And yet so different - CHAPTER #47
Ležela jsem vedle Harryho a prohlížela si celou jeho tvář. Byla tma, takže jsem musela být hodně blízko, jelikož měl v pokoji ještě tmavě zelené závěsy, a tak sem nemohl prosvitnout ani paprsek měsíčního světla.
Přemýšlela jsem nad dnešním dnem. Vlastně už včerejším. Zajímalo mě, proč se teď Harry schází se svým otcem více než jindy a proč mi nechce nic říct.
Bojím se, že se mu něco děje a já o tom nevím. Věřím mu, ale z jistého důvodu potřebuji, aby byl Harry v bezpečí...
,,Ať se děje cokoli, Harry, jsem tu pro tebe,'' šeptala jsem skoro neslyšně. ,,Vím, že nejsme dokonalý pár, ale i tak bych nic neměnila. Naučila jsem se neodsuzovat lidi tvého typu dřív, než je poznám,'' pokračovala jsem tiše a Harry se zavrtěl. Stále ale spal, takže nemohl nic zaslechnout. ,,Stejně tak jako jsem pro tebe důležitá já, tak i tak jsi pro mě důležitý ty. Ne-li víc.
Nemysli si, že bych tě nedej bože vyměnila za někoho jiného. Vím, známe se od září, což je skoro pět měsíců, a není to nejdelší doba, ale i tak patříš mezi lidi, kterým nejvíc důvěřuji. To si pamatuj.''
Líbla jsem ho na tvář a pak si hlavu položila na jeho nadzvedající se hruď a nohou ho objala okolo pasu. Automaticky si mě přitáhl blíže a ze spánku něco zamumlal. Zavřela jsem oči a konečně usnula.
Sunday
Ráno jsem vstala dřív, abych Harrymu udělala snídani. Raději jsem se převlékla do svého oblečení, ale nechala si na sobě Harryho čisté prádlo.
Seběhla jsem dolů do kuchyně a zkontrolovala, jestli tu náhodou někdo není. Buď kluci spí, nebo jsou v nějakém jiném domě po večírku.
Namazala jsem čtyři chleby nutelou a udělala nám s Harrym borůvkový čaj. Zatímco se vařila voda, naskládala jsem chleby na tác. Tohle už jsem jednou dělala a je opravdu děsivé, jak moc identické to je.
,,Dobrý ráno,'' ozvalo se za mnou a já sebou leknutím trhla. Otočila jsem se a spatřila Shawna do půli těla svlečeného. Na sobě jen dlouhé spací kalhoty a unavený poloúsměv.
,,Dobré,'' odvětila jsem a sklouzla pohledem k jeho vypracovanému břichu.
Takové nemá snad ani Harry. I když to nejde moc posoudit, jelikož je celý pokreslený. Možná tak na dotek, ale zatím jsem se dotýkala jen jeho zad. Liv! Přemýšlej raději nad něčím jiným!
,,Dáš si také?'' zeptala jsem se, abych své myšlenky svedla někam jinam.
,,Rád,'' hlesl a sedl si na pult. Pozoroval mě s menším pobavením. Že by byla hádka zapomenuta? ,,Promiň za ten včerejšek. Byl to pro mě holt šok,'' omluvil se hned.
,,V pořádku. I pro mě. Ale jsem spokojená,'' ujistila jsem ho a připravila další hrníček. Zalila jsem sáčky horkou vodou a jeden čaj podala Shawnovi. Nabídla jsem mu i chléb, ale ten zdvořile odmítl.
,,To sem rád. Styles mi to dal dost dobře najevo,'' vrátil se k včerejšímu incidentu a mně zahořely tváře. Já u toho přeci přítomná nebyla, takže jsem to nemohla posoudit. Shawn o mně nevěděl.
,,To mě mrzí,'' řekla jsem, aby hovor nestál. Shawn pokrčil rameny, seskočil z pultu a vzal si zase do ruky svůj šálek. Svaly se mu přitom napnuly a já musela připustit, že se mi to zalíbilo. Naštěstí to Shawn nezaregistroval, ale i tak jsem se cítila hloupě. Raději jsem si ho porovnala s Harrym, abych měla čisté svědomí.
Harry je vyšší. Nemá tak výrazné svaly, ale má širší ramena. Má delší vlasy a nezaměnitelnou barvu očí. A taky má ďolíčky, ty Shawn nemá. A hlavně je to Harry, to je jediný důvod, který potřebuji.
