Jung-Kook

Tae mě líbal něžně a procítěně a já jsem jeho polibek opětoval stejně něžně. Pořád jsem však musel myslet na to kam vlastně jedeme. Chtěl jsem to vědět. Nakonec, ač velmi nerad, jsem miláčka od sebe opatrně odstrčil a tím jsem přerušil kontakt našich rtů. Udiveně se na mě podíval. Pořád seděl na mém klíně, ale přestože mě už docela bolely nohy, nevadilo mi to. „Děje se něco?", vydechl. „Miláčku!", vyhrkl jsem, ale nestihl jsem nic říct, protože mě už zase líbal. Znovu jsem ho odstrčil. „Řekni mi kam jedeme, prosím!" „Ty jsi tak nedočkavý...", povzdechl si s úsměvem. „Přestaň mě odstrkovat, chci tě líbat!" Sklonil se, ale já mu dal prst na rty. „No tak nezlob, miláčku!", pousmál se a políbil můj prst. „Až tam budeme, tak se to dozvíš!" „To už jedeme na líbánky?", zjišťoval jsem trochu nervózně. Měl jsem sice sbalenou tašku, ale ta zůstala přece doma. „Na líbánky pojedeme až zítra, zlato!", odpověděl a chytl mou ruku do své dlaně. „Dej mi pusu, Kookie!", zaškemral. „Až mi řekneš kam jedeme, ano?", zkoušel jsem ho nějak zpracovat. Tae si znovu povzdechl a posadil se vedle mě. Pořád sice držel mou dlaň, ale i tak mi začala jeho blízkost hned chybět. Neváhal jsem a tentokrát jsem si já sedl na jeho klín. Tae se spokojeně uculil, chytl si mě za zátylek a přitáhl si mě do dalšího polibku. Tentokrát to ale byl polibek vášnivý a divoký a já jsem se nebránil. „Za chvíli tam budeme!", usmál se na mě něžně miláček, když po dlouhé chvíli propustil mé rty ze svého zajetí a já jsem se snažil popadnout dech. Znovu jsem vyhlédl z okýnka. Jeli jsme podél řeky a slunce už zapadalo. Byla to nádhera! 

„Ale jestli budeš zlobit...", pohrozil mi. „zavážu ti oči, zlato!" Odvrátil jsem pohled od krásného výhledu a znovu se zadíval na potvůrku pode mnou. „Ale no tak... Tae...", zamračil jsem se a hned na to jsem nafoukl uraženě tváře. „Nestačí ti, že mě chceš překvapit líbánkama? Možná bych mohl něco říct alespoň k naší svatební noci?!" „Už je pozdě, Kookie!", zasmál se pobaveně. „Ty jsi chtěl jet domů, ale já jsem měl maličko romantičtější představy... takže buď trpělivý a brzy se opravdu dozvíš kam jedeme!" „Já jsem nechtěl...", vyhrkl jsem, ale pak jsem se zarazil. „Takže vážně nejedeme domů? Tae?! Tys mi kecal, když jsi tvrdil, že jsi zapomněl na svatební noc? Kdy jsi to vlastně naplánoval a zařídil?" „To si piš!", smál se Tae pobaveně. „Kecal jsem ti, ale byla to jen malinkatá nevinná lež! Chtěl bys být raději doma a nebo..." „Kde?", vydechl jsem maličko zaskočeně. Jak mě mohl miláček tak převést? Ale to znamená, že... že se mé romantické představy o hotelu možná stanou skutečností? „Někde jinde?", dodal Tae tajemně a já jsem omámeně přikývl. „Někde jinde...", odpověděl jsem nadšeně a bez rozmýšlení. „Tak kdy jsi to naplánoval?" „Před dvěma týdny!", řekl klidně a já jsem na něho vykulil oči. „Vážně?", žasl jsem. „Takže jsi romantičtější než já? Fakt?" „Já že jsem romantičtější?", smál se Tae. „Asi jsem... opravdu!" Jen jsem se usmál a malinko ho šťouchl do ramene. Neměl jsem však skoro co dodat, protože tohle se mu fakt moc povedlo. Miláček na naši noc myslel, zatím co já jsem si vůbec neuvědomil, že nějaká svatební noc bude, protože jsem se soustředil hlavně na náš obřad. „Ale...", maličko jsem se zamračil. „Ta lež ti nemůže jen tak projít!"

