https://www.wattpad.com/story/94377501-forest-monster-ff-h-s

Nový příběh na mém profilu! S Harrym ☺️☺️! FOREST MONSTER💓💓💓

*

,,Olivie!'' zakřičel Harry a vytáhl mě, držel mě nad sebou a vystrašeně si mě prohlížel. ,,Tohle už mi nedělej! Hrozně sem se leknul!''

Když to řekl, štěstím se mi rozbušilo srdce a musela jsem se usmát. Přeci jen mu na mně záleží, i když to jeho ''bad boy maska'' popírá. Myslím, že jsem ho takhle nazvala vícekrát, než kolikrát jsem šla u nás ve škole na veřejné toalety. Protože... Buďme upřímní... Školní WC jsou odporné...

Nechtěla jsem se k němu moc tisknout, ale už mě z toho ''plavání'' bolely celé paže, a tak jsem mu vklouzla do náručí a přitulila se k němu. Cítila jsem se tak bezpečně a naslouchala tichému tlukotu Harryho srdce. Hlava se mi nadzvedala s jeho pravidelným oddechováním. Připlul více ke břehu, aby dosáhl na dno, a dal mi něžnou pusu na tvář. Překvapeně jsem otevřela obě oči a párkrát zamrkala. Usmíval se. Krásně a upřímně se usmíval. Takové konvenční, ale přesto romantické gesto, bych od něj nečekala.

,,Proč tohle všechno, Harry?'' otázala jsem se ho a více se ponořila do hloubky, protože ve vodě bylo větší teplo.

,,Protože nechci, aby se ti ten zkurvenej Edward sral do života způsobem, jako se ti do něj seru já!'' procedil skrz zuby a podíval se někam za mě do prázdna. Pak opět sklonil hlavu a na čele se mu pnuly hluboké vrásky z toho, jak se mračil.

,,Aha,'' hlesla jsem. ,,Ale Harry, ty víš, že já nehodlám být jen pouhá kamarádka s výhodami... A s Edwardem bych se tak necítila, jenomže u tebe? U tebe nevím, co si mám myslet,'' posmutněla jsem a odtáhla se. Harry tu vzdálenost mezi námi opět zkrátil a prohrábl si vlasy.

,,Já to chápu! Já to, kurva, chápu, že seš zmatená, i já sem!'' ujistil mě. Zněl rozrušeně. ,,Jediný, co chci, je, abys-''

,,Abych nebyla s Edwardem, že?'' skočila jsem mu do řeči a pokračovala krapet podrážděně: ,,Já vím přesně, co si ty pod pojmem ''my dva'' představuješ. Ty nechceš, abych měla cokoli s někým jiným, Edwarda nevyjímaje, ale zároveň se mnou nechceš mít nic víc, než jen přátelství s výhodami. Ano, sem tam uděláš nějaké romantické gesto, hezkou věc či něco, co mě na mou duši překvapí, ale pak se stáhneš, protože si uvědomíš, že to zavání něčím víc. A to ty nechceš, protože vztahy, dlouhé vztahy, které nejsou jen na jednu noc, nehodláš ve svém životě navazovat!'' Zapíchla jsem mu ukazováček do hrudi a Harry překvapeně pozvedl obočí. ,,Jenomže, můj drahý Harry,'' pronesla jsem s ironií v hlase. ,,Já ti nehodlám nahrazovat Glorii. Já nechci nastoupit na její místo, nebo na seznam tvých dosažených cílů a výzev!'' Vydýchávala jsem svůj další proslov a ruce si položila na boky.

,,Olivie, ty zjevně nechápeš, co pro mě znamenáš, protože tě mám rád. Svým způsobem, svým Haroldovským způsobem, ale mám, jasný? A jestli chceš pravdu, tak fajn! Ze začátku sem si o tobě myslel, že seš divná, pak, když sme s partou přišli k vám na pokoj, sem tě měl za nehoráznou kundu, protože-''

,,Harry! Tohle slovo ne!'' Zrudla jsem a na vteřinu si dokonce zakryla uši. Tohle oslovení se mi líbí ze všeho nejméně.

