Přikrčil se, napjal a odrazil. Postupovali opatrně, zde v horách se nacházelo spoustu nebezpečným míst, kam by nebylo radno spadnout. Zvlášť teď musel být obzvlášť obezřetní, půda pod jejich tlapkami byla zledovatělá.
Překonávali spadlý kmen stromu nebezpečně blízko prudkého, hlubokého srázu. Uslyšel vykviknutí a koutkem oka zahlédl, jak byl jeden z vlků omylem vytlačen mimo poměrně bezpečnou stezku.
Zareagoval potově. Bodejť by ne,

Beta

je přece ochránce smečky a jako takový musí být rychlý! Jedním skokem překonal vzdálenost, jež je dělila, natáhl se, popadl vlka za zátylek a odhodil stranou, odkud přiskočil. Vyměnili si místa, on se náhle octl v krajně nebezpečné oblasti.
V té chvíli ztratil půdu pod nohama a vnímal jen hučící vítr kolem něj.