7. ŽÁRLENÍ

8. FLIRTOVÁNÍ

   Hned jak jsem se ráno probudila, spatřila jsem Mayu sedět v tureckém sedu na posteli. Hryzala si spodní ret a vypadala zadumaně. Včera jsem ji už nezastihla, protože jsem brzo usnula a ona se musela vrátit pozdě. Což by mohlo naznačovat tomu, že se jí na rande líbilo.

,,Tak jak to včera šlo?'' Protáhla jsem se a nahlas zívla. Maya sebou trhla a pak se otočila směrem ke mně.

,,Jo, dobrý,'' zněla nevzrušeně. ,,Mám kamaráda,'' pousmála se a mně to hned zvedlo náladu.

,,Já ti říkala, že to bude fajn. Třeba to nezůstane jen u toho přátelství,'' uculila jsem se na ni a ona zčervenala.

,,Víš, Liv, asi bych ti měla něco říct,'' začala váhavě a já zvážněla.

,,Mayo, já už to vím,'' uklidnila jsem ji a ona ztuhla.

,,Jak? Tobě to Shawn-''

,,Ne, poznala jsem to. Nechtělo se ti se Shawnem, pořád ses vyhýbala schůzkám, nejsem hloupá,'' mluvila jsem klidně a Maya vypadala ještě nervózněji než předtím.

,,A-A zlobíš se?'' Zavrtěla jsem hlavou. Jak bych se na ni mohla zlobit? Tak se jí líbí někdo jiný, no a? Napadl mě jeden kluk z Normalis, ale nechtěla jsem se vyptávat.

,,Vůbec, Mayo,'' ujistila jsem ji a ona se rozzářila.

,,Vážně? Protože si skvělá kámoška a já kvůli tomu o tebe nechci přijít.'' Přelezla ke mně na postel a objala mě okolo ramen.

,,Probůh, Mayo, je to součást života. Můžeš chodit, s kým chceš, vždy tě podpořím!'' Objala jsem ji nazpátek a jí se hned zvedla nálada. Seděly jsme tam na posteli, pohupovaly se a tvářily se spokojeně. Holky přeci drží spolu.

*

Shawn mě vyzvedl v poledne, protože jsme dnes měli spousty práce. Oba jsme se dohodli na tom, že za tenhle víkend dohodu dokončíme, abych pak já měla čas sama na sebe. Čili dnes jsme měli na seznamu žárlení a flirtování. Hlavně už žádné automaty, protože od té doby se mi zdají opravdu divné sny.

,,Princezno, seš dostatečně připravená? Dneska musíme zvládnout dva body na našem seznamu,'' připomněl mi Shawn.

,,Jsem, neboj, zvládneme to!'' povzbudila jsem tím hlavně sebe, protože mi docházelo, že se to pomalu blíží ke konci. Zítra budou poslední dvě lekce a pak na scénu přijde nová Liv.

,,To sem rád. Teď si sedni tady.'' Popostrčil mě k lavičce, která stála opodál, a já si poslušně sedla. ,,Pokud si chceš udržet svého partnera, pak si pamatuj, že ho musíš občas donutit žárlit. Protože, lhát ti nebudu, Styles bude vždycky koukat po holkách. Je to děvkař. Ale nepodvede tě. Tím sem si jistej.'' Začal gestikulovat rukama a pochodovat sem a tam, jako učitel dějepisu. V duchu jsem se zasmála. ,,Takže, Liv. Pamatuj si, že pokud Styles bude nepříjemnej, nebo se po nějaký tý sukni ohlídne, nebo s tebou nebude chtít někam jít, i když pro tebe to bude důležitý, musíš ho přinutit žárlit!'' Podíval se na mě vážně a já se kousla do rtu, abych nevyprskla smíchy. Cítila jsem se kvůli tomu provinile, ale nemohla jsem se ovládnout, protože to opravdu působilo komicky. ,,Olivie, nesměj se mi!'' pohrozil mi ukazováčkem a já se se smíchem omluvila.

