And yet so different-CHAPTER #4
,,Ahoj, Liv,'' pozdraví mě napjatě Edward i Emma zároveň a svůj zrak nepřestávají upírat před sebe. Tiše jim pozdrav opětuji a dojdu ke svému stolu, abych se připravila na další den. Navíc si musím ujasnit, co vlastně chci panu učiteli Watkinsonovi říct.
Proč tu ta pětice vlastně je, vždyť se mezi sebou přeci nenávidí, ne?
,,Ty seš ta nová šprtka, že jo?'' přeruší ticho ten s tmavými vlasy. Mám pocit, že se jmenuje Zayn. Jeho způsob vyjadřování, při kterém žvýká žvýkačku a tváří se jako největší frajer, se mi nelíbí. Nelíbí se mi celá jeho povaha, a to ho znám jen z vyprávění.
,,Neřekla bych, že jsem šprtka,'' oponuji slušně a opatrně, aby se mi nepomačkaly sešity, si vyndám svůj diář, bez kterého bych neudělala ani krok. Mám v něm napsané úplně všechno, co mám na daný týden udělat, splnit či zajistit. ,,Jsem spíše studijní typ a neztrácím čas věcmi, jako jsou šarvátky a večírky.'' Po mých slovech celá banda s koženými bundami vybuchne smíchy a Niall se málem svalí z postele. Jediný Edward a Emma nečinně zírají na tu podívanou před sebou. ,,Je snad něco vtipného?'' optám se krapet naštvaně a tentokrát se k odpovědi nadechne Harry.
,,Mluvíš jak nějaká jeptiška, ty vole. S tímhle mezi ty nejlepší nezapadneš. Jen mezi tu chátru, jako je můj pojebanej bratr!'' ušklíbne se a namíří na Edwarda. Tenhle člověk se mi ze všech hnusí nejvíc. Nejenže o svém bratrovi mluví jako o kusu hadru, ale také mluví velice nespisovně a vulgárně.
,,Raději budu jeptiškou než člověkem, pro kterého je jedinou zábavou milování se, opíjení se a užívání návykových či omamných látek. A ne, nechci zapadnout nikam, kde nějakou roli hrajete vy nebo O Barbies !'' držím si svůj klidný tón a opět svou pozornost přenesu na diář v mé ruce. Označím si zítřek vykřičníkem, abych se plně připravila na svůj dlouhý odůvodňující monolog, proč se nehodlám svlékat.
,,Kurva, to je to, co každej chce! To je užívání si života! Ne, šprtání se a ty další kraviny, nebo co si to čmáráš ! A mimochodem, já se s holkama nemiluju... Já je píchám tak tvrdě, že nemaj šanci se ani nadechnout! Dovedu je k vrcholu dřív, než zaklapneš nějakou tu svoji trapnou učebnici, a jako bonus jim to udělám pusou.'' Zalapám po jeho slovech po dechu a nevěřícně se na něj zahledím. Edward se tváří jako by to bylo na denním pořádku a Em radši nic neříká. ,,Netvař se, jako by si se právě nedozvěděla něco novýho, puso. Každej ví, že jsem tu vošukal i půlku školního personálu!'' Zavřu oči, napočítám do pěti, abych se uvolnila, a pak s poklidným hlasem promluvím:
,,Ihned prosím opusť tento pokoj se svými neurvalými kamarády a snaž se mi vyhýbat! Myslím, že to pro každého bude lepší,'' poznamenám nakonec a konečně se vrhnu do psaní poznámek ke svému proslovu. Periferně zahlédnu, že jsem ho svým přístupem překvapila.
,,No, tak mi jdeme, když nás tu tak nechcete, ale doufám, že páteční mejdlo u nás neodmítnete. Hlavně ty, Liv?'' vloží se do toho Liam, který mi je z nich asi nejvíc sympatický. Jen pokroutím hlavou v nesouhlasu a připíšu heslovité slovo k jednomu z bodů.
