Každý den nám přináší radost, smutek a obavy. Občas jsou dny a noci prosyceny až dech beroucím strachem, kterého se nemůžeme zbavit.

Všichni známe tu chvíli, kdy se probudíme ze snu a zjistíme, že to nebyla jen obyčejná noční můra. Že vše v něm bylo skutečné. V ten moment stačí natáhnout ruku a dotknout se toho děsu před námi... . Strach nás buď zažene víc do kouta nebo nás povzbudí k dalším krokům... .

Strach se celkově dělí do různých kategorií a já vám o jednom z nich dnes povyprávím... . Povím vám o strachu, který prožívá Oktagon... . Zkuste si představit jeho situaci... . 

Sedí na posteli v temném pokoji, kde se mu právě teď zdá vše hrozivější než kdy jindy. S hlavou položenou v dlaních tiše pláče... má strach... strach o jeho družku... o jeho děti... . Potom se náhle z ničeho nic zahledí do kouta a je to, jako by se odtamtud na něj někdo díval. Jako by něco v tom rohu vyčkávalo a prahlo po jeho krvi. Po nestřeženém okamžiku... 

-------------------------

Procházel jsem chodbami a mířil si to k pokoji Nyx. Už z dálky jsem slyšel její hlas. Strach ze mě opadl a já se šťastně usmál... je v pořádku! Zuřivost ve mě, ale stoupala každým blížícím se krokem k jejím dveřím! Ptáte se proč? Protože já tady mezitím blouzním strachem o ni a ona si tam mezitím vyzpěvuje! 

Když jsem otevřel dveře jejího pokoje naskytl se mi pohled na její drobné tělíčko zabalené v přikrývce, pobrukujíc si nějakou písničku. Hladila si bříško a můj hněv z toho, že mi nedala o svém probuzení vědět náhle opadla. Tiše jsem zavřel dveře a ještě tišeji, jako myška našlapoval... .

Položil jsem své, oproti ní velké ruce na bříško a úlevně vydechl. Je v pořádku! Konečně jsou zase v pořádku! Nyx se, ale zavrtěla a snažila se setřást mé dlaně z jejího bříška sotva jsem se ho dotkl.

Se bouchnutím dveří jejího pokoje, jsem byl zase jen ten starý Alfa. Moje spřízněná duše se mě bojí a nedovoluje mi se jí dotknout! Ani pohladit po bříšku jí nemůžu a to tam uvnitř jsou moje děti! 

Na světě není nic horšího než tohle, to mi věřte! Potřeboval jsem si na někom vybít vztek z odmítnutí! Věděl jsem ale jediné... . Zase budeme ležet v naší posteli a já se o ní a naše drobečky budu moct starat. Budeme se koupat ve střešním bazénu, sledovat pohádky v kinosále a relaxovat v domácích lázních. 

Venku jsem se přeměnil do své vlčí podoby a s hlasitým zavitím se vydal do lesů... potřebuji lovit! Potřebuji se zase na chvíli stát šelmou.

Hvězdička nebo komentář vždycky potěší ať už je kapitola vydaná den, týden, měsíc nebo rok ❤️

Vaše _knihomolka_