Steve

Dorazil jsem domů a s úlevou zjistil, že tam už nikdo není. Tedy nikdo až na Ev, kterou jsem našel rozvalenou ve vlastní posteli, slintající mi na polštář. Zmučeně jsem si povzdechl. A to jsem doufal, že jí aspoň do zítřka nebudu muset čelit. Zasténal jsem a plácl sebou vedle ní. Ev nadskočila a pak zmatená a rozespalá rozlepila jedno oko, aby se podívala, co se děje.
"Hmm?? Steve?" Zamumlala a rukou si přejela po obličeji, aby si vyndala vlasy z pusy. "Ahoj zlato, dej mi ještě pět minut dobře? Víš, že bys neměl budit dámu takhle časně?" Její hlas se pomalu vytratil a přešel do krátkého zachrápání.
Usmál jsem se. Ta holka mi vždycky dokázala zvednout náladu. "Žádnou dámu tady nevidím, slintáš na polštář a pochybuju že vůbec víš, kolik je hodin."
Ev mlaskla. "Podle toho, jak se cítím, tak něco kolem pátý ráno. Co tady vůbec děláš?! Běž prosím tě otravovat Erica. Se mnou si ranní sex dát nechceš." Řekla Ev, načež znovu upadla do kómatu.
Povzdechl jsem si. "A to je ten problém holka. Vykopnul mě, je konec."
Ev se probrala a otevřela na mě obě oči. "Cože?!"
"Slyšelas."
"Říkala jsem to, je to kretén. Hele, zlato, mám teď tak trochu kocovinu, tak co kdyby si mě teď objal a trochu jsme se vyspali? Pak uděláš snídani a budeme na tu kopu hnoje házet další sračky společně, co ty na to?"
Usmál jsem se, objal ji kolem pasu a přitulil se k ní. "Seš nejlepší." Odpovědí mi však bylo už jen zachrápání.

Eric

Stihl jsem vše jen tak tak, než přijela Monica, jenže jsem ji mezi dveřma neojel, jelikož mě nějakým mě nevysvětlitelným důvodem opustila chuť a udělal to, až se na mě sama za pár hodin vrhla. Navíc se to vážně nedalo srovnat a já se hned oblíkl a šel něco dělat. Neměl jsem vůbec náladu si s Monicou povídat, nebo cokoliv řešit. Proč nemohla být zticha stejně jako Steve? Do hajzlu! Proč na něj pořád myslím? Nakonec mi jako na zavolanou zavolali z práce a já to vítal jako ještě nikdy. A tak mi začal mnohem dřív pracovní týden, ve kterém jsem se snažil Monice celkem vyhýbat, nemyslet na Steva a opravit si auto.

Steve

Když se Ev jakž takž probrala ze své kocovina a byla podle svého mínění křičet sprostá slova na Ericovu adresu, řekl jsem jí, co se stalo. Křičela. Hodně křičela. A nakonec mi vynadala, řekla oblíbenou větu: "Já ti to říkala," dala mi pohlavek a pak mě objala. Řekl jsem jí, že jsem v tom nebyl až tak hluboko, což byla pravda, a že jsem v pořádku, což pravda nebyla, ale to ona věděla. A pak skončil víkend a my se vrhli každý do svých záležitostí. Volný čas jsem dělil mezi práci a společné pletichy v baru, kde vlastně bylo to jediné místo, kde jsme se s Ev občas viděli.

Erica jsem celý týden neviděl a byl sem tomu rád. Stačilo mi, že jsem na něj myslel každý den. Možná jsem v tom byl nakonec hlouběji, než jsem předpokládal. Ale řekl jsem si, že už je tomu konec. Vždyť vlastně o nic nešlo. Nebylo to tak, že bychom se rozešli po dlouhodobém vztahu, vlastně mezi námi žádný vztah, který by stál za řeč, nebyl. Jen rozkoš a pár dávek spermatu.

Eric

Týden uplynul jako voda a najednou tu byl pátek večer. Monica zase plánovala nějaký útok na město, ale mě se nechtělo. Nechtěl jsem si připustit, že jsem hodně často myslel na Steva. Bral jsem to jako uzavřenou věc, ale moje hlava to asi za uzavřené nebrala.

Auto už mi opravili a já nás oba s Monicou vezl ke kamarádovi Tomovi, který pořádal menší venkovní opíkání. Jasně, že jsem věděl, že se Tom zná s Ev, ale to ještě nebyl důvod si myslet, že tam bude i se Stevem. Byl jsem nervózní jako pes, když jsme dorazili na místo a já se s ním pozdravil potřesením ruky a předáním tvrdého alkoholu. Rozhlížel jsem a snažil se krotit Monicu, která mě táhla skoro hned k táboráku, kde se zpívalo a opékaly špekáčky.

