Kde je vaše aktivita? Ubývají hvězdičky... Čím míň hvězdiček, tím míň kapitol, pamatujte si!😁😅

Jdeme k jeho autu a já se nepřestávám hihňat. Co se to se mnou děje? Cítím se jinak. Uvolněně a bezstarostně.
Skočím do auta a zazubím se na rádio. Zapnu ho a hlasitost dám na maximum. Začne hrát má oblíbená kapela Coldplay a já bez ostychu začnu zpívat Up & up. Harry si sedne na místo řidiče a zasměje se.

Něco s tím uděláme, společně a hned...

,,Pane bože, Liv! Ty si fakt nikdy nechlastala!'' V jeho hlase je údiv, ale zřejmě se nad mým rozjíveným chováním baví.

Něco s tím společně uděláme a vzkveteme...

,,Co tím jako myslíš?'' zeptám se na oko přehnaně a loket opřu o sedačku.

Vím, že s tím společně něco uděláme a splyneme...

,,Že seš ožralá. A tipuju, že poprvý v životě,'' nastartuje a já se nad jeho slovy zamyslím. Je možné, že bych já, Olivia Sparksová, byla opilá? Ne... Já se přeci neopíjím. Nikdy.

Výš a výš a výš...

,,Tak to ti asi něco spadlo na hlavu, protože já jsem naprosto v pořádku,'' ujistím ho, a hned na to se hlavou praštím o okýnko. Ušklíbne se, něco zamumlá a šlápne na plyn.
,,Hele, možná jsem trochu mimo, ale uber. Nemám ráda rychlé jízdy,'' upozorním ho a zdvihnu ukazováček na důkaz, že to myslím smrtelně vážně.

Jak to, že lidé trpí, jak to že se lidé rozchází?

Jak to, že lidé bojují ...

Harry zpomalí a zajede do mně už známé ulice. Zaparkuje před Doupětem a já se s námahou vyštrachám ven. Málem spadnu na chodník, ale ustojím to.

Jak to, že ti lidé lámou srdce?

,,Pojď, ty šikulko.'' Harry mě podepře a jednou rukou odemkne dveře.

Všude je tma a ticho, čili to znamená, že nikdo není doma, a ještě pořád jsou na večírku.
Plazím se za Harrym do schodů a vše kolem mě se točí. Občas ho dokonce vidím i dvakrát. Kupodivu se strefím do dveří, aniž bych samu sebe zmrzačila, a svalím se na vysokou postel.

,,Takže dneska zase nic nebude,'' poznamená, když si nahlas zívnu, a přejde ke mně. ,,A já se těšil, že si konečně zašukáme, Sparksová.'' Nevím, jestli to myslí vážně, ale i tak se na něj zakřením.

,,Vážně chceš se mnou spát? Vždyť to ani neumím. Bude to, jako by si to dělal s mrtvolou,'' melu nesmysly, ale Harry se vysloveně baví.

,,Chci, ale udělám to teprve tehdy, až budeš sama chtít. Pokud vůbec budeš,'' naznačí mi, že s mou povahou, to asi nebude možné, a já se zatvářím dotčeně.

,,Já se umím odvázat, Harry,'' zním vážně.

,,Jedině tehdy, kdy máš v sobě chlast. A šukat tě nalitou nehodlám. Chci, aby sis to pamatovala, když to bude poprvý. Abys pak zkušenosti předala dál.'' Po jeho slovech se zarazím.

,,Jak to myslíš dál?'' Alkohol ze mě pomalu vyprchává.

,,No, dál. Až třeba přijde někdo jinej, nevím,'' zakoktá se a je vidět, že je ze svých slov také nesvůj.

,,Harry, copak si myslíš, že chci mít v životě víc sexuálních partnerů?! To mě asi dostatečně neznáš! Já myslela, že-''

,,Že spolu budeme do konce života? Kurva, Livie, to ty neznáš mě! Já-záleží mi na tobě, ale do konce života? Jako děti, dům, práce... To asi ne!'' zpanikaří.

,,A proč ne? Já vím, přemýšlet nad tím teď, tak brzo, je zbytečné, ale myslela jsem, že spolu naplánujeme nějakou budoucnost. Že se naplno poznáme, a tak dále. Copak ty to nechceš?'' zeptám se ho překvapeně. Ano, vím, že Harry a vztahy, to je jako voda a oheň, ale i tak to se mnou zvládl, proč bychom tedy nemohli mít společnou budoucnost?

