O měsíc později

   Pamatuji si, že mě Harry natiskl na kapotu svého auta a začal mě líbat, když na školní parkoviště přijel stříbrný Peugeot a vmáčkl se mezi dva učitelské bavoráky. Už jen ta drzost, že si někdo ze studentů dovolil zaparkovat na místě, kde visela cedulka 'Pouze pro zaměstnance', byla překvapující. A jakmile z toho stříbrného Peugeota vystoupil Edward Styles, překvapilo mě to ještě víc. Harry se zatvářil nechápavě, když jsem se na moment odtáhla, a otočil se směrem, kam se mé oči upíraly.

Edward si to vykračoval po parkovišti v černé košili, černých Ray-Ban brýlích a roztrhaných džínách. Přes rameno měl přehozené kožené sako, žvýkal žvýkačku a nos měl zdvižený směrem nahoru. Z jeho chůze se dalo vyčíst, jak moc si o sobě myslí.

Nepodobal se Harrymu, to i v těch svetrech a mokasínech mu byl víc podobný. Ne, vypadal jako namachrovaný zbohatlík. Vlasy měl ostříhané. Jeho roztomilé kudrlinky byly pryč a nahradily je nagelované vlasy sčesané dozadu. Pozorovala jsem ho s šokem a zklamáním. Nechtělo se mi věřit, že tenhle, až moc sebevědomý slizoun, je můj bývalý nejlepší přítel.

,,To si děláš kurva prdel,'' ulevil si Harry. Edward se rozhlédl po parkovišti, ale nás minul pohledem. Harry mě svíral v náručí, stál mezi mýma rozkročenýma nohama a jeho vlnité vlasy mě šimraly do tváře. Díval se na své jednovaječné dvojče, které si měřilo pozemek školy nadřazeným pohledem, a v očích se mu zračilo znechucení. Edward pouze ohrnul nos, ani si nás nevšiml a pak se otočil a zmizel ve škole.

,,Je...,'' začnu a snažím se použít to správné slovo.

,,Jinej,'' doplní mě Harry kupodivu slušně.

,,Jo,'' přitakám a stoupnu si. Urovnám si pomačkané oblečení a pak Harrymu prohrábnu vlasy. ,,Musíme jít na hodinu,'' prohlásím a Harry si otráveně povzdechne.

,,Měl bych lepší nápad,'' zavrní a přitáhne si mě blíže k sobě.

,,Jo? A jaký, prosím?'' uculím se a Harry mě políbí na odhalené místo na krku.

,,Mohli bysme se třeba někam zašít a dělat daleko užitečnější věci, než je šprtání se,'' zašeptá mi do ucha a já protočím s úsměvem očima.

,,To asi nepůjde, lásko. Já jsem totiž ta vzorná studentka, vzpomínáš?'' připomenu mu a propletu si s ním prsty. Táhnu ho směrem ke škole a on s otráveným výrazem následuje mé kroky.

,,Aspoň jednou bys mohla vynechat,'' žadoní dál a já rezolutně zakroutím hlavou.

,,Ne,'' odmítnu. ,,Ale... Odpoledne nic nemám.'' Mrknu na něj a zrychlím v chůzi. Harry si mě prohlíží, jako bych byla čerstvá kořist, a přikývne.

,,Čekej mě přesně ve tři, lásko.''

FLASHBACK - Před dvěma týdny

  Stála jsem před Doupětem Picta fiver a rozhodovala se, jestli mám vstoupit, nebo ne. Potřebovala jsem už konečně Harrymu říct o té Americe, roli a o svém rozhodnutí, které bylo samozřejmě kladné. Jenomže se mi do toho nechtělo, protože jsem se bála, jak se zachová. Pořád to mezi námi nebylo ideální a vyměňovali jsme si jen malé polibky při přivítání a loučení. Chyběla mi ta blízkost, kdy byl Harry u mě. Kdy se mě dotýkal a dával mi najevo lásku i jinak, než jen slovy.

Zaklepala jsem na dveře a ihned toho litovala. Dřív než jsem ale stačila odejít, dveře se otevřely a přede mnou stál rozesmátý Niall. Během těch týdnů, co jsme se vlastně nebavili, mu ruplo v bedně, ano, takhle se vyjadřuji normálně, a rozhodl se, že se mi omluví veřejně. Nikdy nezapomenu na jeho proslov, kdy si stoupl v jídelně na stůl a začal předříkávat svůj pracně nacvičený monolog o tom, jak moc ho to všechno mrzí. Odpustila jsem mu... a pak i zbytku Picta fiver, protože se k němu přidali.

,,Livinko, zdravím tě,'' přivítal mě s úsměvem a odstoupil, abych mohla projít. ,,Harry je nahoře,'' sdělil mi automaticky, jako vždycky, když jsem je navštívila. Objala jsem ho na uvítanou a poděkovala.

