Dnes byl den prvního sněhu. Děti si venku hráli a chytali vločky. Někteří doma pekli cukroví, jiní byli na nákupech a jiní prostě nedělali nic.

Ale ona... Ona byla skrčená v koutě a naříkala.

Dívka, kterou měl hlídat a pomoci jí. Ale nevěděl jak.

Když se poprvé probudil, stál před třemi Archanděli. Ti mu dali úkol. Pomoci Lucy od smutku. Pokud selže, stane se démonem nebo zemře. 

To bylo jediné, co Arakiel věděl. Vytvořila ho slza téhle dívky. Ale co měl dělat? Když jí viděl, sevřelo se mu srdce. Byl stvořen z jejího smutku a přitom jí nemohl vidět smutnou. Její pláč ne a ne ustat. Nemohl se na to dívat a tak začal konečně jednat. 

Otevřeným okem proletěl do dívčina pokoje, ve kterém se prohnal vítr a odvál všechny papíry do různých stran. Dívka zděšeně zdvihla hlavu a prolétla místnost pohledem. Její nafialovělé oči se zastavily ne něm. Koukala se na anděla u okna. Arakiel se usmál a natáhl k dívce ruku. Nasucho polkla a začala couvat ke dveřím. 

,,Počkej, nechci ti ublížit." Začal anděl rychle a zdvihl ruce. 

Dívka se otočila a začala bušit na dveře. Nešly jí otevřít. Začala prosit, aby jí otec pustil ven. Černovlásek jí chytl ruce a otočil k sobě. Opět se mu dívala do očí a přerývavě dýchala. Najednou se sesunula na podlahu a anděl s ní. 

,,Kdo jsi?" Zašeptala. 

Usmál se. ,,Jsem Arakiel, tvůj anděl." 

Chtěla něco říct, ale do dveří náhle někdo vrazil. Dívka rychle odstoupila jak nejdále od nich to šlo. Třásla se. Pak do pokoje vtrhl starší muž s flaškou v ruce. Arakiel viděl, jak dívka ztuhla. Cítil z ní strach a bezmoc. Došlo mu, proč je tak nešťastná - on byl tím důvodem. 

Pohledem prosila, aby jí anděl pomohl. Otec následoval její pohled a znechuceně se podíval na fialoočku. 

,,Zase si povídáš sama se sebou?" Zasmál se. ,,Všichni ti tvoji kamarádíčkové tě opustili, co?" 

,,A kvůli komu asi!?" Křikla dívka naštvaně. 

,,Ty mrňavá..!" Chytl jí za ruku a rozbil flašku o zeď. Na zem dopadlo několik střepů a zbytek alkoholu, který zbyl ve flašce. 

Lucy začala panikařit. Snažila se vykroutit ruku z jeho sevření, ale beznadějně. 

,,Pomoz mi, Arakieli!" Vykřikla náhle a anděl se dostal z transu. 

Nemohl uvěřit tomu, že takhle napadl vlastní dceru. Natáhl ruku a zavřel oči. Muž se napřáhl s rozbitou flašku a mířil na dívčin obličej. Těsně nad její hlavou se jeho ruka zastavila. Anděl otevřel oči, pomohl dívce vstát a sklonil ruku. Muž praštil flaškou do země. Další střepy se rozlétly po podlaze a z jeho ruky začala téct krev.

Nadávky začaly létat vzduchem. Chtěl opět stáhnout ruku na bělovlásku, ale to už anděl nedovolil a stáhl ji ke straně. Mávl rukou muži před obličejem a on spadl na zem, naštěstí mimo střepy. 

,,Neboj, jen jsem ho uspal, aby jsme měli čas zmizet." Řekl na vysvětlenou černovlásek. 

,,Dě-děkuju." Vykoktala po chvilce. 

Jen se usmál a chytl jí za ruku, ,,jdeme?" 

Ano, jsem tu s dalším příběhem :D snad se bude líbit :3 budu ráda za každý ohlas a předem se omlouvám za chyby :)