Měla několik zmeškaných hovorů od Lyonera. Když si poslechla hlasovou schránku, slyšela ho, jak prosí, aby nic nedělala a aby odstoupila od svých úmyslů.

„Genyss, šéf to pochopí," říkal pokaždé jeho hlas a Genyss pokaždé pro sebe vrtěla hlavou. V žádném případě nehodlala svému kolegovi odpovídat. Už informovala svého šéfa o práci v terénu, takže se počítalo, že se nějakou dobu na velitelství neobjeví.

Podívala se na papír, co jí ležel na stole. Stála na něm pouze dvě slova: PriS&M a Dominus. Měla se vidět se samotným capitalem mafie.

Genyss do rukou vzala záznamník a zapla ho.

„Může to být tak, že Sweet vytvořila novou drogu, kterou se rozhodla testovat na dětech. Jenže proč zrovna na nich? Proč ne na dospělých? Je přece málo pravděpodobné, že děti budou novou drogu užívat, zvláště když už existuje POW." Stiskla si kořen nosu. „Zdaleka ne v jednom z mých případů děti užívaly POW. To je první nesouvislost. Druhá je zvolená kategorie. Proč zrovna druhá třída plná adoptovaných dětí? Proč se nezaměřili na děti bez rodin? Pak by mohli účiněji zamést stopy." Genyss se najednou zarazila a vzpomněla si na slova Rewerta o dceři capitala.

„Z druhé strany, pokud Sweet spolupracuje s mafií, může to být tak, že to byla dcera capitala, která nařídila testování na dětech." Detektiv polkla a vypla záznamník. Zavřela oči a hned přístroj v rukou zapla.

„Psychopati neznají slitování. Lidské emoce jsou jim cizí a pokud bych měla věřit Rewertovým slovům, je ta holka i sadistka." Vedle obrazu Rewerta hned vyvstal obraz Lyonera. „Pak není divu, že Lyoner nechce pokračovat v řešení případu. Vzhledem k tomu, že pracuje v odboru vyšetřování masových vražd, tak je možné, že se setkával s krutostí Volimerské mafie často. To, že policie s mafií spolupracuje, ještě nic neznamená. Jsme dvě až příliš různé instance. Ani o nich nic nevíme. Nevíme, kolika zločinů se denně dopouštějí." Genyss si dál mnula kořen nosu, dokud se nenarovnala a nepodívala se ven z okna. „Ale já tenhle případ vyřeším, ať se děje, co se děje," řekla plná odhodlání a vypla záznamník. Bylo na čase se začít připravovat na výlet do klubu.

Ten večer se Genyss rozhodla pro gotické oblečení, i když se nechystala zcela vžívat do vybrané podoby. Její vzhled měl být jen pro odvedení pozornosti a proto, aby ji v případě nutnosti nikdo nepoznal. Když byla hotova, bylo akorát na čase vycházet. Papírek nechala doma. Nebylo těžké si zapamatovat název a jméno.

Před klubem byla poměrně dlouhá fronta. Genyss s tím počítala. Vyhradila si na návštěvu klubu dostatek času. Hlavně doufala, že Domina v klubu zastihne.

Když už byla kousek od vchodu, podívala se na černé auto s tónovanými skly a bílým těsněním po obvodu oken, které zaparkovalo u okraje chodníku. Prvně vystoupil řidič – muž středních let. Hnědé vlasy s několika šedými prameny měl svázané v menším povoleném culíku. Kvůli tomu měl pár pramenů uvolněných. Na tváři měl strniště. Pozornost Genyss následně upoutaly jeho zjizvené ruce. Bylo lehké poznat, že takové jizvy mohl člověk získat jen při vystavení se ohni nebo žíravině.

Jakmile si Genyss dala v hlavě dohromady vzhled muže a jeho ruce, došlo jí, že nejspíš vidí Vraha z Aerafallu. Nemohla si být zcela jistá, že je to on, ale nemohla se toho pocitu zbavit.