,,Princezno?'' oslovil mě opatrně a mně se ulevilo, že se zase vrátil ke své přezdívce pro mě. Nepatří mezi lidi, co se dlouho zlobí, a to se mi na něm líbí. ,,Seš v poho? Koukáš tu na mě beze slov už asi pět minut,'' uchechtl se a já zrudla. Párkrát jsem zamrkala a vzpamatovala se.
,,Promiň.'' Zavrtěla jsem hlavou a popadla tác i s čaji. ,,Zamyslela jsem se,'' vysvětlila jsem rychle. ,,Kde jsou vlastně všichni?''
,,To přesně nevim, byli na nějakým mejdlu a tam asi přespali,'' odpověděl s nezájmem.
,,Proč si nešel ty?'' nechápala jsem. Vždyť je také členem Picta fiver.
,,Byl sem na rande.'' S mrknutím mě obešel a vyběhl schody do svého pokoje.
Opařeně jsem tam chvíli stála, ale pak s povzdechem zamířila za Harrym. Už byl vzhůru a seděl na posteli. Lokty měl položené na stehnech, díval se do země a prsty si prohraboval vlasy. Odkašlala jsem si, abych na sebe upozornila a nevyděsila ho. Zvedl pohled ke mně a usmál se.
,,Seš hodná, dík,'' řekl, když jsem mu podala chleba s čajem. Oplatila jsem mu úsměv a sedla si vedle něho.
,,Nějaké plány na dnešek?'' pohlédla jsem na něj a napila se.
,,Jo, za dvě hodiny je bazénová party u Atletů. Sem pozvanej, stejně jako ostatní z pětky,'' sdělil mi. ,,Normalis je zvanej taky, takže tam můžeš klidně se mnou.'' Zatvářila jsem se otráveně a protočila očima.
,,Další mejdan? A ještě k tomu v neděli?'' Rozhodila jsem ruce do strany. ,,Harry je leden, na bazén je zima!'' upozornila jsem ho a on se ke mně natočil, aby mi viděl lépe do obličeje.
,,Je to vnitřní bazén,'' ujasnil. ,,A měla by ses už kurva trochu odvázat. Když si nevymetala posraný večírky na střední, tak je vymetej aspoň na vejšce. Tady sou ty nejlepší, kotě-teda, Liv,'' přeřekl se a já si povzdechla.
,,Co mi zbývá,'' zamumlala jsem. ,,Ale do plavek nejdu!'' Namířila jsem na něj ukazováček a on nechápavě zvedl jedno obočí.
,,Proč ne?'' Zrudla jsem a podívala se do svého klína.
,,To je jedno. Jsi muž, nemůžu ti to říct,'' mluvila jsem nervózně, protože mě celá situace uváděla do rozpuků.
,,Co, sakra?'' Harry to stále nepochopil.
,,Prostě mám jisté problémy, kvůli kterým se nemohu koupat. Vlastně bych se nekoupala ani kdybych mohla, ale to je jedno,'' zamluvila jsem to rychle. Harry se mračil, protože se to snažil vše probrat, a když mu nejspíš došlo o čem mluvím, uculil se.
,,Jo tááák, ty máš krámy,'' řekl až moc hlasitě a já mu zacpala pusu.
,,Harry, pst! Říkej tomu prosím perioda, nebo dámský problém, ale ne takhle!'' utišila jsem ho celá červená a on se jen pobaveně pochechtával.
,,A jak už dlouho?'' zeptal se nakonec a já se plácla do čela. Vážně to tu s ním probírám?
,,Harry,'' oslovila jsem ho zoufale, protože mi to opravdu přišlo trapné. Měla jsem ji sice poslední den, ale i tak to byla vhodná výmluva.
,,Liv, musím to kurva vědět. Co když tě budu chtít vojet, a ty mi zašpiníš péro?'' Vyloženě se bavil nad mým chováním. Za to mně to vtipné tedy nepřišlo. Dělat si srandu z něčeho tak osobního a intimního. Plácla jsem ho do ramene a promnula si horké tváře.
,,Prostě to neřeš, Harry. Neboj, dám ti vědět!'' ujistím ho. Nevím, jestli to myslí jako srandu, ale já na... styk s ním rozhodně ještě připravená nejsem.
