8.

Alex

,,Áaaaaaaaa!!!" zapištěla moje kamarádka a roztáhla ruce od sebe, jako by chtěla obejmout.

,,Co taky tak křičíš?!" zeptala jsem se ty holky, co tady tancuje. Teda, jestli se tomu tanec dá říkat. Tancuje vždy, když má radost či je šťastná.

,,Ó-můj-božeee!!! Je to megaultrasdokonalý!!" znovu zakřičela Mia. Ptáte se, proč tak ječí?? Odpověď je prostá. Tady, v podkroví školy jsem vytvořila dokonalou 'schovku'. Jsem vždy chodím, když se mi nechce domů, nebo když mě někdo chce jít zabít.

(Tady máte pro představu tady máte rozmazanou fotku, ale doufám, že mě chápete)

- kuchyň

- obývák

(Berte to prosím tak, že je to napojený.)

Toto jsem tady postavila já. Ego up. Sice mi to dalo práci to sem dotáhnout, ale výsledek stojí za to.

Mia se rozeběhla a skočila na gauč, ale ten jí odpéroval. Letěla vzduchem, máchala rukama a bum, skončila na zemi. Místo toho, aby si hladila bolavé místo, tak se smála. Já jsem se tam opírala o zeď a kroutila nad ní hlavou.

Najednou ztichla. Podíval a se na mě a potichu zašeptala :

,,Musíme tu být potichu, aby nás neslyšeli.'' a 'potichu' našlapávala.

Já jsem nad ní zakroutila hlavou.

,, Můžeš být v pohodě, tohle je zvukotěstná místnost." řekla jsem a šla do kuchyňky si nalít pití. Vytáhla jsem balenou vodu. Otevřela jsem jí. A překvapivě si nalila do skleničky. Po vypití skleničky jsem se podívala na Miu.Ta na mě s otazníkama v očích hleděla.

,, Jak jsi tohleto objevila??" Zeptala se moje nechapající kamarádka.

,,Nenalezla, ale vyrobila." řekla jsem s klidem.

,,Hustýyy." vypadlo z ní. Jen jsem znovu zakroutila hlavou nad její blbostí. Sedla jsem si na gauč a vzala si laptop. Otevřela jsem ho a najela na kamery, který mám rozmístěné po škole.

,, Tak se ptej..." řekla jsem, když jsem viděla v provizorním viděním její pohled.

,, Fajn, takže první otázka zní..." začala s otázkáma.

Áhojky všichni, já se těšíte na Velikonoce? Už je nám to pomali rozjíždí. Doufám, že vás nenudim.

Vaše milovaná Dark Rose🌹

- 300 slov

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top