval důkladnou péči. Sál, lízal, kousal... bylo to šílené až do chvíle, kdy jsem mu vyvrcholil do úst. „Lepší?", pousmál se, když se znovu přiblížil k mé tváři. Já jsem vydýchával orgasmus se zavřenýma očima a jen jsem vnímal jeho horký dech. „To bylo neskutečné!", vydechl jsem, když jsem se dostatečně uklidnil. „A teď já!" „Ne, miláčku!", usmál se mezi polibky, kterými zahrnul mé rty. „Dlužil jsem ti to ze včerejška, víš?! Takže vstávat, jdeme na výlet!" „Tak dobře!", kapituloval jsem. Tae se spokojeně usmál, vzal mě na ruce a odkráčel do koupelny.
„Chceš mezi lidi a nebo spíš do přírody?", zeptal se, když jsme už najezení stáli před hotelem. „Chci raději přírodu!", řekl jsem a on spokojeně přikývl. „Vím kde je klid a taky moc krásně!", usmál se miláček. „Co je to za místo?", zajímal jsem se. „Cheonjeyeon!", mrkl na mě. „A to je?" O Jeju jsem se už kdysi dávno zajímal, ale nějak jsem si nemohl vybavit o co se jedná. „Vodopád přece!", usmíval se a já jsem se se taky usmál. „A jo!", vzpomněl jsem si. „Viděl jsem jen fotografie a nějaké dokumenty, ale fajn, pojďme tam! Opravdu krásné místo!" Ve skutečnosti to však bylo mnohem krásnější místo, než jsem si myslel! Vodopád nebyl sice obrovský, ale voda byla průzračně čistá a kolem se zelenaly stromy. Nádhera! A ten klid!
„Že se neodvážíš do vody nahý?", usmál se škádlivě miláček a já jsem jen nevěřícně zakroutil hlavou. Co to má zase za nápady? „No tak, odvážíš se? Já jo!", řekl pyšně a hned se začal svlékat. „No tak, miláčku...", volal, zatím co běžel do vody. „Tak už pojď za mnou! Kookie, nebuď srab!" To mě docela namíchlo. Bez přemýšlení jsem se začal svlékat...
Už nahý jsem vběhl za ním do vody. Okouzleně mě sledoval, než jsem se dostal až za tou potvůrkou a ponořil jsem se pod vodu. „Jestli někdo přijde a ukradne nám věci, utopím tě!", varoval jsem ho se smíchem, zatím co on na mě cákal vodou. „Nikdo nepřijde!", uklidňoval mě. I já jsem zběsile cákal na něho, nechtěl jsem mu nic dlužit. Smáli jsme se jako malé děti a já jsem byl opravdu šťastný. Ani nevím jak, přesunuli jsme se až pod vodopád a tam jsme se pak dlouho líbali, zatím co nám voda dopadala na hlavu. Dováděli jsme pak v jezírku až do pozdně odpoledních hodin. Bylo tam tak krásně, že se mi ani nechtělo odcházet, ale hlad mě donutil. I Tae měl hlad a tak jsme se vrátili do civilizace na pořádné jídlo.
Během týdne jsme projezdili skoro celý ostrov. Užíval jsem si to, protože tam bylo opravdu nádherně! Chrám Yakcheonsa...
Manjanggulská jeskyně...
Nejvyšší hora v Korei – Hallasan. Byla to moc krásná procházka, ale nohy mě pak dost bolely! :)
Moc krásně bylo na Seopjikoji beach!
Vyšli jsme i na kopec po schodech, u kterých jsem měl pocit, že vedou až do nebe... Ještě že mě Tae opravdu chvíli nesl!
Celý týden byla jedna velká akce... Vraceli jsme se na hotel vždy až večer a hned po večeři jsme utahaní jako koťata vlezli do postele, pomazlili jsme se a za chvíli na to jsme spali jako nemluvňata. Vždy jsme spali nazí a užívali si svou blízkost i bez sexu. Na Jeju se mi opravdu moc líbilo! Zjistil jsem však, že je to údajně líbánkový ostrov. Zapomněl jsem na to a Tae mi s úsměvem potvrdil, že o tom ví. Všude po ostrově totiž byly rozmístěné sochy šamanů, které mají podporovat plodnost žen.