,,Promiň, Shawne, ale připadám si jako u maturity!'' smála jsem se a on si dal ruce v bok. Držel se, aby se nerozesmál, ale zároveň se ho to nejspíš dotklo.

,,Já se ti snažím pomoct!'' vydal ze sebe dotčeně a já se na povel uklidnila. Rudá od smíchu jsem ho poslouchala dál a hodně se přemáhala, abych zase nevybouchla. To jsou ty chvíle, kdy máte hrozné nutkání se smát, ale víte, že nemůžete. ,,Dobře, princezno. Už si někdy Stylese žárlit donutila?'' zeptal se a posadil se vedle mě.

,,Ano, teda jo, párkrát. Možná. Ale neuvědomovala jsem si to.'' Zkoušela jsem si vybavit nějaké momenty a jediné, co mě napadlo, bylo, jak jsme na podzimní prázdniny jeli na Stylesovu chatu. Edward mi tam nabídl vztah, já mu dala pusu a pak to řekla Harrymu. Hodně žárlil, ale skončilo to vcelku dobře... Dokud nás nevyrušila Em a on neutekl oknem.

Edward... Chybí mi. Po tom všem mi vážně chybí. Byl to přítel. Můj nejlepší přítel, který mi na téhle škole pomáhal.

,,Liv?'' oslovil mě nejistě Shawn. Párkrát jsem zamrkala a došlo mi, že jsem pár minut nehnutě seděla a mlčela.

,,Promiň, jen jsem se... zamyslela,'' povzdechla jsem si a zahnala vzpomínky na obě dvojčata.

,,Dobře,'' pochopil Shawn. ,,Takže... Vždycky, když-''

,,Shawne, myslíš, že jsem coura?'' přerušila jsem ho. Další libra.

,,Co-o?'' koktl a povytáhl překvapením obočí.

,,Prostě mi odpověz,'' popohnala jsem ho.

,,Samozřejmě, že ne, proč si to myslíš? Seš poslední člověk, o kterým bych to řek!'' ujišťoval mě a já se cítila o trochu lépe.

,,Protože... Ještě předtím, než jsi sem přijel. Měla jsem nejlepšího kamaráda. Edwarda. Je to Harryho dvojče. Ale je úplně rozdílný. Je hodně chytrý, čímž nechci říct, že je Harry hloupý, ale Harry na školu kašle. Taky je přátelský, slušný a pro mě se zdál být jako úžasná partie. Možná jsem k němu něco i cítila, ale Harry... Harry mě uhranul. Tím, že byl neprůbojný. Jenomže... Edward se do mě zamiloval, ale já mu to neopětovala. Nemohla jsem, prostě to nešlo! A neměla jsem ani odvahu na to, říct mu, že chodím s Harrym. Vodila jsem ho za nos. Doteď si to vyčítám. On na mě už zapomněl. Vrátí se za několik týdnů, ale já už jsem mu volná. Mohla jsem to změnit, tak... ptám se tě, jsem coura, protože jsem si vybrala Harryho, i když jsem políbila i Edwarda? Respektive on mě?'' Tázavě jsem hleděla na Shawna, který se všechno snažil pobrat.

,,Nejseš. Nikdy nebudeš, Liv. Vážně. Víš, láska je komplikovaná, ale zabránit jí nejde. Prostě si ji neudržela na uzdě a vybrala sis tak, jak chtělo tvoje srdce. To je pochopitelný. A jo, možná si ho zlomila Edwardovi, ale lepší mu ho zlomit teď, než za pár let, kdy bys mu přiznala, že ho vlastně nemiluješ.'' Shawn mluvil klidně a kupodivu rozumně. Usmála jsem se a cítila se být v pořádku.

,,Děkuji,'' hlesla jsem. ,,Děkuji.''

,,Od toho tu přece sem.'' Zdálo se mi, že se smutně pousmál.

