AK1: ROZLUČKA III.

ALTERNATIVNÍ KONEC Č. 1, část 3

Autor:  ivikbublik


XXX 

„Tos mi taky mohla říct dřív..." podíval se na ní vyčítavě.

„Jo, ale ty bys utekl," uchechtla se a vysloužila si nepěkný pohled. Raději vypadla z jeho kanceláře.

Po chvíli někdo zaklepal a Harry je kouzlem vpustil dovnitř. Byl to bystrozorský tým z Nového Zélandu se Snapem v čele.

Harry seděl za stolem a srdce měl až v krku. Muž vypadalo skvěle, vlasy zčesané do culíku, dokonce si pořídil nové oblečení. V koženém kabátu mu to neskutečně seklo.

Zatraceně, pitomý hormony...

Snažil se zoufale nedat nic najevo, ale moc mu to nešlo. Snape sice nehnul ani brvou, i když uvnitř se rozhodně jistě necítil. Neviděli se pět měsíců, ale dřív by zamrzlo peklo, než by přiznal, že mu přeci jen nějakým způsobem chyběl. I kdyby jen po sexuální stránce. Stále se mu o něm zdály sny, ani bezesný spánek už nepomáhal. Teď si prohlížel jak zlehka zčervenal pod jeho pohledem.

Snad tu je nějaká šance...

„Pottere."

„Snape."

„ Pojďme probrat ten případ..." řekl Harry a vytáhl složku. Severus se posadil naproti a další tři bystrozoři stáli kolem.

Po chvíli se zabrali natolik do práce, že už bylo jedno, že jsou v jedné místnosti. Vždycky se jim spolu pracovalo dobře. Snape měl několik výtečných nápadů. Poté Harry rozdělil práci ostatním a nakonec společně naplánovali sledovačku k odhalení nelegálních chovných stanic nebezpečných zvířat. Blížil se večer a nikdo už na pergamen téměř neviděl. Rozhodli se to pro dnešek rozpustit.

„Běžte si odpočinout, zítra nás čeká nudný den," řekl svým kolegům Snape a muži se rozloučili, on sám tu však zůstal. Harry nervózně pokl.

„ Co potřebuješ," povzdechl si Harry.

„Ani nevím, proč jsem zde zůstal... snad jen, že jsem poněkud zvědavý. Ve Věštci ani jinde se nepsalo o tvé svatbě," pokrčil Severus rameny. Harry na něj vrhl vražedný pohled.

„ Nemám ti co říct," zavrtěl Harry hlavou. Sevřel ruce v pěst a celý se napjal.

To nezačíná nejlépe...

„Ani nevidím snubní prsten," dodal muž.

„ To fakt není tvá věc," odfrkl si Harry.

Skutečně mi to neusnadňuje...

„Nemohli bychom spolu hovořit normálně?" zamračil se Severus.

„Nevím jak ty, ale já si půjdu lehnout, byl to dlouhý den a zítra nás čeká akce. Dobrou noc," řekl Harry. Stínově zakouzlil na své rostoucí bříško zastírací kouzlo a vstal.

„Pořád stejně tvrdohlavý Nebelvír," zavrtěl Severus hlavou.

„ Mohl by ses přesunout ven, chci tu zamknout," zavrčel na něj Harry.

Severus si odfrkl a vstal. Harry za nimi zamkl a Severus jej chytil za zápěstí a Harry po něm střelil znepokojivým pohledem. Poznal z těch zelených očí, že tam stále něco je. Měl určitou naději, ale Harry byl hrdý. Tentokrát to nepůjde snadno.

„Pusť," řekl Harry tiše.

„Víš, že to skutečně nechceš," zašeptal mu Severus chraplavě do ucha.

Merline, tak nádherně voní...

„ Ehm musím jít," řekl mladší muž přiškrceně, kterému byl náhle těsný poklopec. Severus si toho všiml a pousmál se. Harry raději vyklidil pole. Chtěl zabít Hermionu za to, že ho sem pozvala. A to je zítra čekala společná sledovačka několik hodin. Nevěděl, jak to přežije.

Severus se uchechtl a vydal se do Děravého kotle. Vyžádal si stejný pokoj, co měl posledně. Tolik vzpomínek to v něm vyvolalo. Rozhodně chtěl Harryho znovu ve své posteli

Snad bychom mohli být příležitostní milenci. To by bylo jistě nejrozumnější v naší situaci. Pokusím se mu to navrhnout až se uvidíme...

