And yet so different - CHAPTER #68
Bylo to hrozně divné. Harryho návrat a náhodné míjení Edwarda v okolí školy. Drželi jsme si od sebe odstup a mnohdy se ani jeden na druhého nepodívali, když jsme kolem sebe procházeli. Bylo to tak lepší, protože jsem mu nechtěla nijak naznačovat, že bych o jeho nabídku - buďme zase přáteli - měla zájem.
V pondělí, když už byl Harry zpět, Edwardova chřipka zmizela. Vypadal být naprosto zdravý, z čehož jsem měla samozřejmě radost, ale i tak jsem ho nadále ignorovala...
Harry se k návštěvě svého otce vyjádřil podrobným vylíčením toho, co se stalo:
FLASHBACK
Harry's point of view
Když sem znovu viděl tu jeho přepychovou firmu, odfrkl sem si. Je akorát nacucaná prachama, nic víc. Už abych byl zase zpátky ve škole, kde sou normální lidi a jediný, pro co ještě na světě dejchám.
Livie.
Bez ní bych už dávno skončil ve všech těch sračkách, který od puberty permanentně prožívám.
Vešel sem do tý pitomý budovy a zamířil ke schodům. Ty sem bral po dvou, jak už bylo u mě zvykem, dokud sem nenarazil na patro, kde měl mít fotřík kancelář.
Za všema dveřma se ozývaly cizí hlasy, vyzvánějící telefony, smích i nadávání... Kdybych to tu neznal, určitě bych se ztratil v tom bludišti, kde byly dveře a jiná chodba na každým druhým kroku.
Fotr měl kancelář úplně na konci hlavní chodby. Velký dvoukřídlý dveře z ebenu, na nichž byla pověšená malá cedulka s jeho zlatě napsaným jménem. Všechno musí mít tak přehnaně upravený.
Zabušil sem na ně, což se dalo u mě považovat skoro za zdvořilost, protože jindy sem kliďánko bez povolení vtrhl dovnitř, ale asi sem chtěl bejt pro jednou vstřícnej, tak sem si počkal, než mi dojde otevřít nějaká jeho sekretářka.
Po chvíli se dveře konečně otevřely a já uviděl vyšší bloncku, s rudými rty, na jehlách a s provokativně rozepnutou blůzkou. Tak tuhle sem tu ještě neviděl. Odkdy si fotřík najímá do kanclu coury?
,,Edwarde? Změnil si zase image? Ty vlasy ti vážně seknou!'' vyhrkla ihned při pohledu na mě a už se po mně sápala. Zajímavej způsob prvního uvítání. Odtáhl sem se a ruce dal v obraně před sebe, abych ji od sebe rychle dostal.
,,Hej, hej, klid! Nejsem Edward, ale Harry. Jeho dvojče. Nevím, jestli ti to můj tatík oznámil, ale má DVA syny, ne jenom jednoho,'' srozuměl sem ji s trochu trapnou situací a nakrčil nos. Ona se zamračila, změřila si mě pohledem a pak si odfrkla.
,,Jo, jasně. Vím o tobě. Co tady chceš?'' Její tón se rázem změnil na nepřátelský a já pobaveně zvedl oči do stropu. Edward jí nejspíš napovídal tu svou srdceryvnou verzi milostnýho trojúhelníku mezi mnou, jím a Olivií.
,,Jdu za tátou, osobo. Takže mě buď ohlaš, nebo nepřekážej,'' řekl sem mrzutě a ona si povzdechla. Ustoupila, abych mohl vejít, a pak mě předběhla, aby mohla otci oznámit, že sem přišel.
,,Díky, Thereso. Můžeš jít,'' řekl jí, když už bylo všechno vyřízeno a ona nás jen zdržovala. Naposledy mě probodla jedovatým pohledem a pak konečně odklapala na svejch deseticentimetrovejch podpatcích. ,,Tak povídej,'' vyzval mě ihned a sedl si do svého koženého křesla.
,,Drahý otče,'' začal sem až přehnaně vřele a on nad tím protočil panenkami. ,,Nejenomže je Edward už od začátku indisponovanej a prostě se chová jako totální hovado, nemluvě o jeho háru, ale dokonce si myslím, že ten zmrd je prolezlej nějakým nehezkým chcípem. Fakt. Promluv s ním v zájmu nás všech. Doporuč mu doktora nebo tak,'' navrhl sem a táta si promnul bradu.