,,Ne, ty tu jsi proto, protože jsi můj přítel, Shawne. Nejsi žádná poradna, jsi přítel, proto se tě ptám.'' Bála jsem se, že to se Shawnem dopadne podobně jako s Edwardem. Proč se musím líbit tolika lidem? Vždyť jsem pro spoustu lidí tak otravná. Neustále je opravuji, vyčítám jim jejich nedostatky a ani nejsem nijak moc atraktivní...

*

Na dnešní lekci jsem se naučila, že vždy, když mě bude Harry štvát, řeknu něco, co ho přinutí si uvědomit, že jsem pro něj důležitá. Flirtování bylo hodně podobné svádění, takže to ani netrvalo moc dlouho. Shawn navíc pospíchal za babičkou a slíbil mi, že zítra si dá více záležet. Nemohla jsem mu to vyčítat, už tak se mnou ztratil spoustu času a já potřebovala myslet i na něco jiného. V kapse mi zavibroval mobil.

Přijď, kotě, ke mně. Chybíš mi – Harry x

Usmála jsem se a z té SMSky mě zahřálo u srdce.

A tak jsem zamířila do Doupěte za Harrym. Picta fiver o mně už věděla, tak proč bych nemohla navštívit svého kluka. Nechci se od něj držet dál jen proto, že by se to okolí nemuselo zamlouvat. Zaklepala jsem na dveře a otevřel mi Niall. Byl bledý a tvářil se zkroušeně.

,,Ahoj,'' pozdravila jsem ho, ale hodně tiše, protože mě jeho chování i zjev zarazil.

,,Odejdi, Liv. Prosím. Pro tvoje dobro, odejdi,'' šeptal vystrašeně a já se zamračila. Srdce se mi rozbušilo.

,,Je něco s Harrym?'' zeptala jsem se panicky a pokusila se nahlédnout dovnitř.

,,Ne, ale musíš odejít. Prosím,'' vyháněl mě furt. Nerozhodně jsem tam postávala.

,,Kdo je to, Nialle?'' zavolal neznámý holčičí hlas z kuchyně. Niall si poraženecky povzdechl. Za chvíli se zjevila vedle bílého Nialla pohledná blondýnka, která při pohledu na mě, změnila výraz na soucitný.

,,Co se děje?'' vypálila jsem už a ta holka si povzdechla.

,,Liv, že?'' zeptala se místo toho a já jemně kývla. ,,Teď není vhodná doba, abys tu byla,'' sdělila mi, ale od ní to znělo skoro výsměšně. Niall uhýbal pohledem a vypadal, že brzo omdlí.

,,Mám tu kluka, jdu za Harrym.'' Vtěsnala jsem se mezi ně a proklouzla dovnitř. V kuchyni byl Liam a Louis, spoustu blondýnek a zahlédla jsem i Lisu. O co tu jde? ,,Kde je Harry?'' Otočila jsem se na Nialla a on zoufale pohlédl na Liama, který nepatrně kývl.

,,Nahoře,'' šeptl a pak se rozběhl pryč.

Nechápala jsem to. Nic z toho, co se tu dělo, jsem nechápala. Vystoupala jsem pomalu po schodech nahoru a slyšela, jak se několik židlí v kuchyni odsunulo. Ozvaly se kroky a pak celý ten shluk lidí vešel do chodby a sledoval mě. Bylo to nepříjemné, ale vadila mi kupodivu jen jejich přítomnost, ne to neblahé tušení, které jsem měla.

Ocitla jsem se před dveřmi Harryho pokoje a něco mě přinutilo nezaklepat. Stála jsem tam a toužila něco z druhé strany zaslechnout. Něco, co by mě varovalo.

Vzala jsem za kliku a vstoupila.

Vlastně jsem to ve skrytu duše tušila, ale přála jsem si, aby to byla jen další představa, která se mi mihla v hlavě.

Bylo mi špatně, hodně špatně.