,,Soráč,'' omluvil se ''Haroldovským způsobem''. ,,Protože si byla úplně, ale úplně, jiná! Nezvykle jiná. Časem se mi to začínalo líbit, měl sem z tebe jednoduše prdel, a proto tě neustále provokoval. Ale srala si mě tím, jaks do mě viděla. Chtěl sem ti několikrát ublížit, hrozně moc sem chtěl, abys trpěla. Takže jo, jednu dobu si pro mě výzva byla, ale nešlo to. Ty seš jiná.'' Jeho slova mě párkrát zabolela, avšak hřejivý pocit všechno přehlušil. BYLA. Už nejsem. ,,Nechci vztah. Takovej ten opravdovej se vším všudy. Možná časem, ale teď ne, protože vztahy, závazky a další sračky, ty všechno ničej. Ty dva v tom vztahu sou opatrnější a všechno už řešej jiným způsobem!'' Musela jsem mu dát za pravdu. Vztah by byl riziko. Ale aspoň vím, že o tom přemýšlel. ,,A ne, není pravda, že tě beru jako kámošku s výhodama, nebo děvku, jako je Glorie. Ne, seš člověk, kterej dodává celýmu mýmu životu jiskru. Celýmu posranýmu světu dodáváš jiskru! To si pro mě. Moje malá Jiskřička!'' řekl vážně, a já úplně promrzlá na kost zvlnila své promodralé rty do nepatrného úsměvu.

,,Věřím ti,'' promluvila jsem tiše a zvedla k němu pohled. ,,A děkuji ti za tvou upřímnost. Moc to pro mě znamená!'' ujistila jsem ho a stiskla mu ruku. ,,Ale myslím, že schopnosti jako jiskra nemám, protože si připadám, jako kus ledu v mrazáku,'' poznamenala jsem a Harry se hrdelně zasmál. Přehodil si mě mlčky přes rameno a já ho bouchla se smíchem do zad. Harry mě za to plácl přes zadek a na to už jsem mu nestačila nic říct, protože mě opatrně položil na břeh. ,,To plácnutí sis mohl odpustit!''

,,Promiň, nemohl sem odolat, když si-''

,,Co tam děláte?! Hej! To je soukromý pozemek!'' ozval se nějaký křik z dálky a já se panicky podívala na Harryho. Ten se zatvářil překvapeně a pak rychle posbíral všechny naše věci. Dívala jsem se na něj s otázkou v očích a on se ke mně rychle naklonil a sykl:

,,Padáme! Rychle!'' Chytl mě za ruku a rozběhl se stejným směrem, jakým jsme na tohle místo přišli.

,,Stůjte! Povídám, stůjte!'' Hlas byl od nás sice daleko, ale i tak jsme nezpomalovali a vytrvale pokračovali v cestě k autu.

Konečně jsme dosedli na sedačky a Harry ihned nastartoval. Oblékla jsem si přes mokré spodní prádlo košili a kalhoty a zapásovala se. Ještě mi z toho zbrklého útěku bušilo nahlas srdce.

,,Tak tohle bylo o fous,'' řekla jsem, a dokonce se uchechtla. Harry kývl a zasmál se.

,,Promiň, nevěděl sem, že to někomu patří,'' omluvil se a já nad tím v duchu mávla rukou. ,,Aspoň sme se zahřáli,'' nadhodil.

,,Vždycky se něco pozitivního najde,'' poznamenala jsem a pohodlně se usadila.
Dneska jsem opět zameškala nějaké hodiny ve škole. Měla bych s tím něco dělat. Kdyby to zjistila mamka nebo táta, nemuselo by to dobře dopadnout. ,,Ha-Harry?'' oslovila jsem ho koktavě a on ke mně stočil pohled. ,,Víš, až budeš mít zase nutkání mě ''unést'', zkus to až po škole nebo mimo školu. Jsem typ studentky, co nerada mešká.'' Harry se po mém sdělení ušklíbl.

,,Jak je libo, kočk-tedy, Liv,'' opravil se a já pokroutila hlavou. On si s tím nedá pokoj.

*

Harry zaparkoval za kampusem, abychom na sebe nestahovali moc pozornosti, a oblékl se.
Sledovala jsem, jak se mu napíná každý sval, když si přes hlavu obléká triko a zčervenala jsem, když se na mě pobaveně zadíval. Užíval si ten moment dokonale, protože mě přistihl, jak si ho prohlížím, a naschvál všechny svaly na rukou a na břiše zatl.
Celá rudá jsem dělala, že ho nevidím, a poté z černého vozidla vystoupila.

,,Nechceš se ještě dojít někam najíst?'' zeptal se nezaujatě, když jsme mířili už k mému pokoji. Zamračila jsem se, protože dveře byly pootevřené a Em měla tancování, čili v pokoji být nemohla. Mlčky jsem nahlédla mezírkou dovnitř a zastavila se v pohybu, když jsem spatřila svou mamku. Rychle jsem od dveří ustoupila a narazila zezadu do Harryho hrudi. ,,Děje se něco?'' zašeptal.