Steve

Přišel víkend a s ním Ev a její Musíš-se-mnou-někam-jít-aby-si-na-něj-zapomněl-a-našel-si-chlapa-kterej-bude-lepší-na-sex-a-na-vztah. Problém byl, že se mi nikam jít nechtělo a neměl jsem nejmenší chuť pít, tančit, nebo jakkoli navazovat kontakt s lidmi. Jediné, po čem jsem toužil, bylo pivo, brambůrky a televize. To byla moje momentální představa ideálně stráveného večera.

Jako obvykle ale měla Ev jiné představy a bohužel pro mě taky sílu mi je vnutit. Jako obvykle si nakráčela do mého domu, po půlhodinovém přehrabování v šatníku na mě navlékla podle ní sexy oblečení, tentokrát černé tričko s výstřihem do V a modré rifle, a dala mi přednášku o tom, že se musím bavit a na toho idiota zapomenout. A tak, než jsem se stačil vzchopit a odporovat, jsem byl posazený v autě, které se Ev zrovna pokoušela nastartovat.

Povzdechl jsem si. "Vážně si nechceš koupit nové auto? Ne, že bych z představy, že se možná zabiju před příjezdem na tu párty nebyl nadšený, ale záleží mi na tobě a nechci, aby si do nebe šla se mnou."

Ev se zašklebila. "Zlato, když umřít, tak spolu a já bych beztak šla do pekla. Lů už tam pro mě má krásnej vyhřátej kotlík." Znovu otočila klíčem v zapalování a auto konečně naskočilo.

"JO! Konečně!" Zavýskla a auto se dalo do pohybu.

"Ev, prosím, vážně se mi tam nechce."

"Ale no ták! Je to u Toma. Toho znáš, ne? Myslím, že jste si celkem rozuměli."

"Jo, Tom je fajn, ale já teď zkrátka nechci mezi lidi."

"No jo, pánešek by chtěl šokoládovej dortíšek, hromadu kapesníšků a plakat, že už nikdo nebude ojíždět jeho dírešku."

"Jsi blbá." Zavrtím hlavou s úsměvem.

"Ale mám pravdu. Ježíš, prostě se trochu pobavíš, porozhlédneš se a když se ti už nebude chtít tam být, slibuju, že s tebou okamžitě pojedu domů a pustíme si 10 důvodů proč tě nenávidím, dobře? Bože, vážně Steve, teď si přijdu jako ženská, co uklidňuje roztřesenou kámošku. Ale hej, slibuju."

Zašklebil jsem se. "Radši budu za roztřesenou kámošku, než za unuděnýho, unavenýho chlapa."

"No, je fakt, že na mužnost už si tady hrát nemůžeš." Uchechtla se Ev.

Vrhl jsem po ní vražedný pohled.

Pokračovali jsme se v cestě, až jsme dorazili k Tomovu domu. Jen co jsme se skřípěním brzd zastavili - nejeli jsme nijak rychle, ty brzdy prostě skřípěly jen tak, sami od sebe - vystoupili z auta a vešli do domu a na zadní zahradu, Ev vyhledala Toma a s hlasitým "Nazdar Tome!" které překřičelo i hudbu, se mu vrhla kolem krku. Já zůstal stát v pozadí a čekal, až se mu podaří ji ze sebe sundat.

Eric

Seděl jsem zrovna s pivem na kládě u ohně, když jsem zaslechl známý hlas, který bych poznal všude, protože poslední dobou mě pronásledoval a pořád se pletl do věcí, po čem mu bylo hovno. Díval jsem se jak Ev objímá Toma a Steve stojí za ní. Tělo se mi celé napjalo a já sevřel v dlani orosenou láhev. Díval jsem se, jak se s Tomem objímá a uvnitř mě se hromadil vztek. Raději jsem odvrátil zrak a díval se nepřítomně do ohně. V duchu jsem se nabádal: Je ti to jedno! Nerozhodí tě, že jsou tu! Byl to jen sex! Nezapomenutelnej sex... Kurva! Vzpomínky se na mě vyvalily jako lavina. Zavřel jsem oči, drtil sklenici a tiše zasténal. V kalhotech mi zacukal a já přemýšlel nad tím, jak tohle ustojím. Něco vypitého jsem už měl, ale bylo mi jasné, že se musím krotit, abych to nepřehnal a pak neudělal nějakou blbost.

