Tae-Hyung

Pořád jsem nemohl uvěřit tomu, že mi Kookie dovolil abych ho líbal. Co dovolil, on mě o to vyloženě požádal a k mé neutuchající radosti a bláznivému štěstí, i nadále spolupracoval. Bylo to, jako bych ho líbal poprvé a mi to přišlo neskutečně sladké. Skoro mě z toho bolelo srdce, ale ten pocit štěstí a euforie to naštěstí přebil! Sotva jsem dýchal, přesto, že chvílemi uvolnil má ústa a já měl možnost se nadechnout. Byl tak žádostivý a nechtěl přestat. Vážně se mu tak moc líbí líbání se mnou? Já jsem taky neměl chuť přestat a nechtěl jsem opustit jeho ústní dutinu. Zkoumal jsem každičký kout, jako kdyby to byla vzácná jeskyně a já v ní mohl najít drahokam a ten drahokam byl jeho sladký jazýček. Snažil se můj polibek opětovat, ale bylo poznat, že neví jistě jak. Opravdu jako poprvé! :) Je možné, že je tohle nový začátek?

Po nějaké době se celý udýchaný a s lesknoucíma se očima odtáhl a překvapeně se na mě podíval. „Takhle to bylo vždycky?", zeptal se udiveně. „No...", usmál jsem se trochu šibalsky. „Bývalo to i lepší!" Měl jsem chuť ho provokovat, ale on se neurazil. „Co jsem dělal jinak?", vyzvídal docela vážně. Překvapilo mě, že chce rozebírat náš polibek, ale asi potřebuje o všem přemýšlet. „Víc jsi zapojil jazýček!", řekl jsem. „Ale... teď, miláčku... bylo to i tak úžasné! Vážně!" „Ty jsi mi řekl „miláčku"?", zajíkl se a začal se červenat ještě víc. „No...", zarazil jsem se. „Je ti to nepříjemné? Nechci nic uspěchat ani na tebe nějak tlačit..." „Ne!", usmál se trochu rozpačitě. „Vlastně se mi to líbí! Je to tak... tak rozkošné, tak sladké!" Usmál se víc. „Taky si myslím, že to bylo úžasné, Tae! Můžeme to dělat častěji?" „Třeba pořád!", vyhrkl jsem nadšeně. Ale... hlavně miláčka nevyplašit! „Teda...", opravil jsem se. „Kdy jen budeš chtít, ano?" „Tak dobře.", usmál se a zlehka mě políbil na rty. „Dobrou noc, Tae!" „Dobrou noc, Jung-Kookie!" Potom odešel do svého pokoje.

Byl před náma poslední týden prázdnin a máma mě už upozorňovala, že budu muset brzy odjet. Nechtěl jsem zpět do Seoulu, když Kookie tam nebude se mnou! Nechtěl jsem být už ani okamžik bez něho. Navíc musím odjet dřív, než začne škola, protože se ještě musím zastavit v Daegu. Dlužím mámě alespoň kratinký pobyt. Ale... rvala mi srdce už jen představa, že miláček zůstane tady, v Busanu a já budu tam, v Seoulu už zase sám... Já vím, že to bude jiné, když Kookie žije, ale... o to víc toužím být s ním! Chtěl bych, aby se vrátil do svého bytu a já tam zase mohl být s ním... Tak jako dřív! :'( Jenomže Kookie musí docházet do nemocnice na nějaké psychiatrické kontroly a taky pokračuje v rehabilitacích, přestože je už defakto v pořádku. Zatím je pořád pod dozorem, jen měl nějaký čas na oddech... a do školy se vrátit nemůže kvůli paměti. Zbylé dny jsme chtěli pořád trávit hodně venku, i když na koupání to už díky ochlazení nebylo. Zbývaly tři dny do mého odjezdu. Celý den jsme běhali po pláži a smáli se. Taky jsme se líbali a miláček mi přiznal, že se asi opravdu zamiloval, protože ti motýlci tam jsou pořád a nejen při líbání. Přišla mi rozkošná ta jeho až dětská upřímnost a nevinnost. Byl jsem rád, že z Angela v něm nic nezůstalo. Alespoň to tak vypadalo a já v to doufal. Už dávno jsem mu to ale neměl za zlé,vytěsnil jsem to z mysli. Byl to opět krásný den!