Otevřely se zadní dveře auta.

Genyss projel mráz po zádech. Dívala se na černovlasou dívku s impozantními kudrnami a bledou pletí v elegantním oblečení. Detektiv rychle pochopila, že je to mučitelka Welleny, o které mluvil Rewert.

Černovláska se zhnuseně podívala na PriS&M a jakmile muž přes její ramena přehodil kožich, vykročila ke vchodu.

Temná dvojice zmizela uvnitř. Doprovázely ji prvně nadávky a následné šeptání. Genyss za sebou uslyšela, jak jedna holka říká své kamarádce: „Je to dcera majitele."

Detektiv položila ruku na stěnu vedle sebe. Měla pocit, že se její srdce snaží ze sevření žeber dostat pryč.

Pár minut po příchodu dvojice se i Genyss konečně dostala dovnitř. Hudba doslova útočila na ušní bubínky a detektiv si uvědomila, jak dlouho nenavštívila žádný klub. Práce pro ni byla ovšem prioritou a tak sešla po schodech a vmísila se mezi dav na tanečním parketu.

Tušila, že dcera capitala sem nepřijela, aby si zatancovala. Její oblečení jednoznačně nevypadalo jako taneční a její výraz jasně prozrazoval, že podobným místem ne-li opovrhovala. Genyss tedy pohledem hledala nějaké dveře, ale se nemusela namáhat. Všimla si lože za skleněnou stěnou, která byla plná mladých prostitutů v bederních rouškách a se šperky. Byly rozmístění kolem muže, který seděl rozvalený na gauči. Na první pohled bylo jasné, že je opilý. Kousek před nim stála kudrnatá dívka, za ní byl zas Vrah z Aerafallu. O něčem mluvili a Genyss jejich rozhovoru přihlížela z temné části klubu.

Po chvíli si černovlasá dívka sundala kožich, který skončil v rukou muže s culíkem. Sedla si na kraj gauče, přehodila nohu přes nohu. Usmívala se, nad čímž Genyss překvapeně zamrkala, ale viděla v tom úsměvu faleš. Působila při tom uvolněně. Najednou vůbec nepůsobila jako psychopatka, kterou jí popisoval její bývalý spolubojovník.

O něčem se se svým otcem bavila. Působilo to jako přívětivý rozhovor, dokud se výraz dívky nezměnil. Rázem vypadala jako čisté zlo v lidském provedení. Chytila prostituta, který seděl vedle ní, a zakousla se do jeho krku. I přes hlasitou hudbu byl slyšet bolestný křik.

Genyss se šokem rozšířili zorničky. Před očima jí vyvstala vzpomínka na Amerikánského vojáka, kterému lanové zaživa vytrhávali hrtan. Nikdo to ovšem nedělal zuby.

Všichni v klubu přestali tancovat a jako zhypnotizovaní zírali na scénu, která se odehrávala za skleněnou stěnou.

Černovláska odhodila prostituta na zem a pak na něj vyplivla kus jeho kůže a masa, který se jí podařilo odkousnout. Vrah z Aerafallu jí podal látkový kapesník, který se v rukou dívky ihned zabarvil do ruda. Vytřela si jim pusu, i když jí to moc nepomohlo. Náhle, jako kdyby si něco uvědomila, se pootočila a podívala se na návštěvníky klubu, kteří nehledě na hudbu netancovali a zírali na ni. Dívka si bezděčně utřela ruce a lhostejně ukázala davu prostředníček. Teprve pak se otočila zpět ke svému otci.

Genyss se musela otočit zády. Snažila se zklidnit své bušící srdce. Nedostávalo se jí vzduchu a začínala se potit tak, jako kdyby prožívala svou noční můru. Až teprve lepkavá tekutina na palci a ukazováčku ji donutila si uvědomit, co dělá.