Cítila jsem se zrazená. Věděla jsem, že to s Harrym nikdy nebude jednoduché, ale už jsem doufala, že jsem si získala jeho důvěru. To bylo hádek, řečí a slov, než jsem se konečně dohoupala k tomu, abych mu začala věřit. A pak, když se mi to konečně povedlo, ho najdu s Glorií? Vážně?

Promiňte, ale tohle je vážně až směšné. Možná jsem se cítila tak zoufale, že jsem se skoro chtěla začít smát. Držel ji jednou rukou za zadek a druhou dlaní spočíval na jejím prsu. On sám byl do půli těla svlečený a ona měla jen spodní prádlo.

,,Ještě než mi začneš Harry vysvětlovat, že to není tak, jak to vypadá. A než se Glorie začne nakrucovat a vpálí mi do tváře, že bylo jen otázkou času, kdy se jí dostaneš, Harry, znovu do jejích kalhotek, můžete mi prosím Vás říct, proč si neotevřete aspoň okno? Protože je tady vážně dusno!'' Dobře, původně jsem chtěla říct něco jiného, ale není se čemu divit, když holka najde svého přítele v objetí se svou největší nepřítelkyní. To už z ní potom vypadávají opravdu nepochopitelná prohlášení.

A ano, opravdu jsem k tomu oknu došla a otevřela ho. Dívali se na mě oba vyděšeně. Jo, oba. Glorie vypadala šokovaně a trochu možná zklamaně, asi jsem jí překazila její plány. Nejspíš doufala, že začnu brečet a Harryho proklínat, ale popravdě mě to z neznámého důvodu ani moc nerozrušilo. Prostě jsem to tak nějak věděla a něco mi tu nehrálo. A Harry se asi všechno snažil pochopit, protože stál kamenně na místě, v dost velké vzdálenosti od Glorie, a sjížděl ji nenávistným pohledem.

To, že jsem si tam sedla na postel a začala pohupovat nohama, přičemž jsem je oba sledovala, nasvědčovalo tomu, že jsem už trochu zešílela. Dávala jsem to za vinu Shawnovi, protože do mě nahustil moc informací, a mně se z toho pomátl mozek.

,,Vědělas to,'' procedil skrz zuby Harry. ,,Vědělas, že přijde. Chtělas, aby nás takhle viděla. Pozvala sis je všechny. Vy všichni ste v tom jeli!'' zařval dolů na neúplnou Picta fiver a já si začala pobrukovat neznámou melodii. Snad nikdy jsem neměla větší potřebu udělat z vážné situace neškodný žert. A to tu šlo o mého kluka.

,,Harry, ale ty jsi v tom jel vlastně taky, protože tu stojíš polonahý a osahával si Glorii, takže se netvař jako neviňátko,'' vmísila jsem se do toho a Harry na mě koukal stále nevěřícně.

,,Liv, já tohle nechtěl. Přišel jsem sem a ona už tu takhle byla. Tričko sem si sundal cestou, jak to občas dělám, nalepila se na mě a začala mi-''

,,Já ale nejsem naštvaná, Harry,'' utnula jsem ho i ke svému překvapení. Vlastně to byla pravda, už předtím mi to všechno přišlo až moc podezřelé.

,,Jak nemůžeš bejt kurva naštvaná, kdyžs mě tu s ní nachytala? Livie, vždyť všechno bereš pokaždý hrozně vážně!'' Harry rozhodil rukama a já pokrčila rameny.