Ležel jsem potom večer ve své posteli a bylo mi smutno. Myslel jsem na to, jak moc se nám s Kookiem podařilo sblížit se. Bylo to tak neuvěřitelné, tak neskutečné a zároveň hrozně krásné! Jako splněný sen! Byl jsem vděčný za každý okamžik s ním, ale na druhou stranu... o tolik jsme přišli! Přesto, že žije, nemůžeme být spolu, tak jak bych chtěl, jak po tom z celého srdce toužím. Může se ještě někdy vrátit do Seoulu? Můžeme tam ještě někdy žít spolu? Zaťukal na dveře a pak vešel. Věděl jsem, že takhle pozdě může přijít jen Kookie. „Tae?!", řekl trochu rozechvěle, když se už uvelebil v mé posteli. „Napadlo mě..." Zarazil se. „Copak tě napadlo?", pobídl jsem ho, když se červenal a mlčel. „Už jsem ti někdy přímo řekl „miluji tě"?" Byl jem chvíli zmatený. Netušil jsem jestli myslí před tím v minulosti a nebo tady v Busanu. „No...", trochu smutně jsem se usmál. „Dřív jsme si to říkali oba pořád, každou chvíli! Ale tady... Ne, nic takového jsi mi ještě neřekl... jen ses zmínil o tom, že ses asi zamiloval!", připomněl jsem mu. Co kdyby náhodou zase zapomněl? „Pořád na tebe musím myslet, Tae!", přiznal rozechvěle. 

„Ať už jsem s tebou a nebo ne... Moje myšlenky se pořád zaobírají převážně tebou! Srdce mi tluče jako zvon, jen z tvé blízkosti a teskní, když blízko nejsi! Myslím na tvou krásnou tvář a taky na tvé dobré srdce. Jsi tak milý a úžasný kluk! Když jsi tady, nemyslím už vůbec na temnotu v mé hlavě. Už mě tak netrápí to, že vlastně nevím kdo jsem a že si nic nepamatuju. Vedle tebe, i když jsme zrovna každý jinde... prostě, jen když vím, že jsi tady, je mi moc dobře! A taky přemýšlím, jestli tobě je dobře... Chci aby bylo! Je ti dobře? Taky toužím po tvých polibcích a..."

Na chvíli zmlkl a já jsem cítil jak mi po tváři tečou slzy. Nečekal jsem takovou upřímnost a už vůbec ne, že mě vnímá až tak. Je možné, že srdce paměť neztratilo? Je možné, že mě pořád miluje? Nebo snad opět miluje? Dojalo mě to a já se rozbrečel jako malé dítě. A taky to bolelo... Teď už vůbec nemůžu odjet! :'( „Neplakej, Tae!", řekl něžně, ale s náznakem bolesti v hlase. „Neplakej, nebo budu plakat taky! Co tě tak rozesmutnilo? Neměl jsem ti to říkat?" „Ne, miláčku...", vzlykal jsem. „Já jsem šťastný, že jsem tohle mohl slyšet z tvých úst! Já... já jsem už v nic podobného nedoufal, teda... ještě nedávno... ale... pořád mě to tak neskutečně překvapuje a těší! Miluju tě, Jung-Kookie, ani nevíš jak moc! Jsem šťastný!" „Tak prosím neplakej!", řekl potichu a zlehka mě políbil na rty. „Toužím po tvých polibcích a toužím po tom být s tebou... Myslím, že..." Podíval se mi do očí a jemně setřel mé slzy. „Myslím, že tě miluju, Tae!", řekl potichu a já jsem se rozbrečel ještě víc. „Můžeš to prosím zopakovat?", vydechl jsem užasle. „Miluju tě, Tae!", řekl něžně. „Ještě jednou!" „MILUJU TĚ, MILUJU TĚ, MILUJU TĚ!", usmál se. „Stačí?" „Ještě jednou!" Chtěl jsem to slyšet pořád a pořád dokola. Potřeboval jsem to slyšet aby mi to došlo. Je to vážně pravda? „Miluju tě, Tae-Hyungie!", řekl ještě jednou a políbil mě na nos.