,,Fajn,'' souhlasil, ale pak se zase ušklíbl. ,,A strkáš si tam ty bílý myši, nebo používáš-''
,,HARRY!'' okřikla jsem ho a svalila se na postel.
*
Harry mě dopoledne odvezl do kampusu a i přes můj protest doprovodil až do pokoje. Tam si sedl na MOU postel a odmítal odejít, dokud se nepřevléknu.
,,Harry, budu v pohodě. Prostě počkej venku!'' Ukázala jsem na dveře, ale on se jen pohodlně opřel o pelest a zavrtěl hlavou.
,,To teda kurva ne. Ještě zkolabuješ a co já pak? Musíš mě vždycky předem varovat, když nakupuješ. Je to děsivý, tečou z tebe pojebaný litry krve, Jiskřičko!'' řekl zcela vážně, ale zaškubaly mu koutky.
,,Nakupuji?'' zeptala jsem se proti své vůli s pobaveným úsměvem.
,,No jo, když není libo podělaný krámy, tak chodíš holt nakupovat.'' Zasmála jsem se a přešla ke skříni.
Vybrala jsem si bílé kalhoty, halenku a modrý svetřík. Harry zpozoroval můj výběr oblečení a odkašlal si.
,,Ehm, to chceš jít jako takhle, ty vole?'' poukázal konkrétně na bílou halenku s volánkem u krku a já kývla.
,,Nejsem dobytek, tak mi tak laskavě neříkej!'' napomenula jsem ho a skříň zase zavřela.
,,Rozkaz, matko!'' Zvedl ruce v obranném gestu a pak se pohledem zase vrátil k mému outfitu. ,,Budou tam všichni v plavkách, lásko. Zkus něco odhalenějšího,'' poradil mi váhavým tónem a já zaraženě pohlédla na hadříky ve své ruce.
,,Harry, já zásadně odhalené věci nenosím. Myslela jsem, že ti to za ty měsíce už došlo.''
Otočila jsem se a zamkla se v koupelně. Harry ještě něco řekl, ale to už jsem ho neslyšela.
Převlékla jsem se a spokojeně se zhlédla v zrcadle. Co je špatného na mém oblečení? Je značkové, pěkné a hodí se ke mně. Lepší než nějakých pár šňůrek. Rozčesala jsem si vlasy a vrátila se zpět za Harrym.
Ten byl rozvalený v celé své délce na mé malé posteli a boty mu trčely ven z matrace. Raději jsem nekomentovala, že se ani nezul, a vklouzla do modrých tenisek.
,,Ty v tom vážně kurva deš?'' zhrozil se, když mě spatřil a já si trochu dotčeně dala ruce v bok. Už jsem ani nekomentovala ten slovník. To byl prostě Harry...
,,Ano, jdu, Harry! Já také nekomentuji tvou černou image. Tak toho nechej!'' zamračila jsem se na něj.
,,Moje černá image je zkurveně sexy. Neříkej, že se ti to nelíbí,'' zatvářil se vítězně.
,,Líbí, ale-,'' zasekla jsem se. ,,Dobře, máš pravdu. Ale ke mně se třeba černá nehodí. Začal by jsi se mnou snad chodit, kdybych se oblékala stejně jako Glorie?'' zeptala jsem se pochybovačně.
,,Ne,'' připustil. ,,Ale bylo by snadnější tě vošukat!'' poškádlil mě a rychle vstal, než jsem mu stačila jednu ubalit.
,,Čuně,'' zasyčela jsem, ale nemyslela jsem to vážně. S Harrym se musíte naučit brát věci s nadhledem.
*
Dojeli jsme před ohromnou bílou vilu se zahradou a já překvapením otevřela ústa. Podívala jsem se na Harryho, který si právě do pusy házel žvýkačku. Toho to nijak nevzrušilo, protože na party jezdíval často, ale i tak, ten dům!
,,Páni,'' vydechla jsem při pohledu na kamenné obložení.
,,No jo, Atleti maj zazobaný rodiče,'' poznamenal a vystoupil z auta. Jako bys byl na tom jinak, Harry...
Následovala jsem ho a nepřestala obdivovat celý komplex.
,,Je to nádherné. Přesně takový dům bych si přála,'' svěřila jsem se uneseně Harrymu. Ten se tvářil zaskočeně a zakmital pohledem mezi mnou a vilou.
