Muichiro se zastavil před jedním z bytů a rozklepanou rukou zazvonil na zvonek.

Během chvíli se ozvaly kroky a dveře se otevřely.

"Oh, už jsem na tebe čekal, jen pojď králíčku" pronesl Rai a pustil menšího chlapce dovnitř.

Černovlásek se už teď celý klepal a jeho krůčky byly malé a opatrné. Zul si boty, ale než stihl bundu pověsit na věšák, Rai ho popadl a přimáčkl jeho slabé tělíčko ke zdi.

Okamžitě ho začal líbat a volnou rukou zajel pod jeho bílou košili.

Muichiro tiše vzdychl a do jeho očí se opět narvaly slzy.

°•°•°•°•

"Miki?" Zeptala se Mahi, když nakoukla do dívčina pokoje.

Miki, která koukala do mobilu překvapeně zvedla hlavu "Ano?".

"Muichiro není ve svém pokoji, nevíš kam zmizel?" Zeptala se se starostmi v hlase a posadila se vedle ní na postel.

"Cože?!" Vyhrkla překvapeně.

"Asi před čtyřiceti minutami odcházel i se školní taškou na zádech" Ozvala se Kazaki, která odposlouchávala za dveřmi.

Obě se na ni překvapeně podívaly.

"Jakto že jsi nic neřekla?" Zeptala se káravě Mahi.

Kazaki pokrčila rameny "Myslela jsem, že to víš...".

"Zavolám mu" řekla Miki, našla jeho číslo a nervózně si přiložila mobil k uchu. "Nebere to".

Mahi se zvedla a rychle odešla pryč.

Kazaki se rychle rozběhla chodbou za ní.

"Co se děje?" Zeptal se Subaru, který vykoukl ze svého pokojíčku.

Miki k němu přišla a dřepla si vedle něj "Nemůžeme najít Muichira, utekl z domu".

Subaru nechápavě naklonil hlavu "To není pravda, řekl mi, abych vám řekl, že bude přespávat u kamaráda" řekl klidně.

Miki vytřeštila oči "Jak to víš?!" Vyhrkla.

"Řekl mi to, když přišel ze školy" odvětil zmateně "Potom mi vyprávěl o růžích" usmál se.

"Já ho asi zabiju!" Zamumlala si pro sebe a rozběhla se pryč chodbou.

•°•°•°•°

Rai menšího chlapce shodil na postel a obkročmo si na něj sedl.

Znovu ho hrubě políbil a u toho mu začal rozepínat košili.

Muichiro mu jen Vzlykal do úst, ale jeho tělo se neodhodlalo k žádnému pohybu.

Po chvíli z něj Rai košili strhnul a mezi prsty chytil jeho bradavku, se kterou začal kroutit na všechny strany.

Chlapec se prohl v zádech a jen dál vzlykal.

•°•°•°•°

"Co se děje Miki?" Ozval se unavený hlas Aoi.

"Ahoj, potřebuju se zeptat, nevíš náhodou kde je Muichiro?" Zeptala se Miki do telefonu.

"Nevím... Děje se něco?"

"Ne, teda ano! Muichiro odešel a my o něj máme strach, víš přece jak je teď nevyspytatelný" zamumlala Miki.

"Chápu. Jsem tu s Kanao a ani ona nic neví. Kdyby jsme na něco přišli, dáme vědět"

•°•°•°•°

Muichiro vykřikl bolestí a zaryl nehty do bílého prostěradla.

Rai si dal jeho nohy na ramena a s několika vzdychy začal tvrdě přirážet.

Obouma rukama ho chytil za boky a začal přirážet proti sobě, až se černovláskovi prodral pod kůži.

Menší chlapec měl obě ruce svázané tričkem nad hlavou a nemohl se nijak hýbat, takže zvládal jen plakát a vzlykat.

"Uvolni se králíčku..." Vzdychl ten vyšší a přisál se na jeho krk.

°•°•°•°•

"Je mi líto, ani u nás není" povzdechl si Zenitsu do telefonu.

Miki už začínala docela panikařit "Dobře, tak zatím" rozloučila se a ukončila hovor.