***

Seděli pod zastíracím kouzlem na rozkládacích židlích blízko křoví nedaleko nepoužívané mudlovské továrny. Tedy naoko nepoužívané. Cítili kolem mnoho magie. Čekal je nudný a dlouhý den, pozorovat pohyb v okolí a zaznamenávat vše, co se stane.

Jak to jen přežiju. Zatraceně musím zase na záchod. Harry neverbálně odstranil z močového měchýře jeho obsah. Severus pocítil lehký závan magie.

„Už zase?" podivil se muž.

„No a?" vyhrkl Harry podrážděně

„Nepij tolik, pak nebudeš cítit potřebu."

„No jo..." zavrčel Harry.

Kdybys tak věděl...

Za celý den se toho až tolik nestalo, přemístilo se sem několik kouzelníků a jiní zase vycházeli ven. K večeru už byl Harry celkem rozlámaný. Nejraději by si místo stoličky vykouzlil postel. Snad po tisící Harry zívl a Severus protočil oči.

„Co zas?" zavrčel Harry podrážděně.

„Vydržíš toho méně než jsem se domníval. Proč si nevezmeš životabudič?"

Protože některé jeho přísady nejdou dobré pro miminko.

„Nechci," odsekl.

„ Dnes máš mimořádně přívětivou náladu," poznamenal Severus suše.

„Pche, to říká ten pravej," odfrkl Harry.

„ Ano, proto to je ve skutečnosti tak zábavné, " ušklíbl se Severus. Harry se zamračil, hormony s ním cloumaly daleko víc než myslel.

„Co je to s tebou?" zeptal se Severus po chvíli.

„Nic...

„Nedokážeš být v mé blízkosti nebo co?"

„Přesně... ale je to práce, takže to musím nějak překousnout,"

„ Nevím proč se tolik vzpíráš, očividně se stále přitahujeme. Mohli bychom se příležitostně vídat v posteli."

Harry vytřeštil oči... To nemyslí vážně?

„Ne!"

„Ani ses nad tím nezamyslel..."

„Řekl jsem ne. Soustřeď se někdo se tam přemístil," odbil ho Harry. Srdce mu běželo jak stádo splašených hypogrifů.

Merline, co bych dal za to, aby mi aspoň tohle nabídl dřív...

Když jejich hlídka protáhla až do noci Harry si přeměnil židli na pohodlnou matraci a Snape povytáhl obočí.

„ Až tak rychle jsem to neočekával," potichu jej a Harry zrudl.

„To sakra není kvůli tobě, jsem už celý ztuhlý ze židle."

„Proč jsi nepoužil polstrovací kouzlo? Skutečně se někdy podivuji, že jsi kouzelník."

„Vtipný," zavrčel Harry měl chuť mu jednu vrazit. Severus však náhle vstal a lehl si k němu. Harry ležel na boku a celý ztuhl.

„ Klid a sleduj, co se tam děje..." zašeptal mu do ucha. Harry vydal přiškrcený zvuk.

Sakra, co mám dělat? Tohle nemůžu, přijde na to...

Severus mu odhrnul vlasy z krku a jemně jej políbil. Jedna ruka jej chytla kolem hrudníku. Jasně cítil, jak mu silně buší srdce.

„ Nebojuj s tím," zašeptal Severus a udělal mu na krku cucflek.

„Přestaň musíme pracovat..." zašeptal Harry, ale zvrátil hlavu dozadu a Severus měl lepší přístup ke krku. Nakonec ho políbil na rty. Ruka si hrála přes tričko s jeho bradavkou, ale když putovala níž, v Harryho hlavě blikla vyrovná kontrolka.

„Přestaň," zalapal po dechu.

„Vždyť to chceš," namítl Severus a sáhl mu do rozkroku. Byl tvrdý jako kámen. Stejně jako on.

„Řekl jsem ne! Musíme pracovat," zavrčel Harry a ta tam byla příjemná atmosféra.

„Dokončíme to potom," slíbil mu Severus.

Harry se přiměl otočit a nevšímat ho. Severus si povzdechl... bude se muset více snažit. Ještě nikdy nevynaložil takové usilí, aby si mohl užít.

Doufám, že to bude stát za to.

***

Druhý den ráno se ze svého stanoviště sbalili a přemístili na ústředí. Setkali se zde s ostatními členy týmu a předali si informace.

Zdálo se, že gang byl organizovanější než si původně mysleli. Jedna parta zajišťovala dovoz ze zahraničí, další nákup živin, třetí parta se o zvířata starala a poslední zajišťovala prodej. Bylo jich vážně hodně... budou potřebovat pomoct z ostatních týmů.