Vyběhla jsem schody k Harrymu do pokoje a pak s třesoucími prsty vzala za kliku. Už jsem to tak dělala stereotypně, protože mi Harry řekl, že se tu mám chovat jako doma. Ležel na posteli bez trička, jen v černých teplákách a četl si. Ano, Harry Styles, ten Styles, který považoval knihy za ztrátu času, si právě četl. Pýchu a předsudek, konkrétně. Četl to už po několikáté a myslel si, že to nevím, jelikož to přede mnou tajil.

,,Ahoj, Harry,'' pozdravila jsem ho a on se vyhoupl do sedu. Do jeho pokoje byl vstup přísně zakázán a ten, kdo chtěl vstoupit, musel klepat. Kromě mě, samozřejmě.

,,Olivie,'' vyjekl a knížku odhodil. Dopadla vedle postele naštěstí zavřená.

,,Vím to už dlouho. Nemusíš to už přede mnou tajit. Tu knihu miluji,'' řeknu s pobavením a sednu si na kraj jeho postele. Okolo má neskutečný nepořádek, ale vsadila bych se, že oblečení ve skříni bude vzorně složeno.

,,Kurva, moch sem tušit, že si menší detektiv. Taky ten příběh fakt žeru,'' přiznal a protáhl se. Začervenala jsem se a očima sklouzla k odhalenému véčku, které mu vykukovalo z volně posazených tepláků. Tak dlouho jsem necítila horkost jeho těla... Když jsme spali vedle sebe, nepřitáhl si mě k sobě natěsno, protože by tím riskoval, že se neudrží...

,,Děje se něco?'' vrátil mě do reality a já párkrát zamrkala. Mého toužebného pohledu si naštěstí nevšiml a opřel se o pelest.

,,Jo, musím ti něco říct,'' odhodlala jsem se konečně. ,,Něco ti tajím,'' začala jsem opatrně.

,,Myslíš tu Ameriku?'' přerušil můj vážný tón a já ztuhla.

,,Jak-,''

,,Tvoje máma mi to řekla. Vlastně jsem se jí zeptal, protože mi bylo předem jasný, že mi to neřekneš. Kurva, Olivie, to je tak skvělý! O tomhle sníš celej dosavadní život. Tímhle začíná tvoje dlouhá kariéra, proč si mi to do prdele neřekla?!'' Rozhodil rukama a tvářil se ublíženě. Vůbec jsem nečekala, že konverzace započne takhle rychle.

,,Bála jsem se, co mi na to řekneš. A taky... Harry, je to Vancouver. Vzdušnou čarou vzdálený 7578 kilometrů. Pokud přijmu tuhle roli, neznamená to, že tam zůstanu jen několik měsíců. Možná už se nikdy sem nevrátím, rozumíš, co ti tím chci naznačit?'' Harry se mi zadívá do očí, spatřím v nich obavy a Harry svraští obočí.

,,My to zvládneme. Já se tě kurva že nevzdám. Ty kurva že pojedeš do Ameriky a uděláš díru do světa! A já... za tebou budu jezdit,'' rozhodl, ale zněl nejistě. ,,Každej víkend,'' plánoval dopředu a mně to od něj přišlo hrozně zodpovědné a hezké. Dokázal všechno tak zlepšit a udělat situaci pozitivnější. Harry to možná ještě neví, ale jednou bude úžasný otec, protože lidi umí motivovat.

,,Myslíš, že to vydrží?'' zeptám se zkroušeně a stisknu mu ruku.

,,Doufám v to. Olivie, nemyslíš si snad do prdele, že tím, že pojedeš do posranýho Vancouveru to mezi námi nějak ochabne nebo skončí, že ne? Sou to jen zkurvený kilometry. Já o tebe nepřijdu,'' ujišťoval spíš sám sebe a přitáhl si mě do objetí. V téhle pozici mi bylo nejlépe. Tolik jsem to po té době potřebovala. ,,Miluju tě, Jiskřičko,'' zašeptal mi těsně u ucha a já zavřela oči a užívala si ten moment.

,,Já tě miluji víc,'' opětovala jsem mu naše heslo, kterého jsme se drželi. Dokud ten druhý odpoví, je všechno v pohodě.

Ta blízkost a zároveň dálka byla nesnesitelná. Toužila jsem po tom, aby mě hladil po těle, líbal na krk a předával mi své teplo, které z něj momentálně sálalo, jako z rozpálených kamen.