,,Jo, možná, ale je to komplikovaný, protože, do prdele, teď není vhodná příležitost!'' Rukou si prohrábne vlasy a podívá se do strany.

,,Vhodná příležitost na co?'' položím mu otázku, při které se mi vyhýbá pohledem.

,,To je jedno. Ser na to, promiň. Budeme spolu, co nejdýl. A pokud to bude fungovat, bude budoucnost, jasný? A teď pojď,'' utne rozhovor a já celá zmatená jdu za ním zase dolů do kuchyně.

,,Harry-''

,,Kurva, ne! Řek sem, cos chtěla. Ukončíme to dřív, než se pohádáme!'' řekne ostře a já o krok ustoupím. ,,Olivie, proboha, neboj se mě! Znáš mě. Neublížil bych ti,'' uklidní mě a já to raději přestávám řešit. ,,Máš hlad?'' Kývnu.

Otevře ledničku a vyndá dva balené toasty. Sedneme si na pult a hladově se na ně vrhneme. Alkohol přestal mít vliv na mé tělo a stáhl se do ústraní. Už je mi akorát tak mizerně.

,,Slib mi něco, Harry,'' promluvím po chvíli a Harry se ke mně zamračeně otočí. ,,Slib mi, že mi vždycky budeš říkat pravdu.'' Obrátím se k němu čelem a Harry polkne poslední sousto.

,,Slibuju. Vždycky jen pravdu.'' Koukne se mi do očí s upřímností a já se vděčně usměji. On by mi přeci nelhal. Snaží se mi jen vyjít vstříc.

,,Dala bych si horkou vanu,'' přiznám do rozhoštěného ticha a Harry se lišácky zazubí.

,,Tak pojď.'' Chytne mě za ruku a seskočí z pultu.

Následuji ho do přízemí, kde jsem ještě nikdy nebyla, a otřesu se zimou, která prostupuje skrze stěny. Harry mi protře paže, aby mě alespoň trochu zahřál, a rozsvítí světlo. Ocitneme se v místnosti připomínající sklep a mně pohled spadne na obrovskou vanu se sedátky. Nakloním hlavu do strany, abych si ji prohlédla ze všech úhlů. To nebude vana.

,,Vanu nemáme, ale vířivka se jí dost podobá.'' Namíří na ten plechový bazének a já párkrát zamrkám.

,,Kde jste to vzali?'' podivím se.

,,Koupili. Přes eBay. Dá se v ní dělat fakt hodně věcí,'' mrkne na mě a olízne si rty. Zrudnu a razantně zavrtím hlavou.

,,Já do toho nahá s tebou nepůjdu.'' Založím si ruce na prsou a Harry se zatváří na oko zklamaně.

,,To mi je jasný. Ale ve spodním prádle jo, ne?'' zkusí to váhavě a já nahodím kamenný výraz.

,,Nemám na sobě spodní prádlo,'' řeknu zcela vážně a Harry otevře pusu, aby něco řekl, ale zaraženě se umlčí.
Chvíli ho nechám trápit a pak se rozesměji: ,,Mám tě!'' zvolám vítězně a začnu se smát ještě víc.
Harry se zakaboní a chytne mě zezadu kolem pasu. Vyzvedne mě do vzduchu a začne mě lechtat.

,,Ty si ze mě budeš dělat prdel, jo?'' Nepřestává mě lechtat. ,,Omluv se! Omluv se, Olivie!'' Vypísknu, protože mě nechtěně polechtá na prsou, a pokusím se mu mezi smíchem omluvit.

,,Ha-Harry, stop! Promiň! Stop!'' chechtám se a Harry mě naštěstí poslechne.
Vyčerpaně se svalím na zem a Harry mě následuje. Vysadí si mě na klín, abych nemusela sedět na studené zemi, a dá mi vtipnou eskymáckou pusu.

,,Seš sladká, Jiskřičko,'' zašeptá a políbí mě letmo na rty. Takového Harryho mám neskutečně ráda. Mám ráda všechny jeho verze, a to už něco znamená.

,,Tak se vykoupeme?'' přeruším tuhle 'romantickou' chvilku a Harry se zvedne, čímž pomůže na nohy i mně.