„Můžu spát s tebou v posteli?", zeptal se a já jsem jen přikývl. Nebyl jsem už schopný mu odpovědět ani přestat brečet. Bylo to tak neskutečné a tak krásné, že jsem z toho umíral. Kookie zůstal u mě a tulil se ke mně. Hladil mě a zasypával drobnýma pusínkama mou tvář, snažil se mě uklidnit. Po nějaké chvíli jsem byl už tak vyčerpaný, že jsem konečně přestal brečet. Miláček se potom ke mně spokojeně přitiskl a já mu dal polibek na čelo a na ústa. „Dobrou noc, Jung-Kookie!", řekl jsem něžně. „Dobrou noc, miláčku!", zavrněl a vzápětí na to už spal. A mě po tváři tekly nové slzy. Chvíli jsem nemohl usnout a jen jsem si užíval jeho blízkost. Bylo to tak kouzelné mít vedle sebe jeho voňavé a dokonalé tělo a jeho sladkou tvář mít přitisklou ke krku. Kookie je nejkouzelnější stvoření na světě! Nakonec jsem taky usnul s myšlenkou na to, jak moc ho miluju. Když jsem se ráno probudil, nemohl jsem uvěřit tomu, že se to stalo. Opravdu mi řekl, že mě miluje? Spal se mnou v jedné posteli? Kookie pořád ještě spal. Už se sice netulil, ale byl otočený ke mně. Šťastně jsem ho políbil na čelo a do vlasů. Potom jsem se uvelebil na zádech a znovu jsem usnul.

Jung-Kook

„Jak je ti?", zeptal jsem se, když jsem odtrhl své rty od těch jeho. „Zvládneš finále?" Neodpověděl. Znovu jsem ho začal líbat a on po chvíli můj polibek začal opětovat. Rozhodl jsem se, že ho budu líbat tak dlouho, dokud se neuvolní. „Jak je ti?", zopakoval jsem svou otázku. „Už je to lepší...", řekl rozechvěle a tak potichu, že jsem ho sotva slyšel. „To je dobře...", usmál jsem se a znovu jsem ho políbil. Pak jsem políbil jeho bradavku. Má tak sladké bradavky, tak malé a tak sexy... A tak dobře se koušou... Tak sladce chutnají! Přejel jsem mu jazykem po hrudníku i po obou bradavkách a mírně je jednu po druhé skousl. Tae-Hyung potichu zakňoural. Pořád byl dost vzrušený. Jemně jsem mu stiskl přirození a sledoval jeho reakci. Mírně se prohnul a potichu zasténal. Ach, tak dokonalou věc jsem snad ještě nedržel v ruce! Byl nádherný a tak sexy! Sklonil jsem se a vložil si ho do úst. Chutná stejně dokonale jako vypadá!

Otevřel jsem oči a uvědomil jsem si, že se nic takového neděje. Byl to jen sen? Nebo... mohla to být vzpomínka? Nikdy jsem Taeho přirození nedržel v ruce a už vůbec jsem ho neměl v puse... teda, alespoň ne tady v Busanu. Takže... mohlo to být něco z minulosti a nebo mám tak živou představivost? Při představě, že by to mohla být vzpomínka mnou projelo zvláštní chvění. Tak moc toužím po tom, aby se mi paměť vrátila, zvlášť teď, když vím, že Taeho miluju. Chtěl bych si vzpomenout na všechno co jsme spolu prožili. Chtěl bych jet s ním do Seoulu a chodit na tu školu, o které mi vyprávěl a kterou zmínila už dřív i má babička. Chtěl bych si vzpomenout na lidi co tam znám... na kamarády a mého skorobrášku. Ale nic... pořád tam byla ta tma. Nechápal jsem, co ten sen znamenal. Proč byl tak... tak erotický? Toužím snad po jeho těle? No... vzhledem k tomu, co se děje v mém rozkroku... asi ano. Byl jsem z toho zmatený. Nepamatuju si, že by se mi tohle někdy dělo.