„Vážně?", zvedl pobaveně jedno obočí. „Můj malý Kookie by mě chtěl potrestat?" „Nejsem žádný tvůj malý Kookie!", ohradil jsem se. „Máš pravdu!", culil se Tae. „Jsi můj velký babyboy, přesně takový jakého miluju!", dodal smyslně a chtěl mě políbit, ale já se nedal. „Tohle je vážná věc, miláčku!", řekl jsem rozhodně. „Nejsem žádný tvůj babyboy a ano, chci tě potrestat!" „Za to, že jsem pro nás naplánoval a zařídil krásnou noc?", usmíval se pořád stejně pobaveně. „Za to mě chceš trestat, maličký?" „Ne, chci tě potrestat za tu lež!", usmál jsem se nevinně. Jeho poznámku o maličkém jsem se rozhodl ignorovat. „Ani nevím kam jedeme, ale... pokud to bude tak krásné jak říkáš, tak tě taky odměním!", slíbil jsem, přestože jsem netušil jak bych mohl miláčka potrestat ani jak ho odměnit. „Hmmm...", nepřestával se usmívat. „Dobře, takže se dohodneme?"

„Dohodneme?", nechápal jsem. „Nejdřív se tě něco zeptám, ano?", usmál se. Tae vypadal nadmíru spokojeně a já jsem se na něho nedůvěřivě podíval. Co má za lubem? „Tak se ptej...", svolil jsem. „Pamatuješ si na naši cestu do Daegu?" „Jistěže si ji pamatuju!", usmál jsem se nejistě. Nechápal jsem kam tím míří. „Bylo to překvapení, že?" „No... ano, bylo...", připustil jsem. „Líbilo se ti to překvapení?" „Tae..." „Tak líbilo?", vyzvídal neoblomně. „Líbilo, jistěže líbilo!", připustil jsem. Už jsem tušil kam míří. „Pamatuješ, jak jsem ti řekl, že už ti teda žádné překvapení chystat nebudu a ty jsi mě prosil, abych tě ještě někdy překvapil?" „Já že jsem tě prosil?", zamračil jsem se. „Ano, ty jsi mě prosil!", usmál se klidně. „Takže... tohle je to překvapení co jsi chtěl! Myslíš, že bych tě mohl překvapit, kdybych ti o tom řekl?" „Ale, vždyť mě překvapíš už těma líbánkama!", protestoval jsem. „Ne, o líbánkách víš, jen nevíš kam pojedeme...", nedal se vyvést z míry. „Tohle je jiné překvapení, víš? Něco jako můj svatební dar pro tebe, miláčku! Takže mi řekni... kdybych ti přiznal, že jsem na naši noc nezapomněl, bylo by to ještě překvapení?" „Nebylo...", sklonil jsem hlavu. „Takže...", řekl a pozvedl si mou tvář za bradu. Jeho oči zářily jako drahokamy a já se musel něžně pousmát. „Myslíš, že se dá má malá lež omluvit?" „Jakou jsi chtěl dohodu?", zeptal jsem se namísto odpovědi. 

„Myslel jsem, že se dohodneme, miláčku, že když se ti bude mé překvapení líbit, nebude žádný trest, ale jen ta odměna, ano?", usmál se uličnicky. Chvíli jsem se na něho díval s rozšířenýma očima a nic jsem neříkal. Byl tak nádherný a se svým spokojeným výrazem, když na něm bylo vidět, jak si užívá, že mě dostal, taky neskutečně sexy. „Dobře...", přikývl jsem maličko rozechvěle. „Tak dohodnuto!" Třeba to nebude až tak úžasné?! „Mládeži, za minutu budeme na místě!", oznámil nám řidič a já jsem se udiveně podíval z okýnka. V těchto místech jsem nikdy nebyl. „Ach...", vydechl jsem zaskočeně, když naše limuzína zastavila před hotelem Conrad.

