Harry netrpělivě vyčkával před učebnou lektvarů a úlevně vydechl, když se konečně otevřely dveře a do chodby se vyhrnula spousta zmijozelských a nebelvírských studentů. Někteří si ho skoro nevšimli, jiní ho zaznamenali a začali si tiše šuškat, on si jich ale nevšímal. Počkal, až všichni zmizí, a pak vešel do učebny a zavřel za sebou dveře.

Severus zrovna skládal pergameny na úhlednou hromádku a když zaslechl hlasité prásknutí dveří, zamračeně zvedl hlavu připraven vynadat tomu studentovi, který ho chtěl otravovat i mimo vyučování. Když ale zjistil, že je to Harry, sundal svou kamennou masku a tvrdé černé oči mu zjemněly.

„Ahoj,“ pozdravil ho Harry s úsměvem a když k němu došel, vtiskl mu polibek na rty.

„Už jsem ti chyběl?“ ušklíbl se Severus a pocuchal mu tmavé vlasy. Harry se zaculil.

„Samozřejmě že ano. Promiň, že jsem se nezastavil dřív, ale v práci toho teď mám nad hlavu. A ještěže už nebydlím u našich. Bych dostal od táty domácí vězení, že jsem se zamiloval do jeho největšího nepřítele,“ protočil očima Harry, ale usmíval se.

„Předpokládám, že teď už máš volno,“ poznamenal Severus s pozvednutým obočím a objal Harryho kolem pasu.

„Možná,“ zašeptal a laškovně mu rukama přejel po hrudi. „A možná bychom mohli udělat něco s tvým oblečením. Třeba ho sundat... Máš na sobě moc vrstev,“ zamrkal na něj. Severus se k němu sklonil, chtěl ho políbit, ale Harry mu rychle přiložil ukazováček na rty. Lektvaristovi plápolala v černých onyxech nevyřčená otázka. „Počkej ještě. Musím ti něco říct.“

„A to nepočká?“ zeptal se ho šeptem Severus, když stáhl jeho prst ze svých rtů. Harry zavrtěl hlavou.

„Není to sice životně důležitý, ale... musíš se na to psychicky připravit. No, zastavil jsem se u mámy v práci u svatýho Munga, abych jí předal nějaká lejstra z práce. A ona mi řekla, že mám přijít na vánoční večeři. S tebou,“ dodal opatrně a prsty druhé ruky ho hladil po tváři. „Půjdeš se mnou, že jo? Máma bude moc ráda, a já taky.“

„Pochybuji o tom, že o svém nápadu informovala tvého otce,“ ušklíbl se Severus a pak mu vtiskl lehký polibek na špičku nosu. „Tak dobře, jestli chceš, abych šel s tebou, půjdu. Lily uvidím rád. A tvůj otec nejspíš dostane krásný vánoční dárek,“ poznamenal škodolibě.

•••

„Prosím, snaž se do táty moc nerýpat, ano? Poslední návštěva dopadla příšerně, tak bych byl opravdu nerad, aby tahle dopadla katastrofálně, celý dům by shořel, protože byste po sobě házeli vánoční stromeček, krocana, ozdoby a já nevím co ještě...“ dával Harry Severusovi kázání, jako by byl malé dítě. Kráčeli po zasněžené cestičce k Potterovic domku a Harry si všiml, jak se pohnuly závěsy v okně v obývacím pokoji. „Ajaj. Buď jdeme pozdě na večeři a vyhlíží nás máma, a nebo nás vyhlíží táta, protože mu máma přikázala, aby se choval slušně.“

„U vás doma nejspíš vládne ženská ruka, což?“ ušklíbl se Severus a pohlédl na Harryho, který stiskl zvonek. „Občas mám pocit, že jsi tu její ráznost podědil po ní.“

„No dovol! Já jsem jasnej submisiv!“ zvolal Harry a v tu chvíli se otevřely dveře, mezi nimiž stál s kamenným výrazem James.

„Tím svým prohlášením, které jsem opravdu slyšet nepotřeboval, jsi mi přerušil můj myšlenkový vodopád,“ řekl James místo pozdravu a odstoupil ode dveří, aby mohli projít. „Vítej zase doma, synu.“

„Dík, tati.“

„Ty tam hoď zpátečku, Snape, a vypadni,“ zavrčel na svého bývalého spolužáka.

„Co jsem ti říkala, Jamesi?! Chovej se slušně!“ přikázala mu Lily, která zrovna nakoukla do předsíně. Když spatřila svého syna a Severuse, celá se rozzářila jako sluníčko. „Severusi, moc ráda tě zase vidím! Harry, zlato, pojď ke mně!“ rozevřela náruč a Harry ji krátce objal. „Promiň, opravdu jsem se snažila,“ zašeptala mu do ucha, aby to slyšel jen on.

