Autumn holidays

   Podzimní prázdniny začaly a já mohla spolu s Edwardem vyrazit. Ještě před tím pro mě přijela mamka a přivezla mi další kufr s čistým oblečením a prádlem.
Byl divný pocit, vidět ji po více než třech měsících. Nechala si ostříhat vlasy a nehty nalakovat pastelovou růžovou.
Raději jsem se jí nezmiňovala o tom, že jsem se s Harrym chvíli stýkala a zdálo se, že jsme kamarádi. Vím, že by to neslyšela ráda, kór potom, co jsem mámě řekla, jaký na mě byl.
S Harrym jsme se od toho večera nebavili. Zdálo se, že znovu nasadil svou ledovou masku a nikomu nedovoloval, aby ji sundal. Ani mně.

Záhadnou dívku stále nenašel a myslím, že se mu to ani nikdy nepodaří, protože bych se musela sama odhalit. Po tom, co mi řekl, ať se mu už nikdy neopovažuji říkat, že ho mám ráda, mi ani nijak neschází. Ať se omluví on. Já mu na to kašlu.

,,Ahoj, krásko,'' přivítal mě mile Edward a já se začervenala. Naskládal moje věci do kufru auta a otevřel mi dveře. Sedla jsem si vedle něj a sundala si teplý kabát. ,,Těšíš se?'' zeptal se a nastartoval.

,,Jo,'' usmála jsem se. ,,Těším,'' dodala jsem a po zbytek cesty se dívala z okna, zadržovala dech vždy, když Edward přidal plyn, a bavila se s ním, jako by mi jízda autem vůbec nevadila.

*

Chata Stylesovy rodiny je opravdu nádherná. Dřevěný velký srub s dvěma patry nacházející se vedle křišťálového jezera. Ta zeleň všude kolem ve mně vzbudila vzpomínky na Švýcarsko, kde bydlí moji prarodiče. Rozhlédla jsem se kolem sebe a šťastně se na Edwarda usmála.

,,Páni,'' vydechla jsem. ,,Je to tu nádherné,'' zhodnotila jsem celé místo a obydlí.

,,Jsem rád, že se ti tu líbí,'' odvětil Edward. ,,Představím tě tátovi a pak se půjdeme podívat dolů do města. Musím ti přeci ukázat zdejší knihkupectví a pozvat tě na nejlepší horké kakao s marshmallows,'' zazubil se a já kývla na souhlas. Oba ověšení taškami jsme vstoupili dovnitř srubu, který byl provoněný čerstvým dřevem a skořicí. ,,Tati?'' zvolal Edward tázavě.

,,Ede?'' Naproti nám se objevil vysoký muž s prošedivělými vlasy a zdvihnutým obočím. V ruce držel mobil a brýle na čtení. Tázavým pohledem spočinul na mně a přívětivě se usmál. ,,A ty budeš... Olivia, že?'' Napřáhl ke mně ruku a já do ní vložila tu svou malou.

,,Ano, ale říkejte mi pouze Liv, děkuji. Velmi mě těší, že jste mi dovolil jet sem na takové krásné místo,'' řekla jsem slušně a pan Styles nad tím mávl rukou.

,,To nestojí za řeč. Rád poznám Edwardovu kamarádku.'' Zvedl koutky nahoru a pak dodal. ,,Tykejte mi. Jsem Desmond.'' Kývla jsem a opět si stoupla vedle Edwarda. ,,Ede, odveď Liv do jejího pokoje a pak přijďte dolů,'' pokynul Edwardovi a zašel zpátky do dveří, ze kterých se předtím vynořil.

,,Máš milého otce,'' nadhodila jsem, když jsme stáli v druhém patře. ,,Vidím tam jistou podobu'' poškádlila jsem ho a on pobaveně zavrtěl hlavou. Byla to ale pravda. Pan Styles byl také vysoký, měl široká ramena a i na svůj věk měl stále husté vlnité vlasy.

,,Jo, táta je fajn,'' přitakal Edward. ,,Tak, tohle je tvoje nynější království. Večer si můžeš vybalit, ale teď musíme splnit všechny mé plány.'' Rozpřáhl ruce a představil mi můj nový pokoj. Měla jsem krásný výhled na jezero, na které jsem se mohla dívat díky obrovskému oknu s širokým parapetem. Po pravé straně stála velká mahagonová postel s nebesy a naproti ní komoda a skříň. Nemusím se bát, že se mi sem mé věci nebudou vejít.

