Lilo jako z konve. Adrien se dříve rozhodl zajít si na procházku a teď se nemohl přinutit k tomu, aby šel zpátky domů. Ležel tu Marinettin deník, čekajíc na něj, až si ho přečte a doručí další dopisy. Doufal, že už tu žádný nebude, ale skoro mohl cítit, že toho určitě bude víc.

Jeho černá mikina jej chránila před deštěm, jak jen nejlépe mohla, ale on byl i tak promočený. Adrien si zapomněl kromě ostatních věcí také deštník. Neměl sebou telefon, peněženku ani klíče.

Stoupnul si na okraj silnice. Auta a uspěchaní chodci ho míjeli, ale on upřeně hleděl do prostřed cesty.

Mohl prostě skočit. Všechno by to skončilo. Adrien mohl zkrátka vkročit pod blížící se auto. Všechna jeho bolest, všechen jeho zármutek by byl pryč. Celé tělo se mu třáslo vzlyky, ale ani jeden člověk se ho nezeptal, jestli je v pořádku.

Adrien přinutil své chodidlo, aby se hnulo dopředu, ale nešlo to. Nemohl. Měl by počkat na další auto.

Automobil se pohyboval příliš pomalu. Chtěl smrt, ne bolestivé žití. Kdyby skočil, vážně by se poranil, ale nebylo by to nic životohrožujícího.

Konečně, Adrien uviděl svoji šanci. Auto jelo příliš rychle po kluzké silnici. Mohl to udělat. Chtěl to udělat. Počkal si. Čekal. Právě když se chystal hnout se kupředu a nechat se srazit autem, štouchla mu černá kočka do nohy.

Adrien se podíval dolů, rozptýlen malým stvořením. Auto projelo a Adrien si vydechl. Byl stále naživu. Byl zklamaný. Ne kvůli kočce, ale kvůli sobě.

„Nebudu ti děkovat, jestli to je to, v co doufáš," reptal Adrien ke kočce. Musel vypadat šíleně.

Kočka zapředla a prorazila si cestu mezi jeho nohama. Adrien tu kočku bedlivě pozoroval. „Jdu domů a ty bys měla taky." Přerušil kočičí chvilku a začal se rozcházet zpátky k domovu. Adrien věděl, že deník čekal na jeho velkolepý návrat.

Kočka ho pronásledovala. „Kuš! Nebudu cestou zpátky skákat. Už můžeš odejít." Adrien se dal do pochodu opačným směrem, doufajíc, že ho kočka pochopí. Jedinou věc, kterou udělala, byla, že doklusala po jeho boku. Adrien si povzdechl. „S tebou je to těžké." Shrábl si černou kočku do rukou a kráčel zpět k jeho sídlu.

Černá kočka neprotestovala a Adrien neskočil.