,,Ve středu má ke mně přijet. Uvidím,'' pronesl a v jeho hlase byl slyšet snad i nezájem. Tak já se sem seru takovou dálku a on mi řekne jenom tohle?!
,,Prosím?'' zeptal sem se dost důrazným tónem a trochu nechápal jeho nevzrušenou reakci. Jeho mazánek je nějakej nemocnej, tak proč se nestará?
,,Harry, myslíš, že ti to budu věřit? Nikdy si o bratra neměl starost a najednou se zajímáš, co mu je? Proč bych ti měl skočit na to, že ti záleží na tom, jak mu bude? Pokud mu tedy vůbec něco je,'' řekl a zněl ještě víc nedůvěřivě.
,,Kurva že jo! Už docela dlouho! A proč se starám? Tak třeba aby se ten nachcípanej idiot nesápal po mojí holce a něco jí neudělal. Nechci, aby to od něj chytla. Je to dost nezodpovědný, nemyslíš?'' vypálil sem pobouřeně a otec se zasmál.
,,Tak holce. Olivie je velmi chápavá dívka, že?'' dobíral si mě naschvál a já zatnul pěsti.
,,Do hajzlu poslouchej mě!'' zvýšil sem hlas. ,,Zavolej mu, pošli ho sem a uvidíš! Furt kašle, má nechutnou vyrážku na těle, vypadá divně. Jak feťák,'' zašeptal sem skoro neslyšně, a to už otec zpozorněl.
,,Dobře,'' souhlasil. ,,Dobře, promluvím s ním. Ale nejdřív přijede až ve středu. Jsme spolu domluvení, protože naše firma podporuje akci 'Daruj kousek sebe', nevím, jestli si o tom slyšel. Najímají se dobrovolníci na dárcovství krve, aby jí bylo dostatek na transfuze. Edward se dobrovolně přihlásil. I já tam půjdu, Theresa a spousty dalších. Můžeš taky, jestli chceš. Dřív se s ním ale neuvidím.'' Pokrčil rameny a něco si zapsal do bločku, který ležel před ním na stole.
,,Daruj kousek sebe? O tom sem teda fakt neslyšel. Ale přijdu, pokud je to pro dobrou věc. Nejsem takovej čůrak, za kterýho mě neustále považuješ!'' Vstal sem a zamířil ke dveřím. Dokázal mě vytočit během několika minut. Nenávidím ho... Tolik ho nesnáším!
,,Harry,'' oslovil mě tiše. ,,Ty víš, že si to nemyslím.'' Zastavil sem se a na chvíli zavřel oči. Stál sem k němu zády, takže mi neviděl do obličeje. Kdyby jen věděl, jak moc bych si přál, aby byl aspoň jednou na mojí straně. Aby aspoň chvíli upřednostňoval mě, a ne Edwarda... Jako tomu bylo vždycky.
,,Nezapomeň na to. Tebe poslechne,'' odtušil sem pouze a opustil jeho kancelář.
Na chodbě sem potkal zase tu Theresu, která mě sledovala ostřížím zrakem. Měl sem z ní divnej pocit. Něco mi na ní prostě nehrálo.
,,Pozdravuj Eda. Že mi chybí,'' promluvila po dlouhým čumění na mou maličkost.
,,Neboj se. Za tvou pohostinnost to udělám s radostí.'' Falešně sem se usmál a zmizel jí z dohledu.
Konečně sem stál zase venku a zaklonil vyčerpaně hlavu. Díval sem se nad sebe a vydýchával se z toho nemilého setkání. Vždycky stačí jen málo k tomu, aby mě ten debil vyšťavil. K tomu ještě tahle zmalovaná pizda...
Už abych byl u svojí Liv.
KONEC FLASHBACKU
,,Mohla bych na to dárcovství krve s tebou? Taky bych ji chtěla darovat,'' zeptala jsem se, když jsme s Harrym leželi v jeho pokoji na posteli. Jen jsme se váleli a povídali si.
,,Chtěla bys?'' Překvapeně zamrkal. ,,Jo, klidně, budu rád. Ale nevím, jestli úplně chci, aby měl v sobě nějakej jinej člověk tvou krev,'' řekl zamračeně a já ho pohladila po tváři, protože se mi zalíbila jeho majetnickost.