Sama od sebe jsem mu přejela po nahých zádech. Políbila jsem ho na rameno a pak čekala, jak zareaguje. Harry ztuhl a nehýbal se. Brala jsem to jako pokyn k tomu, abych pokračovala. Zaryla jsem mu nehty do svalů na zádech a začala jsem mu velmi pomalu obsypávat rameno i krk polibky. Harry rychle oddechoval, ale nebránil se.

Vyhoupla jsem se k němu na klín a zaměřila se na jeho rty. Dříve než mohl protestovat, políbila jsem ho. Ruce nechal položené podél těla, a to se mi nelíbilo. Natáhla jsem se po nich a položila je na svůj pas. Trochu jsem se prohnula a Harry zasténal. Dlouze. Odtáhl se a zadíval se na mě se chtíčem, ale i obavou.

,,Olivie, já ti nechci ublížit,'' řekne už po sté stejnou větu, ale stačí málo a jsem si jistá, že povolí.

,,Ubližuješ mi víc tím, že se mě nedotýkáš. Že se mi straníš,'' šeptala jsem a jeho ruku posunula o něco níže. ,,Prostě se se mnou miluj, Harry.'' Skousnu mu jemnou kůži na krku a Harryho to zlomí. Zavrčí a vrhne se na mě, jak na čerstvě lapenou kořist.

Každý jeho pohyb vnímám intenzivněji, než kdy dříve. Nemyslím na bolest, ale jen na rozkoš, která mnou prostupuje. V uších mi zní harmonická hudba, všude kolem vidím červenou a růžovou barvu a zdá se mi, že na naše odhalená těla dopadají okvětní lístky růží. Jdu Harrymu vstříc, koušu se usilovně do rtu a nahrazuji si dny, kdy jsem si připadala tak osamocená.

KONEC FLASHBACKU

  Měla jsem poslední dobou úžasnou náladu. Neustále jsem se chtěla smát a každý strávený čas s Harrym byl pro mě dobitím energie. Lidé ve škole se s námi dvěma smířili. Brali nás už jako všední věc, takže se otáčeli jen málo, když nás spolu viděli.

Teď moje nálada ale poklesla, už to byly dva měsíce od Edwardova náhlého odjezdu. Možná i víc. Úplně jsem na něj zapomněla a neřešila, že tu není. Jak jsem se asi tak k němu měla choval teď? Jak?

Já mu byla zjevně ukradená a on pro mě byl už jen vzpomínka na hezké přátelství. Ano, někdy mi chyběl, ale stačilo, abych si vybavila den, kdy mi Harry řekl, že mu bylo úplně jedno, že jsem skončila v nemocnici, a všechno to hezké zmizí.

Cestou ke své skříňce jsem potkala Shawna. Hned jak mě spatřil, udělal to, co je pro něj typické. Vyzvedl mě do vzduchu a roztočil dokola. Zapištěla jsem a se smíchem ho objala na přivítanou.

,,Taky tě zdravím, princezno. Harryho sem před chvílí potkal a mám ti vyřídit tohle.'' Dal mi malou pusu na tvář a já povytáhla obočí, protože tohle se Harrymu nepodobalo. ,,Dělám si prdel, chtěl sem to udělat a tohle byla vhodná příležitost,'' uchechtl se a já ho plácla pobaveně po rameni.

,,Ty se nepoučíš,'' pokárám ho a on pokrčí rameny.

,,Asi ne,'' přitaká a ruku mi dá okolo ramen. Už jsem si na to zvykla. Vlastně i Harry si začal zvykat, že já a Shawn jsme nejlepší přátelé. Jakmile ale uviděl, že je u mě Shawn až moc blízko, byl vzteklý. I tak se ti dva docela usmířili a začali spolu vycházet.

,,Až tě uvidí Harry, zmaluje ti obličej,'' varuji ho, ale Shawn se nedá a zvolá:

,,Od čeho sou nejlepší přátelé?''

V ten moment z ředitelny vyjde Edward. Probodne mě a Shawna pohledem a jen na malou chvíli spatřím v jeho očích náznak bolesti. Ta se pak ale vytratí a přede mnou spočine arogantní osoba s ulíznutými vlasy.

,,Ahoj,'' pozdravím ho ze slušnosti a on si mě prohlédne. Nevím, co z jeho pohledu vyčíst, ale necítím se v jeho přítomnosti dobře. Jeho zelené duhovky mají světlejší barvu a stačí jeden pohled do nich a mám pocit, že se do mě zabodlo tisíce malých jehliček.

,,Nazdar,'' odvětí a pak pohlédne na Shawna vedle mě. ,,A ty si?'' zeptá se nadřazeně. Shawn se zářivě usměje, přesně tak, jak on to umí. Přitáhne si mě ještě blíže a v klidu odpoví:

,,Shawn. Shawn Kylen. Nejlepší kámoš týhle princezny a jejího boyfrienda.'' Edward se trochu zasekne v pohybu, ale pak mu úsměv opětuje a jazykem si přejede po předních zubech.