„Nevadí, aspoň mu už neříká tou odpornou přezdívkou,“ šeptl Harry nazpět a pak se obrátil na Severuse, na něhož se usmál a propletl si s ním prsty.

„Tak pojďte dál, jdete akorát na čas, zrovna jsem začala nosit na stůl,“ řekla zpěvavým hlasem Lily a odvedla je do jídelny, zatímco si James kráčející za nimi cosi nesrozumitelného mumlal pod nos.

„Sirius s Remem nepřijdou?“ zeptal se Harry a sedl si mezi otce a matku, kteří seděli naproti sobě, a Severus se zase posadil naproti Harrymu.

„Měli přijít, ale jakmile zjistili, že s tebou přijde ještě někdo, Sirius mi řekl, že odlétají na Bahamy,“ odpověděl mu s kyselým úšklebkem James a když se posadil, začal si nandavat jídlo na talíř. Harry se zatvářil zaraženě, Severus nezúčastněně a Lily se na svého manžela mračila.

„Remus mi říkal, že letenky měli koupené už čtyři měsíce dopředu,“ odporovala mu.

„Ano, jistě, miláčku, to ti řekl Remus, protože nechtěl být nezdvořilý. Mně řekl Sirius něco jiného a já opravdu lituji, že jsem tehdy odmítl jeho nabídku, že můžeme jet s nimi,“ odsekl James a odřízl si kousek krocana.

„Tati, prosím tě, mohl bys toho nechat?“ požádal ho prosebně Harry.

„To je v pořádku, Harry, kvůli mně se se svým otcem nemusíš hádat. Já už jsem si zvykl na to, že James nikdy nedospěje,“ odpověděl mu poklidně Severus a vložil si do úst opečenou bramboru. James třískl příbory o stůl.

„Nikdo tě nenutil sem chodit, můžeš klidně zase vypadnout.“

„Myslím, že jediný, komu zde vadím, jsi ty.“

„Tak dost, oba dva. Můžeme se prosím v klidu najíst? Myslela jsem, že dnešní Vánoce proběhnou v klidu a v míru,“ vložila se do toho Lily. James si přivolal vodku, kterou si nalil do sklenice na víno.

„Jestli mám tenhle večer přežít bez Siriuse, bude potřeba spousta alkoholu,“ zamumlal James a napil se. „Harry, podej mi, prosím tě, sůl.“

„Tati, ale... vždyť ji má u sebe Severus,“ namítl zaraženě Harry.

„Já se s ním bavit nehodlám a o nic ho prosit nebudu. Takže, podáš mi tu sůl, Harry?“ zeptal se ho James se strojeným úsměvem.

„Možná můžeš vypadnout ty, protože já hodlám odejít až se svým přítelem,“ pokračoval dál Severus a škodolibě se ušklíbl. James třískl sklenkou o stůl.

„Přestaň mu takhle říkat! Určitě jsi Harryho nějak očaroval, jen proto, aby ses mi pomstil, protože tehdy dala Lily přednost mně před tebou!“ štěkl na něj James a Lily zalapala po dechu. Severus se nehezky usmál.

„Lily jsem vždycky bral jako nejlepší přítelkyni, tímhle mne opravdu neraníš.“

„Možná byla chyba tě tehdy zachraňovat, kdyby tě Remus sežral, nejspíš by bylo líp!“ vykřikl James. Harry už to nevydržel.

„Tak dost, já už tohle nebudu poslouchat! Tati, Severus by s tebou neměl žádný problém, kdyby ses k němu choval normálně! Myslím, že není důvod se do něj neustále navážet. Už nejste přece malí kluci, co si dělají samé naschvály! Jo, možná mi teď řekneš něco v tom smyslu, že jsem největší zklamání tvýho života, ale mně je to jedno! A jestli ses doteď nesmířil s tím, že ho miluju a chci s ním být, tak budeš muset, protože já si chci Severuse vzít!“

James vykřikl a chytil se za srdce. Lily vypískla a kousla se do rtu, v očích jí hrálo nadšení a překvapení. A Harry si až poté, co se zadíval do Severusovy nevěřícné tváře, uvědomil, co to řekl.

„Teda... pokud si mě bude chtít vzít,“ zakoktal se a rozpačitě se poškrábal na zátylku. Severus se na něj láskyplně usmál.

„Samozřejmě, že chci.“

„Tak dost! U Merlinových spodků, to snad ne! Na tohle nemám! Jdu spát k Peterovi!“ rozhodl se James a s hlasitým dupotem se rozeběhl do ložnice si zabalit.

🎄🎄🎄

James a Lily jsou skvělými příklady pro HP komunitu a (ne)shipery Snarry. Někteří tím naprosto opovrhují, jiní to milují🤣
Snad se vám jednodílovka líbila. Zítra bude jeden kanonický ship, na který jsem nejdřív úplně zapomněla, a zároveň to bude nejdelší jednodílovka.
Máte už nakoupené všechny dárky?😃
Millie🍪