,,Máma,'' artikulovala jsem bezhlesně. Harry kývl hlavou k oknu a já nechápavě pozvedla obočí. ,,Co?'' položila jsem mu tiše otázku a on se ke mně naklonil.

,,Pojď, jdeme!'' zavelel a chytl mě za ruku. Ohlédla jsem se za sebe a kousla se provinile do rtu. Nikdy jsem se mamce nevyhýbala. Ale pravdou je, že možná vím, co tu dělá. Zavolal si ji táta.

Opět jsme se s Harrym ocitli v autě a já si dala hlavu do dlaní. Nechtělo se mi brečet, ale přemýšlela jsem. Jednou do toho pokoje stejně budu muset jít a setkat se jak s máti, tak s tátou.

,,To bude fajn. Vážně,'' ujistil mě Harry a ruku mi položil na rameno. ,,Máš hlad?'' navázal hned otázkou a já pokrčila rameny. Harry nastartoval a bez jediného slova se rozjel do středu velkoměsta. Jeli jsme a nikdo ani nedutal. Harry zastavil před nějakou luxusně vypadající restaurací a já otevřela pusu, abych něco namítla.

,,Harry, snad nechceš-''

,,Ano, přesně to chci. Fotřík tu je pečenej vařenej. Takže máme reserve zajištěný,'' řekl pohotově, ale mně se to celé stejně nezdálo. Nemůžu jít do 5ti hvězdičkové restaurace s promočenou košilí, converskami a v džínách.
,,Ježiš, buď v klidu! Znaj mě tady. Fakt!'' S povzdechem jsem ho následovala ven a bok po boku jsme vyšli k točitým dveřím. Vydechla jsem úžasem, když jsem spatřila vnitřek, jehož dominantou byl obrovský křišťálový lustr.

,,Páni,'' hlesla jsem ohromeně. ,,To je krása.'' Sjela jsem pohledem na ručně vyřezávané stoly z ebenového dřeva a ozdobným zlacením.
Polkla jsem, protože si mě znechuceně prohlížely nějaké ženy u jednoho stolu.
Pročísla jsem si své vlhké vlasy a stoupla si za Harryho. Ten suverénně nakráčel k hlavnímu číšníkovi a něco mu sdělil. Číšník němě přikývl a zavedl nás ke stolu pro osm lidí. Nechápala jsem, proč, ale Harry se jen spokojeně usmál, tak jsem to raději nekomentovala.

Sedli jsme si naproti sobě a číšník nám podal jídelní lístek. Jeho vazba byla z pravé kůže a jednotlivé rohy ozdobené malými jantary. Tohle bude drahý oběd.

,,Uvolni se, ser na ty krávy vedle. Stačilo by jedno slov a letěj odsud,'' řekl chlácholivě Harry, ale stejně mi nebylo nejlépe.

,,Ale podívej se na mě! Vypadám jako by mě někdo strčil do pračky a mé oblečení přežvýkalo stádo dobytka!'' sykla jsem a Harry se tiše zasmál.

,,Olivie,'' převaloval mé jméno na jazyku se známkou pobavení. ,,Sluší ti to. Sice trochu vybočujem z davu, ale jinak to jde. Tak se usměj!'' Chvíli jsem ještě váhala, ale pak jsem konečně zvedla koutky nahoru. Nahlédla jsem do koženého menu a zakuckala se, jakmile jsem spatřila ceník.

,,Bonjour,'' ozval se hlas dalšího číšníka, který se na rozdíl od ostatních mile usmíval. Úsměv jsem mu plaše opětovala. Harry na něj koukal trochu udiveně, protože asi nečekal, že tu na něj budou mluvit jiným jazykem než anglicky, ale já ho pohledem ujistila, že to zařídím.

,,Bonjour, nous aimerions commander, s'il vous plaît,'' (Dobrý den, chtěli bychom si objednat, prosím) řekla jsem plynulou francouzštinou a Harry obdivně potřásl hlavou.

,,Assuré, que voulez-vous?'' (Jistě, co si budete přát?) zeptal se se stálým úsměvem a já se podívala na Harryho.

,,Poitrine de canard grillé avec du lard, sauce de prune et boulletes de pommes de terre,'' (Kachní prsa na grilu s anglickou slaninou, omáčka ze švestek a boulletes brambory (gnocchi) ) odpověděl pohotově Harry. Koukala jsem na něj ještě s větším údivem, než on předtím na číšníka, jelikož jsem netušila, že umí francouzsky. ,,Vous?'' (Ty?)