,,Rád tě poznávám,'' pronese a v jeho hlase rozpoznám ironii. Shawn si z toho ale nic nedělá.

,,Fajn, dost těch sraček, Stylesi. Co to máš na sobě, proč se chováš jako kokot a proč i tak vypadáš?'' zeptá se ho a mně dojde, že Edwarda vlastně ještě nikdy neviděl. Nastoupil jsem ve dnech, kdy Edward odjížděl, takže ho nemohl poznat osobně.

,,Asi tě zklamu, jmenuju se Edward Styles. Ne Harry Styles,'' uvede věc na pravou míru a Shawn otevře ústa v překvapení.

,,Do prdele,'' vyjde z něj. ,,Vypadáš jako hodně špatná verze Harolda. HODNĚ špatná verze.'' Mám chuť vyprsknout smíchy, ale udržím se. Shawn je velmi upřímný člověk a zřejmě si nikdy nebral ohledy na dobré vychování.

,,Ha, ha, děkuju za příjemné uvítání. Možná se uvidíme později.'' Edward se s námi rozloučil a pak zase odkráčel.

Já to nevydržela a vybouchla jsem smíchy. Začala jsem se nekontrolovaně řehtat a Shawn se ke mně přidal.

,,Já si fakt kurva myslel, že je to Harry,'' hýkal. ,,Chtěl jsem si z něj udělat prdel a pak tohle.'' Smějeme se ještě cestou do třídy a já pokroutím hlavou.

,,Shawne, ty jsi vážně pako, víš to?'' řeknu mu a Shawn se zatváří nevinně.

,,No, po dnešku mi to už nejspíš došlo,'' odsouhlasí mi to a pak mi se smíchem podrží dveře, abych mohla vstoupit do učebny literatury.

*

Ve tři hodiny jsem stála před školou a ve tři hodiny si pro mě i Harry dojel. Bez ostychu mě políbil a zmáčkl v objetí.

,,Rozdrtíš mě,'' zasměji se a vlepím mu pusu na nos. Harrymu to přijde roztomilé, a tak mě poprosí, abych to zopakovala. Na moment se podívám do strany a spatřím Edwarda, který stojí opodál a pozoruje nás.

,,Dívá se sem Edward,'' pošeptám Harrymu nenápadně do ucha. Harry se podívá směrem, kde jeho bratr stojí, a ušklíbne se.

,,Koho to zajímá? Ať si čumí a závidí, kokot vyjebanej,'' řekne dost nahlas Harry, takže to musel Edward slyšet. Harry mě znovu políbí a dá mu tak najevo, že se může maximálně dívat, ale to je tak všechno.

,,Harry,'' syknu a zrudnu.

,,No co?! Ublížil ti. Je pro mě mrtvej,'' prohlásí a proplete si se mnou prsty. ,,Jdeme,'' rozkáže a zamíří k autu.

Edwarda jsme tam nechali stát s vraždícím pohledem a úšklebkem na rtech.

FLASHBACK - Před cca dvěma měsíci

Nobody's point of view

  Kudrnatý mladík položil obálku s dopisem na malý pracovní stůl, naposledy se zadíval na krásnou tvář Olivie Sparksové a pak tiše opustil její pokoj. Na rameni měl velkou tašku s věcmi, v ruce třímal mobil, aby se co nejdříve ozval svému otci, a oči měl zarudlé. Měl jasný cíl. Zapomenout.

Olivie pro něj byla nesplnitelný sen. Vždycky, když si myslel, že ji už získal, prostě se ta naděje vypařila. Někdo to překazil. A teď tomu tak už bylo napořád. Jednou provždy už na ni musel přestat myslet. Musel začít jinak. A tím, že pojede za tátou, že odjede od školy a starostí, tím se vše vyřeší.

Jakmile nastoupil do svého stříbrného Peugeota a opouštěl pozemek školy, pomalu přivřel oči a všechny ty vzpomínky nechal mizet. Rozplynuly se postupně jako horká pára unikající z vroucí vody a nezanechávající naprosto nic.

A když pak z toho auta zase vystoupil a spočinul před velkým domem, ve kterém strávil dětství, už na Olivii nemyslel. Už nemyslel na svého bratra a ani na to, co bylo. Ne. Už to skončilo.

A poté, když stál před zrcadlem, už na jeho tváři nespočíval zdrcený pohled, jako ještě včera. Ne. Usmíval se. Milého Edwarda pohřbil. Když se mohl změnit Harry, proč by nemohl i on?

Takže...

Tady ho máte.

Nového Edwarda.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

♦ Vůbec nic nestíhám :'( Ale část je zde! <3 Kvůli Vááááám!