Název: Rudé peříčko

Počet kapitol: 64

Status: Dokončený (k 29.11.2019)

Žánr: Fantasy, dobrodružné

Autorka: @Simona_Rabenherz

Na autorčině profilu najdete celkem tři díla, dvoudílný příběh a jako třetí právě recenzovanou knihu. Všechna díla mají svůj osobitý styl, my se však budeme věnovat právě příběhu Rudé peříčko.

Název a cover: Název díla se mi líbí, přijde mi symbolický, něco vystihující, nejedná se o pouhé plácání slov tak, aby to znělo tajemně. Právě díky tomu dostává dílo ten omamný tajemný nádech. Zato cover už tolik chválit nemohu. Líbí se mi jeho motiv, který zapadá i do názvu díla, co je pro mě však rušivé, je až příliš velké jméno autorky a také nápis pod jménem díla, úplně vespod coveru. V tak malém rozlišení není stejně text dole čitelný, a tak tam spíše ruší. Opět ale opakuji, že zde se jedná o mé čistě subjektivní hodnocení! Jako laik nemám tušení, jak hodnotit profesionálně, a tak hodnotím jako obyčejný čtenář.

Anotace: Ta je vždy první a jednou z hlavních vizitek celého díla. Když nezaujme, proč dílo otevírat? Právě proto je trochu škoda, když hned její úvodní věta obsahuje chybu, spojení „dívky život" bych přepsal na „dívčin život". Anotaci bych však upravil už od základu tak jako tak. Zde se jedná spíše o takový popis toho, co příběhu předcházelo, jak se všechno vyvíjelo a podobně, to jsou však informace, které by se čtenář měl dozvídat až v průběhu příběhu. Anotací by měl autor zaujmout, dát čtenáři důvod, proč číst, navést ho na okraj příběhu a vysvětlovat, a přeci nic neprozradit. Napsat dobrou anotaci není vůbec lehké, právě tady by měl tedy každý co nejvíce experimentovat, sehnat si betu, nebo někoho známého, poptat se, jak na toho někoho jeho anotace působí. Nemusí to být ani žádný expert, aby byl schopen poradit, vždyť dílo budou číst obyčejní čtenáři, kteří chtějí už tady, na úplném úvodu, vstoupit do knihy. Shrnuto a podtrženo, anotaci bych tedy trochu zkrátil a přidal na emocích, vykreslil bych atmosféru na úkor popisu.

Postavy: Napříč příběhem se setkáte se spoustou různých postav, a to i díky zajímavému členění příběhu, které proberu později. Charakterů je tu opravdu hodně a chvílemi jsem měl problém se vždy zpočátku v postavách orientovat. Hůře se mi potom k nim tvořila nějaká citová vazba, ale na druhou stranu bylo vše zachráněno poměrně vláčným postupem, který mi dal vždy dostatek času se nakonec s postavami seznámit. Pokud by se přesto chtěla autorka vyhnout i tomu počátečnímu zahlcení postavami, stačí to udělat jednoduše, prostě natáhnout seznamovací část, nechat k hlavní hrdince přijít nejprve třeba jednu kamarádku, potom druhou a jako poslední dvojici, která u ní ještě chyběla, namísto toho, aby přišly všechny postavy najednou. Charaktery nejsou špatně tvořené, do díla zapadají, nejsou vyloženě kladné ani vyloženě záporné, zkrátka ta rovnováha tu je. Jedná se tu často o „nadlidi", o jedince se specifickými schopnostmi, což může vyvolat myšlenku, že se jedná o dobře známé „Mary Sue", zde bych v tom však neviděl překážku. Nějaká nesouvislost zaskřípe jen párkrát a ne nějak výrazně, a protože se i zde jednotlivci postupně vyvíjejí a neumějí hned zpočátku všechno, dávám za postavy rozhodně plusové body. Hlavní postava, kterou bych tu jako jedinou zmínil, mě dosti zaujala, a to především tím, že její jméno je Dívka. S takovým „jménem" jsem se snad ještě nesetkal, ale musím uznat, že to je opravdu zajímavé. Jedná se o takovou, nechci říct úplně typickou dívku, která postupně objeví své tajné schopnosti, ovšem jak se k nim dostane, respektive, co ji čeká na začátku, to je malé překvápko, na které budete muset přijít sami. Jsem každopádně rád, že když už autorka něco takového vytvořila, nezapomíná na minulost hlavní postavy ani v průběhu díla a stále promítá všechny její vzpomínky a další podobné věci do atmosféry příběhu.

