„Tohle je absurdní," prohlásila se zamračením Angelina, když spolu s Katie, Alicí a Fredem a Georgem stáli před Velkou síní a četli si nová nesmyslná nařízení, které přes noc zařídila Umbridgeová, která pomalu začínala ovládat celou jejich školu.

Fred se zachechtal, když si přečetl nejnovější přírůstky. „Upřímně bych se nedivil, kdyby nám do konce roku zakázala i dýchat."

„To bych rád podstoupil, kdyby to znamenalo, že už se nebudu muset každé ráno na tu růžovou ropuchu dívat, ale obávám se, že kdybych umřel, udělalo by jí to radost, a něco takového jí nehodlám dopřát," ušklíbl se George.

„Chlapci a dívky nesmějí být ve vzdálenosti 6 palců od sebe," přečetla nahlas Alice a zalapala po dechu. „Cože? Co to má jako být? Přijde tohle někomu z vás normální? Máš pravdu, Frede, ta ženská nám za chvíli zakáže i dýchat."

„Není tohle tak trochu omezování naší svobody?" povytáhl obočí Fred a George mezitím přeměřoval, zda mají od děvčat dostatečný rozestup. Angelina se mračila čím dál víc. „Zajímalo by mě ale, jak to hodlá kontrolovat. Když budeme ve svých společenských místnostech, těžko asi bude vědět, jakou od sebe udržujeme vzdálenost. Nemá oči všude."

„Zatím, Frede, zatím," povzdechla si Katie a pak se zkoumavě podívala na kapitánku nebelvírského famfrpálového týmu. „Angie? Jsi nějak podivně potichu."

George si spokojeně promnul ruce. „To znamená jediné. Angie je pekelně naštvaná. A když je Angie naštvaná, což se neděje až tak často, stojí to za to."

„Takže, co kuješ za pikle, Angie?" přidal se ke svému dvojčeti zvědavě Fred, jemuž se v očích okamžitě rozzářily rošťácké ohníčky. Ti dva byli odjakživa pro každou lumpárnu, a pokud se jim tu naskytla možnost, jak alespoň trochu uškodit Umbridgeové, neváhali by se jí chopit. Ta ženská jim pila krev od prvního okamžiku a s každým nařízením jen přilévala olej do ohně.

„To ještě nevím, ale chci jí provést něco, co by jí smazalo ten její sladký úsměv z tváře." Pak se podívala na Katie Bellovou, jež ji sledovala s hlavou nakloněnou na stranu. „Chci jí ukázat, že nad námi ještě tak úplně nevyhrála."

Fred přehodil bratrovi ruku kolem ramen. „Sakra, Georgi, možná jsme se s Angelinou neměli tolik bavit. Koukej na ni, máme na ni špatný vliv."

„Jenže Angie nebude porušovat školní řád jen pro srandu leprikónům," mrkla na ně Alice a dvojčata musela uznat, že má pravdu. Angelina byla vždycky zodpovědná a když se naskytl nějaký problém, i přes svůj temperament se věci vždycky snažila vyřešit nějakým kompromisem. „Můžeme ti nějak pomoct, Angelino?" zeptala se jí pak.

Johnsonová se na okamžik zamyslela, než se jí na obličeji objevil potutelný úsměv, a přikývla. „Ale jsem si jistá, že z toho budeme mít všichni problém, takže –"

George se na ni zazubil. „Víš, že s námi dvěma můžeš vždycky počítat, Ange."

„Jo, my jsme pro každou špatnost," mrkl na ni Fred. „A zvlášť když se jedná o Umbridgeovou."

Alice s nimi souhlasila, a tak se Angelina obrátila na Katie, která dosud mlčela. Podívaly se jedna druhé do očí. Pak se Katie usmála. „Je mi úplně jasné, co chceš udělat."

„Aww," rozplýval se George a opřel se o bratra. „Podívej, Freddie, na ty spřízněné dušičky. Ali, objal bych tě, ale musíme respektovat nařízení." Alice se rozesmála.

Angelina Katie oplatila úsměv. „Takže do toho jdeš se mnou?"

„Tohle bude stát za to," zazubila se Katie.

•••

Když z druhého patra přiletěla prskavka, byl to jasný pokyn pro Angelinu a Freda, že se Umbridgeová už blíží. Zanedlouho jim to potvrdil i její sladký hlásek. „Pane Weasley, copak jsem vás na toto už jednou neupozorňovala?" George jí cosi odpověděl, avšak ona ho nevnímala a pokračovala sladce dál: „A taky myslím, že jste porušil jeden z mých vzdělávacích dekretů. Řekla bych, že konkrétně ten s číslem 32, nemám pravdu?" zachichotala se jako malá holčička a Fred, jenž s Angelinou čekal, až Umbridgeová sejde do Velké síně, se znechuceně zašklebil. „Pojďte mi připomenout, co se v tomto vzdělávacím výnosu píše, pane Weasley."