,,Prosim tě. Myslíš, že někdo jako ona půjde? Je to šprtka, která ani neví, co to sex vlastně znamená. Ta chodí jen na zkurvený sjezdy klubu Einsteinů, nebo něco na ten způsob. Ser na ně! Byl blbej nápad sem chodit,'' odplivne si Harry a tón jeho hlasu se zcela změní. Je ledový. Chladný. Bez emocí.
,,Sbohem!'' rozloučí se Louis a ještě stihnu zahlédnout Zayna, jak se naklání k Emmě.
,,Zdar, kočičko. Doufám, že se v pátek stavíš. Mohli by sme si to rodeo zopakovat, co ty na to?'' oblízne si spodní ret a v závěsu za svými kamarádíčky opravdu opustí místnost.
,,Nenávidím ho!'' sykne podrážděně Em a já chápavě pokývám hlavou. Taky se mi hnusí. Všichni.
,,Je mi líto, že si to musela slyšet,'' hlesne Edward po chvíli. ,,Je to hrozný idiot a vůbec nechápu, že sem přišel, aby mi nabídl pozvání na jejich mejdan, když ví, že na každý víkend jezdím domů.'' Frustrovaně si projede své kudrnaté vlasy.
,,To je dobré,'' ujistím ho. ,,Sourozence si holt nevybereš,'' pousměji se a on mi úsměv oplatí, čímž se mu na tváři objeví malé ďolíčky. Musím přiznat, že je to na něm roztomilé. ,,O jakém večírku to vlastně mluvil? Nechci tam jít, ale jen by mě to zajímalo.''
,,Je to večírek, který pořádá právě Picta fiver, čili asi víš, jak bude probíhat. Nešel bych tam, ani kdybych mohl,'' ušklíbne se a já si k nim přisednu. Em pořád mlčí, jako by nad něčím přemýšlela.
,,Proč?'' zeptám se ihned na další otázku.
,,No, tak po tom, co se stalo minulý rok, když Harry-'' Edward se zadrhne a váhavě pohlédne na Em. Ta jemně přikývne a Edward si povzdechne. ,,Když mi Harry dal tajně do pití extázi. Pil jsem vodu, mimochodem, no a na moment jsem ji odložil, a když jsem se nedíval, musel mi tam tu drogu hodit. Jelikož jsem to nikdy neužíval, pěkně to se mnou zamávalo a poblil jsem jedné holce záda. Můj bratr to natočil a rozeslal to všem svým přátelům na facebooku. Rychle se to rozneslo a dva měsíce se mi ještě říkalo Blitka.'' Smutně se zasměje a v jeho očích zahlédnu zklamání. Nejspíš z toho, jakého má bratra.
,,Tvůj bratr si tě nezaslouží, Edwarde. Je to s prominutím grázl, který nezná meze. V té partě je jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Opravdu!'' zavrtím se zamračením hlavou a Em s Edwardem se uchechtnou.
,,Tebe vážně doma učili slušnému chování,'' zasměje se Emma a já malinko zrůžovím. Vím, že má řeč není moc obvyklá na dvacáté první století, ale já bych nedokázala mluvit tak vulgárně jako například Harry a spol.
,,Tak já jdu,'' povzdechne si Edward a vstane. ,,Zítra se uvidíme,'' stihne ještě říct, než opustí náš pokoj, stejně jako Picta fiver.
Vrátím se ke svému učení a připravím si na zítřek své zápisky. Je teprve začátek roku, takže žádné testy ještě nepíšeme, ale nemůžu se dočkat, až to začne. Nevadí mi, že si o mně lidí myslí, že jsem šprtka. Připadám si pak chytřejší. Raději šprtka, než třídní potížistka.
,,Liv?'' ozve se z druhé strany pokoje hlas mé spolubydlící. Nechtěně odvrátím zrak od učení a zaměřím se na ni. Vybídnu ji k mluvení pozvednutím obočí a kousnu se do rtu. ,,Musíš jít se mnou na ten mejdan,'' oznámí mi a nepřestává hledět na své propletené prsty v klíně. Nesouhlasně zavrtím hlavou a opět položím propisku na stůl.