„Ach?", smál se Tae. „Tak počkej až uvidíš jaký výhled máme z našeho pokoje!" Jen jsem se na něho vykuleně podíval a nijak to nekomentoval. Bylo mi už jasné, že žádný trest nebude... Ani nevím jak jsme prošli halou a recepcí, byl jsem jako ve snu... Jeli jsme výtahem až nahoru a pak jsme šli dlouhou chodbou než jsme zastavili u dveří od našeho hotelového pokoje. Tae vložil klíček do zámku a odemkl. Pak se ale usmál a popadl mě do náruče. Nečekal jsem to a tak jsem vypískl jako nějaká holka a on se pobaveně zasmál. „Já umím chodit, miláčku!", zamračil jsem se. „Jenže já tě chci přenést přes práh!", mrkl na mě a drcl do dveří aby se otevřely. „Já jsem myslel, že v tomhle už máme jasno?!", zamračil jsem se. „Máme v tom jasno, lásko!", nepřestával se usmívat, zatím co nakráčel do pokoje se mnou jako klíštětem kolem krku. Zalapal jsem po vzduchu. Teď jsem byl rád, že mě nese, protože bych asi upadl. Ten pokoj byl úžasný a ten výhled... ach...

„Přes práh se nosí jen nevěsty...", vydechl jsem přesto. „Navíc by to mělo být doma, ne?" „Přes práh se nosí miláčci!", usmál se Tae a vlepil mi polibek na rty. „A navíc... pamatuješ co říkal Tae-Min? Že bych tě měl nosit na rukách, takže... přes práh nebo přes cokoli jiného... kdekoli... Chci tě nosit, víš?" „Hmmm...", usmál jsem se. „To by tě brzy přestalo bavit, tak už mě postav, miláčku!", poprosil jsem a on mi vyhověl. Se zaujetím jsem si potom prohlížel postel, dlouhý stůl u okna a hlavně ten výhled. Celý Seoul byl jako na dlani. Stál jsem u okna a nemohl se vynadívat. „Je to tady úžasné!", řekl jsem potichu. Mé romantické představy se skoro shodovaly! Chyběly jen svíčky a růže ve tvaru srdce. Ne, to by bylo až moc klišé... :)

„Budeš tam stát dlouho?", ozval se Tae. „Jen chvilku...", vydechl jsem aniž bych odtrhl zrak od okna. Tae ke mně přistoupil zezadu, obmotal své ruce kolem mého pasu a bradu si s povzdechem opřel o mé rameno. Zůstal tak a spolu se mnou se kochal výhledem. Bylo to hrozně roztomilé. Zhluboka jsem vydechl a svou hlavu si opřel o něho. Zavřel jsem oči. V tu chvíli si mě však přetočil čelem k sobě a začal mě líbat. Jeho hebké rty mě přiváděly k šílenství, stejně tak jako jeho jazýček, který zkoumal má ústa. „Děkuju, miláčku!", vydechl jsem do jeho rtů. „Je to tady vážně dokonalé!" S úsměvem se odtáhl a podíval se mi do očí. „Takže co, Jungk-Kookie?! Budeš mě trestat?" Neodpověděl jsem. Namísto toho jsem vzal jeho tvář do dlaní a znovu spojil naše rty. „Takže mě odměníš?", zjišťoval při pauze na nádech. Znovu jsem ho začal líbat namísto abych něco řekl. Ať si to miláček přebere sám jak bude chtít... Dlouho jsme se něžně líbali. Hráli jsme si vzájemně se rty i jazyky a mě se už zase podlamovala kolena. „Na chvíli si lehnu!", vydechl jsem, když se  ode mě na okamžik odtáhl a svlékl mi sako. Chtěl jsem vyzkoušet jak měkká ta postel vlastně je, navíc jsem potřeboval popadnout dech a trochu se zklidnit. Na nic jsem nečekal, proklouzl jsem kolem miláčka a udělal pár kroků, které mě dělily od postele. S úlevou jsem si lehl, ale mé srdce nepřestávalo splašeně bít. Co bude teď? Tae říkal, že se chce celou noc milovat... To teda nevím jak přežiju. Přesto jsem netoužil po ničem jiném. Všiml jsem si jak mě miláček pozoruje. „Moc ti to na té posteli sluší, Jung-Kookie!", řekl vzrušeně. „Ale ještě víc ti to bude slušet, až budeš nahý!" „Hmmm...", pousmál jsem se a má tvář začala nabírat růžový odstín. Ne proto, že bych se styděl, když mluvil o mé nahotě, ale proto co se skrývalo za jeho slovy. „S tím se musí něco udělat!", rozhodl vážně. Zvedl jsem se na jednom lokti a s úsměvem se na něho podíval. „Co s tím uděláš?", zeptal jsem se rozechvěle, přestože jsem chtěl působit klidně.

