63. Kapitola
Tae-Hyung
Seděl jsem ve vaně, pouštěl na sebe proud teplé vody a snažil se zahnat nápory žárlivosti. Nevím kdo je ten jeho kamarád, ale vážně to přehnal! Kookiemu odpustím, ale proč bych si to nemohl vyřídit s ním? Kookie je MŮJ!!! Kamarád z dětství... Min-Ki... Krucinál, kdo to je? Jak asi vypadá? To tak Kookieho okouzlil, že se nebránil a nechal se líbat? Opětoval Kookie jeho polibek? Čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc jsem žárlil! Sakra! Co mám rozbít? Při představě, že měl Jung-Kook v ústech cizí jazyk jsem sevřel ruku, ve které jsem nedržel sprchu, v pěst... Odolal jsem pokušení rozbít vlastní hlavu o zeď, abych už zaplašil tyhle představy. O co je to vlastně lepší, že spolu nespali? Dobře... kdyby spolu spali, bylo by to mnohem horší, ale... sakra... Kookieho rty, jeho sladká ústa taky patří jen mně!
Snažil jsem se zahnat žárlivé myšlenky a konečně jsem se vyhrabal ven z vany. Co asi Jung-Kookie dělá? Nebyl jsem v koupelně až moc dlouho? Rychle jsem se oblékl a šel se podívat kde ten rošťák je. V bytě ale bylo zase takové ticho. Bodlo mě u srdce. Nepřehnal jsem to? Nezhroutil se? Kookieho jsem našel nahoře v posteli. Ležel schoulený do klubíčka a tvář měl zabořenou v polštáři. Nejdřív jsem se lekl, že třeba omdlel, ale při bližším pohledu jsem si uvědomil, že asi spí. Dýchal klidně a pravidelně. Já jsem stál nad ním a jen se díval. Jak je možné, že tohoto chlapce tak moc miluju? Čím přesně je tak speciální? Prostě vším...
Jemně jsem ho pootočil, aby se mu lépe dýchalo. Přece jen mít nos vražený v polštáři asi není až tak pohodlné... Ještě chvíli jsem se potom díval do jeho něžné tváře. Když spal, vypadal tak klidně a roztomile. Jak bych se na něj mohl pořád zlobit? Zlehka jsem ho políbil na rty. „Hříšné a zlobivé rty!", zašeptal jsem těsně u jeho obličeje. „To si s váma ještě vyřídím!" Pak jsem si lehl vedle svého miláčka a přitulil se k němu. Ach, ta jeho něžná vůně... Přitiskl jsem se k němu co nejvíc a zavřel jsem oči. Byl jsem taky hrozně moc unavený. Za chvíli jsem už spal, zatímco Kookieho dech čechral mé vlasy.
Nevím jak dlouho jsem spal, ale pár hodin to jistě bylo. Neměl jsem u sebe mobil, ale tušil jsem, že už bude pozdní odpoledne, možná podvečer. Kookie ještě pořád spal. Něžně jsem ho pohladil po vlasech a taky po jeho hebkém líčku. Byl jsem odpočatý a cítil jsem se proto mnohem líp. Už se nechci na svého miláčka zlobit ani trochu a nechci ho dál trápit. On se potrestal sám! Ani mu nechci působit další bolest, takže asi budu nucen odpustit i tomu jeho kamarádovi. Jak že se jmenuje? Min-Ki? No... uvidíme... Záleží taky na tom, jak se ten kluk bude chovat, až na něj narazím... Znovu jsem chlapce něžně pohladil. Spí tak tvrdě... V ten moment, kdy jsem si uvědomil možnost, že se zase předávkoval, jsem měl malou zástavu. Prudce jsem se naklonil k jeho tváři... dýchá... Neměl by se ale už probudit? Proč spí tak dlouho??? Pomalu ale jistě jsem začínal panikařit. Kookie ale otevřel oči. „Tae...?!", vydechl rozechvěle. „Tae, ty jsi tady?"
Spadl mi kámen ze srdce, protože jsem se právě chystal zaběhnout pro mobil a volat mu sanitku. Tak hrozně moc se o něho bojím a ta představa, že je schopný ublížit sám sobě, mě bude pronásledovat snad na vždy... Jak se mám zbavit těchto obav? Ale Kookie je v pořádku! Nic jsem neřekl, jen jsem se usmál, vydechl s úlevou vzduch z plic a přitiskl jsem své rty na ty jeho, které přísahám, ještě potrestám! „Tae?!" Podíval se na mě zmateně rozšířenýma očima. „Pssst..." Dal jsem mu prst na rty. „Mlč!" Kookiemu se rozšířily oči ještě víc a začaly se plnit slzami, ale už mlčel. Opatrně jsem mu ty slzy setřel a Kookie zavřel oči a rozechvěle vydechl. Já jsem okamžitě zahrnul jeho tvář drobnými polibky, včetně jeho semknutých víček. Zlíbal bych ho nejradši celého! Asi to udělám! Tak moc mi chyběl! Propletl prsty do mých vlasů a nechal se pusínkovat. Byl tak rozkošný, že jsem z něj doslova šílel. Tak moc po něm toužím! Dal jsem pryč jeho ruce ze svých vlasů a on se na mě udiveně podíval. Ještě pořád nechápal co se děje a nevěděl, jestli jsem mu odpustil. Rozhodl jsem se, že mu to ještě neřeknu, ale že mu to ukážu a až pak si o tom znovu promluvíme. Až pak mu řeknu, že jsem mu odpustil a že mu pořád věřím! Vždyť může člověk nevěřit někomu, kdo se tak upřímně přizná?
