Kapitola 18.

Eric

Slova, která mě přiměla trochu zapojit mozek odezněla a já se díval do jeho překvapeného obličeje. Bože! Šílel jsem po něm! Ještě než mi v kalhotách ztvrdl jsem svou ruku vyprostil z té jeho. Odstoupil jsem a odkašlal si.

"Vím, že už mě nechceš a chceš někoho asi na vztah, snažím se... Vážně se snažím, ale..." Co to pro Krista blábolím? Chci ho snad přesvědčit, aby se se mnou zase vyspal? Asi jo, ale bylo mi jasné, že je to dost nereálné. Zatřepal jsem hlavou a zadíval se na prskající maso. Vydal jsem se zpět na své místo a věnoval se přípravě naší večeře, zády k němu.



Steve

Kdyby jen věděl. Povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou. "Já... tě chci. Pořád tě chci. Ale zároveň chci někoho, kdo mě bude milovat. Chci vztah. A vím, že ty mi tohle dát nechceš. Takže... je to takhle lepší. Když jsme jenom kamarádi."

Usmál jsem se a pokrčil rameny. Opravdu to tak bylo lepší. Nebyl jsem typ člověka, který by dokázal být ve vztahu bez lásky, kde by se jednalo jen o tělesné uspokojení. A Eric se zase nemohl zamilovat do chlapa, vlastně ani nechtěl, jak mi později došlo. Takže to tak bylo nejlepší.



Eric

Jakmile začal mluvit o tom, že mě také chce, chtěl jsem se k němu otočit a už na nic nečekat. Jenže jsem se v pohybu zarazil. Dopověděl, co jsem věděl a bylo mi jasné, že tohle je přesně ten problém. To, co chce on a to co chci já se v tom důležitém rozcházelo. Otočil jsem se zpět a zatnul ruce v pěst, abych procedil zkrz zaťaté zuby: "Jasně, takhle je to nejlepší..." Jak pro koho, povzdechl jsem si v duchu. Já tedy trpím jako pes.



Steve

"Jo," vydechl jsem, než jsem se znovu vzchopil a s o něco větší energií se zeptal. "Takže, s čím mám pomoc? S tím masem už asi těžko, ale pokud je tady něco, co bych mohl udělat. Řekni mi."

Nabídl jsem mu svou pomoc a čekal, co si pro mě vymyslí. Příčilo se mi jen stát a nic nedělat. Byli jsme tady oba, tak bychom se o práci měli dělit.



Eric

Pomalu jsem hotové maso poskládal na velký talíř a přenesl na stůl venku pod střechou.

"Můžeš donést pečivo a příbory, jsou v prvním šuplíku." Pronesl jsem přes rameno a snažil se získat ztracenou rovnováhu. Proč jen mě tak provokovala pouhá jeho přítomnost? Sedl jsem si a čekal až vše donese. Už jsem z toho všeho byl vážně utahaný, ale na druhou stranu bych si s ním rád zahrál třeba karty a popil třeba whiskey, když bude chtít.



Steve

Udělal jsem, jak řekl. Vzal jsem čerstvý chleba, nakrájel ho a pak s prkýnkem a s příbory vyrazil ven. Všechno jsem to postavil na malý stolek, který Eric odněkud vyčaroval a pak ještě zaběhl do domu pro talíře a vodu. Když bylo všechno nachystané, posadil jsem se ke stolu a čekal, až bude Eric s masem hotový.

Po chvilce jsem zamyšleně zamumlal. "Hmm, kupovali jsme slaninu?"



Eric

Gril jsem nechal dohořet a přidal se ke Stevovi. Nedíval jsem se na něj. Snažil jsem se moc netýrat, ale vědomí toho, že je tak blízko, že by stačilo natáhnout ruku, stačilo. Pak se zeptal na slaninu.

"Ne, myslím si, že ne..." Odpověděl jsem rychle a jedno krásně propečené maso přesunul na jeho talíř. Sám jsem si dal trochu tmavší, natáhl se pro chléb a zamyšleně jedl.