,,Raději pojď,'' chytla jsem ho za ruku, ale po chvíli ji zase pustila, když jsme se ocitli přede dveřmi. ,,Já první a ty za mnou, ano?''
,,Proč?'' divil se.
,,Aby nás spolu neviděli,'' řekla jsem s úplnou samozřejmostí. Vždyť jsme to tak dělali pokaždé. Já se držela na veřejnosti od něj, on ode mě.
,,Bože, Olivie, já to myslel předtím fakt zkurveně vážně. Prostě tam deme spolu. Je mi u prdele, jestli budou mít nějaký kecy. Je to naše posraný soukromí, necháme si to pro sebe, ale jednoduše tam půjdem ruku v ruce, ok?'' Propletl si se mnou prsty, ale já se ošila.
,,Harry, nedělej to. Já nechci, aby to pro tebe dopadlo špatně,'' ustupovala jsem. Předtím pořád, že mi křivdí, když mě nepřestaví ostatním jako svou holku, a teď stahuji ocas? Liv...
,,Co se děje?'' otázal se zcela vážně. Podívala jsem se nejprve na špičky svých bot a pak na něj.
,,Bojím se.'' Uhnula jsem pohledem, ale on mě svými dlouhými štíhlými prsty chytl za bradu a přinutil mě se mu dívat do očí.
,,Čeho?'' sykl.
,,Že nás takhle nepřijmou. Že MĚ nepřijmou! Podívej se na ten zásadní rozdíl mezi námi. Já jsem věčně v učebnicích, ty věčně na mejdanech. Já nemluvím sprostě, ty mluvíš jak dlaždič. Ty jsi pro většinu lidí na škole skoro Bůh, o mě prakticky zakopávají. Harry, my tam nemůžeme jít společně!'' zvýšila jsem hlas a dala dost velký důraz na svá slova.
,,Olivie, tohle sme už probírali! Mně je do hajzlu jedno, co si-,''
,,Není!''
,,Je!''
,,Není, Harry! Znám tě!'' utla jsem to.
,,Tak asi ne dost dobře, kurva!'' oplatil mi to stejným tónem hlasu.
,,Dobře, tak tam teď podle tebe mám jako nakráčet po tvém boku, celou dobu dělat jakože nic a hrát si na spokojenou druhou polovičku? Harry, to nezvládnu!'' křikla jsem po něm zoufale.
,,Fajn. A kdy bude lepší příležitost vykřičet to do světa?'' zeptal se ironicky a já ho sjela nevraživým pohledem.
,,Teď tedy rozhodně ne!'' utvrdila jsem ho.
,,Dobře, jak chceš. Du první!'' Naštvaně otevřel dveře, ale já ho ještě zastavila.
,,Hlavně se ke mně nechovej jako ke kusu hadru. To se mi taky nelíbí,'' postěžovala jsem si a on si unaveně povzdechl.
,,Ty vole, tak už se rozhodni!'' řekl vyčerpaně a vtrhl dovnitř.
Dala jsem oči v sloup a chvíli počkala, než si Harryho všichni všimnou. Naše hádky jsou tak vyčerpávající...
Vešla jsem dovnitř asi po pěti minutách a rozhlédla se po krásném interiéru. Všude byly sice balónky, konfety, kelímky a jiný nepořádek, ale i tak jsem spatřila jednoduché řezby na nábytku. Pohladila jsem malý chrlič na schodech a vydala se za muzikou. Ta se ozývala z přízemí, kde se nacházel i bazén.
Celá místnost vypadala jako plavecký stadion a svítila pestrými barvami díky reflektorům, lampionům a jiným světélkám. Atleti tu museli trénovat, protože se tu nacházely i malé tribuny, které byly nyní zaplněny lidmi. Zahlédla jsem hlouček blonďatých hlav ve fialových a růžových bikinách. Pak pokérkovanou čtveřici, které chyběl Harry. Několik sportovců, které jsem znala od vidění, a dokonce i Dylana, který horlivě diskutoval s dívkami z Normalis.
Všichni tu byli v plavkách, letních šatech nebo kraťasech, čili jsem trochu vyčnívala z davu, ale to nebyla žádná novinka. Pár lidí mě sjelo udiveným pohledem, ale nevěnovala jsem tomu moc pozornosti.