Měl na sobě černou košili, vůbec se nepřevlékl než si šel zdřímnout. :) Položil jsem jeho ruce volně kolem jeho hlavy a začal jsem pomalu rozepínat knoflíčky na jeho košili. Nechtěl jsem se s ním vyspat, ale chtěl jsem vidět jeho nádherné tělo, chtěl jsem ho zlíbat a chtěl jsem cítit jeho hebkou kůži na té své, pěkně tělo na tělo! Mít ho blízko, jak nejvíc to jde i bez ještě víc intimního styku, protože respektuji, že on to tak zatím nechce. Začalo se mi hůř dýchat, když jsem odhaloval víc a víc jeho holé kůže. Cítil jsem rostoucí vzrušení, když jsem košili poodhalil a vykoukla na mě jeho sladká bradavka. Budu se muset ovládat! Ale nejspíš ho sním! Rozhalil jsem mu zbytek košile, už byla celá rozeplá. „Jak může mít někdo tak sladké bradavky?", pomyslel jsem si s úžasem, když jsem po jedné z nich přejel jazykem. Vzal jsem ji do úst a slastně jsem u toho zavzdychal. Tohle je naprosto dokonalé tělo! On je naprosto dokonalý! Jeho tělo začalo rozkošně reagovat a bradavka mi v ústech ztuhla. Kookie taky, ale nejspíš nervozitou víc než rozkoší. Snažil se mě odstrčit a dát si košili zpět, ale já jsem ho přitiskl do peřiny, podíval jsem se mu do očí a jen jsem varovně zavrtěl hlavou.
Chápu, že nechce intimnosti, když neví na čem je... ale sakra, copak bych tohle s ním dělal, kdybych ho chtěl opustit? Vyplašeně zůstal bez hnutí ležet a já jsem spokojeně pokračoval ve své činnosti, jen jsem se přesunul na druhou bradavku. Dobře... přiznávám, že mě trochu baví ho trápit, ale chvíli to snad ještě vydrží. Soustředěně jsem sál jeho bradavku, pak jsem líbal jeho hrudník, než jsem se přesunul zase zpět na druhou bradavku abych ji mohl znovu otestovat svým jazykem. Ach, jak jsou hebké, vláčné a tak pevné a ty jeho malé prsní dvorce tak jemné, roztomile růžové a sladké. Nemohl jsem se ho nabažit. Kookie se chvěl, ale přesto, že se mě občas chabě pokusil odstrčit, neubránil se občas vzrušenému vzdechu. Věřím, že se musel cítit hrozně... Poznal jsem, že opravdu pořád neví. Jednou rukou jsem spojil jeho zlobivé ruce a přitiskl jsem je za zápěstí k polštáři. Druhou ruku jsem mu zapletl do vlasů, naklonil jsem se k jeho oušku a smyslně mu do něho zašeptal: „Miluju tě!"
„Ach..." Kookie vydechl a cítil jsem, jak pode mnou zjihl. Uvolnil se, jako by z jeho těla najednou spadlo obrovské břemeno. Podíval jsem se mu do očí. Už zase je měl plné slz, ale zdálo se mi, že bolest zmizela. „Taky tě moc miluju!", řekl potichu. Z jeho hlasu zněla lítost. „Tae..." Umlčel jsem ho polibkem. Já teď nechci mluvit, chci dělat jiné věci! Dal jsem mu pak ještě znovu prst na rty, aby pochopil, že teď vážně není čas na nějaké řeči! Pochopil. Dal mi ruce kolem krku a přitáhl si mě k sobě. Naše rty se setkaly a on automaticky pootevřel ústa, abych mohl náš polibek prohloubit a já jsem bez váhání vnikl dovnitř svým jazykem. Líbal jsem ho jak nejněžněji jsem uměl a on mi něžně polibek opětoval. Byl tak sladký! Snažil jsem se nemyslet na to, že se takhle líbal s jiným... takhle nebo jinak... Sakra! Na chvíli jsem se zarazil a odtáhl se od něj. Kookie zrychleně dýchal a podíval se mi do očí. Na jeho tváři se objevil láskyplný úsměv. Já jsem se ale zadíval na ty jeho hříšné rty. Tak krásné, tak falešné a neposlušné! Nedalo mi to a já jsem přiblížil rty k těm jeho, ale namísto polibku jsem mu bolestivě skousl spodní ret. Kookie sebou trochu překvapeně trhl, maličko bolestně vydechl a na rtu mu vyskočila krůpěj krve. Já jsem říkal, že jeho rty potrestám, ale nejsem si jistý, že tohle stačí...