Všichni seděli u jídelního stolu a vypadali nervózně.

"Co když se mu něco stane?!" Vypískla vystrašeně Ikanami.

"Spí u kamaráda, nic se mu nemůže stát!" Namítal Subaru, který byl jako jediný v klidu.

,,Všechny jeho kamarády jsem obvolala a není u nich” opáčila Miki neklidně.

"Teď už nic nevyřešíme. Počkáme do zítra. Jestli nepřijde do školy, nahlásíme to na policii" rozhodl Shim

•°•°•°•°

"Ne Shime, pořád tu není.... Já vím že zvoní až za dvacet minut, ale já jsem děsně nervózní..." Křičela do mobilu Miki, když nervózně stepovala před školou.

"Začínám se o něj bát..." Špitla Kanao a obejmula Aoi, aby se trochu uklidnila.

Zenitsu přikývl "Miki je z toho taky pěkně na prášky. A mimochodem jsem si včera psal s Nezuko a vím, že ho včera našla v šatně, jak brečel, ale ani na ni nepromluvil" povzdechl si.

"Není támhle to on?" Zeptala se Aoi nejistě a ukázala jedním směrem.

Všichni včetně Miki se tím směrem otočili.

Opravdu to byl Muichiro. Tvář měl úplně bez života a oči uslzené a unavené, jakoby několik let nespal. Sotva pletl nohama a u toho tak prazvláštně pajdal.

Oblečení měl stejné jako včera, jen vlasy měl ledabyle sepnuté v culíku.

Miki doslova rozzářily oči "Muichiro!" Vykřikla a rozběhla se za ním. Okamžitě ho pevně objala "Kde jsi byl?! Všichni se o tebe báli!" Vyhrkla.

Muichiro nijak neodpověděl a prostě tam stál jako hadrová panenka.

V mžiku tam byli i ostatní.

"Opravdu jsme se báli" přiznal Zenitsu.

Kanao přikývla "Když nám včera Miki volala, báli jsme se, že se ti něco stalo".

Černovlásek je odbyl jen kyvnutím hlavou a vydal se dál do budovy školy.

Ostatní nevěděli co říct, a jen ho zaraženě pozorovali.

Miki se zamračila "Něco se mu stalo..." Zamumlala  a zkřížila ruce "Jdu najít Nezuko" ohlásila a rychlým krokem se vydala do školy.

"Nezuko!" Zakřičela, když dívku konečně uviděla

Nezuko se překvapeně otočila "Miki! Copak se děje?" Usmála se.

"Ahoj, potřebuju se tě na něco zeptat. Zenitsu říkal, že jsi včera byla v šatně a viděla jsi Muichira brečet. Nezmínil se o něčem?"  Zeptala se.

Dívka zavrtěla hlavou "Nic neřekl, celou dobu mlčel" řekla a omluvně sklopila zrak.

Miki si jen povzdechla.

"Ale počkat!" Vyhrkla "Kromě něho jsem tam potkala ještě někoho. Takový ten bělovlasý kluk ze čtvrťáků. Ten s tím pěkným tělem, ale vypadlo mi jméno" řekla a nejistě se poškrábala na zátylku.

Miki podezřívavě přimhouřila oči "Asi vím koho myslíš..."

°•°•°•°•

Rai seděl znuděně ve stínu pod schody a sem-tam potáhl z elektronické cigarety.

Najednou se před ním zjevila Miki "Ahoj Rai, mám pár otázek" sykla s otráveným výrazem ve tváři.

Kluk překvapeně zvedl hlavu "Copak bys ráda Miki, dáš si?" Zeptal se pobaveně a natáhl k ní ruku s elektronikou cigaretou.

"Možná jindy" odsekla a odtáhla jeho ruku dál od sebe "Jedna nejmenovaná osoba mi řekla, že tě včera potkala v šatně kolem čtyř hodin. Co jsi tam dělal tak dlouho?" Zeptala se.

"Co bych tam měl dělat, bral jsem si věci ze skříňky a pomalu se odebíral domů" odvětil uvolněně a znovu potáhl.

