Eric

Přemýšlel jsem o všem, o tom, co chci, co bude dál. Proč se vlastně takhle chovám... Co vlastně chce Steve? Bylo toho hodně, když jsem zaslechl, jak mě Steve volá. Jen jsem na něj zahalasil, že jsem tu. Nechtělo se mi to místo opouštět, ale taky jsem nechtěl, aby se o mě Steve bál.

Steve

Vydal jsem se po hlasu a objevil malinkou zátoku, kde na velkém kameni seděl Eric. Zamračil jsem se.

"Co tady děláš?" Přestože jsem byl nervózní a bál se, co si Eric myslí, neušlo mi, že se chová divně. A to mé obavy ještě zvětšovalo.

"Můžu si přisednout?" Zeptal jsem se ho nejistě po chvilce mlčení.

Eric

Přišel za mnou a já se spokojeně usmál. Nedíval jsem se na něj, jen do vody. Na otázku, zda si může přisednout jsem znatelně kývl. Chvíli nastalo ticho a pak jsem tiše promluvil.

"Chci si s tebou promluvit..." Odmlčel jsem se a pak pokračoval dál.

"Prvně ti chci říct, že i když jsem ti včera řekl, že jsem s Monicou nespal, nebyla to pravda. Spal jsem, vzpomněl jsem si, že to bylo to ráno, co jsem tě odkopl, nejspíš proto, abych si dokázal, že nejsem teplej..." Opět jsem udělal pomlku.

"Nechci ti lhát a budu k tobě naprosto upřímnej... Chci tě. Chci tě pro sebe. Nedokáže snést dalšího Adama. Šílím z toho!" Zatnul jsem ruce v pěst, stačila jen vzpomínka a já byl vzteky bez sebe.

"Pokud chceš být se mnou, můžeme to zkusit. Rozejdu se s Monicou. Mám jen podmínku a to, aby to zůstalo mezi námi. Chci to zkusit, jen ti nechci slibovat něco, co možná nebude fungovat. Je mi s tebou dobře, ale pokud bazíruješ na lásce, tak to nevím..." Jakmile jsem domluvil otočil jsem se konečně k němu a pohlédl mu do očí.

"Tak co chceš Steve?"

Steve

Přisedl jsem si k němu a čekal, dokud nedomluví, pak jsem se na něj podíval. Nelíbilo se mi, jak mi to podal. Říkal to... jako by to měla být obtíž, že se uvolil uvažovat o vztahu se mnou. Připadalo mi to, jako bychom se chystali uzavřít smlouvu. Navíc mě trochu ranilo, když přiznal, že s Monicou spal, navíc hned potom, co mě odkopl.
Zamračil jsem se. "Víš dobře, co chci. Řekl jsem ti to. Já... chci vztah. A ano, bazíruji na lásce. Nevadilo by mi, když bychom náš vztah drželi v tajnosti, ale pokud se k tomu chceš stavět takhle... tak... tak to nechci." Vydechl jsem.

Eric

Nečekal jsem, že mě takhle odpálkuje, ale stalo se. Podíval jsem se zpět na vodu a už k tomu neměl co dál říct. Svářely se ve mě všemožné city, ale hlavní byl vztek, sám na sebe, na to jak jsem se před ním ponížil a on mě směle odkopl. Vztekle jsem hodil vedle mě ležící kamínek do vody a snažil se zklidnit. Ale nešlo to.

"Jak chceš..." Odsekl jsem a zvedal se k odchodu.

Už jsem byl za jeho zády, když mě to nedalo a znovu jsem se na něj otočil.

"Proč si teda se mnou spal? Proč když ti nabídnu, že spolu začneme chodit, mě odpálkuješ? Včera jsi říkal, že chceš chlapa, kterej tě bude vážně chtít, ale když tě chci já, je v tom rozdíl?" Upíral jsem na něj naštvaný pohled plný zlosti.

Steve

Když se zvedl k odchodu, nahrbil jsem záda a tiše si povzdechl. Pak jsem ale uslyšel jeho hlas a prudce se k němu otočil.

"Já tě neodpálkoval! Spal jsem s tebou, protože jsem chtěl, protože tě m... to je teď jedno, zkrátka jsem tě neodpálkoval! To jenže... že to vyznělo, jako by tě to otravovalo. Jako kdyby si se mnou chtěl začít chodit jen proto, aby si mi zavřel pusu, nebo jen proto, aby na mě nesáhl nikdo jiný. Jako kdyby si nechtěl přijít o oblíbenou hračku. Já s tebou chci být, strašně moc, ale chci od tebe víc, než jenom sex, víš?"

Eric

Vyvalil jsem na něj oči.

"Tys mě neodpálkoval? A co to bylo před chvílí? To bylo snad povzbuzení? Hele, to ,že ty chodíš s chlapama běžně a je to pro tebe normální, je hezký, ale uvědomuješ si, že jsi první a jediný, s kým to chci zkusit já? Kdyby mě to otravovalo tak se tě neptám! To stejný platí o tom, že mi nejde jen o sex, jen prostě nevím, jestli dokážu milovat chlapa... Proč chceš všechno hned? Nestačí ti snad, že už se známe takovou dobu, znáš mě a až teď na mě něco zkusíš a já mám vědět všechno hned? A poslední věc, přestaň s tím nedokončováním vět! Nic není jedno! Chci to vědět!" Neústupně jsem na něj hleděl a domáhal se odpovědi.