,,Harry,'' šeptla jsem káravě. ,,Je to na dobrou věc.'' Opřel si hlavu o mou dlaň a zavřel oči.
,,Fajn, tak ve středu,'' souhlasil Harry a krátce mě políbil.ˇ
,,Víš, slyšela jsem Edwarda, jak přes telefon s někým mluví. Tomu někomu říkal Theresa... Asi to byla ta, kterou si potkal u tvého táty,'' prozradila jsem mu a Harry našpulil rty ve znamení, že přemýšlí.
,,Co jí říkal?'' zajímal se.
,,Říkal, že to bylo pobavení jen na pár týdnů. Nehodlá se prý vrátit zpět, dokud nedodělá vysokou. Pak jí děkoval a říkal, že dává na její slova,'' řekla jsem zkráceně, protože jsem si to dopodrobna stejně nepamatovala.
,,Wow,'' houkl Harry. ,,Ten kokot s ní fakt šukal,'' pronesl nevzrušeně a já se zasmála.
,,Proboha, Harry! Myslíš ty vůbec na něco jiného?'' okřikla jsem ho a plácla do hruďe. Hrdelně se zachechtal, a když se uklidnil, zvážněl a podíval se mi do očí.
,,Když sem s tebou, je to pro mě fakt těžký,'' zavrněl a vyhoupl se nade mě. Než jsem stačila nějak zaprotestovat, už své rty přikládal na ty mé.
Tuesday
Den předtím, než jsme měli jet za Harryho otcem kvůli dárcovství a jiným záležitostem, sešla se celá třída na herectví v divadle. Nějakou dobu jsme měli pauzu a hráli jsme jen smyšlené scénky a hry. Teď pan Watkinson v ruce ale držel stoh papírů, z čehož jsem usoudila, že jsou to nové scénáře.
Chtěl začít mluvit, ale někdo zaklepal na dveře a poté vstoupil.
,,Promiňte. Ztratil jsem pojem o čase.''
Edward?
Co dělá proboha na herectví zrovna Edward?!
,,V pořádku, pane Stylesi. Sedněte si,'' pokynul mu pan Watkinson a dodal na vysvětlenou. ,,Edward se rozhodl, že bude chodit k nám, takže doufám, že ho přivítáte s otevřenou náručí. Možná se mi budete trochu plést s panem Harrym Stylesem, ale časem to určitě zvládneme.'' Podívala jsem se na Harryho, který se usilovně kousal do rtu a díval se do stropu. Edward se usmíval a vypadal nadmíru spokojeně.
,,Dneska si rozdělíme role. Budeme hrát další divadelní hru, pro změnu z téhle doby. Vymyslel jsem ji sám a ke každému si už roli přiřadil. Konkurz se tedy konat nebude,'' mluvil učitel dál a postupně každému rozdával jeho text.
'Láska bez limitu'
Stálo na první straně. Se zaujetím jsem obrátila na stránku druhou a s potěšením si všimla, že jsem obsazená mezi hlavními rolemi. Harry také, což mě potěšilo ještě více, ale pak jsem si všimla jména Edwarda a úsměv mi z tváře zmizel.
,,Obsadil jsem do hlavních rolí ty, jejichž herecké výkony mi přijdou nejlepší,'' pokračoval pan učitel Watkinson a já na něj hodila nechápavý pohled. Edward patří mezi ty nejlepší? Odkdy?
,,Proč má hlavní roli někdo, kdo přišel teprve dneska?'' zeptal se místo mě Ben a já mu v duchu poděkovala. Pan Watkinson se usmál a Edward povýšeně zvedl hlavu.
,,Protože pan Edward Styles je velmi dobrý herec. Ověřil jsem si ho sám, ale pro vaši nedůvěřivost... Pane Stylesi, pojďte sem,'' zavolal na Edwarda a ten okamžitě vstal. Dlouhými kroky se dostal k panu Watkinsonovi a urovnal si svou šedou košili. ,,Zahrajte nám muže, kterého právě vyhodili z práce, manželka se s ním chce nechat rozvést a při cestě domů zjistí, že nemá klíče,'' zadal mu úkol učitel a Edward pohotově kývl.