,,Medaillons de porc farci épinards avec sauce de á la créme-et gratiné et pommes de terre au four avec fromage parmesan,'' (Medailonky z vepřové plněné špenátem s omáčkou á la créme-a au-gratinované brambory v troubě s parmazánem) řekla jsem stále překvapená. ,,Merci.'' To už jsem hovořila k muži ve vínovém saku.

,,Bien, que voulez-vous boire?'' (Dobře, co si dáte k pití?) otázal se nás poté, co si vše pečlivě zapsal.

,,Côtes du Rhône Villages Domaine Saint-Siffrein (Grenache, Syrah, Mourvédre).'' Harry si objednal nejdražší víno, které se v jídelníčku nacházelo, a já si objednala čerstvý pomerančový džus. Když číšník odešel, podívala jsem se na Harryho s otázkou v očích, a ten mykl rameny.

,,Chodil sem do hodně francouzskejch restaurací, ale doufal sem, že aspoň tahle zůstane anglickou,'' odfrkl si. ,,Nemám moc rád Francii. Strávil jsem v ní zkurveně moc času.'' Tím tohle téma uzavřel a já se rozhlédla kolem sebe. Zastavila jsem se pohledem na velkém akváriu po mém levém boku a prohlédla si ryby v něm. ,,Můžu se tě na něco zeptat?'' vyrušil mě z prohlížení si jednoho Krunýřovce, jinak zvaného Zlatý nuget, Harry. Měla bych přestat myslet na školu aspoň teď...

,,Jo-o,'' zakoktala jsem se a v duchu se plácla do čela. ,,Můžeš.''

,,Měla si někdy aspoň pitomýho kluka?'' Zaváhala jsem, jestli mu mám říct o Jacobovi, ale to se snad za vztah ani považovat nedalo.

,,Měla jsem dětskou lásku, dalo by se říct,'' řekla jsem vyhýbavě.

,,Fakt? To je ten, s kterým ses skoro líbala?'' ptal se dál a já mu to odkývala. ,,Už teď ho nemám rád!''

,,Proč?'' podivila jsem se.

,,Protože je to kurva, když tě tu nechal.'' Zalekla jsem se jeho odpovědi. Měl by rozlišovat ženský a mužský rod.

,,Jak-Jak to myslíš?'' vyšlo ze mě.

,,No, je to ten kokot, kvůli kterýmu nemáš ráda auta, ne?'' Pípla jsem na souhlas. ,,Tak je to debil, protože tě tu nechal.'' Možná měl Harry pravdu. Možná Jacob umřel s tím, že je mu jedno, jaké to ponese následky.

*

Když jsme se najedení vyštrachali z přepychové restaurace, kde Harry i přes můj protest zanechal velkou sumu peněz, sedli jsme si na lavičku v nedalekém parku a každý přemýšlel nad něčím jiným. Mně se nechtělo vrátit zpátky do kampusu, protože jsem tušila, co mě čeká. Výslech mé matky. Výslech mého otce, a jen další hádky.
Smutně jsem položila Harrymu hlavu na rameno a povzdechla si. On mi obmotal svou paži okolo pasu a horkou dlaní mě jemně hladil na boku, jako by mě tím utěšoval, že to oba zvládneme.

*

Do kampusu jsem vešla s nervozitou na rtech a dveře od pokoje otevírala s třesoucími prsty. Nikdo v pokoji však nebyl, a tak jsem si lehce oddechla. Harry na mě čekal venku, aby mě když tak podpořil, čili jsem se jen převlékla do čistého a vlasy si spletla do dvou dlouhých copů. Zamkla jsem za sebou a vyběhla před kampus k Harrymu.
Vešli jsme společně do školy a já okamžitě zamířila k ředitelně. Zaklepala jsem a otevřela mi tátova sekretářka. Koukala se na mě krapet soucitně a Harryho sjela káravým pohledem. Pokynula mi ale, abych šla dále, a tak jsem s Harrym v závěsu vešla do otcovy kanceláře.

,,Liv!'' Překvapeně zvolal a vstal ze svého křesla. Pozdravila jsem ho a Harry to po mně zopakoval.

,,Kde je maminka?'' zeptala jsem se okamžitě a táta svěsil hlavu. ,,Tati!'' oslovila jsem ho zmateně.

,,Tady!'' ozvalo se za námi přísným tónem a já se s polknutím otočila. Harry se tvářil jako vždy nezaujatě, ale ostře řezané rysy v jeho obličeji byly více viditelné.