Úvod do děje: Zde bych jako úvod bral hned několik prvních kapitol, příběh se totiž rozjíždí trochu pomaleji. Začátek tak vypadá tak trochu jako klišé, začínáme s takovou lehce vyčleněnou dívkou ve škole a ani následující události nenasvědčují nic mimořádnějšího. Vše zůstává v podobném stylu až do doby, kdy přijde ono „překvápko" a příběh nabere trochu jiné obrátky. A co tedy nazývám tím malým překvápkem? To bych nerad prozradil budoucím čtenářům, proto bych tuto část rád oddělil.

SPOILER!Chloubou díla je podle mého právě to, že dívka nezačíná se svými supersilami rovnou od začátku a hned na speciální tajné škole, ale dostane se k tomu všemu vlastně přes sebevraždu. Třebaže to je poněkud radikální řešení, do příběhu zapadá, bere to celé vlastně jako takový nový začátek a v průběhu díla se k tomu všemu také několikrát vrací, většinou v nějakých vzpomínkách a emocích hlavní hrdinky. Právě to je dle mého ten originální prvek odlišující takový příběh od ostatních.SPOILER!

Čtivost: Příběh má hodně co nabídnout hlavně po stránce akce. Čtenář si brzy zvykne na to, že většina věcí se tu děje „za pochodu", a to i včetně mnoha vysvětlování. Tím si autorka trochu ztěžuje práci sama, protože rozepisovat tolik akcí a přímých řečí může být náročné. Zde je však vše zachyceno tak, aby se v akci čtenář orientoval, jediné, co tedy potom trochu chybí, je více atmosféry. Ta plyne většinou právě z popisu, kterého tu hlavně zpočátku zase tolik není a někdy také dochází k opakování slov. Absence popisu někdy také mate při orientaci, kde vlastně jsme a co děláme. Vyhrát si s prostředím a udělat ho zajímavějším, to vždy posílí celkovou atmosféru a požitek ze čtení.

Gramatika: K této části hodnocení jsem moc nepřihlížel, už jen proto, že podle informací je příběh zrovna v korekci. Gramatika navíc není tak špatná, nenajdeme zde chyby, které by vyloženě rušily při čtení, i když tu nějaké jsou, tak spíše pomálu. Vážným nedostatkem je však častý špatný tvar slova, nebo i slovo podobně psané, ale významově jiné, jak kdyby autorka psala s autokorekcí. To bude samozřejmě třeba opravit.

Stylistika: Zde už není moc co nového říct, jazyk díla si dává pozor na to, co sděluje, nedělá zbytečné chyby a překlepy, ale zároveň neriskuje, drží se prostě nějakého svého standardu. Mohlo by tu být klidně více atmosféry vytvořené popisem, možná i nějaká „vznešenější" souvětí, není to však třeba a hrozilo by, že to naruší onu akčnost děje. I zde by tedy muselo všeho přijít s mírou, na kontrolu nějakých změn bych zde klidně doporučil nějakou betu, stačí pouze vědět, jestli příběh moc letí kupředu, nebo jestli naopak nestagnuje. Že si ale autorka zároveň jazyk dobře hlídala, to můžeme poznat kupříkladu na uvozovacích větách v přímé řeči, kde se často střídají různá slovesa a nedochází tu tedy k opakování slov.

Vzkaz pro čtenáře: Snažím se psát originální příběh (aspoň trošku) a pevně doufám, že se najde někdo, komu se bude mé dílo líbit a třebas si ho oblíbí natolik, že ho bude číst víckrát (tak jak to dělám u svých oblíbených knížek).

Zhodnocení: Dílo je poměrně dlouhé a občas má své slabší pasáže díky méně logickému ději, nebo kvůli ztrátě tempa, na kterém si dost zakládá, zde potom člověku přijde, že v ději stojí na místě, přesto se vždy všechno dříve či později navrátí na tu správnou vlnu a pokračuje dál až ke zdárnému konci, po kterém čtenář může uznale pokývat hlavou, knihu není proč odkládat, každý, kdo si dílo vyhledal kvůli tomu, co od něj očekával, se v něm dle mého nezklame. Přesto je tu co zlepšovat, mluvím právě hlavně o atmosféře, o silnějších emocích. Mohlo by přibýt více popisu, ale pozor, zase nepřehnat!

Dílo si ode mě vysloužilo příjemných 67 % a k tomu i Zkušeného lovce!