„Chceš to vědět?" Během okamžiku byl u mě a začal mě tahat ven z postele. Vzrušení z něho sálalo jako žár od ohně. Když už jsem stál, přitáhl si mě k sobě a začal mě znovu líbat. „Asi si tě svléknu a umyju...", usmál se mezi polibky a pak mě začal pomalu svlékat. Nejdřív košili, kterou jen tak bezstarostně odhodil na zem. „Pořádně tě umyju... ve vaně...", pokračoval smyslným tónem a zrovna mi svlékl i kalhoty. „A pak... až budeš umytý, tak si tě uložím do postýlky a..." Tae nedopověděl. Najednou jsem stál před ním nahý a on si mě se zalíbením prohlížel. „Můžu si tě taky umýt?", vydechl jsem s nejistým úsměvem, abych zakryl rozpaky a aniž bych čekal na odpověď, začal jsem svého miláčka taky svlékat. „Ty můžeš všechno, Jung-Kookie!", mrkl na mě. Pomohl mi aby to bylo rychlejší. Když i on byl nahý, nedovolil mi na něho zírat, ale vzal mě znovu do náruče a se smíchem mě odnesl do koupelny. Znovu jsem byl rád, že nestojím na svých nohách, protože koupelna byla ještě dokonalejší než pokoj! Vyrazilo mi to dech! Velká vana, svíčky, plátky růží ve vodě a šampaňské! Takové nádherné a úžasné klišé! A zase ten výhled! Vana byla přímo pod velkým oknem bez žaluzií, záclony nebo nějakého závěsu...

Tae mě zanesl až k vaně a opatrně mě položil do vody. Byla akorát, ani studená a ni moc teplá. Na okamžik mě napadlo, že to museli nachystat těsně před tím, než jsme přijeli, ale dlouho jsem o tom uvažovat nemohl, protože si miláček vlezl za mnou. „Pořád jsi mi neodpověděl!", zašeptal mi do ucha, když se uvelebil pode mnou a mě si položil na sebe tak, že jsem se o něho opíral zády. Hlavu jsem si opřel o jeho rameno. „Na co?", vydechl jsem omámeně. „Jestli mě odměníš a nebo potrestáš?", odpověděl pobaveně a zlehka skousl můj ušní lalůček. „Za co bych tě měl trestat?" Zachvěl jsem se a po těle mi vyskočila husí kůže. Tae si toho všiml a začal na mě šplouchat teplou vodu abych se víc zahřál. „Je ti zima?", zeptal se starostlivě, ale znovu skousl můj lalůček a já jsem se znovu zachvěl. „Připustím teplou vodu!", rozhodl se miláček a předstíral, že neví, že tu husí kůži mi dělá on a ne chlad. Připustil vodu, takže byla vana plná skoro až po okraj. „Už je ti teplo?", zajímal se, zatím co znovu okusoval mé ucho. „Je mi teplo!", pousmál jsem se při tom jsem se chvěl jsem jako by mi byla zima. Chvěl jsem se touhou po něm. „Odpovíš mi konečně?", naléhal Tae. Pootočil si mou tvář k sobě a zadíval se mi do očí. „Tak co bude? Trest nebo odměna?" 