Podíval jsem se do Taeho spící tváře a bodlo mě u srdce. Je tak dokonalý, tak sladký a tak krásný! Možná opravdu po něm toužím... Zlehka jsem přitiskl své rty na jeho, opatrně abych ho neprobudil, ale on mě najednou chytl za zátylek a víc si mě k sobě přitáhl. Překvapeně jsem vydechl do jeho rtů a on hned hbitě protlačil svůj jazýček do mých úst. Nechal jsem ho a snažil se polibek opětovat. Když ale... ten souboj jazyků o který se snaží je tak zvláštní. Má to nějaká pravidla? Říkal, že jsem víc zapojoval jazyk... ale jak? Zkusil jsem mu vyjít víc vstříc a přivítal jsem jeho jazýček v mých ústech. Jako by se naše jazyky potkaly a taky políbily. Začalo se mi to líbit a líbilo se mi to ještě víc, když vzrušeně vydechl pro změnu on do mých úst. Bylo to vzrušeně? Myslím, že ano. Myslím, že jak jsem začal zapojovat víc svůj jazyk, že ho to opravdu vzrušilo. Já už jsem vzrušený byl. Co ale s tím? Nebylo to moc příjemné! „Tae?", řekl jsem nesměle a dost nervózně. „Já... já mám malý problém a nevím co s ním..." „Co se děje, miláčku?", zeptal se rozespale a líně se protáhl. Byl tak rozkošný. „Víš... já nevím jak to říct..." Byl jsem rudý až za ušima, ale chtěl jsem, aby s tím něco udělal. Nebo ne? Bál jsem se, ale zároveň jsem chtěl zažít, jaké to je s ním být fyzicky. Vzal jsem tedy jeho ruku a položil mu ji na můj rozkrok. Když jsem pak uviděl jeho výraz, měl jsem chuť se začít smát. Byl tak vykulený a šokovaný, že jsem se nakonec opravdu neudržel.

Tae-Hyung

Smál se a já jsem zaraženě civěl s rukou na jeho rozkroku. Má to snad být nějaký žert? Něčím se vycpal aby si ze mě mohl vystřelit? Nemohl jsem uvěřit, že by Kookie měl opravdu erekci. Konečně se přestal smát. „Promiň..", vydechl. „To jen ten tvůj výraz... nedokázal jsem se nesmát. Ale vážně... co s tím mám dělat?" Zaskočil mě. Vážně je vzrušený? A co čeká, že mu řeknu? Mám mu poradit jak si pomoct sám a nebo... cítil jsem jak tvrdnu jen při té představě... by chtěl abych mu pomohl já? Ne, to není možné. Vážně by mohl něco takového chtít? „Pomůžeš mi nějak?", zeptal se nevinně a já jsem zalapal po vzduchu. „Víš co po mě chceš?", zeptal jsem se pro jistotu. „Vážně to chceš?" „Chtěl bych, abys mi ukázal jaké to mezi náma bylo dřív. Chtěl bych to prožít a potřebuju se zbavit tohodle..." Přitiskl víc mou ruku na svou erekci a já jsem myslel, že se zblázním. Takže Kookie chce abych ho zasvětil do našeho sexování? Moc rád! Pořád se červenal, ale zdálo se, že to myslí vážně. „takže... můžu?", ujistil jsem se. Přikývl. „Kdyby se ti něco nelíbilo, tak mi řekni, ano? A já hned přestanu..." „Dobře..."