„Myslíš, že když jsme na obřadu neměli kaštany, že otěhotním tady, na Jeju?", zeptal jsem se mírně dotčeně, ale pobaveně zároveň. „Chtěl jsem se o to děťátko pokusit...", řekl nevinně, zamrkal svýma hustýma řasama a potom cudně sklonil pohled. Nechápavě jsem na něho civěl, než mi došlo, že si ze mě už zase dělá legraci. „No počkej!", vyhrkl jsem se smíchem. „Až s tebou skončím, tak rovnou porodíš, ale ježky!" Vrhl jsem se na miláčka a začal jsem ho lechtat. Vím, že není lechtivý jako já, ale nic lepšího mě v tu chvíli nějak nenapadlo. Tae dlouho vzdoroval, ale nakonec kapituloval a se smíchem se složil k zemi. Nepřestával jsem ho lechtat a s údivem mi došlo, že i on je hodně lechtivý. Chce to trpělivost, ale po nějaké chvíli se už ani on nedokáže ovládat! Bylo to pro mě převratné zjištění a tak jsem ho lechtal dál až do doby, dokud mě se slzami v očích neprosil abych přestal.
„Cože jsi říkal?", vyzvídal jsem během záchvatu smíchu. Tae chvíli nemohl odpovědět, protože se smál, až jsem chvíli přemýšlel jestli snad nepláče, ale pak ze sebe vysoukal namáhavě: „Miláčku, smiluj se! Ti ježci pak budou přemnožení! To stačí, prosím!" Tak jsem ho nechal, ale byl jsem šťastný, že jsem objevil miláčkovu slabinu. Už se nenechám nikdy tak lechtat, už vím jak se bránit! :)
Tae-Hyung
Musel jsem se smířit s porážkou, ale vím i o jiných miláčkových slabinách, jako je třeba jeho krček, takže na mě si jen tak nepřijde, potvůrka! Náladu mi to ani trochu nezkazilo! Hned jak jsem vstal ze země, plácl jsem miláčka po zadečku až vypískl a se smíchem jsem mu utekl. Když mě dohnal, propletli jsme naše prsty a dál se procházeli po našem malém ráji.
Další týden jsme pak odpočívali na pobřeží. Rozhodli jsme se projít ty nejlepší a nejzajímavější pláže. Jako první jsme zvolili Jusangjeolli Cliff. Jsou to útesy vytvořené sopečnou činností, kdy láva stékala do moře. Opravdu zajímavé!
Na Jungmun beach jsme se zdrželi až do večera. Bylo to moc romantické a já jsem si užíval Kookieho štěstí. I já jsem byl moc šťastný!
Potom jsme se koupali na Hyeop-Jae Beach... Nádherná byla Pyoseon Haevichi Beach kde jsme sledovali východ slunce.
Gwakji Gwamul Beach byla taky moc pěkná, ale bylo tam hodně lidí. Protože se však miláčkovi nikam jinam nechtělo... byla totiž blízko hotelů a tedy i jídla... zůstali jsme tam celý den... :)
Na opuštěnějších plážích jsme se mazlili, ale protože jsem nechtěl aby měl miláček zase písek v zadečku, nevyžadoval jsem už žádný sex na pláži. Miláčkův zadeček se už sice zahojil, ale zatím jsme spolu od noci na pláži nespali. Nechtěl jsem na něho tlačit, doufal jsem však, že se s ním zase pořádně pomiluju, ještě tady na Jeju. Klidně i v posteli... Čekal jsem až po mě začne toužit.
Byli jsme také na Iho Beach a na Samyang Black Sand Beach...