,,Taky mě to děsí. Asi poznám vážnost situace, a teď mi to celé přijde dost absurdní. Zklamu tě, Glorie, ale asi se ti nepovedlo to, co jsi zamýšlela,'' zněla jsem klidně a vyrovnaně. Vstala jsem a přešla pokoj, Glorie tam pořád stála s hlavou hrdě vztyčenou a s tou svou dokonalou postavou. Došla jsem ke dveřím a podívala se dolů na hlouček. ,,Jen mě mrzí, že jste v tom hráli roli vy, kluci,'' promluvila jsem k Liamovi, Louisovi a i Niallovi, který stál opodál, stále bílý a oči měl zarudlé. ,,Vážně jste si mysleli, že něčím tak primitivním skolíte Olivii Sparksovou?'' zvolala jsem o něco hlasitěji. ,,Ne. Nepovedlo se Vám to.'' Vyšla jsem z Harryho pokoje a opřela se o zábradlí u schodů. Užívala jsem si, jak se na mě dívali s překvapením. ,,Můžete to zkoušet dál, jen proto, abyste se mi pomstili za to, že jsem dokázala přimět Vašeho krále, aby se do mě zamiloval. Jo, ubližujte mi. Ale nečekejte, že se někdy budu cítit tak, jak vy si přejete.'' Sestoupila jsem pomalu ze schodů a vyčítavě si prohlédla tři kluky v kožených bundách. ,,Zklamali jste mě. Vážně.''

Dál jsem tam být nehodlala a raději ten blázinec opustila. Co se to probůh právě teď stalo? Načapala jsem Harryho s Glorií, ale i tak jsem žádnou scénu neztropila, protože mi to přišlo až tak moc nepravděpodobné. Nevěřila jsem tomu a doufala, že Harry mou důvěru nezničil.

Vrátila jsem se na kampus se stále pocuchanými nervy a vyčítala si, že jsem tam dnes vůbec chodila.

Gloria's point of view

Před několika hodinami

Možná jsem si jen potřebovala dokázat, jak hluboce ještě můžu klesnout, protože jsem chtěla jednoduše potopit Olivii Sparskovou. Dokázala jsem přemluvit i kluky z Picta fiver, kromě Shawna, protože ten stál stoprocentně na její straně. Niall protestoval asi nejvíc, i Liam s Louisem se nechtěli nechat obměkčit, ale zahrála jsem jim na srdíčko a oni polevili. Dělali to přece pro dobro spolku, museli chránit Picta fiver.

Moje holky do toho šly hned, protože mně odporovat nemohly. Jen s Lisou to bylo těžší, chtěla celou akci řídit. Slíbila jsem jí, že ta příští bude její, pokud tahle nevyjde.

Plán byl jasnej, dostat našeho Harryho zpátky a konečně poslat Sparksovou na dno. Ta holka se mu dostala až moc pod jeho kůži. Byl jí omámenej, a to se mi fakt nelíbilo. Takže... jeho telefon jsme získali snadno, ten hrál v našem podlým plánu dost důležitou roli.

Jakmile si Liv přečte SMSku od svého úžasnýho boyfrienda, poběží samozřejmě za ním. Niall, kterej na tom byl asi nejhůř, protože se cítil nejvíc provinile, měl za úkol ji odehnat. Říkat jí, ať jde pryč, což jí ale nepřesvědčí. Pak byla na řadě Viola, ta to měla ještě zhoršit. Olivia by se rozběhla do pokoje Harryho a tam by spatřila mě. Skoro nahou v náručí Harryho. Nemuselo by se mezi námi nic odehrát, ale musela jsem to co nejdýl zdržet, aby to vypadalo co nejvěrohodněji.

Ztropila by nejspíš scénu, jako vždycky, a pak se rozběhla dolů. Někdo by to točil, aby to bylo pro ni ještě víc trapný. Muselo u toho bejt prostě hodně svědků, aby se to rychlejc rozneslo. To byl náš plán! Bohužel...

....dopadl dost kontraproduktivně.

*

Louis nás informoval o tom, kde se Olivia právě nachází. Byla se Shawnem a o něčem mluvili. Víc Louis nezjistil. My jsme se zatím přesunuli do Doupěte Picta fiver, kde Harry ještě nebyl, protože ho kluci přinutili, aby šel něco nakoupit.