Naplánovat takovou akci jim trvalo týden, aby mohli pochytat úplně všechny. Na ten den přizvali co nejvíc kolegů. Harry jako hlavní koordinátor všem rozdělil práci. Severus si vynutil být na stejném místě jako Harry. Ten si ho za celou dobu spolupráce záměrně nevšímal a dával si pozor, aby s ním už nebyl o samotě, což Severuse frustrovalo.

Kupodivu za ten týden nechtěl využít služeb nočního klubu. Stále doufal, že až dokončí svůj úkol, Pottera to obměkčí a pustí ho do své postele. I když musel uznat, že pracovat s Potterem bylo dobré. Byl překvapivě skvělý šéf. Dovedl si představit, že by se sem vrátil, a kdyby k tomu mohl trávit čas v jeho posteli, tím lépe.

Zdálo se ale, že Potter o tom nechce ani slyšet. Kdykoliv mohl tak se vymluvil a zmizel. Severus se těšil se až případ uzavřou.

***

Závěrečná akce byla naplánovaná na dnešní den. Postupně se přemístili k továrně. Ostatní z týmu byli připraveni i u dalších továren. Nakonec byli čtyři a jejich síť dodavatelů byla obdobná té první. Taková obří akce zatím neměla na ústředí obdoby.

Nejméně dvacet bystrozorů postávalo opodál pod zastíracím kouzlem. Jeden z novozélanských kolegů se vydal na průzkum. Když spatřil oknem pohyb uvnitř a několik zvířat v klecích, dal ostatním echo, že se mají připravit.

„Tak jdem na to," zavelel Harry. Připlížili se k zadním dveřím další kolegy k předním. Harry rozmlátil dveře kouzlem a Severus zakouzlil proti přemisťovací bariéry, aby jim kouzelníci neunikli. Uvnitř nastal zmatek.

Mnoho kleteb létalo sem a tam. Nemohl říct kdo vítězí s tak se raději soustředil na bezprostřední nebezpečí. Boj trval neuvěřitelně dlouho. Vypadali to, že jejich odpor konečně zlomí. Většina z nich už byla v poutech. Pak ale Harry uviděl, že se ke Snapeovi blíží Avada, byl ale otočený zády. Harry se rozběhl, skočil a strhl ho na zem. V podstatě přistál na něm. Ostatní zlikvidovali provinilce Petrifikem.

„ Pottere?" vrčel Severus. ale pak uviděl jak zelená kletba proletěla kolem a rozbila okno.

Skvěle, nový životní dluh Potterovi...

Harry chtěl rychle vstát a pak Snape ucítil Harryho větší bříško. Ztuhl a temný pohled vyhledal zelené oči. Mladší muž byl vyděšený. Rychle vstal, cosi zamumlal. Popadl nejbližšího vězně a zrušil bariéru a zmizel s ním na ústředí.

Co to zatraceně mělo znamenat? Je snad Potter v tom? Zíral na místo odkud se přemístil.

Poté zavrtěl hlavou, musel se teď soustředit. Ten bordel bude muset vyřešit potom. Koordinoval akci, když Potter zmizel. Poté co kolegové přemístili vězně, soustředili se na magická zvířata. Potřebovali je dostat odsud a Severuse to všechno zaměstnáno nějakou dobu. Když konečně dorazil na ústředí, po Potterovi nebyla ani památka.

Zatraceně... budu muset za Grangerovou. Určitě ví všechno.

***

„Děkujeme vám za pomoc při tomto případů. Neuvažoval jste, ze byste se sem vrátil?"

Severus ji přejel zamračeným pohledem.

„Co je to s Potterem?" zeptal se bez obalu. Hermiona zrudla a uchechtla se.

„Přímo k věci že?"

„ Víte, že nesnáším zbytečně okolky," zavrčel Severus podrážděně.

„ Už jste si s ním promluvil?"

„Jen krátce ze začátku. Neměl jsem poté příležitost. Byli jsme dost pracovně vytížení. Nicméně něco se stalo na akci."

„Je v pořádku ne?" vyhrkla zděšeně.

Zajímavé...

„Nic mu není. Zachránil mi život tím, že mne složil k zemi. Minula nás Avada."

„ No by mu bylo podobné," zamračila se

„Doslova na mne upadl, poté zrudl a přemístil se s vězněm pryč," probodl jí pohledem a ona zrudla a kousla se do rtu.

A sakra...

„ Myslím tě byste si měli promluvit..."

„Očividně. Nicméně pokud je pravda to, co se domýšlím..." začal Severus. Ona zavřela oči a zavrtěla hlavou.