*

Sešli jsme dolů do obývacího pokoje, kterému dominoval krásný kamenný krb, na němž byly vyložené rodinné fotografie.
Zastavila jsem se u něj a chtěla si prohlédnout pozlacené rámečky a malé sošky, když jsem zaslechla hlasy z kuchyně. Edward se zamračil a přistoupil blíže.

,,Já tu nehodlám bejt s tebou a tím vyhublým idiotem. Měli sme posranou dohodu, a ty bys ji měl dodržet!'' Ztuhla jsem, protože mi bylo ihned jasné, o koho se jedná. Myslela jsem, že tu budeme jen já, Edward, pan Styles a později Em.

,,Začni se ovládat, Harolde! Máme návštěvu. Ano, dohodu máme, ale jelikož si stačil se svými ''přáteli'' zapálit pozemek, který jsem ti pronajal, musíš prázdniny strávit tady. Do té doby to vyřeším, a pokud se budeš chovat slušně, už nikdy tě sem nevezmu!'' Hluboký dospělý hlas pana Stylese zakončil konverzaci a ozvaly se kroky mířící do obýváku. Edward si povzdechl a já si začala pročítat tituly knížek v knihovně. ,,Je mi líto, že jste to museli slyšet, zvláště ty, Liv, ale můj starší syn Harry je samý problém. Znáte se?'' Otočila jsem se za hlasem a spatřila dvě vysoké postavy, stojící u dveří. Ta větší se napřímila, jakmile zaslechla mé jméno.

,,A-ano. Ze školy,'' vykoktala jsem a vyhýbala se přímému zelenému pohledu.

,,Co tu dělá?'' zamračil se Edward.

,,Taky nejsem nadšenej z toho, že musím trávit svůj drahocennej čas s upjatou verzí Hermiony Grangerový a nudným mazánkem, jako seš ty. Zkus svoje nadšení mírnit, debile!'' neodpustil si Harry a já otevřela překvapením ústa nad tím, k čemu mě přirovnal. Hermionu mám ráda, ale z jeho podání to zní jako opravdová nadávka.

,,Co jsi to řekl?'' zeptal se podrážděně Edward a během vteřiny stál naproti němu.

,,No tak. Pánové. Uklidněte se. Nechcete se snad prát přímo před dámou, ne?'' Zpražil je ledovým pohledem pan Desmond a oni od sebe odstoupili. ,,Harry je tu proto, že se svou slavnou partičkou při grilování podpálil zahradu a sousedovic záhon. Je to tam uzavřené, a než se to vyřeší, musí tu Harry s námi zůstat,'' vysvětlil a Harry si odfrkl.

,,Pitomec,'' zamumlal si Edward tiše pro sebe a Harry se celý napnul.

,,Cos to řek?!'' vypálil na něj a ještě než se na něj mohl vrhnout, pan Styles ho zadržel. Jsou si v pár věcech opravdu podobní.

,,Jděte raději ven! Do města!'' pronesl chladně směrem k Harrymu a Edwardovi. Edward na mě mávl a já se za ním rozběhla do chodby. ,,Všichni!'' zavrčel i k Harrymu a ten s rukama v kapsách protočil očima.

*

Vyrazili jsme po cestě dolů do města a Edward mi začal vyprávět o zdejších zvycích. Nemůžu říct, že bych ho neposlouchala, ale taky jsem nezachytila úplně všechno, protože jsem po očku sledovala Harryho, který kráčel vedle mě.

,,Už drž hubu, prosím! Bolí mě z tvejch debilních keců hlava!'' vyprskl Harry jedovatě. Edward chtěl něco namítnout, ale tentokrát jsem se do toho vložila já.

,,Můžete se už prosím uklidnit? Mě by měla bolet hlava z těch vašich ustavičných hádek! Buď spolu budete vycházet, nebo se navzájem ignorujte, ale vynechte zbytečné nadávky, děkuji!'' uzemnila jsem je a rozešla se směrem k velikému knihkupectví. Městečko působilo kouzelně. Bylo předčasně vyzdobeno vánoční výzdobou a všude svítila světýlka a lampióny.