„Odměna?!", vydechl jsem nejistě a Tae se spokojeně uculil. Slíbil jsem mu něco aniž bych tušil co tím myslím. Jak mám miláčka odměnit? „Jakou odměnu bys chtěl?", zeptal jsem se a doufal, že mi neřekne, že to nechá na mě. „Ještě nevím...", usmál se a políbil mě nevinně na čelo. Rukou však začal klouzat po mém hrudníku až dolů k podbřišku. Tam se zastavil. „Hmmm..." Zavřel jsem oči a vnímal jeho dotek. Když však skončil na mém břichu, otevřel jsem oči a udiveně se na něho podíval. „Máme čas, zlato!", usmál se, jako by mi to chtěl vysvětlit. „Není kam spěchat! Uvolni se... dáme si šampaňské... chtěl bys ještě něco jíst?" „Měli jsme večeři...", připomněl jsem mu. Znovu jsem zavřel oči, když svou dlaní přejel po mém těle. Na některých místech mé kůže ulpěly plátky růží a on si s nima hrál. „Ale přípitek si dáme, ano?", zavrněl mi do ucha. „Hmmm..." „Uděláme si takovou malou sexy soukromou oslavu, co říkáš, Jung-Kookie?", zjišťoval. „Cokoli budeš chtít!", vzdychl jsem, když rukou začal mnout jednu mou bradavku a přitom jazýčkem přejel po mém uchu. „Vážně? Cokoli?" „Ach... vážně!" Pod laskáním jeho dlaně jsem naprosto tál. Otočil jsem se abych mohl políbit jeho rty. „Vážně!", zopakoval jsem něžně. Jsem celý jen jeho, takže je to přece jasné, ne? „Beru tě za slovo!", zavrněl a já se zachvěl. Znělo to skoro jako výhrůžka, ale dost vzrušující výhrůžka. Nebylo čeho se bát, když tady je se mnou láska mého života.

„Dáme si to šampaňské , podáš ho?" Poslušně jsem se zvedl a podal mu flašku, kterou Tae začal hned otvírat. Zakryl jsem si uši rukama a zavřel oči. Slyšel jsem bouchnout zátku a Taeho smích. „Miláčku, skleničky! Rychle!" Vzpamatoval jsem se a rychle jsem hrábl po sklenicích, ale i tak něco vyteklo do vany. Nijak to nekomentoval a když odložil flašku, vzal si do ruky sklenici. Klečel jsem naproti něho a on si taky klekl. „Na nás, Jung-Kookie!", usmál se láskyplně a ťukl do mé sklenice. „Na nejkrásnější noc v našem životě!" „Na nás!", vydechl jsem a fascinovaně jsem pak sledoval jak si přiložil sklenici ke rtům a smyslně se napil. Jak může být vzrušující tak obyčejná věc? „Ty nebudeš pít?", usmál se a přejel svým jazýčkem po rtech. Zamrkal jsem a taky se trochu napil. Chutnalo to skvěle! Muselo to být hodně drahé šampaňské, stejně jako tento hotel. „Uvolni se, lásko!", usmál se a vzal sklenici z mých chvějících se rukou. Položil ji vedle flašky a přidal k tomu i tu svou. Sedl si a potom mě přitáhl k sobě, takže jsem se zase opíral o něho, ale tentokrát jsem taky seděl. Začal zlehka masírovat můj krk a ramena. „Ach... to je tak příjemné!", zavrněl jsem spokojeně.

„Tak už to řekni!", zašeptal mi do ucha, zatím co nepřestával s masáží. „Řekni, že mě chceš!" „Ach..." Zaklonil jsem hlavu a opřel se o něho. „Ty víš, že tě chci!", řekl jsem mírně rozechvěle. „Tak to řekni, miláčku!", zašeptal mi znovu do ucha a už zase ho zlehka skousl. „Chci tě, Tae-Hyungie! Chci tě hrozně moc!" „Já tebe taky!", přiznal s úsměvem. Ještě chvíli mě masíroval, ale pak se začal zvedat. „Ty zůstaň ještě chvíli tady!", řekl a zlehka mě zatlačil zpět do vody. „Relaxuj... odpočívej..." „Ale..." „Bude to náročná noc, maličký!", usmál se smyslně. „Neboj, nic ti neuteče!" „Hmmm..." Tae se utřel a oblékl si bílý župan, který byl pověšený v koupelně. Celou dobu, co se utíral i oblékal, jsem ho sledoval hladovým pohledem a on se jen spokojeně usmíval. „Přijď pak za mnou, počkám na tebe!", mrkl na mě. „Přijdu za chvíli!", slíbil jsem a on pak za sebou s tichým smíchem zavřel dveře. Chtěl jsem jít hned, ale pak jsem se pohodlně uvelebil v teplé vodě a zadíval se ven z okna. Teplá voda, svíčky... ach, taková krása! Vzal jsem si skleničku a znovu se napil šampaňského. Po nějaké, ne moc dlouhé době, jsem taky vylezl ven z vany, oblékl si župan a s flaškou i oběma skleničkama jsem se vydal za miláčkem do pokoje. Naskytl se mi kouzelný pohled. Tae seděl pohodlně opřený o čelo postele. Župan měl rozhalený dost na to aby vykukovaly obě bradavky a taky bříško a před ním ležel tác s ovocem. Miláček si zrovna vzal trs hrozen a jednu kuličku si smyslně vložil do úst. „Pojď sem, miláčku!", usmál se a pode mnou se znovu podlomila kolena a já jsem zapomněl dýchat.