Zavřela jsem se v jeho pokoji a povolila si šňůrku na županu. Prohlídla jsem si zběžně jeho pokoj, ve kterým jsem už byla mnohokrát. Něco se ale změnilo. Cítila jsem tu Olivii. Na stěně visel obraz jí a Harryho, jak sedí a kolem sebe maj vodu, nebo co. Když jsem to viděla, bodlo mě u srdce. Nemusela jsem to dělat. Možná byl Harry šťastnej a chtěl se posunout dál.

Ne!

To jsem nemohla dovolit. Patřil k nám, ne ke Sparksový.

Asi za půl hodiny se otevřely vstupní dveře a mně blikla zpráva, že je Harry tady. Ostatní se schovali v obýváku, takže o nich nevěděl.

Když vstupoval do svého pokoje, neměl na sobě triko. To mi hrálo úžasně do karet. Usmála jsem se a čekala, až se na mě podívá. Shodila jsem ze sebe župan a kousla se do rtu.

Harry se otočil a lekl se. Pak mě sjel pohledem a zamračil se.

,,Glorie, co tu jako kurva děláš?!'' procedil skrz zuby a já se pobaveně zasmála.

,,Čekám na tebe, Hazzo,'' odvětila jsem naprosto normálním tónem hlasu a on si odfrkl.

,,Seš na nesprávný adrese. Vodpal!'' vyháněl mě, ale já se nedala. Přišla jsem k němu blíž a ruce si dala v bok.

,,Přiznej si to, Hazzo, chybí ti to,'' řekla jsem tiše.

,,Co jako?'' nechápal a odstoupil.

,,Nezávaznej život. Sex. Mejdla. Moje blondýnky na jednu noc,'' vyjmenovávala jsem mu a on vrtěl hlavou.

,,Glorie, vzdej to. Už jsme o tom mluvili, chci si Livie užít, dokud můžu. Miluju ji, tak se s tím do prdele smiř!'' Nevzdávala jsem to a pohladila ho po nahým rameni.

,,Nesmířím se s tím, protože mi bere něco, co je moje. Co je naše. Ty nejsi na vztahy, Harry. Přiznej si to už konečně!'' domlouvala jsem mu a on se ošil. Objala jsem ho jednou rukou a natiskla se na něj. Ztuhl a snažil se mě od sebe odstrčit, ale nedala jsem mu možnost. ,,Pamatuješ si, jak jsme spolu prošukali tři dny v kuse? Jak jsme se ožrali do němoty a jezdili na plnej plyn po ulicích? To si byl ty, Harry. Tak jsme tě milovali a obdivovali. Chceme zpátky našeho Harryho. Ta holka tě mění a svazuje!'' šeptala jsem mu do ucha a jeho ruku si přesunula na zadek. Tu druhou jsem chytla a držela si ji na prsu. Každou chvíli tu měla bejt Olivie, ať se pokochá.

,,Glorie, tamto sem nebyl já, s ní sem pravej Harry, a ať se Vám to kurva nelíbí, žádnou jinou holku už nechci!'' V ten moment se otevřely dveře a pohledem na nás spočinula malá plavovláska s rozšířenýma zorničkama.

Bylo ticho a Harry se celý napnul. Cítila jsem jak divoce mu tluče srdce a byla náležitě spokojená: Dokud ta malá kráva neotevřela hubu.

,,Ještě než mi začneš Harry vysvětlovat, že to není tak, jak to vypadá. A než se Glorie začne nakrucovat a vpálí mi do tváře, že bylo jen otázkou času, kdy se jí dostaneš, Harry, znovu do jejích kalhotek, můžete mi prosím Vás říct, proč si neotevřete aspoň okno? Protože je tady vážně dusno!''

Tohle jsem od ní fakt nečekala. Nekřičela, dokonce ani nevypadala nijak naštvaně, nebrečela, ne... ta mrcha šla to okno fakt otevřít a pak si sedla na postel. Dívala se na nás s Harrym, jako by to bylo naprosto normální a nevypadala nijak rozrušeně. Buď jí to někdo řekl, nebo začala už vážně magořit.