,,To nepřipadá v úvahu, Em. Nejsem na takové typy akcí. A navíc-''
,,Prosím!'' skočí mi naléhavě do řeči. ,,Chci říct Zaynovi pevně do očí, co si o něm myslím a jednou provždy to s ním skončit!'' Konečně se na mě podívá a v jejích očích spatřím malé slzičky. S povzdechem si k ní sednu a chlácholivě ji pohladím po zádech.
,,Jak skončit, Em? Myslela jsem, že už si s ním dávno skončila...'' Konec věty jsem trochu protáhla, abych si uvědomila význam jejích slov.
,,Pořád... Pořád k němu něco cítím,'' zašeptá a já vykulím oči. Jak potom všem může? ,,Ublížil mi, ale zároveň si mě dokázal získat. Je to hajzl, Liv, a já ti dobře radím, nikdy si s nikým z nich nezačínej. Nemuselo by to dobře dopadnout!'' Setřu jí z tváře neposlušnou slzu a ona vzlykne. ,,Víš, je divný to říkat tobě, když se známe jen pár dní, ale... ale si jediná holka, která by mi mohla rozumět. Jsi chytrá a porozumíš mi daleko líp než třeba Edward,'' pohlédne na mě. Em je vážně fajn, ale já a jít na ''mejdan''? To přeci není normální...
,,Em, já...''
,,Tak půjdeš se mnou v pátek, prosím?'' V tu chvíli, co jsem se zahleděla na její utrápenou tvář, mi došlo, že to pro ni prostě udělat musím. Musím se sebrat a pomoc své kamarádce, i když to znamená, že udělám poprvé něco proti svým pravidlům...
,,Půjdu.''
*
Ráno jsem hrdě zdvihla bradu a ihned si to namířila do koupelny. Mohla jsem si užít nerušenou sprchu plnou teplé vody, jelikož podle mých úsudků jsem v celém kampusu byla vzhůru sama.
Pokud se o mně šeptá, že nejspíš budu šprtka, tak tedy se vším všudy. Ze svého šatníku jsem vytáhla čerstvě nažehlenou bílou košili od mamky a kostkovanou sukni těsně nad kolena. Docela mě mrzí, že na téhle Akademii nejsou školní uniformy. Uvítala bych, kdyby byli všichni vhodně oblečení.
K mému zvolenému outfitu jsem přidala sněhové podkolenky, takže mi koukal jen kousek odhalené kůže na nohou, a to mi ještě přišlo moc odvážné.
Nazula jsem si černé lakované polobotky a vše doplnila malou kravatou stejné barvy jako mám sukni. Když jsem se pak na sebe podívala do zrcadla, opět jsem spatřila tu slušnou holčičku, která stejně oblečená chodila na střední. Zbývalo mi ještě deset minut do té doby, než se Emma vzbudí, a tak jsem si zapletla dva francouzské copy. Ozvalo se nespokojené zamručení, když jsem si dodělávala druhý cop, a zazvonil Emmin budík. Nespokojeně se vyštrachala z postele a na moment se na mně zastavila pohledem. Usmála se a pak zalezla do koupelny. Jednoduše ráno jako každé jiné.
(Boty, které na sobě Olivia má:) )
*
Na chemii se mnou, bohužel, nechodil ani Edward a ani Emma, takže jsem si musela vystačit sama. Matně si vzpomínám, že mi Edward říkal, že na chemii se mnou chodí Harold, Niall a Liam. Nechci se ani s jedním vidět. Kór po tom včerejšku.
My o vlku...
,,Do piče! Jak já nesnáším tu pojebanou chemii!''
...a Styles za humny.
V závěsu má opravdu ty dva šašky ze své party a nespokojeně se rozhlédne po třídě. Zabořím nos do knihy a dělám, že o jejich přítomnosti vůbec nevím.