"Budeš si chtít po jídle před spaním zahrát karty a vypít trochu whiskey?" Navrhl jsem, když jsem spolkl první sousta. Pohled jsem upíral do talíře a nehodlal ho zvednout.



Steve

Vyhýbal se mi pohledem, což mě mrzelo, ale věděl jsem, že s tím nemůžu nic dělat, protože by mě neposlechl. A tak jsem mu jen poděkoval, popřál dobrou chuť a mlčky se pustil do jídla. Po chvíli se mě zeptal, jestli si pak nechci zahrát karty a trochu se napít. Nevěděl jsem, jestli je pití dobrý nápad, protože bořilo zábrany, ale stejně jsem se usmál a přikývl.

"Rád. Co budeme hrát?"



Eric

Souhlasil, celkem nadšeně a mě opět projel zvláštní pocit. Proč jen se tak divně cítím? Dojídal jsem a přidal si další malý kus a i Stevovi přihodil další, aby se vše snědlo.

"To nechám na tobě." Nabral jsem si další sousto s pohledem do talíře a přemýšlel o tom, proč jsem pořád tak napjatý? Čekám snad, že se něco stane? To je přece hloupost... Nebo ne?



Steve

Povzdechl jsem si. Dobře, takhle to nejde. Třebaže jsem věděl, že mě neposlechne, musel jsem to aspoň zkusit.

"Ericu, prosím tě. Když se mnou mluvíš, aspoň se na mě podívej. Takhle se s tebou opravdu nedá bavit! Opravdu, jestli se hodláš chovat takhle, proč si mě sem vůbec zval?"

Zamračil jsem se na něj a strčil si do pusy další kousek masa. I když se choval takhle, grilovat uměl znamenitě. To se mu muselo nechat.



Eric

Už jsem nemohl a po tom, co na mě Steve naléhal jsem v žilách ucítil kolovat zlost. Zaměřil jsem na něj plamenný pohled a zvedl se od stolu, doprostřed něj jsem opřel své dlaně a naklonil se k němu.

"Proč jsem tě sem zval? Protože chci být s tebou! Myslel jsem, že se zvládnu chovat tak, jako by se nic nestalo, ale kurva, nejde to! Pokaždý, když se na tebe jen podívám, nemyslím na nic jinýho než na to, jakej jsem byl kretén, že jsem to ukončil! Do hajzlu snažím se ovládat, ale nejde mi to, chci tě tak moc, že mám pocit, že se zblázním!" Díval jsem se do jeho očí a pak se vzpamatoval. Narovnal se, pročísl si nervózně vlasy a otočil se k odchodu i se špinavým nádobím.

"Jdu si dát studenou sprchu, snad to na chvíli pomůže..." pronesl jsem už klidnějším hlasem.



Steve

Překvapeně jsem na něj zůstal zírat. Nečekal jsem, že by se Eric k něčemu takovému doznal. Ano, už mi řekl, že mě stále chce, ale nikdy bych nečekal, že v takové míře.

"Ericu..."postavil jsem se, když se obrátil k odchodu. "Když se mnou chceš být tak moc, tak proč... proč prostě nejsi? Víš co chci, to mi to opravdu nechceš dát? Vždyť... by si tolik netratil ne? Myslím, oba bychom měli, co chceme..."



Eric

Ztuhl jsem v pohybu a naslouchal každému jeho slovu. Všechny se mi zarývaly hluboko pod kůži a já měl co dělat sám ze sebou. Všechno se ve mě pralo. Když bych byl parchant, za dobrý šuk bych mu mohl slíbit to, co chce, vzít si to a pak ho odkopnout. Jenže až takový parchant jsem nebyl.

Rezignovaně jsem si povzdechl, sklopil ramena a smutně přiznal:

"Jenže já nevím, jestli bych ti to co chceš, mohl dát..." S tím jsem se raději rozešel dovnitř. Nádobí jsem hodil do dřezu a po cestě do koupelny ze sebe shazoval oblečení.



Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top