Miki zakoulila očima "Nepotkal jsi tam náhodou Muichira?"

Rai se ušklíbl "To je kdo? Tvůj přítel?".

"Můj bratr" sykla vytočeně a za límec ho vytáhla na nohy "Nemysli si že nevím o těch prvácích, které jsi obtěžoval. Pokud vím, tak za další případ tě vyloučí ze školy... Takže mluv!" Vyprskla naštvaně.

"Už si vzpomínám, ten malý černovlasý chlapec s dlouhými vlasy a tělíčkem slepených z párátkem..." Ušklíbl se a chytil dívku za zápěstí "Nic o něm nevím, jestli byl včera v šatně, tak jsem ho nepotkal. Zkus to jinde..." Zašeptal jí do ucha a do tváře jí foukal dým z cigarety.

Miki se zamračila a vytrhla se mu "Budu si tě hlídat, opováž se k němu přiblížit" sykla, otočila se na podpatku a odešla.

Hned jak zmizela, se Raiovi úsměv ztratil a vystřídal ho naštvaný výraz.

•°•°•°•°

"Muichiro!"

Černovlásek se bez zájmu otočil a uviděl, Miki, jak k němu běžela přes chodbu.

"Chci se tě na něco zeptat" vyhrkla udýchaně a dlaní se opřela o zeď.
"Znáš Raie ze čtvrťáků?" Zeptala se a Muichiro ztuhl, jeho výraz se však ani moc nezměnil.

Miki ho chvíli pozorovala "Mám to brát jako ano? Doufám že tě nějak neobtěžuje, už v minulosti byly případy, kdy osahával a zneužíval prváky" řekla varovně a snažila se v jeho tváři něco rozeznat "Ty jsi takový malý a nižší než většina prváku. Jestli na tebe něco zkouší řekni mi to!" Naléhala a položila mu ruku na rameno.

Muichiro jen odvrátil pohled a nijak nereagoval.

"To na mě nemůžeš aspoň promluvit? Subaru říkal, že si s tebou včera normálně povídal. Všichni se o tebe bojí a ty na nás ani nepromluvíš" povzdechla si a protáhla si záda. "Budu tě sledovat, kdyby něco, tak mi zavolej, či napiš" zamumlala starostlivě a odešla pryč.

Černovlásek si oddechl a vydal se směrem, kterým měl předtím namířeno.

•°•°•°•°

"Podívejte. Já vím, že on s tím má něco společného. Všichni víme o tom, jak ho loni práskli co dělá s prváky"  mumlala Miki vytočeně.

"Máš pravdu, ale jejich třída s námi byla na výletě a kdyby ho obtěžoval, my... Nebo minimálně Tanjiro, který s ním trávil všechen čas by si něčeho všiml" namítla Aoi nejistě.

"Můžeme mu zavolat. Třeba si něčeho všiml, ale neřekl nám to" napadlo Kanao.

Zenitsu vytáhl z kapsy mobil a vytočil jeho číslo.

Po chvíli hovor vypl a mobil schoval zpět do kapsy "Nebere to. Buď spí, nebo teď není u mobilu".

Miki si povzdechla "No nic, já ho budu prostě sledovat, nežádám vás o pomoc, protože je to můj malý bráška a já se o něj bojím".

"Nejste stejně staří?" Zarazila se Aoi.

"Ne, on je o rok mladší"

"Hej, támhle jde!" Vyhrkla Kanao a zahnala všechny za roh, aby si jich nevšiml.

"Proč jde do kůmbalu?" Nechápal Zenitsu.

Miki podezřívavě přimhouřila oči a pečlivě ho sledovala.

Muichiro nejistě otevřel do kůmbalu a zavřel za sebou.

Zpoza polic vykoukl Rai a bylo na něm vidět, že je trochu nejistý. "Mám na tebe pár otázek králíčku" Sykl nepříjemně a hrubě vyhublého chlapce přitlačil ke zdi. "Nezmínil ses doufám své sestřičce, nebo komukoli jinému, kde jsi včera byl, nebo o tom co bylo v šatně..." Zašeptal mu do ouška výhružně.