,,Nějaká nedočkavá,'' škádlí mě. Vypláznu na něj jazyk a otočím se, abych se mohla vysvléknout. ,,To se přede mnou vážně stydíš?'' zní krapet dotčeně a já, stále zády k němu, pokrčím rameny.

,,Ne, já jen nechci, aby jsi se na mě díval, když se převlékám,'' řeknu mu tiše a shodím ze sebe mikinu. Pořád na sobě cítím jeho pohled a ošiji se. ,,Harry!'' napomenu ho.

,,Co, Liv? Už sem tě ve spodním prádle viděl. Seš krásná, nemáš se za co stydět!'' ujistí mě a já se s povzdechem otočím.
Stojím před ním v tílku a kalhotách, ale i tak si přijdu nahá, když mě tak pozoruje.
Naznačím mu, aby teď pokračoval on, a Harry si pohotově přetáhne triko přes hlavu.

Všechna jeho tetování, svaly a drzý úsměv, to vše teď stojí přede mnou. Sundám si tílko i kalhoty a Harry to po mně zopakuje. Na sobě má jen šedé trenýrky a stříbrný řetízek. Zakryji se vlasy a promnu si paže. Harry sundá z vířivky víko a zapne tam ty vtipné bublinky, které jsem zatím viděla jen ve filmech.

,,Páni!'' hlesnu, když se hladina rozzáří díky podvodním světlům. Začnou blikat a já vlezu dovnitř. Zahihňám se, protože mě bublinky polechtají na bedrech. Podívám se na Harryho, který mě se zájmem pozoruje, a nakrčím nechápavě obočí. ,,Co je?'' divím se.

,,Já nevím, prostě sem rád, že tě mám,'' řekne a mě ta slova zahřejí u srdce.

,,Já taky,'' přisunu se k němu blíže a hlavu si opřu o jeho rameno. ,,Já taky,'' zopakuji šeptem.

*

Ráno je pro mě asi to nehorší ze všech rán, protože mě ukrutně bolí hlava. Tak taková je kocovina? Už nikdy ji nechci zažít!
Harry mě ještě v noci zavezl zpět do kampusu, abych nemusela stávat dříve, a já jsem mu za to vděčná, jelikož už teď sotva vstanu, natož abych vstávala o hodinu dřív a absolvovala cestu sem.

Obléknu se do světle zeleného svetru a bílých džín. Na oči si dám okamžitě své brýle, abych alespoň trochu zakryla své kruhy a zarudlá místa. Pročísnu si vlasy, vyčistím zuby a vyrazím na hodinu. Když procházím okolo Edwardova pokoje, zachmuřím se. Za pár měsíců se vrátí...

Na chodbě se setkám s Dylanem a přátelsky se s ním obejmu. Aspoň někoho tu ještě mám.

,,Nevypadáš moc dobře,'' poznamená a já mu musím dát za pravdu. S alkoholem asi nebudeme kamarádi.

,,To mi povídej, včera jsem se poprvé napila trochu víc piva.'' Víc otráveněji už znít nemůžu a Dylan překvapením vykulí oči.

,,Poprvý, jo? Tak to se těš na závěrečnej ples. Tam se ztřískáme vždycky všichni.'' Poplácá mě po rameni a skousne si ret, když spatří Shawna. Ten stojí opřený o jednu ze skříněk a baví se s dvěma blondýnkami, nejspíš z O Barbies. Nevím, proč, ale trochu mě to zamrzí. ,,O bože, ten novej je tak neskutečně sexy!'' prohlásí Dylan a projede si prsty svůj nagelovaný účes. ,,Že jo?'' Stočí pohled na mě a já zaváhám, jestli mám odpovědět.

,,Ano, je hezký,'' odpovím mu nakonec a on ho se spokojeným úsměvem obdivuje dál. Dojdeme k mé skřínce a já ji s povzdechem otevřu.

,,Božínku, jde sem!'' zapiští Dylan jako holka a já automaticky zčervenám. Shawn se rukou zapře o vedlejší skříňku a široce se usměje.

,,Ahoj, princezno, tak jak to de? Včera sme to docela rozjeli!'' Dylan šokovaně otevře ústa a já ho umlčím pohledem, který jasně říká pak-ti-to-vysvětlím.

,,Ano, ale asi jsem se měla vyvarovat toho piva. Neumím moc odbourávat alkohol,'' připustím a Shawn se zasměje.