Tae-Hyung

Kookie stál ve dveřích od koupelny s flaškou šampaňského a se skleničkama. Vypadalo to, že zapomněl dýchat. Vypadal rozkošně s narychlo uvázaným županem a s kapičkama vody na odhaleném hrudníku. „Miláčku, dýchej!", usmál jsem se on se konečně nadechl. Rozechvěle došel k oknu, které jsem už stihl zatáhnout závěsy a všechno odložil na stolek. „Tak už pojď sem!", řekl jsem taky chvějícím se hlasem. „Pojď..." Natáhl jsem k němu ruku a on hned přistoupil k posteli. „Chceš taky?", ukázal jsem na ovoce, které jsem nechal přinést pokojovou službou zatím co si Kookie hověl ve vaně. „Kde se to tady vzalo?", podivil se a já mu to hned vysvětlil. Jen přikývl a posadil se vedle mě. Vzal jsem jednu hroznu a on natáhl ruku, ale já jsem zavrtěl hlavou. „Otevři pusínku!" Když mě poslechl, vložil jsem mu hrozen přímo do úst. Hned na to jsem si ho přitáhl k sobě a začal ho líbat. Má ruka přitom zajela pod jeho župan a já začal hladit jeho hebkou kůži na zádech. Kookie zavrněl. „Tae...", vydechl. „No tak, miláčku... jak to mám sníst... ach..." Počkal jsem až polkne hrozen a pak jsem ho začal znovu líbat. „Už to nevydržím!", řekl jsem naléhavě a začal sundávat jeho župan. „Chci tě, teď hned!" „Tak si mě vezmi!", vzdychl, když jsem odhodil župan na zem a začal líbat jeho krk. „To taky dělám!", usmál jsem se a nepřestával při tom hladit jeho tělo a líbat krk. Úplně pode mnou tál a mě to ještě víc vzrušilo. Sundal jsem potom župan i ze sebe a přitiskl se k němu. Znovu jsem hladově líbal jeho ústa a potom krk a hrudník. Rozkošně u toho vzdychal. Když jsem sklouzl až k jeho bříšku, všiml jsem si, že i on je moc vzrušený.