Jako první jsem mu přetáhl vrchní díl pyžama přes hlavu a odhalil tak jeho sexy hrudník a bříško. Měl jsem chuť zařvat štěstím, když jsem si uvědomil, že už brzy budu moct vzít do úst ty jeho sladké a rozkošné bradavky. Chtěl po mě přece abych mu to ukázal a já mu to velice rád ukážu! Všechno co mi dovolí! Nevěřil jsem moc, že bychom to dotáhli až po opravdový styk, ale nevadilo mi to. I tak to bylo až neskutečné. Ale, i kdybych do něj nemohl vniknout, tam dole mu nějak pomoct musím, takže... alespoň ho ochutnám po tak dlouhé době. Nemohl jsem se dočkat, tak jsem zbytek oblečení, což byly pyžamové kalhoty, doslova strhl, až jsem ho tím povalil na záda. Já jsem měl pyžamo a on byl nahý, ale nevadilo mi to. Začal jsem líbat jeho sladká ústa a pak jsem se přemístil na jeho krásný krček. Cítil jsem jak ztuhl a potichu zavzdychal.

 Myslel jsem, že se zblázním, když jsem cítil jak ztuhl, ale zaklonil víc hlavu abych měl lepší přístup a já jsem začal líbat a sát jeho jemnou kůži. Jen tak zlehka, opatrně aby tam neměl žádné značky. Ale i tak z toho šílel a já jsem byl šťastný, protože mi došlo, že je pořád tak citlivý. Bylo to jako dřív. Pomalu jsem potom sklouzl na jeho hrudník a začal jsem věnovat péči jeho bradavkám. Prohnul se pak v zádech a chytl mě za vlasy. „Tae...", vydechl. „Já se z toho zblázním! Takhle jsi mě vždycky mučíval?" „Je ti to nepříjemné?", polekal jsem se a naklonil se nad jeho tváří. Měl zavřené oči a pevně semklé rty. Políbil jsem ho a on se usmál. „Je ti to nepříjemné?", zopakoval jsem raději svou otázku, ale on zavrtěl hlavou. „Není... je to... až moc příjemné! Nedá se to ale vydržet!" Usmál jsem se. „Tak já ti teda pomůžu, chceš?" „Jasně že chci!", vyhrkl a já jsem ho musel znovu políbit. Byl tak nevinný a při tom tak nedočkavý a žhavý... zvláštní kombinace!

Jemně jsem skousl jeho spodní ret a on sladce zavrněl. Potom jsem se přesunul zpět k jeho krčku a potom k bradavkám. Byly pořád tak dokonalé a sladké! Rozhodl jsem se to ale víc neprotahovat, takže jsem nechal pouze vlhkou stopu na jeho bříšku, když jsem zamířil níž a potom jsem už neotálel a rovnou si ho vzal do úst. „Tae... co to děláš?" vyhrkl, ale nebránil se. Spíš naopak... Znovu mě chytl za vlasy a jako by si mě přitáhl víc k sobě, takže se jeho přirození dostalo hlouběji do mých úst. Vím, že to udělal instinktivně, ale i tak mě to pobavilo. Neodpověděl jsem mu. Už brzy uvidí co dělám! Po nějaké, rozhodně ale ne dlouhé době, kdy jsem věnoval péči jeho chloubě, vyvrcholil do mých úst. Byl to úžasný pocit! Celý se chvěl a dýchal tak rychle, jako by běžel maraton. Cítil jsem tu vlnu rozkoše, která projela jeho tělem a chutnal pořád úžasně a já jsem všechno spolykal. Kookieho první orgasmus po dlouhé době! Lehl jsem si potom k němu a přitáhl si ho do náruče. Miláček se pořád ještě nemohl vzpamatovat. „Je ti dobře?", zeptal jsem se, zatím co jsem zasypával jeho tvář polibky. Nezapomněl jsem ani na jeho sladké rty. Nemohl mluvit. Po chvíli konečně otevřel oči a podíval se na mě zastřeným pohledem. „To... to bylo... to bylo..." „Neuvěřitelné? Krásné? Vzrušující?", napověděl jsem mu a on jen přikývl. „Chci udělat to stejné tobě, ano?" Myslel jsem, že se udusím slinou. „Ty... ty chceš...?" „Chci!", řekl rozhodně. „Nebylo by fér abych se já cítil tak úžasně a ty ne..." Položil ruku na můj rozkrok a upozornil mě tím na mou vlastní erekci. „Ale Kookie... to vážně nemusíš!" Jen se usmál a už ze mě rval pyžamo. „Možná nemusím, ale já chci!" Nebránil jsem se. Zůstal jsem sedět a Kookie mě chytl vzadu za krk. Jemně skousl můj spodní ret. Potom mě políbil pod něj a polibkama se přesouval na můj krk. Já jsem zaklonil hlavu a zavřel jsem oči. Bylo to krásné!