Jelikož nebylo už místo vepředu, musela jsem se ke své smůle posadit do zadní lavice, a teď toho upřímně lituji, protože všichni tři zmerčí místa těsně u mě.
,,Kum! To je ta kámoška tvýho bráchy, která nás včera vyhnala z pokoje.'' Zaslechnu mluvit Nialla a v duchu se uchechtnu nad jeho nešikovností, že si myslí, že ho neslyším.
Harold a Liam si bez řečí sednou za mě a Niall se k nim, poté, co do třídy vejde chemikářka, přidá. Hlavně zůstat klidná.
,,Dobrý den, mládeži,'' promluví učitelka Bancroftová a z malého šuplíku si vyndá stoh papírů. Ať je to to, co si myslím! ,,Napíšeme si test, který mi ujasní, jak jste na tom se znalostmi po prázdninách.'' Neskrývala jsem své nadšení a široce se usmála. ,,Možná jste byli zvyklí, že na začátku roku se nic psát nebude, ale vy moc dobře víte, že já ráda vyčnívám z řady.'' Papíry podá nějakému klukovi z první lavice, aby je rozdal, a bez dalších slov se usadí za svůj stůl.
Hned, jakmile dostanu do ruky daný test, popadnu propisku a vrhnu se na první otázku. Za sebou zaslechnu nespokojené zamručení a protočím nad tím oči.
V testu nacházím všechno, co už dávno vím, a tak pro mě není problém po deseti minutách svou práci odevzdat. Učitelka si mě změří pochybovačným pohledem, ale jakmile si přečte mé odpovědi, na tváři se jí vytvoří obdivný úsměv. Spokojeně se vrátím do své lavice a zahlédnu Stylese, jak lihovým fixem cosi čmárá na stůl. Znechuceně si odfrknu a usadím se.
,,Kdo je to kurva Melvin Calvin?'' ozve se Niallův nechápavý tón hlasu, když vyjmenuje jednoho slavného chemika, který byl zmíněn v té písemce.
,,To je ten, co dělá to spodní prádlo a kalhoty,'' prohlasí Harry a já se tiše zasměji. ,,Něco k smíchu, jeptiško?'' reaguje hned na můj chrčivý zvuk vydaný z hrdla a já jen s falešným úsměvem zavrtím hlavou.
,,Možná jsi si trochu spletl profese. Melvin Calvin byl slavný chemik, zatímco Calvin Klein je módní návrhář,'' poučím ho a on se ušklíbne.
,,Nikdo se tě na to neptal, tak drž pysk!'' odfrkne si a nohy si dá na lavici.
Učitelka tomu nevěnuje pozornost a on se spokojeně protáhne. S pokrčením ramen se otočím zpátky k tabuli a otevřu si svou rozečtenou knížku.
*
O odpolední pauze, po které mám mít ještě umění, se zhluboka nadechnu a naposledy si pořádně pročtu své zápisky z diáře. Nastává chvíle, kdy pěkně z očí do očí řeknu panu Watkinsonovi, jak moc se mi jeho zadaný úkol nelíbí.
Když stojím před dveřmi jeho kabinetu, začínám litovat toho, že jsem to nenechala na tátovi. Jenomže jeden z důvodů, proč jsem mu to nesvěřila, byl, že nechci, aby se někdo dozvěděl, v jakém rodinném vztahu se mi dva nacházíme. Na další pro a proti bylo už pozdě, když se má ruka setkala se dřevem a poté se studenou klikou. Spatřila jsem ho sedět za stolem, jak se přehrabuje v nějakých lejstrech a něco si mumlá. Jakmile se za mnou zabouchly dveře s úsměvem se na mě podíval.
,,Co Vás ke mně přivádí, slečno Sparksová?'' optal se mile a pokynul mi, abych si sedla. Rozhodně jsem zavrtěla hlavou na důkaz, že to nebude potřeba, a hned na něj začala chrlit svůj naučený monolog.