Jung-Kook
Bolelo to, když mi Tae prokousl ret, ale já jsem neprotestoval. Vím, že si zasloužím trest, ale hlavně, že mě můj miláček nechce opustit! Neřekl sice, že mi odpouští, ale věřím, že slova „miluju tě" v podstatě znamenaly totéž jako „odpouštím ti". Proč by to jinak říkal, kdyby se pořád zlobil? Proč by byl tak něžný, kdyby mě chtěl opustit? Věřím, že Tae není tak zákeřný! Myslím ale, že mi ret pěkně nateče, protože to byl pořádný hryzanec a pořád to ještě bolelo. Nemusel mě kousnout tak moc! Trest netrest, myslím, že má miláček s líbáním útrum! Jenže on mi myšlenky nečetl a klidně můj ret přejel jazykem a znovu své rty přitiskl k mým a přesto, že jsem byl rozhodnutý, že nebudu spolupracovat, stejně se nakonec probojoval svým jazýčkem do mé ústní dutiny. Bylo zvláštní cítit chuť své vlastní krve na jeho jazýčku. Věděl jsem, že si zasloužím trest, přesto jsem byl trochu uražený. Tae kouše jako nějaký vzteklý pejsek! To bych radši uvítal pětadvacet na holou, než tohle... Na co to myslím? Asi bych se propadl hanbou, kdyby mi chtěl Tae naplácat!
Tae dal jednu ruku pod mou hlavu a přitáhl si mě ještě blíž, jako by mě chtěl donutit ke spolupráci. Druhou ruku položil na mou tvář a ještě víc prohloubil svůj polibek. Ještě kousek a měl bych snad jeho jazýček až v krku. Tae nad sebou ztrácel kontrolu, ale já jsem se rozhodl trucovat. Vina nevina... jsou jisté meze, ne? Tae se udýchaně odtrhl od mých úst a zkoumavě se zadíval do mé tváře. Chtěl asi vědět co se změnilo... „Můj prokouslý ret!", řekl jsem si v duchu. Jako by tušil na co myslím, přejel mi po něm zlehka prstem. Uraženě jsem odvrátil pohled, jenže ten darebák se rozhodl to ignorovat a začal klást polibky na mou bradu a potom taky na můj krk. Pak se postupně dopracoval až zpět k mým bradavkám. Byl jsem si jistý, že chce abych z něho zešílel! Co to zase dělá? „Ach...", zaklonil jsem hlavu a nemohl se ubránit slastnému výdechu. Zapomněl jsem na to, že jsem uražený a jen jsem si užíval jeho laskání. Jak může dělat se svým jazýčkem takové věci? Ach... Skousl mou bradavku, ale nebolelo to. Za to jsem cítil jak roste mé vzrušení. Vážně se z něho jednou zblázním! Ale s vlnami rozkoše se po mém těle současně rozléval pocit štěstí. Tae mě opravdu miluje a odpustil mi! Jsem moc šťastný! Já ho tak moc miluju!
Pomalu se přesouval na mé břicho. Měl jsem pocit, že chce zahrnout polibky každý milimetr mé kůže a každý milimetr, že chce ochutnat.Potom musím udělat to stejné, taky ho chci takhle líbat po těle, taky chci vědět jak chutnají jeho bradavky, jeho pupíček a... jak chutná jeho mužství.Zrudl jsem jen při té představě, ale už jsem byl rozhodnutý, že jakmile se mě Tae nabaží, vrhnu se já na něho! Teda jestli přežiju tohle... Tae se dostal k mému podbřišku a začal rozepínat knoflíček od mých jeansů... Rozepl taky zips, zatím co nepřestával líbat mé tělo. Otrhl se jen na chvíli aby mě mohl svléknout. Ani se na mě nepodíval, ale pokračoval ve svlékání a než jsem se nadál, měl jsem na sobě už jen tu rozeplou košili a ta mu zřejmě nevadila,protože mi ji nechal. Potom svlékl i sebe a já jsem si láskyplně prohlížel jeho dokonalé tělo. Je tak nádherný! Jak může být někdo tak dokonalý a tak sexy?Ach... každá buňka v mém těle toužila po jeho dotecích, po jeho polibcích a jeho laskání. Současně jsem se nemohl dočkat, až mu to oplatím a možná taky i ten prokouslý ret...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top