Miláček chvíli líbal můj krk a potom mě povalil na záda. Nesměle ochutnával mé bradavky. Nakonec se nedočkavě vrhl na můj penis. Bylo to vtipné, ale úžasné zároveň!

Jung-Kook

Trochu jsem se lekl, když jsem z blízka uviděl jak je vyvinutý. Jak že se to dělá? Opatrně jsem se ho dotýkal, jako bych se bál, že mu ublížím a Tae zavzdychal jako bych dělal něco převratného. Je tak moc citlivý? No i když... já mám co říkat! :) Vzal jsem jej pevně do obou dlaní a pak jsem bez rozmyslu vrazil jeho chloubu do svých úst. Málem jsem se udusil, když najednou zabral veškerý prostor v mých ústech. Strčil jsem si ho snad až do krku. Okamžitě jsem si ústa uvolnil a začal jsem se červenat. Já asi nevím jak na to?! Ale já to zvládnu! Měl jsem pocit deja-vu... „Kookie...", řekl Tae. „Vážně to nemusíš dělat!" A můj pocit deja-vu se zvýšil. Nic jsem mu na to neřekl a zkusil jsem to znovu. Tentokrát jsem si vzal do úst jen jeho špičku a obkroužil jsem ji jazykem. Chvíli jsem si hrál s uzdičkou, předkožkou i malou štěrbinkou a Tae se mohl zbláznit. Bavilo mě to a on mi chutnal! Po chvíli jsem si vzal jeho penis celý do úst, ale už ne tak hluboko! Učím se rychle, to mi říkají všichni! Zvládl jsem rekonvalescenci po kómatu v rekordním čase a tak... nějaké hrátky s přirozením pro mě nemůžou být nesplnitelný úkol! Já to zvládnu! :) Taeho reakce mi jen potvrdila, že jsem to zvládnul. „Kookie já... já už budu!", vyhrkl a má ústa zaplnila nějaká tekutina. Sperma... Chvíli jsem nevěděl co si mám počít, protože mě to zaskočilo, ale nakonec jsem to spolykal.

Tohle už mi tak moc nechutnalo, ale... asi mi to až tak nevadí... Lehl jsem si potom k němu a něžně ho políbil na rty. Měl zavřené oči a dýchal rychle a zběsile. Položil jsem si pak hlavu na jeho hrudník a slyšel jsem, že i jeho srdce bije ve stejném rytmu... rychle a zběsile. Uvědomil jsem si, že mi je tento človíček opravdu drahý! Miluju ho po všech stránkách! Je tak milý a chytrý a taky krásný a sexy! A co se mnou dokáže... umírám při vzpomínce na ten pocit při orgasmu. Jsem pořád mladý a zdravý kluk, takže je jasné, že jsem se zajímal o svou sexualitu. Přesto že jsem ztratil paměť, že se mi líbí kluci mi bylo jasné hned, jak jsem se dal dohromady a mohl jsem jít na internet... :)