Steve

Zavrtěl jsem hlavou. "Ne, není to tak, že bych chtěl všechno hned, jen chci nějakou jistotu." Povzdechl jsem si, a když se začal dožadovat toho, abych dokončil, co jsem začal, odvrátil jsem se od něj. Bál jsem se, ale věděl jsem, že bych mu to měl říct. A tak jsem se obrnil a tiše řekl: "Mám tě rád." No dobře, to nebylo zrovna, co jsem chtěl říct, nebo co by vyjadřovalo hloubku mých citů, ale pořád lepší než nic." Zkrátka tě mám rád. Už docela dlouho. Takhle, líbil ses mi už od prváků, ale potom, co jsme se víc poznali a tak... jsem tě začal mít rád." Obrátil jsem se, abych se mu podíval do očí a dodal svým příštím slovům váhu. "Hodně."

Eric

Poslouchal jsem každé jeho slovo a jakmile domluvil a podíval se na mě, musel jsem ihned zareagovat.

"Jistotu? Jakou jistotu si představuješ? Jestli mě máš tak moc rád, tak proč mě odmítáš?" Zavrtěl jsem hlavou, přisedl jsem si vedle něj a pročísl jsem si prsty vlasy. Táhle jsem si povzdechl a upřeně se na něj podíval.

"Co chceš abych ti slíbil? Co vím jistě, tak s Monicou se rozejdu, podvádět tě nebudu. Chci zkusit s tebou být doopravdy. Vážně, celý dny myslím jen na tebe, je to celkem otravný, ale těším se na víkend, na tebe. Čeho se tak bojíš?" Zadíval jsem se mu do očí pozoroval jeho tvář, kterou jsem toužil líbat.

Steve

Zvedl jsem ruku a protřel si tvář. "Protože mám strach. Bojím se, že mě nebudeš chtít, milovat, podvedeš mě, rozejdeš se se mnou. Vím, že máš rád holky, takže mi to to trochu komplikuje. A co chci aby si mi slíbil? Já... já vlastně nevím. Chci mít jistotu, že... se mnou nebudeš jen chvíli spát a pak mě odkopneš. Zkrátka bych chtěl, aby to mezi námi bylo trvalejší. Bojím se, jak už jsem řekl, že mě po pár týdnech, opustíš. A to já nechci. Jak jsem ti řekl před chvíli, mám tě rád fakt hodně. Možná až moc."

Eric

Neodvrátil jsem pohled ani na minutu.

"Až moc? Máš mě rád, nebo je to spíš miluješ?" Zvědavě jsem na něj hleděl a přemýšlel o tom, co bych mu řekl, kdyby mi odpověděl kladně. Ale zjistil jsem, že by mě to asi potěšilo...To by potom znamenalo, že mu na mě opravdu hodně záleží a že musí být nějaká šance, být spolu.

"Steve, záruky neexistují. Tohle všechno budeš vědět, jen když to spolu zkusíme, nebudu ti lhát, ani ti nic nečestně slibovat, ale vím, že mi na tobě záleží... Uvědomuješ si to, že se tě tu snažím sbalit a přemluvit tě k chození, zatím co ty, mě tu odmítáš? Nemělo by to být trochu naopak?" Snažil jsem se jemně naznačit trochu paradox s úsměvem.

Steve

Usmál jsem se a zavrtěl hlavou. "Nepřijde mi, že bych tě odmítal. Spíš jen debatujeme o aspektech našeho vztahu, ať už stávajícího, nebo budoucího. A... možná bych se spíš přikláněl k tomu druhému, co jsi řekl." Váhavě jsem se na něj zadíval a čekal na jeho reakci. Nebylo snadné mu to přiznat, stejně jako nebylo snadné to před tím přiznat sobě.

Eric

Usmál jsem se na něj a přisunul se tak, že se naše boky dotýkaly. Má ruka se zaklesla za jeho krk a já si ho přitáhl k sobě.

"Jestli mě miluješ, tak už s tebou nehodlám diskutovat..."Poznamenal jsem a se zastřeným hlasem jsem si přitáhl jeho rty k polibku. Byl něžný, dlouhý a plný vychutnávání. Potřeboval jsem ho získat a už jsem ho nehodlal pustit.

Steve

Opětoval jsem mu polibek a když se odtáhl, usmál jsem se na něj. "Hmm, takže je to oficiální? Chodíme spolu?" Zeptal jsem se, protože jsem se potřeboval ujistit a zároveň si uvědomit, že je to vážně pravda. Nemohl jsem uvěřit, že se se mnou rozhodl Eric chodit. Ale byl jsem šťastný, tak šťastný, jako už jsem dlouho nebyl. Bože, musel jsem to co nejdřív zavolat, nebo napsat Ev. Teda až se dostanu někam, kde bude signál.

Eric

Usmíval se a už se nebránil, jen se mě ptal jestli je to oficiální. Jen jsem na něj mrkl a vzal ho za ruku, abych ho potáhl cestou k chatě.

"Za chvíli ti ukážu, jak moc je to oficiální..." Nemohl jsem si ale pomoct a než jsme došli do chaty několikrát jsem si ho k sobě přitáhl pro polibek. Vážně jsem po něm toužil a taky jsem se chtěl ujistit, že je to opravdu pravda.