Bez váhání jsem vzal jeho erekci do úst. „Tae...", zasténal tlumeně a chytl do ruky trs mých vlasů. „Ano... ach, Tae... miláčku..." Laskal jsem jeho úd a on se chvěl rozkoší. „Tae..." „Ano, Jung-Kookie?", zvedl jsem k němu nevinně oči, ale on měl své oči zavřené a žmoulal prostěradlo.„Copak, miláčku?" „Nepřestávej, prosím...", vydechl, když jsem se vzdálil od jeho přirození. „Neboj, lásko...", usmál jsem se a skousl jeho ouško. „Budeš v sedmém nebi, o to se postarám!" „Ach...", vydechl. Najednou se zvedl a přetočil si mě pod sebe. „Budeme tam spolu!", usmál se a zamlženým pohledem se mi podíval svrchu do očí. Tentokrát on začal laskat můj krk. Zaklonil jsem hlavu a nechal se opečovávat jeho sladkými rty. Líbal a místy sál mou kůži a postupně se přesunul až k mým naběhlým bradavkám. Také jim věnoval náležitou péči. Udělal vlhkou cestičku od mého hrudníku až k břichu a potom lehce zavadil o špičku mého penisu. „Jsi nádherný!", vydechl a vzal si celou mou délku do svých úst. „Kookie!", zakňoural jsem, když mě obklopilo teplo jeho úst a on navíc použil své zoubky. Přitom mě hladil po břichu a po hrudníku, kam až dosáhl. Laskal mě a sál, až jsem myslel, že se zblázním. „To stačí!", vyhrkl jsem, když jsem měl pocit, že už vyvrcholím, ale on nepřestal tak dlouho, dokud jsem opravdu nevyvrcholil do jeho úst. Všechno spolykal a pak se na mě nevinně podíval. „Dáš mi ještě hrozen, miláčku?", usmál se, zatím co já jsem vydýchával orgasmus. „Pojď si pro to!", vydechl jsem a miláček se po čtyřech přemístil až k tácu s ovocem. Vzal si trs hroznů, zaklonil hlavu a vložil si ho do úst. V tu ránu jsem cítil, jak znovu tvrdnu. „Mňam...", usmál se. Vypadal tak nevinně a při tom věděl, že mě tím naprosto odrovná. Potvůrka! Zvedl jsem se, odsunul tác pryč z postele a vrhl jsem se na něho. Bylo mi jedno, že se ovoce rozsypalo všude po zemi. Chtěl jsem, potřeboval jsem už být v něm. Povalil jsem miláčka na postel a nahmatal pod polštářem lubrikační gel, který jsem pořídil pro tuto příležitost. „Máš lubrikační gel?", podivil se miláček a já jsem jen přikývl, zatím co jsem si ho nanesl na svou erekci. „S vůní jahod!", usmál jsem se, zatím co jsem roztáhl jeho nohy a začal do něho pronikat. „Tae..." Kookie zaklonil hlavu a víc roztáhl nohy. „Ach..." Prohnul se v zádech, když jsem do něho přirazil až po kořen a své prsty přemístil na má ramena, kde zaryl bolestivě své nehty, ale mě to nevadilo. Šílel jsem z jeho úzkého nitra, které bylo tak příjemné a hřejivé. Začal jsem přirážet. Potom jsem znovu líbal jeho ústa. Bral jsem si ho tak dlouho, dokud jsme oba nevyvrcholili.

Takhle jsme se dlouho milovali, líbali se a laskali navzájem. Když jsme potřebovali načerpat síly, nalili jsme si zbytek šampaňského a nějakou dobu jsme se jen tak k sobě tulili. Pak si mě miláček položil na záda a sedl si na mé břicho. Když jsem se pak po chvíli znovu octl v něm, myslel jsem, že umřu. Jeho hebké nitro a pohled na jeho nádherné tělo... Dosedl až nadoraz a při tom zaklonil hlavu a zavřel oči.

Fascinovaně jsem na něho zíral. „Miluju tě!", zašeptal Kookie a začal se na mě pohybovat. Bylo to tak dokonalé! Líbilo se mi, že se už nestydí, užíval si tak jako já a ještě mě provokoval, když si při dosednutí smyslně olízl rty. Přitáhl jsem si ho k sobě a začal zuřivě líbat jeho ústa. Už jsem neměl sílu na mazlení, už jsem chtěl jen tvrdě šukat. Shodil jsem ho proto ze sebe, přetočil na všechny čtyři a zbytek jsem dokončil v tvrdém tempu, kdy jsem zběsile a bláznivě přirážel do jeho rozkošného zadečku. Kookie zabořil tvář do polštáře a snažil se tlumit vzdechy, ale já jsem ho chtěl slyšet naplno. Vzal jsem ho tedy za vlasy a donutil ho tak znovu se zvednout na všechny čtyři. „Aaaach..", vydechl, ale nebránil se. Nic už netlumilo jeho vzdechy a já jsem šílel radostí. Začal jsem líbat jeho šíji a současně jsem dráždil jeho přirození až se mi se zasténáním udělal do ruky a já po chvíli do jeho nitra. Vyčerpaně padl na postel a já na něho. „Miluju tě, Jung-Kookie!", zafuněl jsem do jeho ouška. Šli jsme potom do vany načerpat síly a taky jsme dojedli zbytek ovoce. Byla teprve půlnoc.