Raději jsem došla k Dylanovi, který mě ihned nadšeně objal a poplácal na místo vedle sebe. Zkontrolovala jsem, jestli je úplně suché, a pak si klidně sedla.
,,Kde máš plavky, zlato?'' zeptal se šokovaně.
,,Nemůžu se koupat, ale musela jsem sem jen zajít kvůli kamarádovi,'' vymyslela jsem si zběžně a Dylan chápavě pokýval hlavou.
,,Chápu, brouku,'' odsouhlasil a pak ukázal na menší zrzku vedle sebe. ,,Tohle je Maya. Nový maso. Zase,'' zasmál se. ,,Mayo, tohle je Olivie. Moje nejlepší kamarádka,'' představil mě a mě to zahřálo u srdce. Je hezké vědět, že alespoň někomu na Vás záleží.
,,Těší mě, Mayo,'' usmála jsem se na ni.
,,I mě, Olivie,'' řekla s opětovaným úsměvem. Na sobě měla žluté plavky, které s jejími oranžovými vlasy přímo zářily. ,,Slyšela jsem toho o tobě hodně.'' Poodstoupily jsme stranou a sedly si na kraj tribuny.
,,Vážně? Já o tobě dnes slyším poprvé, promiň,'' přiznala jsem omluvně a ona se zasmála.
,,To je v pohodě. Moc jsem se těšila, že tě poznám. Dylan tě vylíčil jako úžasnou osobu, která neřeší jen opačný pohlaví a co má právě na sobě,'' rozpovídala se a já se neubránila úsměvu.
,,Dylan si věčně vymýšlí, nevěř mu všechno,'' varovala jsem ji.
,,Zatím se nezmýlil,'' mrkla na mě s uculením. Zvedla jsem koutky nahoru a prohrábla si vlasy.
,,A odkud ty jsi?'' navázala jsem konverzaci a ona se opřela o dlaždičky za sebou.
,,Jsem z Irska. To proto ta hříva,'' ukázala na své ohnivé vlasy. ,,Ty si odtud z Londýna?''
,,Ne, pocházím z Manchesteru. Mám tam rodiče. Tedy hlavně mámu, táta částečně žije v Londýně, protože tu dělá ředitele,'' vysvětlila jsem.
,,To musí být nepříjemný, ne?'' Zase se narovnala a já zakroutila hlavou.
,,Ani ne. Možná ze začátku, ale zvykla jsem si,'' vydechla jsem smířlivě. Jak se stalo, že jsme se spolu tak rychle seznámily?
,,Jinak, doufám, že ti to nebude vadit, ale asi spolu budeme na pokoji. Vím, že už budeš mít tenhle rok třetího spolubydlícího, ale neboj, jsem pořádná. Jinde už místo nebylo a jedna noc s Dylanem v pokoji mi stačila,'' zašklebila se a já mávla rukou.
,,To chápu. Jsem ráda, že budeme spolu. Už se tam cítím opravdu sama. Minulá spolubydlící byla-,''
,,Lisa z O Barbies, vím. Dylan mi to řekl,'' skočila mi do řeči a hned na to se omluvila.
,,To je dobré, dělám to taky,'' uklidnila jsem ji.
Po chvíli jsme vstaly s úmyslem dojít si pro něco k pití a já se musela nadšeně usmívat od ucha k uchu, protože jsem se po dlouhé době bavila s holkou. Normální holkou!
Ano, kluci jsou super na povídaní, ale dívkám se v tomhle nevyrovnají. Možná tak Dylan, ale to je úplně jiná skupina lidí...
Nalila jsem si jablečný džus a Maya si dala kelímek punče. Povídaly jsme si zrovna o Irsku, když jedna holka vedle nás vypískla, že jde Harry. Podívala jsem se jejím směrem a polkla.
Harry měl černé plavky nízko posazené na bocích a vystavoval tak na odiv všechna svá tetování. Měl jich opravdu požehnaně. Celá hruď, ruce, boky i záda byly zahalené inkoustem.
Shawn šel hned za ním, ale v porovnání s Harryho širokou hrudí a rameny vypadal najednou obyčejně. Jako normální vysportovaný kluk.
A to je snad špatně Liv?