Není potřeba ho ignorovat, pořád můžeme v klidu pokecat... Z mých úvah mě vytrhla Monica, protože jak mi velmi hlasitě připomněla, hráli její oblíbenou písničku a já si s ní prostě musel zatancovat. Vstal jsem a odložil nedopitou láhev na své místo. Jelikož písnička byla pomalá a líná, Monica se na mě natiskla zády a strčila mi svůj zadek do rozkroku. Jemně jsem ji přidržoval za boky, ale jediné na co jsem v té chvíli byl schopný myslet, byla vzpomínka na stejnou pozici se Stevem v mé posteli. Neudržel jsem svůj zrak a prostě ho vyhledal. Tom ho právě pustil ze svých spárů a on se otočil čelem k nám. Skoro okamžitě jeho oči našly ty mé a oba jsme na sebe hleděli. V té chvíli jsem si nepřál nic jiného, než jít za ním.

Steve

Tomovi se konečně podařilo zbavit Ev, a tak jsem k němu s přátelským úsměvem natáhl ruku, abych si s ním potřásl, protože jak jsem věděl z předchozích setkání, Tom byl velice přítulný. Byl to velký chlap a rád se objímal, čemuž jsem chtěl předejít právě oním podáním ruky. O větší fyzický kontakt jsem momentálně opravdu nestál. Jenže Tom byl srdnatý chlapík a uměl si jít za svým. Moji ruku zcela přehlédl a sevřel mě ve svém medvědím obětí.

"Ahoj Steve! Dlouho jsme se neviděli!" Zasmál se hlubokým hlasem. Odpověděl jsem mu zasténáním, protože na víc se mi nedostávalo vzduchu. Když sem tom rozhodl mě pustit, znovu jsem posbíral úsměv a prohodil s ním pár zdvořilých slov, než jsem se rozhlédl po dalších lidech, jestli neznám ještě někoho.

Znal jsem. Bohužel. Můj pohled totiž jako tepelně naváděná střela našel Erica. A shodou okolností i na něm nalepenou Monicu, jak se společně kroutí při tanci. A nejhorší bylo, že když jsem se na Erica podíval, on mi pohled opětoval. Neuhnul, nezachvěl se, jen mi těma svýma očima propaloval díru do mozku. Něco v tom pohledu bylo. Něco, co nutilo moje srdce bušit rychleji, hnát krev do dolních partií a přemýšlet jakou obrovskou chybu bych udělal, kdybych se s ním znovu vyspal. Ne, že by to chtěl on. Jasně mi řekl, že už si připadá moc teple na to, aby měl jeho penis něco společného s mým zadkem a přesto ten pohled vysílal jisté signály.

Někdo mi sáhl na rameno a to mě donutilo od Erica odtrhnou pohled a zaměřit se na Ev, která ke mně zamračeně vzhlížela.

"Co je? Vypadáš, jako by si viděl ducha."

Jsem bledý? Je možné, že té krve ubylo tolik? Pohledem jsem sklouzl ke svému poklopci, ale tam se zdálo všechno v pořádku.

"Ne, nic. Jsem v pohodě."

Ev roztáhla rty do zubatého, po alkoholu toužícího úsměvu. "Skvěle! Támhle je sud s pivem a Tom říkal, že hned vedle něj je i tequilla. Víš co to znamená?"

Usmál jsem se. "Že budeme mít zítra příšernou kocovinu?"

"Ty génie!" Mrkla na mě Ev a už mě táhla k onomu prokletému -posvátnému stolku. Záleželo na úhlu pohledu.

Eric

Odtrhl svůj pohled, aby se podíval na Ev a já udělal to stejné. Tancovali jsme s Monicou a já při tom přemýšlel, jestli se mám pokusit navázat nějaký kontakt. Nakonec jsem se rozhodl, že ho vyhledávat nebudu, ale pokud bychom na sebe narazili, rozhovoru se bránit nebudu. Bohužel jsme se tak nějak celý večer míjeli a setkali bychom se jen kdybych se k nim přiblížil, ale Ev byla stále u něj a rozhodně jsem neměl chuť se s ní srazit.

Monica mi neustále nosila další a další piva a ještě pár panáků. Byl jsem tak nějak vláčný, ale pořád jsem se ovládal a dokázal si zabránit jít za ním.

