Milá Beruško,

Už ani neudržím pero, aniž by se mi netřásla ruka.

Navždy,
Marinette.

Milá Beruško,

Cítím se ztuhle. Mé tělo se nepohne tak, jak chci. Je to, jakobych už nad sebou neměla kontrolu. Chci, aby to přestalo. Žebrám o to, aby to skončilo.

Navždy,
Marinette.

Milá Beruško,

Už to nezvládám. Nemůžu dýchat. Strašně to bolí. Nezvládám to už dál. Nezvládám.

Navždy,
Mari

Beruško,

Jsem věčně unavená. Sotva zvednu hlavu. Bolí mě celé tělo. Nepřestane to. Nepřestane to. Bez ohledu na to, jak moc křičím nebo brečím, bolest nikdy nepřestává.

Mari

Bršk,

Lidé mě přestali navštěvovat. Je děsivé vidět, jak lidé odcházejí

M

Bršk,

Nejím. Výživové sondy svědí

Bršk,

Chci pryč

Bršk,

Bolí dýchat

Bršk,

Doktoři mi už nepomáhají, zajišťují mi pohodlí

Bršk,

Chybí mi být normální

Mari

Bršk,

Některé dny jsou lepší, než ty ostatní

Navž
Mari

Bršk,

Moje máma se mnou seděla a brečela celé hodiny

M

Milá Beruško,

Tohle nepíši já ale zdravotní sestra. Je moc hodná a dobrosrdečná. Doufám, že mě dnes vezme ven, abych si mohla prohlédnout zahradu. Vezmu! Vím, že máš ráda květiny. Rozumí tomu, že jsem ráda obklopena květinami. Růžové jsou tvé nejoblíbenější. Možná mě nechá nějaké ukrást do pokoje. Ráda pomůžu! Jsme v tom spolu ha! Vidím, že se usmívá, takže se jí ten nápad musí líbit. V každém případě, bolí mě hlas, takže už přestanu mluvit. Doufám, že brzy budu moci psát. Jsem o tom přesvědčena. Nevzdávej se. Dál bojuj. Budu tu s tebou na tvé cestě s každým krokem. Měla by ses raději usmívat, když čteš, co jsem napsala. Žij ještě o trochu déle, Mari.

Navždy,
Marinette.

Bršk,

Miluji Adriena a nikdy mu to nebudu schopna říct.

Navž
Marinette

Bršk,

Můj pokoj je pokryt růžovými květinami, je to opravdu moc hezké

Navž
Mari

Bršk,

Brzy budu muset přestat

M

Bršk,

Nechci přestat. Zabírá mi spoustu času a síly, abych tohle dělala. Chci to dát Adrienovi

Bršk,

Jsem tak moc unavená.

Marinette