Za pár vteřin už cupitala po schodech a George ji s rukama v kapsách líně následoval. Fred kývl na Angelinu, která si odkašlala a založila si ruce na hrudi, než hlasitě spustila: „Co na tom nechápeš, Frede?! Drž se ode mě dál! Už spolu nemůžeme být."

Okamžitě tím přilákali profesorčinu pozornost. Zastavila se a zvědavě se na ně otočila. George se zastavil za ní a mrkl přitom na Alici a Katie, které stály opodál. „Ale Angie, já tě miluju! Pojďme to spolu vyřešit!" prosil ji Fred a vykročil k ní.

Angelina odstoupila o pár kroků dozadu a rázně zavrtěla hlavou. „Nepřibližuj se ke mně! Nechci se dostat do žádných zbytečných problémů!" Umbridgeová se spokojeně usmála.

„No tak, Angie, nejsme přece Romeo a Julie."

Nebelvírka se zamyslela. A pak se usmála. „To máš pravdu. Julie totiž nebyla na holky," prohlásila zcela klidně, pak popadla Katie, jež jakoby nenápadně procházela kolem nich, kolem pasu, a přitáhla si ji k sobě k tak vášnivému polibku, až se Bellová prohnula v zádech.

Umbridgeová úplně strnula a chvilku jí trvalo, než našla pevnou půdu pod nohama. Vypadala otřesená tím, co vidí, a pak si důrazně odkašlala. „Slečno Johnsonová, slečno Bellová," zavolala na ně a po jejím sladkém hlásku náhle nebylo ani stopy. Když dívky nereagovaly a dál se líbaly, musela na ně zavolat znovu a důrazněji, než upoutala jejich pozornost a odtáhly se od sebe. „Na slovíčko, prosím."

Angelina se zatvářila nechápavě. „Pročpak? Něco se děje, paní profesorko?"

Ledově se na ně usmála. „To byste měla snad vědět vy, nemyslíte?"

„Neřekla bych, že bychom něco provedly," vložila se do toho Katie a Angelina ji objala kolem pasu a souhlasně přikývla.

„Nebuďte drzá, slečno Bellová," zacvrlikala Umbridgeová. „No dobrá, jak myslíte. Budu o tomhle informovat i vaši kolejní ředitelku –"

„Copak máte na srdci, Dolores?" zeptala se klidně McGonagallová, která akorát vyšla z Velké síně a povytáhla obočí, když pohledem přejela výjev před sebou.

Umbridgeová se na ni otočila. „Musím s vámi vyřešit tuto naléhavou záležitost, Minervo. Slečna Bellová a slečna Johnsonová odmítají nést následky za svůj prohřešek –"

„Prohřešek? Jaký prohřešek?"

„Líbaly se," odpověděl Fred a poťouchle se zašklebil.

Umbridgeová vypadala, že by jej nejraději stáhla z kůže. „Ach, jistě. Nemělo by mě překvapovat, že v tom páni Weasleyovi jedou také. Dobrá, trest bude čekat vás všechny čtyři. Moment, zapomněla jsem zřejmě i na slečnu Spinnetovou –"

„Dolores, pokud mi zrak i paměť dobře slouží, slečny neporušily žádný váš výnos, tudíž nevidím důvod, proč by kdokoliv z nich měl být potrestaný," řekla ocelovým hlasem Minerva. „Výnos přeci říká, že dívky a chlapci nesmějí být ve vzdálenosti 6 palců od sebe. O stejném pohlaví tu nebyla řeč. Nebo mám snad nějaké zastaralé informace?"

Umbridgeová chvíli jen otevírala a zavírala ústa, jako ryba na suchu. Pak se narovnala, zvedla bradu a jen stěží potlačovala rozzuřený výraz, než rychle prošla kolem McGonagallové a zmizela ve Velké síni. Fred a George si se smíchem plácli a Angelina s Katie se trochu opatrně podívaly na svou kolejní ředitelku. Minerva si svůj přísný výraz ale neudržela dlouho, než se jí ústa roztáhla do jednoho z jejích vzácných úsměvů, když viděla své dvě studentky, jak se k sobě láskyplně tisknou.