21 || far away ✔️
Chloéin odchod na něm zanechal následky. Vypadalo to, že jsou teď od něj všichni vzdálení. Adrien si nemyslel, že by se někdy vzpamatoval. Listoval Marinettiným rozbitým deníkem zas a znovu. Většinu už přečetl. Její slova a mnoho zápisků mu proplouvaly před očima a vždy převzaly moc nad jeho myšlenkami. Nemohl tomu uniknout. Adrien nemohl uniknout jí.
Ptal se sám sebe, kolik ještě dopisů bude muset doručit. Nebylo jednoduché sledovat lidi, které znáte, zlomit se znova a znova. Věděl, že to tak nechtěla, ale ranilo ho to a s každým novým setkáním to vypadalo, že to v jeho hrudi vytváří novou trhlinu.
Nebylo to přinejmenším ideální. Adrien byl už tak dost sklíčený, ale tahle malá cesta nebo hledání jaksi pouze přispívalo k růstu a šíření smutku. K zakořenění v jeho nitru a kvetení všude, kde to bylo umožněno. Byl prázdný, takže temné myšlenky nic než vzkvétaly. Jeho jediné řešení a útěcha byl Marinettin deník a on se přistihl, jak obrací stránky.
Milá Beruško,
Věci se mnohem více zhoršují. S mým tělem to jde z kopce. Jsem vně a zase uvnitř nemocnice v jednom kuse. Potřebuji BiPAP přístroj ke spaní.
Náročné je už teď i spolykat jídlo.
Doktoři mi pověděli, že průměrný pacient s amyotrofickou laterální sklerózou skoná do dvou až pěti let. Beruško, nemyslím si, že vydržím tak dlouho.
Je mi jen hůř a hůř. Nemůžu už se ani sama projít. Prsty se mi příliš třepou nebo vůbec ne dostatečně. Brzy nebudu schopna ani psát. Chci, aby to vše skončilo. Všechno je příliš bolestivé. Umírám a už chci mít prostě klid.
Nechci to už protahovat, ale musím. Až mě mé svaly zradí, až mě zradí vlastní tělo, až budu potřebovat ventilátor k přežití, pak to chci skončit. Četla jsem si o tom, že má smrt může určitým způsobem někomu pomoci a našla jsem ho. DCD. Nebo dárcovství po srdeční smrti.
Až budu potřebovat ventilátor, můžu se odpojit od přístroje a umřít, zatímco budu stále něco znamenat, zatímco stále budu svým způsobem sebou. Můžu stále lidem pomáhat i po své smrti.
Chci pomoct ostatním. To je vše, co jsem vždy chtěla. Jen nevím, kdy to bude.
Navždy,
Marinette.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top