Ale nejvíc ze všech se mi líbí Tae-Hyung! Zatoužil jsem zjistit co všechno ještě se mnou dokáže... chtěl jsem víc! „Kookie...", vydechl Tae. „Nevadí ti, že..." „Nic mi nevadí!", skočil jsem mu do řeči a znovu jsem se přisál na jeho rty. Ty jeho smyslné rtíky... nutí mě abych je pořád líbal. Najednou se od nich nemůžu odtrhnout! Jsou tak sladké a hebké jako nadýchané polštářky. Jsou tak smyslné a jakoby stvořené k líbání! A ta jeho sladká pusínka... Miluju ho, to je v háji! Co budu dělat až mi odjede? :'( Nechtěl jsem na to myslet a tak jsem ho líbal a on mi polibek opětoval. Tentokrát jsem já prozkoumával jeho ústa a on mě nechal. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo?! Kde jsem se naučil tak líbat? Ale najednou mi to šlo samo a on jen spokojeně vrněl. Po chvíli jsem ho zase já vpustil do mých úst a nechal ho ať si dobude své území. Myslím, že jsem mu totálně podlehl. Věřím, že jsme byli pár a chci být s ním zase a už se od něj nikdy neodloučit!

„Tae...", řekl jsem rozechvěle. Cítil jsem jak jsem vzrušený. „Já chci víc! Prosím... můžeš mi ukázat víc z toho, co jsme spolu dělávali?" „Já nevím...", zarazil se. „Vážně to chceš? A víš vůbec co chceš?" „Chci aby sis mě vzal!", řekl jsem rozhodně. „Nepamatuju si jaké to je, ale... trochu vím o co se jedná... z internetu..." Zrudl jsem, když jsem si uvědomil, že jsem na sebe prozradil, že se dívám na takové věci na netu, ale on se jen pobaveně usmál. „Takže víš o co se jedná...", uchechtl se. „a chceš to?" „Chci to s tebou!", zamračil jsem se. „Ty to snad nechceš?" „Chci to hrozně hrozně moc!", řekl vzrušeně a políbil mě na rty. „Ale nechci být na tebe hrrr..." „Tak klidně buď... Už pozítří mi odjedeš a já nechci čekat nevím jak dlouho... no tak... nenecháš se přemlouvat, že ne?" „To víš, že nenechám!", usmál se něžně. „Ale teď nemluv o odjezdu, prosím!" „Dobře... nebudu...", přikývl jsem trochu smutně a on si mě přetočil pod sebe. „Vezmu si tě a už nebudeš moct myslet na nic jiného a já taky ne, to ti slibuju!" „Tak dobře!", usmál jsem se pořád trochu smutně. Díval jsem se mu do očí a měl jsem pocit, že tam vidím všechny city, které ke mně chová. Věřil jsem mu strašně moc! Chtěl jsem ho strašně moc! 

„Miluju tě!", řekl jsem potichu a do očí mi vyhrkly slzy. Netušil jsem, že prožívat lásku je takové. Bylo to krásné a bolavé zároveň. „Chci tě, Tae...", dodal jsem, když se na mě něžně usmál a do jeho očí taky vyhrkly slzy. Zasypal mou tvář polibky a pak přitiskl své rty na ty mé. „Já tě taky moc chci, Jung-Kookie a miluju tě víc než cokoli na světě!", řekl dojatě, když se naše rty odtrhly. „Nejdřív si tě připravím, ano?" „Jak se to dělá?", podivil jsem se a on mi ukázal dva prsty. „Ehmmm...", zarazil jsem se a on se jen pousmál. „Opravdu to chceš?" Přikývl jsem, ale v krku se mi začal dělat knedlík. „Vážně to chci! Dobře, já ti věřím!", usmál jsem se a dal mu tak najevo, že může dělat co chce. Neprotahoval to. Roztáhl mi nohy a prsty nejdřív naslinil. Poté je zasunul do mého nitra. Příprava nebyla až tak příjemná a trochu ve mně vzbudila obavy, jak to bude dál, ale... když si potom na mě lehl a opatrně do mě vnikl, zalapal jsem po vzduchu. Skoro to nebolelo. Tae byl s přípravou opravdu pečlivý, ale... zaskočila mě ta plnost a to tvrdé teplo, které jsem pocítil. A když se ve mně začal pohybovat, zatím co svými rty líbal má ústa... myslel jsem, že odletím někam do vesmíru. Měl jsem pocit, že jsem konečně celý a nejen poloviční... Byl jsem šťastný a tak... ach...