„ Já vám nic neřeknu, to musí on."

„Je tvrdohlavý jako mezek."

„ To máte zřejmě společné," probodla ho tentokrát pohledem ona. Vedli tuhle přetlačovanou než nakonec ustoupil. Měla pravdu.

„ Kde ho najdu," zeptal se

„V bývalém štábu Řádu."

„ Je stále chráněn?"

„ Ne, naleznete jej ale otázka je jestli čas pustí dovnitř," pokrčila rameny.

„ Uvidíme..."

Poté se přemístil Grimmauldovo náměstí. Zaklepal na dveře číslo 12 a čekal. Harry poslal detekční kouzlo přes dveře. Severus jejj cítil, ale neodrazil.

„Otevři," řekl Severus.

„ Proč?"

„Musíme i promluvit a toto je směšné..." zavrčel Severus. Harry se opíral o dveře a přemýšlel co bude dělat...

„ Pottere, víš že to vím. Nemůžeš se přede mnou schovávat donekonečna. Jestli neotevřeš do deseti vteřin, vyrazím dveře ..." zavrčel Severus. Harry svěsil hlavu.

Co sis myslel, že to nechá jen tak být?

Potom se odlepil ode dveří, otevřel a vpustil ho dovnitř. Severus udělal pohyb směrem k němu, ale Harry ustoupil. Stále zíral do země. Zase si připadal jako školák, kterého nachytal v noci mimo ložnici.

„ Pojď," povzdechl si Harry a vedl ho pokoje. Posadili se na pohovku a čekal až se Severus usadí též.

„Je vše v pořádku?" zeptal se Severus pro začátek a Harry tiše přikývl stáje zíraje na své ruce, neschopen zvednout hlavu a setkat s jeho pohledem. Severus přemýšlel, co teď s tím. Nikdy nechtěl mít děti... ale tohle tu najednou bylo a krev není voda... Rozhodl se, že převezme zodpovědnost.

„Hodlal jsi mi to někdy sdělit?" zeptal se po chvíli Severus.

„ Odešel jsi ...," zamračil se Harry.

„Ano, ale domníval jsem se, že se oženíš," pokrčil Severus rameny.

„ Copak to šlo?" řekl Harry vyčítavě a podíval se na něj v očích slzy.

„Řekl jsi mu to?"

„ Ano hned ten den. Řekl, že poznal, že mám někoho v srdci. Tvoje odmítnutí bolelo to víc než poprvé. Věděl jsem tě mě nechceš, a když jsem to pak zjistil, byl jsem z toho týden mimo."

„ To si dovedu představit, ale nemyslíš, že jsem měl právo to vědět?"

„Opakuju odešel jsi. Musel ses opít, aby ses mě vůbec dotkl a hned na to jsi odešel..."

„Neplet hrušky s jablka. Dítě je přeci něco jiného ... mimoto netvrdil jsem tě vůbec nechtěl. Jen je to s tebou dost složité..."

„ Hmm"

„ Tohle vše mění," řekl a ukázal na Harryho teď už neskryté bříško.

„Jestli si chceš hrát na spokojenou rodinku..."

„Chci mít možnost vídat své dítě," řekl Severus rozhodně, až tím sám sebe překvapil.

„ No tak teď je ještě v schovaný, smůla..." odfrkl si Harry.

„To nejspíše znamená, že budu muset snést i tvou otravnou společnost," ušklíbl se Severus a Harry na něj šokovaně pohlédl. Muž se však usmíval. Byl to vtip.

„Přestaň trucovat. Mohl jsem dělat, že se mne to netýká, možná bych to dřív asi udělal, ale teď už ne... díky tobě."

„ Co tím chceš říct?"

„Myslel jsem na tebe a jen Merlin ví, že jsem se snažil zapomenout na to co bylo."

„ Chceš říct..."

„ Že jsi pravděpodobně dokázal nemožné. Nicméné chápu, že to teď zřejmě cítíš jinak."

„ Ne," zašeptal Harry po chvíli.

„ V tom případě..." přesunul se Severus blíž a přisál se na Harryho rty. Ten zavzdychal a chytil se ho kolem krku. Prohloubili polibek až oba byli bez dechu. Severus mu začal sundávat oblečení.

„Počkej. ..."

„Ty nechceš?" zarazil se Severus.

„Musíme spolu probrat spoustu věcí..." zavrtěl hlavou.

„ To můžeme potom, ale teď..." smetl jeho připomínky a začal ho opět svlékat. Harry začínal věřit, že jeho budoucnost bude přeci jen růžovější.

Konec

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top