Steve

Ev do mě lila alkohol, jako kdybych byl zkušený Rus, denně zkoušený krutou zimou a tvrdou pálenkou. Bohužel jsem nebyl, a tak jsem měl za chvilku docela slušně naváto a zábrany, které mě zatím držely od toho, abych nevrhal svádivé pohledy po Tomově obdivuhodně odolné kočce, rychle mizely. Věděl jsem, že bude stačit ještě chvilka a budu ji honit po celé zahradě i mimo ni, jen abych ji mohl hladit.

Na druhou stranu jsem ale věděl, že jakmile se vypařím, z Ev se stane nový Hitler a uspořádá genocidu. Na všechny muže se jménem Eric. A tak jsem zůstával po jejím boku, smál se s ní, odmítal další pití a hlídal ji, kdykoli se Eric objevil poblíž. Naštěstí pro mě i pro něj, držel se dál. Nevěděl jsem, jestli bych se s ním dokázal normálně bavit ve stavu, v jakém jsem byl. Za střízliva bych asi dokázal předstírat, že je všechno přesně tak, jak to mělo být. Že mi tehdy jen ruply nervy, že jsem se choval přehnaně, že mi neublížil a je všechno v pořádku. Přesně tak, jak by to mělo po nezávazném sexu být. Nic mi neslíbil, neměl jsem právo být na něj naštvaný, ale přesto jsem byl. A bolelo to. Bolelo to víc, než jsem si chtěl připustit.

Zrovna jsem ho zase sledoval pohledem, v ruce svírajíc láhev piva, když se ke mně Ev naklonila.

"Hmm...Stve?" Zadrmolila, aby získala mou pozornost. "Tam to.. ten hluk... hulk... kluk... se nztebe dízvá." Ukáže prstem na druhou stranu stolu, u kterého sedíme. Podívám se tím směrem a opravdu. Přes několik lidí mě pozoruje kluk s hlubokýma hnědýma očima a pohlednou tváří. Není tak mužně sexy jako Eric, ale má šarm, to se mu musí nechat. A rozhodně je v posteli nahoře. Rozhodně.

Maličko se na něj usměji. Kluk mi úsměv opětuje a pozvedne láhev piva, kterou drží v ruce, k pozdravu. Úsměv se mi ještě rozšíří. Je sexy, když se směje. Z přemýšlení mě vyruší ostrý loket mezi žebry.

"Zdvi...eee... Dzdi za nim!" Škytne Ev a já se na ní starostlivě podívám.

"Opravdu?"

"Mzdej! Smevzpohodě!"

Zasměju se a zvednu se, s pohledem stále přilepeným k tomu klukovi. Pomalu k němu dojdu a posadím se na volnou židli vedle něj.

"Ahoj, jsem Steve." Představím se.

"Adam," pokývne mi můj nový známý a ťukne si se mnou. "Tvoje přítelkyně má hodně naváto. Je ok jí nechat samotnou?" Zeptá se a hodí hlavou k Ev.

Zavrtím hlavou. "Je v pohodě. Vidím na ni a kámoší se s Tomem a polovinou lidí tady. Nikdo by jí nic neudělal a postarají se oni. A není moje přítelkyně."

Po Adamově obličeji se rozlije šelmovský úsměv, v očích mu zajiskří a nakloní se ke mně tak, že téměř cítím jeho dech na tváři. "Skvěle."

Eric

Zabránil jsem si za ním jít, ale občasným pohledům jsem poručit nedokázal. Pozoroval jsem, jak je už mírně opilý a když jsem ho míjel s pivem v ruce, jazyk se mu pěkně pletl, naštěstí byl ale s Ev a tak jsem to nepokládal za nějakou hrozbu. Monica si našla novou kamarádku a tvrdila mi, že je to její spřízněná duše, takže jsem jí nechal se s ní dá sbližovat.

Najednou jsem však uviděl, jak si to Steve šine ke klukovi, který ho už nějakou dobu sledoval. Láhev z pivem jsem skoro rozdrtil v rukách, když se Steve na něj usmál a v okamžiku, kdy se jejich obličeje přiblížily jsem už dál nevydržel sedět. Nakoplo mě to tak, že jsem toho týpka od Steva odstrčil a jeho vzal za ruku, kterou jsem si hodil na rameno a s vražedným pohledem zpražil všechny přítomné jednoduchým vysvětlením:

"Vypadá to, že kamarád trochu přebral, potřebuje se trochu projít..." S tím jsem ho vlekl do stínu zahrady, i přes jeho pro testy jsme nakonec došli na začátek sadu, kde jsem ho konečně pustil.