Zašimralo mě v podbřišku, když Harry zvedl pravou paži, aby si pročísl své vlnité vlasy. Poté si navlhčil rty a s menším rozběhem skočil ukázkové salto do bazénu. Okolí mu hlasitě zatleskalo a on se vynořil se svým typickým arogantním úsměvem. Kdybych nebyla srab, došla bych si ke kraji bazénu pro polibek.
Shawn skočil šipku a při vynoření mrkl na Glorii, která se nakrucovala u bazénu vedle Lisy. Glorie si namotala pramen blonďatých vlasů na prst a kousla se provokativně do rtu. Lisa však věnovala pozornost jen Harrymu, který si upravoval mokré vlasy.
,,Takovýhle frajírky opravdu nemusím,'' ozvala se Maya. ,,Lezou mi krkem.'' Ještě před několika měsíci bych jí dala za pravdu. Teď jsem ale toho jednoho 'frajírka' milovala, takže jsem musela nesouhlasit. Samozřejmě v duchu...
,,Ano, nejsou příliš vychovaní,'' souhlasila jsem na oko, ale nespustila z Harryho oči.
,,Hej, princezno!'' zavolal na mě Shawn. Otočila jsem se k němu a usmála se. ,,Proč nejdeš do vody?'' Tak tady to řvát opravdu nehodlám. To by bylo ještě víc trapné, než když jsem se Harrymu svěřovala, že neumím plavat. Bojím se, že už jsem to zapomněla.
,,Nemám plavky,'' vymluvila jsem se. ,,A ani se mi do toho nechce,'' dodala jsem a přistoupila k bazénu blíž. Shawn ke mně připlul a chytl se okraje.
,,Škoda, mohli jsme si zahrát kohoutí zápasy,'' řekl zklamaně.
,,Ty jsem nikdy nehrála, takže by to dobře nedopadlo.'' Dřepla jsem si na suché místo a prohrábla prsty vodu. Byla studená, ale zažila jsem i větší ledárny.
,,Liv?'' zavolala na mě z druhé strany Lisa a já otráveně vstala.
,,Ano?''
,,Pojď sem, prosím!'' řekla přeslazeným hlasem a poklepala na volný ručník vedle sebe. S povzdechem jsem se k ní přišourala, ale nesedla si. Mlaskla, ale byla natolik slušná, že vstala.
,,Co se děje?'' nechápala jsem, protože my dvě jsme se spolu už vcelku dlouho nebavily. Ani mi to nechybělo. Lisa byla podobná Glorii. A já Glorii zrovna moc nemusím.
,,Jen jsem ti chtěla říct, že-'' naklonila se ke mně a přiblížila se k mému uchu. Usoudila jsem, že mi to chce říct tak, aby to nikdo jiný neslyšel, ale opět jsem se mýlila. Než jsem se nadála, padala jsem dovnitř bazénu. Ta potvora mě tam strčila.
Nastalo hned několik problémů naráz. Hloubka, akvafobie a moje úžasná schopnost plavat, která během těch týdnů vyprchala.
Kopala jsem kolem sebe rukama i nohama a snažila se uklidnit, stejně jako mi to šlo tehdy s Harrym. Jenomže ten mě držel, byl mi nablízku a můj strach z vody tak odbourával. Ale teď jsem tu byla jen já a musela si vystačit sama.
Všichni přihlížející se mi buď smáli, nebo tomu nevěnovali pozornost. Nějací hlupáci si to dokonce točili, ale to mi bylo v tu chvíli opravdu ukradené, já se jen chtěla z té hrůzy dostat ven.
,,Ty krávo pitomá! Vždyť neumí plavat!'' zařval Harry odněkud.
Slyšela jsem, jak rozhrnuje vodu, aby se ke mně dostal, co nejdříve, ale musela jsem být od něj daleko, protože mi za chvíli už nestačily síly. Voda mi natekla do nosu a do pusy, když jsem se pokusila nadechnout.
Snažila jsem se vydrápat nahoru, ale voda mi jen proklouzávala mezi prsty. Zatemnilo se mi před očima a pak už jsem jen cítila, jak pomalu klesám ke dnu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
♦️ Ahoj, abych se omluvila za menší neaktivitu, napsala jsem delší díl❤️ Pro změnu je to trochu napínačka☺️
♦️ Tady máme novou postavu, další😂, s kterou plánuju docela peprné chvíle, tak se těšte☺️❤️👇🏻
Galadriel Stineman jako Maya Gallagher


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top