Vystoupil na pódium, odkašlal si a vžil se do svojí role. Neočekávala jsem nic velkolepého...
,,Perfektní. Tohle... Tohle je vážně perfektní,'' začal s dávkou ironie v hlase. ,,Co mi ten nahoře ještě musí provést, aby se to pak celý mohlo obrátit v můj prospěch a já mohl být zase šťastnej?'' Rozhodil rukama a podíval se přímo na mě. ,,Už mě nebaví být ten, kterýmu se neustále sere na hlavu. Už nechci být ten horší. Já přece nejsem outsider!' Zase se podíval jinam a já na sucho polkla. Jestli se mi tímhle snažil něco naznačit, tak má smůlu. Nehodlám litovat svého rozhodnutí...
,,Třeba dneska... Šéf si usmyslel, že nebude platit pár lidí pod sebou a já byl bohužel mezi nima. Po sedmi letech, co jsem tam vydržel a čekal na to, až mě povýší, on si mě kliďánko vyhodí!'' Naštvaně zatnul pěsti a podíval se na špičky svých bot. ,,Do toho řeším podělanej rozvod, takže budu muset usilovat o střídavou péči mých dětí, a aby toho nebylo málo, já debil si zapomenu klíče!'' Frustrovaně si prohrábne své nagelované vlasy a neupřímně se usměje. ,,Ještě by třeba mohlo začít pršet, aby to bylo jako z každýho druhýho americkýho filmu, kde začne hrát hrozně depresivní hudba a hlavní hrdina je tak promočenej, že by se z něj dalo ždímat!'' zvýšil hlas a dodal: ,,Abych se cejtil ještě hůř než teď! Protože si to prej asi zasloužím!'' křikl a natočil se k nám bokem, jako by snad odcházel.
,,Máma vždycky říkala, že všechno má šťastnej konec. A když ne, tak to ještě neskončilo a šťastnej konec nás teprve čeká.'' Jakmile tohle dořekl, vzpomněla jsem si na dopis, který máma Anne sepsala pro Harryho, Edwarda a Desmonda. Harry se vedle mě napnul a v očích mu zaplanulo. Tohle nebude dobré. Nemyslím si, že je správná volba vzít Edwarda do stejného oboru, kde je i Harry. Ať už je dobrý, jak chce. ,,Máma milovala Lennona,'' oznámil Edward publiku a po očku se podíval právě na Harryho. Věděla jsem, že to dělá naschvál. ,,Kdyby tu teď byla, určitě by mi poradila, protože to ona uměla,'' pokračoval dál a moc dobře si uvědomoval, že bruslí na tenkém ledě. Bála jsem se, že se Harry neudrží. Chytla jsem ho proto za ruku a povzbudivě ji mačkala. ,,Bez ní jsem fakt ten outsider. Bez ní je spousta věcí těžších a-''
,,To stačí, děkuju,'' přerušil ho v půlce věty pan Watkinson, protože nejspíš vycítil, že Edwardův monolog už začíná být až moc upřímný. ,,Sedněte si, prosím, pane Stylesi,'' pobídl ho stále milým hlasem, ale zněl malinko nervózně. ,,Mohli jste si potvrdit, že jsem ve výběru nepochybil,'' promluvil k nám ještě zběžně a vyskočil na jeviště, kde ještě před chvíli stál Edward.
,,Tak, doma si texty přečtěte a příště si je už zkusíme, ano?'' položil nám řečnickou otázku o něco hlasitěji a dusno, které tu před chvíli nastalo, bylo rázem pryč.
,,Jednou mu tu držku zavřu. Přísahám,'' zasyčel Harry a málem mi mou ruku rozdrtil.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
♦ Dnešní díl nebyl nic moc, ale příště Vám to vynahradím, nebojte!
♦ Snažím se to moc neprodlužovat, aby to nebylo zbytečně utahaný, však víte :D!
♦ Taky byl poprvé pohled Harryho, hustý, ne? Vlastně jsem to neplánovala, ale myslím, že je na čase jeho pohled zapojit :))))
♦ Tak pište mi své názory a hvězdičkujte, protože jen díky tomu vím, že Vás to fakt baví a že chcete další kapitoly <3
♦ Mrkněte na blog, začínáme se fakt rozjíždět s návštěvností ♥♥♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top