Zašla jsem do tepla obchodu a vdechla krásnou vůni knih. Pár minut po mně vešel i Edward a k mému překvapení i Harry. Prošla jsem první uličku s žánrem fantasy a zastavila se u románů.

,,Bože, zase ty tvoje slaďárny. Co na tom vidíš?'' ušklíbl se Harry a já si založila ruce na prsou.

,,Co na tom vidím?'' zopakovala jsem jeho otázku. ,,Harry,'' oslovila jsem ho. ,,Přečti si tohle a pochopíš, protože mi je jasné, že si povinnou četbu nedodržoval,'' usmála jsem se falešně a do ruky mu vložila Pýchu a předsudek.

,,Jako vážně? To je to s tím slavným panem Darcym?'' zeptal se posměšně a já kývla. Edward nás stále tiše pozoroval, ale nic se neopovažoval říct. ,,Tys to četl?'' zeptal se Edwarda.

,,Jo, je to vážně-''

,,Jasně, žes to četl,'' přerušil ho Harry a zamířil k pokladně. Docela mě udivilo, že si knížku nakonec koupil.

*

Procházeli jsme městem a nahlíželi do výloh. Vlastně... Jen já a Edward, protože Harry byl příliš zaneprázdněný svými myšlenkami. Vsadím se, že přímo litoval toho, že musí být v mé a Edwardově přítomnosti, když mohl být zašitý s jakoukoli holkou v pokoji.

,,Zajdeme si na to kakao?'' navrhl mile Edward a já nadšeně přikývla. Harry se k tomu raději nevyjadřoval, ale i přesto nás následoval do malé kavárny. Sedli jsme si ke stolu v rohu u okna a každý si vzal do rukou jídelní lístek. ,,Hm, nechceš zkusit nějaký zákusek?''

,,Ano, ráda. Máš nějaký tip?''

,,Zkus čokoládové překvapení. Je to hrozně dobrý,'' doporučil mi Edward a já tedy souhlasila. Když přišla číšnice, mile se usmála a zeptala se na objednávky. Harry předběhl Edwarda a zvedl jeden koutek směrem nahoru.

,,Pro tyhle dva šprty dvě kakaa s marshmallow a dvě čokoládový překvapení. A já si dám horkej domácí grog,'' objednal a číšnice se kousla do spodního rtu.

,,Ještě něco, pane?'' Pane? Odkdy je tenhle neandrtálec nazýván ''pánem''?

,,O něčem bych věděl.'' Harry si provokativně oblízl rty a číšnice se začervenala.

,,To je vše, děkujeme!'' vložila jsem se do toho já a přeslazeně se usmála. Harry mě sjel pobaveným pohledem a Edward protočil panenkami.

,,Musíš se pořád tak předvádět, Harry?'' osočil se na bratra.

,,Nezáviď mi, Ede!'' odbyl ho ledabyle a začal klikat něco do svého mobilu. Ten můj mi zavibroval v tašce, a tak jsem ho s menším povzdechem vytáhla. To bude zase mamka.

''Tentokrát žárlíš na číšnici, puso?'' -Harry

Zrudla jsem a Harryho pod stolem nenápadně kopla. Sykl, ale pak se uchechtl. Edward na něj nechápavě pohlédl a nakonec se omluvil s tím, že musí jít na toaletu.

,,Přestaň mi říkat puso, Harrieto!'' zasyčela jsem a on se tiše zasmál.

,,Neřikej, že se ti to nelíbí, zlato. Každá holka zbožňuje moje přezdívky.'' Přejel si jazykem přes horní ret a ušklíbl se.

,,Možná to bude tím, že nejsem jako každá. A ty to víš!'' přidala jsem na hlasitosti a Harry se ke mně naklonil.

,,Ale seš. Kdybys nebyla, důvěřovala bys mi.'' Tak on s tím nedá pokoj. Myslela jsem, že už je to za námi.

,,Pořád ti jde o tohle?'' prskla jsem už nakvašeně.

,,Jo, pořád!'' naštval se i Harry.