Jung-Kook

Byl jsem unavený, ale šťastný. Zadek mě už docela bolel, přestože jsme používali lubrikační gel, ale ani to mi nevadilo. Zrovna jsme se vrátili zpátky do postele a Tae mě začal líbat a hladit. „Zlatíčko?!", zašeptal. „Ano, miláčku?" „Dáš mi tu odměnu?", usmál se a já jsem zalapal po dechu. Odměnu? Teď? Popravdě bych už nejradši šel spát. „Jakou odměnu?", zeptal jsem se trochu nervózně. Copak miláček asi vymyslel? „Chtěl bych..." Tae se odmlčel a podíval se mi do očí. „Chtěl bych aby sis mě vzal!" „Jak to myslíš?", nechápal jsem. Vždyť se s ním miluju a laskám ho půl noci?! „Prostě..." Tae si skousl ret, vzal mě za bradu a z blízka se mi zadíval do očí. „Chci tě mít v sobě!", řekl bez obalu a já jsem hlasitě polkl. „Cože?" „Chci tě mít v sobě!", usmál se klidně a rukou přejel po mém přirození. „Ale...", zapochyboval jsem. „Ty víš, že já..." „Jenom teď, vyjímečně... jako odměnu...", zavrněl. „Nebojíš se..." „ Ne!" Tae mě ani nenechal domluvit. „Nebojím! Už v tobě nevidím Angela... Vážně, jen pro teď. Neboj, já si nenechám vzít možnost brát si tvůj zadeček, ale chtěl bych změnu... Vážně jen jako odměnu, nemusí to být nové pravidlo..." Začal mě líbat a také mě vzrušovat. „Tae...", vydechl jsem a se zavřenýma očima jsem vnímal, jak má erekce narůstá. Mám si ho vzít? Já? Ach bože...

Tae mě nepřestával líbat a já se snažil zachovat klid. Jak si ho mám vzít? Co mám dělat??? „Já ti pomůžu!", zašeptal miláček a položil mě na záda. Pořád mě líbal a hladil a já jsem se celý chvěl. „Můžu?", usmál se a já jsem přikývl aniž bych věděl na co. Tae se posadil na mé břicho a vzal do ruky lahvičku s lubrikačním gelem. S úsměvem pak ukápl obsah na mé přirození a já se uculil, protože to zastudilo. Byl jsem celý napjatý a netušil jsem co chce dělat. Jak mi chce pomoct? Zjistil jsem to vzápětí, když si nasměroval mou špičku k zadečku a vzápětí na mě dosedl. Taky jen tak, bez přípravy. „Ach...", zasténal jsem, protože ten pocit se prostě slovy nedá popsat. Jeho nitro se kolem mě sevřelo a já jsem myslel, že v tu chvíli umřu. Tae taky zasténal a já měl co dělat abych hned nevyvrcholil. A když se začal pohybovat... „Tae... ach... aaach..." Zaklonil jsem hlavu a nechal ho aby si sám určil tempo i sílu přírazů, já jsem nebyl v tu chvíli schopen ničeho.

Jen letmo mi bleskly hlavou vzpomínky na to, jak jsem si ho vzal na busanské pláži a na to, jak jsem si ho tvrdě bral, když jsem byl Angel... Za chvíli jsem ale nemyslel už na nic, jen na jeho heboučce teplé nitro a na jeho vzdechy, kdy jsem sám sotva dýchal. Už jsem to nevydržel. Přetočil jsem si ho pod sebe a začal sám přirážet. Jen matně jsem vnímal Taeho smích. Umíral jsem, ale zároveň jsem se až neskutečně cítil být naživu. Když jsem vyvrcholil, svalil jsem se vyčerpaně vedle něho. On si však lehl na mě a začal mě líbat, zatím co pronikl do mého nitra. Také začal zběsile přirážet, dokud nevyvrcholil i on. „Bylo to nádherné!", zašeptal přitulený ke mně a já jsem jen omámeně přikývl. „Sedmé nebe..", vydechl jsem.