Černovlásek vyděšeně zavrtěl hlavou.

Rai ho chytil pod krkem a silněji ho přimáčkl na zeď "Nelži králíčku. Už je po škole a jsou tu jen uklízečky, takže si s tebou můžu dělat, co budu chtít" špitl a dravě se chlapci přisál na rty.

Rukou mu zajel pod bílou košili a chladnými prsty přejížděl po jeho hrudi.

"Víš co se stalo minule, když jsi porušil pravidla..." Sykl a přejel prsty po jeho hrudi, kde se nacházela spousta malých i větších jizviček.

"Už je tam pět minut, co tam sakra dělá?" Nechápala Kanao.

"Ha! Volá mi Tanjiro!" Vyjekl Zenitsu a zvedl mobil "Tanjiro?".

"Ano? Promiň, dělal jsem si jídlo, děje se něco?"

"No mám důležitý dotaz. Znáš toho Raie ze čtvrťáků? Myslím, že měli pokoj naproti nám na výletě" zeptal se naléhavě.

"... Znám no"

"Nevšiml sis, že by se nějak divně koukal na Muichira, nebo ho nějak obtěžoval?"

"No..."

"Tanjiro je to důležité, potřebuju rychlou odpověď!" Naléhal Zenitsu.

"Ano. Nachytal jsem ho, když ho osahával..."

"Cože?! Proč jsi nám to neřekl?!" Vykřikl Zenitsu.

"Slíbil jsem mu, že budu mlčet"

"No nic, tak zatím" řekl pohotově a ukončil hovor.

Ostatní na něj napjatě koukali.

"Prý ho na výletě obtěžoval, ale Tanjira ukecal, aby nám nic neřekl" vyhrkl Zenitsu.

"Cože?!" Vykřikla Miki a rozběhla se ke dveřím kumbálu.

Ostatní se za ní rozběhli.

"Miki počkej!" Zakřičela Kanao.

Miki rozrazila a uviděla Muichira, který bezmocně ležel na zemi. Vyšší kluk nad ním obkročná seděl

Slzy Muichirovi tekly po tvářích na podlahu a ruce měl nad hlavou svázané svou vlastní košilí.

Rai, který se překvapeně odpojil z vynuceného polibku se na ně překvapeně koukal.

"Muichiro!" Vykřikla, podala Také za zápěstí a odstrčila ho pryč.

Nenávistně se na ni podival a pokusil se jí praštil, ale naštěstí ji ochránil Inosuke který se před ní postavil.

"HA KRETÉNE! POJĎ SE PRÁT!" Zakřičel a praštil ho pěsti do tváře.

Miki se na Raie naštvaně podívala "Varovala jsem tě, idiote" sykla a ihned se otočila na rozklepaného černovláska.

Spolu s Kanao mu uvolnila ruce a pevně ho objala "Vidíš, takhle to dopadá, když mi nic neřekneš" odvětila starostlivě a pohladila ho po zádech. Jednou rukou zajela do jeho vlasů aby ho trošku uklidnila

Muichiro jí kupodivu obejmul zpět více se k ní namačkl. Vypadal jako malé poraněné zvíře které se běželo schovat matce.

"Opravdu je to tvůj mladší bráška" ozvala se Aoi pobaveně.

•°•°•°•°

"Doufám, že tentokrát ho vyhodí" sykla vytočeně Miki, zatímco objímala Muichira, který vedle ní seděl.

Subaru ho objal z druhé strany "Nii-san je statečný".

"Jsi jistý, že si o tom nechceš promluvit?" Ujišťovala se Mahi, která stála ve dveřích jeho pokoje.

Muichiro jen zavrtěl hlavou.

Miki si povzdechla, vstala z postele a vytáhla na nohy i malého blonďáčka "Pojď Subaru. Necháme Muichira, aby měl trochu klidu" posmutněla a odešla i s chlapcem na chodbu. Instantně vytáhla mobil z kapsy a zalezla do svého pokoje "Kamado? Ano to jsem já, měla bych takovou prosbu..."