,,Řeknu ti to potom, až mi vysvětlíš, co to bylo za ten rozhovor mezi tebou a neznámým člověkem v malé ulici za Baker street v sobotu večer!'' zakončila jsem náš rozhovor, jelikož se navracel Edward a Harry se opařeně opřel o opěradlo židle. (To je příšerná věta :D)

''Tys to slyšela?''- Harry

Pípla mi ihned SMSka.

''Jen kousek, ale zněl si vytočeně a dost jste nadávali. Pokud mi to řekneš, řeknu ti i proč mám strach z aut.'' -Liv

''Olivie, to je vydírání!'' -Harry

''Ne, Harry. To je ultimátum.''-Liv

Harry se zamračil, ale už mi neodpověděl.

,,A neříkej mi Olivie!'' šeptla jsem, když se Edward na chvíli otočil. Harry se nadechl k reakci, ale číšnice mu to svým příchodem znemožnila.
Položila přede mě velký kouřící hrnek plný kakaa, napěchovaný bílými pěnovými bonbony a šlehačkou.

Ochutnala jsem to tzv. Čokoládové překvapení a moje chuťové pohárky začaly skákat radostí.

,,Mňam, to je tak dobré!'' pochválila jsem to Edwardovi a ten se spokojeně uculil.

,,To jsem rád.'' Na tváři se mu objevily dva ďolíčky a Harry si odkašlal.

,,Hele, vy hrdličky, cukrovat si jděte někam jinam, jo?'' Edward se začervenal a já se naštvala.

,,Harry, přestaň se chovat, jak malé dítě! Už je to trapné.'' Harry si něco zamumlal, ale dál neprotestoval.

Snědli jsme každý svůj zákusek a vypili horké nápoje. Konverzace byla hojná jen mezi mnou a Edem, protože Harry se jen koukal do stolu a mlčel. Možná přemýšlel nad tím, co jsem mu řekla. A co řekl on mně. Už mě unavují naše hádky o ničem. Když se snažím být milá, akorát mě odmítá.

Vydali jsme se zase směrem ke srubu a tentokrát mlčeli. Harry kopal do plechovky od piva, kterou cestou našel na zemi. Ten zvuk mě začal vytáčet, takže jsem ji mlčky vyhodila a nekomentovala Harryho překvapený výraz.

Těch čtrnáct dní tady bude hodně zajímavých. Trávit čas se zlobivým dvojčetem, které mě momentálně nemá rádo, a poslouchat hádky s jeho hodnější verzí, to bude... živé. V lehkém slova smyslu.

,,Slyšeli jste to?'' zeptal se najednou Harry a já se zastavila na místě.

,,Co?'' polkla jsem, protože jsme stáli vedle lesa a blízko nás nikdo nebyl.

,,To zakňučení.'' Nakrčil obočí a zaposlouchal se.

,,Přestaň si z nás dělat srandu, Harry! Není to vtipný,'' pronesl ironickým tónem Edward. Po jeho připomínce jsem zaslechla opravdu jemňounké kníknutí.

,,Ne, Ede, teď jsem to slyšela i já,'' přiklonila jsem se na stranu Harryho. Ten se rozešel směrem k lesu a dal si prst před pusu, aby nás upozornil, že máme být ticho. Následovala jsem ho a držela se blízko něj. Naklonil se k malému křoví, odkud bylo kňučení nejzřetelnější a rozevřel malé větývky. Málem jsem vyjekla, když jsem spatřila malé černé chvějící se klubíčko.

,,No taak. Neboj se,'' promluvil mírně Harry a malý chlupatý uzlíček uchopil do dlaní. Znovu zakňučelo a vystrčilo hlavu s velkými černými kukadly.

,,Pane bože,'' vydechla jsem. ,,Kdo ho tu mohl nechat v téhle zimě?'' poukázala jsem na páru u mé pusy a od Harryho si chvějící klubíčko převzala.
Vložila jsem si ho dovnitř kabátu a rozpoznala malého černého buldočka.

,,Aby to nebylo nemocný, neměli bychom-''

,,Edwarde, prosím! Aspoň jednou drž hubu, jo?!'' Výjimečně jsem s Harrym souhlasila a se štěňátkem těsně přitisknutým k tělu šlapala k chatě pana Stylese.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

♦ Já se omlouvám, vážně. Ale teď snad budou nové díly😊

♦ Díl je kratší, ale každý koment potěší, děkuju♥!

Richard Gere jako Desmond Styles