„Řežu se, protože se nenávidím.
nenávidím se, protože se řežu. A tak jsem se zasekla v bludném kruhu, který ovládá můj život.
Nemůžu z něho ven. Jsem chycena v jeho pasti a i když křičím z plných plic, nechce mě pustit........

Velmi často se poškozuje člověk, do kterého bychom to neřekli a nechce se nám tomu ani věřit.
Vyvolává to v nás nejrůznější emoce od lítosti, smutku, strachu, agrese až znechucení. Z praxe znám případy, kdy se mladá dívka řezala a když konečně sebrala odvahu se svěřit, od svého nejbližšího okolí se dočkala nadávek, výhrůžek a pláče.

Každý viděl jen ty rány......nikdo se nezajímal, co je za tím vším, jak to začalo, nikdo neocenil tu obrovskou odvahu s tím přijít a svěřit se, NIKDO nenabídnul spojenectví v řešení sebepoškozování

Podle toho to taky dopadlo tak jak to dopadlo....... Každý potřebuje člověka který mu porozumí... Každý