,,Vědělas to,'' procedil skrz zuby Harry směrem ke mně. ,,Vědělas, že přijde. Chtělas, aby nás takhle viděla. Pozvala sis je všechny. Vy všichni ste v tom jeli!'' křičel na partu dole. Bylo mi fuk, že na to přišel, ale vadilo mi, že to neudělalo nic se Sparksovou. Ta si dokonce začala i broukat...

,,Harry, ale ty jsi v tom jel vlastně taky, protože tu stojíš polonahý a osahával si Glorii, takže se netvař jako neviňátko,'' řekla nakonec, ale nezněla vůbec dotčeně. Ne, ona byla víc v pohodě, než my všichni dohromady.

,,Liv, já tohle nechtěl. Přišel jsem sem a ona už tu takhle byla. Tričko sem si sundal cestou, jak to občas dělám, nalepila se na mě a začala mi-''

,,Já ale nejsem naštvaná, Harry,'' přerušila ho Olivie.

,,Jak nemůžeš bejt kurva naštvaná, kdyžs mě tu s ní nachytala? Livie, vždyť všechno bereš pokaždý hrozně vážně!'' Skoro jí to vyčítal a já se mu nedivila. Tohle celý bylo sakra divný. Plánovala jsem to úplně jinak.

,,Tak y mě to děsí. Asi poznám vážnost situace, a teď mi to celé přijde dost absurdní. Zklamu tě, Glorie, ale asi se ti nepovedlo to, co jsi zamýšlela.'' Obrátila se ke mně a vstala. Dívala jsem se na ni svrchu a snažila se zamaskovat zklamání. Její drobná postava došla ke dveřím a přesunula pozornost na shluk lidí dole. ,,Jen mě mrzí, že jste v tom hráli roli vy, kluci,'' promluvila ke třem členům Picta fiver. ,,Vážně jste si mysleli, že něčím tak primitivním skolíte Olivii Sparksovou?'' zvýšila hlas. ,,Ne. Nepovedlo se Vám to.'' Opustila Harryho pokoj a opřela se o zábradlí u schodů. Ohromeně jsme ji s Hazzou následovali. ,,Můžete to zkoušet dál, jen proto, abyste se mi pomstili za to, že jsem dokázala přimět Vašeho krále, aby se do mě zamiloval. Jo, ubližujte mi. Ale nečekejte, že se někdy budu cítit tak, jak vy si přejete.'' Sešla ze schodů a já se kousla silně do jazyka. Prokoukla nás. Ona asi vážně nebude blbá. ,,Zklamali jste mě. Vážně,'' řekla klukům a pak odešla. Prostě odešla...

Všichni jsme tam stáli jako sochy a snažili se pochopit to, co se tu právě odehrálo. Jako první protrhl ticho Niall.

,,Já to říkal! Říkal sem, že to dělat nemáme, protože tak ničemu nepomůžeme. Já ji mám na rozdíl od Vás rád, a je mi u prdele, jestli s Liv Harry chodí, protože ho mám daleko radši, když je s ní!'' rozkřikl se a pak se znechuceným výrazem ve tváři zmizel ve svým pokoji. Harry nahlas oddechoval a já se na něj nechtěla ani podívat.

,,Varoval sem vás. Kurva, kolikrát sem vás varoval, abyste to už nedělali. A vy ste mě stejně neposlechli. Ještě jednou se dozvím, že ste jí ublížili, a zapomeňte na to, že nějakej posranej spolek Picta fiver byl!'' promluvil k nám Harry chladně a pak odešel i on. Popadl svý tričko a práskl za sebou dveřmi. Pohledy všech se přemístily na mě a já měla jasno.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

♦ Ok, Ok, Ok! Teď jsem zase v Praze, takže snad budou kapitoly, čekám na ohlasy :)))

♦ Jo, a jsme druhý ve ff, miluju Vás! <3