,,Mami,'' hlesla jsem pouze a zadívala se do země. Ona si hlasitě povzdechla a přešla k otci.

,,Dozvěděla jsem se, že tady s tím...'' odmlčela se a hledala k Harrymu vhodné přirovnání. ,,Mladíkem,'' řekla po chvíli a já se v duchu zasmála, i když mi jinak moc do smíchu nebylo. ,,Chodíš,'' dokončila svou původní myšlenku a já zavrtěla vehementně hlavou.

,,Nechodíme spolu! Jsme jen... hodně dobří přátelé?'' Spíše jsem se zeptala a podívala se na Harryho. Ten se k tomu nevyjadřoval.

,,To je snad jedno, Olivie!'' přerušila mě rázně. ,,Není to náhodou ten Harry Styles, o kterém jsi mi říkala, že je nevychovaný a šikanuje tě?'' Vyčkávala a jednou lodičkou poklepávala na místě.

,,No...''

,,Žádné ''NO'', Olivie! Takhle přeci nemluvíme!'' napomenula mě. Omluvila jsem se a cítila se trapně před Harrym. Musel v duchu protáčet oči nad tím, jakou mám rodinu.

,,Říkala jsem to, ale zmýlila jsem se,'' zamumlala jsem a mamka vydechla všechen vzduch z plic. ,,A vůbec, jak to víš a co tu děláš? Myslela jsem, že jsi mi dala prostor!'' osočila jsem se už podrážděně a hned s tichým ''promiň'' zmlkla.

,,Informoval mě tvůj kamarád Edward a-'' zasekla se. ,,Harry? Mohl bys nás chvíli nechat o samotě, prosím?'' zeptala se ho medovým hlasem a on se na mě váhavě zadíval. Očima jsem mu naznačila, že to bude v pohodě, a Harry místnost opustil. ,,Máš pravdu, Liv. Dala jsem ti volnost, protože ti přeci jen už je dvacet let, ale milá Liv, já nechci, abys dopadla, jako nějaké zfetované, opilé či lehké děvče!'' Chtěla jsem něco namítnout, ale jedním prstem mě umlčela. ,,Ale jak chceš. Přeješ si mít na věci už vlastní názor a chceš se stýkat s lidmi jako je tenhle Styles. Dobrá. Nebudu nic namítat, ale pokud ti ublíží, tak nejenže si to šeredně odskáče, ale ty tuhle školu opustíš a já tě pošlu do Švýcarska. Zřídili tam teď nový klášter pro mladé dívky, takže si myslím, že se ti tam bude líbit!'' Přeslazeně se usmála. Jindy by se zdálo, že je vážně velkorysá, ale byla to jen další zkouška. Další zkouška toho, že se potvrdí matčina pravda.

,,Dobře,'' odvětila jsem. ,,Takže se můžu s Harrym nadále stýkat? Protože si můžeš být jistá, že rozhodně nepiji, neužívám drogy a na cigaretu jsem ani nesáhla! Večírkům se vyhýbám a hodnocení mám skvělé-''

,,Ano, tím jsem si jistá. Jsi přeci moje dcera,'' usmála se mamka, tentokrát upřímně. ,,Ale dohoda platí, zlatíčko. A ty víš, že já mívám vždy pravdu. Dobře si rozmysli, jestli ti za to všechno, ten hoch stojí.'' Nic jsem jí na to neřekla a podívala se na otce. Opět mlčel.

,,Tati?'' vyzvala jsem ho k tomu, aby něco řekl.

,,Souhlasím s tvou matkou, Liv. Bude to pro tebe aspoň ponaučení.''

*

Dneska jsem usínala dost zmatená. Byla jsem ráda za to, co mi mamka řekla, ale zároveň jsem se bála toho, že bude mít opět pravdu. Že se v Harrym spletu a on mi ublíží. Nechtěla jsem odsud pryč. Nechtěla...

Měla jsem tu všechno, co jsem potřebovala, a konečně jsem si připadala volná, svobodná a líbilo se mi to. Ne, nemohla jsem to tu opustit. Přeci nebudu věřit úsudkům mé matky, když vím, že odsuzuje většinu věcí...

Tentokrát si tuhle zkušenost budu muset vzít na svědomí a vzít na sebe i všechny následky...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

♦ Tak jsem to napsala!😁

♦ Mám pro vás malou informaci, odteď si buďte jistí, že budu na snapu opravdu aktivní a že i na jiných sociálních sítích. Děkuju za vaši podporu.💓

♦ PS: Tipnu si, že všichni přeskočili ty francouzský názvy😂😂