Předposlední den jsme si udělali vyhlídkový let nad ostrovem. Jung-Kookie se vůbec nebál a užíval si výhled tak jako já. Letěli jsme nad Hamdeok Beach, Jeju city, Seongsan Ilchulbong i nad horou Hallasan.
Poslední noc jsme se konečně milovali. I Kookiemu to už chybělo. Měli jsme pak sex ve vaně i v posteli. Bylo to úžasné!!!
Zbýval poslední den na ostrově, protože už večer jsme měli odlétat do Seoulu. Ten den jsme nešli na pláž, ale do Jeju city.
„Kam mě to vedeš?", ptal se zvědavě miláček, ale já jsem trval na tom, že mu to neřeknu. Chtěl jsem aby to zjistil až na místě. Nějak jsem tušil, že ho zrovna tohle místo nadchne! „Zavři oči!", řekl jsem s úsměvem, když už jsme byli blízko. „Proč?", nechápal, ale pak mě poslechl. Vedl jsem ho až před budovu. „Můžeš je otevřít!", usmál jsem se a miláček se s údivem rozhlédl. „Medvídkové muzeum!", vypískl nadšeně a já jsem byl šťastný, že jsem ho potěšil. Medvídkové muzeum! :D
„Jak jsi věděl, že sem budu chtít jít?", radoval se miláček a já se musel jen smát. Jak asi? :)
Byla tam velká spousta medvídků! Dokonce i mě to bavilo! Nejvíc nás pobavil medvídek znázorňujícího PSY. „Rozkošný!", řekl jsem vesele a miláček jen přikyvoval. Naše velká hvězda má svého medvídka! Skvělé! :D
Druhý záchvat smíchu jsme dostali u medvídka znázorňujícího Elvise Preleyho... :D. „Ten Elvis nás pronásleduje!",smál se Kookie. „Nechtěli jsme ho na obřadu, tak si nás našel na líbánkách!" „To teda přehnal!", řekl jsem i já se smíchem. Medvídek byl ale dost roztomilý a tak jsme mu oba odpustili. Elvis a PSY spolu... sladké!
Byli jsme tam minimálně tři hodiny. Na odchodu jsem koupil medvídka na památku a když jsem ho dal Kookiemu, zářily mu oči jako malému dítěti. Byl k zulíbání a to jsem taky hned udělal! Byl nádherný, miláček můj! Medvídek byl roztomilý...
Bylo nám líto, že se musíme s ostrovem loučit. Náš pobyt tady sice skončil, ale život nekončí! Po zbytek života můžeme prožívat líbánky, když budeme chtít! Pokud se budeme milovat a respektavat! Vážit si společných chvil a nedělat blbosti! Umínil jsem si, že už miláčkovi nikdy nesmím ublížit! „Bylo to tady nádherné!", zašeptal můj muž do mého ucha a pak se ke mně něžně přivinul. Byli jsme už na letišti a čekali až nás pustí do letadla. „Bylo, viď?", usmál jsem se a láskyplně jsem pohladil jeho tvář. „Ano!", vydechl. „Myslel jsem, že je to peklo, ale nakonec... přece jen to byl ráj!" „Cože?", nechápal jsem. „Ale nic...", pousmál se a otočil se tak aby mohl políbit mé rty. Pak mi došlo o čem asi mluvil a maličko jsem se zachvěl. Chybělo málo abych miláčka ztratil... Sung-Oh jsme za celý pobyt už nepotkali, nejspíš se vrátil do Seoulu, a já za to byl rád. Když tam nebyl, bylo jednodušší předstírat, že jsem se s ním opravdu nikdy nelíbal... „Děkuji moc, lásko!", řekl upřímně a já jsem ho začal znovu líbat. Jeho rty byly sladké jako med! „Zbožňuju tě, Jung-Kookie!", zašeptal jsem mu do rtů. „Já tebe taky, Tae-Hyungie!", zavrněl i on do mých rtů.
Při západu slunce jsme už seděli v letadle do Seoulu... Zpět do Nevšedního života s mým miláčkem! ❤❤❤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top