,,Důvod, který mě přinutil za vámi zajít, je váš nesmyslně zadaný úkol,'' spustila jsem první slova a on se překvapeně napřímil. ,,Ani jste mi nedal příležitost k tomu, abych vám předložila své argumenty, které by vás utvrdily v tom, že mám pravdu, když řeknu, že herec či herečka se nemusí ihned svlékat! Ano, máte pravdu, že v herectví záleží na tom, abychom se nestyděli, ale každý má své hranice.
A když já vám řeknu, že se ze svých osobních důvodů nechci odhalovat před svými novými spolužáky, které ještě ani moc neznám a z níž je jich několik na míru perverzních, měl byste to respektovat!
Mně nedělá problém vám tady odrecitovat celý Máj či zahrát vše na zadané téma, ale svlékání nepřipadá v úvahu.
Já se nestydím hrát před stovkami lidí, ale v tomhle mě musíte pochopit! Pokud mi chcete strhnout body za to, že jsem holt ještě moc nevyspělá a stydím se za svou postavu a všechno, tak dobře. Strhněte mi je, i když je to podle mého názoru zcela neprofesionální, ale nenuťte mě dělat něco, co nechci!'' Dala jsem si ruce v bok a vystresovaně se podívala na muže přede mnou.
Tvářil se zaujatě a krapet zamyšleně. Po nějaké době se zvedl a posadil se na kraj stolu.
,,Olivie,'' promluvil a prohrábl si své několikadenní strniště. ,,Nikdy za mnou ještě nikdo nepřišel, aby mi řekl něco podobného. Budeš se divit, ale naprosto tě chápu. Ne v tom, že by si se měla stydět za svou postavu, protože to si myslím, že je úplně zbytečné, ale v tom, s jakým způsobem si sem přišla a začala tak skvěle odůvodňovat svůj problém. Viděl jsem tě hrát jen jednou a krátce, ale i přesto vím, že v tobě něco je, a pokud ti tento úkol tolik vadí, tak ho nedělej! Myslím to vážně. Nedělej ho!'' Ze srdce mi spadl velký balvan a malinko jsem své koutky zvedla na horu. ,,Já tyhle věci nezadávám proto, aby se moji studenti báli a nebo nervovali, i když musím říct, že jsi vlastně první,'' uchechtne se. ,,Zadávám to z toho důvodu, že jim chci pomoc překonat ten stud teď, než aby se z toho museli stresovat za pár let, až nějakou takovou roli opravdu ve filmu dostanou. Řekl jsem ti, Olivie, že se odhalovat nemusíš, ale můžeš to pojmout podle svého. Nemusí být nic z tvých vnad vidět, ale jen se pokus, aspoň něco s tím udělat. Nemůžeš se kvůli takové věci trápit do konce života.'' Když dokončil i on své argumenty, polil mě šťastný a zároveň divný pocit.
,,Říkáte tedy, že to mohu pojmout podle svého?'' ujistila jsem se a on mírně přikývl.
Jen jsem se naposledy usmála a s poděkováním jeho kabinet opustila.
Pojmu to podle svého. Tak, jak mi řekl. Neodhalím se, ale garantuji vám, že budu nejlepší. Musím být.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
♦️ Ahoj, lidi! Vím, že jsem ve vydávání opravdu hrozná, ale mé důvody už znáte😊
♦️ Každopádně se to už začíná rozjíždět a já musím přiznat, že psaní téhle storky mě baví zatím nejvíc!😁
♦️ Chci, abyste věděli, že psaní je něco, co mě naplňuje, a tak v tom nehodlám skončit🙈
♦️ Ten, kdo slyšel o tom, že se Harry nechal ostříhat, tak k tomu chci jen říct to, že je H.S. skvělý a má to největší srdce, které znám.
A pořád je to nehoráznej sexouš, takže mi vůbec nevadí, že má vlasy o něco kratší!😄😂❤️
♦️ Dík za vše a ČAUUUUKYYYY! ❤️❤️❤️❤️
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top