,,Všim sem si,'' přitaká. ,,Máš dnes odpoledne čas? Někam bych tě chtěl vzít.'' To má být pozvání na rande? To se Harrymu nebude líbit.

,,Jako rande?'' vypadne ze mě hned na to a Shawn se pobaveně kousne do rtu.

,,Už to tak asi bude. Půjdeš?'' zeptá se s nadějí. Omluvně zavrtím hlavou.

,,Dnes nemůžu, mám divadlo,'' vysvětlím.

,,Zítra?'' Zase ho zklamu.

,,Mám večeři s rodiči.'' A Harrym, doplním se v duchu.

,,Sakra, to se mi ještě nestalo, aby mě holka odmítla.'' Zatváří se zklamaně a já, aniž bych si toho byla vědoma, hned reaguji:

,,Ale v sobotu čas mám,'' vypálím. Olivie? Co to- Máš Harryho! Nemůžeš nezávazně randit s více kluky!

,,Skvělý,'' uculí se. ,,Čekej mě v osm, princezno. Dojdu si pro tebe.'' Odpíchne se od dvířek, plácne si s Dylanem a odkráčí jako vítěz. Plácnu se do čela a Dylan mi věnuje spokojený úsměv.

,,Teda, Liv! Konečně ses trochu odvázala! Tohohle ti vřele doporučuju,'' rozvášní se Dylan, ale když spatří můj ne moc veselý výraz, úsměv mu z tváře zmizí. ,,Děje se něco?''

,,Právě jsem se nechala pozvat na schůzku někým, s kým absolutně nemám nic společného, protože chodím s jiným člověkem! A ten někdo mě zabije, pokud se tohle dozví,'' vysypu ze sebe. Dylan mě zjevně nechápe a pokouší se dát dvě a dvě dohromady.

,,Máš pravdu, Harry ho zbije,'' připustí.

,,Jak-''

,,Je to evidentní, Liv. Nejsem tupej, jen teplej, a to je rozdíl.'' I proti své vůli se musím usmát. Tohle rozhodně nedopadne dobře...

*

Odpoledne jsem mířila zase do divadla a polykala tak usilovně, že mi úplně vyschlo v puse.
Modlila jsem se, aby to Harry ještě nevěděl.
Však Shawna můžu ještě odmítnout. A vlastně to nemusím brát jako rande. Jen jako čistě kamarádskou schůzku... Vždyť je to jen Shawn. Harry je pro mě důležitější. A taky je to můj kluk...

Vešla jsem do sálu a rozhlédla se kolem, jestli zahlédnu Harryho, ale nikde nebyl. Zamračila jsem se, protože poslední dobou zkoušky nezameškával. Svedla jsem to na pozdní příchod a čekala, než přijde učitel.

Harry se neukázal. Bála jsem se, že se mu něco stalo, a tak jsem ho zaspamovala hromadou starostlivých SMSek.
Odepsal mi až na konci hodiny s tím, že nemohl dorazit, protože se sešel s tátou. O Shawnovi se nezmínil, takže jsem si oddechla.

,,Liv?'' zavolal na mě pan Watkinson, ještě než jsem stačila opustit místnost. ,,Řekni Harrymu, že bez omluvy nepřítomnost tolerovat nebudu,'' varoval mě a já ho utěšila, že už se to v Harryho případě, ani mém, víckrát nestane.

Vystřelila jsem ze dveří a rozběhla se do kampusu. Zadýchaně jsem vběhla do svého pokoje, tašku hodila na postel a vytočila Harryho číslo. Dlouho to nezvedal, ale nakonec se v mobilu ozvalo zapraskání.

,,Liv? Já teď nemůžu. Sem u táty, ozvu se ti zítra. Neboj, na tu večeři dorazím,'' oznámil mi pouze a poté hovor ukončil. Zmateně jsem se zadívala na svítící obrazovku a povzdechla si.

Aspoň, že už je zítra pátek.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

♦ Omlouvám se za kratší kapitolu, ale přísahám, že příště bude delší! A rozhodně zajímavější! S touhle moc spokojená nejsem...

♦ Doufám, že díl vyjde ve čtvrtek, protože zítra se pokusím napsat FM a ve středu čas nemám. No, držte mi palce, miluju Vás! ❤️