„Faex..." sykla nadávku a strčila si poraněný palec do pusy. Jakmile se zbavila krvavých stop, otočila se a všimla si, jak dcera ukázala na otce prostředníček. Pak vyšla z místnosti. Vrah z Aerafallu ji poslušně následoval s kožichem a černým kufříkem v rukou.

Dvojice se skryla v davu.

Detektiv vydechla. Napětí z jejích ramen opadlo.

Podívala se, co se děje za skleněnou stěnou. Prostituti, před tím napjatí jako struny, se viditelně uvolnili. Dominus vypadal stále stejně. Genyss měla dokonce pocit, že se jeho spokojený výraz nezměnil ani ve chvíli, kdy jeho dcera vraždila prostituta.

Stopy po vraždě byly postupně smývány – tělo chlapce odnesli a poslední zbytky krve mizely pod mopem.

Genyss vyrovnala svůj dech a zamířila k loži. Hodila si do pusy žvýkačku, aby působila nenuceně a zaklepala na skleněné dveře. Připoutala si pozornost skoro všech v loži a když si ji Dominus prohlédl, nechal ji pustit dovnitř.

„A kdo si ty?" zeptal se jí familiérně.

„Ulana s přezdívkou Rose, pane."

„Capitale," opravil ji hned na to Dominus.

„Capitale," opravila se Rose a dala si ruce do kapes.

„Hmm..." Dominus svraštil obočí a prohlížel si gotičku před sebou. „Žádnou Rose neznám. Nejsi z mafie, co?" pozvedl jedno obočí. Prostitut mu podal martini, kterého se capitalis napil.

„Ne, capitale, nejsem, i když jsem nad tím přemýšlela," pokrčila Rose rameny a nafoukla bublinu ze žvýkačky.

„Taková holčina jako ty by se mi líbila, i když pochybuju, že bys obstála v roční zkoušce," přemýšlel Dominus a pro sebe si přikyvoval. „Co taková holčina jako ty potřebuje?"

Rose se poškrábala na temeni.

„No, chci koupit pro svého fotra trošku POW, aby mi dovolil odejít ze školy."

„Se ti nelíbí ve škole, jo?"

„Nah," mávla Rose rukou. „Mají tam učitelky krávy a mí spolužáci jsou kokoti. Nechci zabít část svýho života tím, že tam budu chodit, abych jen seděla na prdeli a poslouchala všechny ty kecy."

Dominus přikyvoval.

Rose se zdálo, že ji snad podezírá v něčem nekalém.

„Na co ale potřebuješ souhlas otce?" zeptal se najednou vážně, jako kdyby za těch pár sekund vystřízlivěl.

„Papíry do školy třeba? To chcete, abych vám fakt vysvětlovala, jak to u nás chodí?" zeptala se opovážlivě. „Hej, já jen nechci, aby měl taťka pak kvůli mně problémy, no a taky je nechci mít sama. Co je na tom tak těžkýho pochopit?"

Capitalis Dominus jí zřejmě uvěřil. Brzy dostala adresu jednoho z klubů a instrukce, jak se dostat přímo ke Sweet.

„Pozdravuj ji ode mě a ať nejančí," dodal Dominus, když Rose odcházela.

„Jasně, kámo," řekla familiérně, jako dítě na něj ukázala jazyk a odešla.

Genyss opouštěla klub s vítězoslavným úsměvem na rtech.

Když dorazila domů, bylo už dávno po druhé hodině ranní. Genyss se ale ještě nechystala jít spát. Sundala ze sebe oblečení gotičky, spolu s parukou ho schovala do skříně, a šla se odlíčit a umýt. V malém sprchovém koutě ze sebe smyla poslední zbytky dne a pak, ještě stále mokrá jen v tílku a spodním prádle, si v mikrovlnce ohřála zbytky pizzy.

„To, co jsem dneska viděla v klubu PriS&M mě donutilo popřemýšlet nad tím, proč se nikdo z vlády nepokouší s Volimerskou mafií něco dělat," mluvila do záznamníku, zatímco čekala, až pizza trošku vystydne.

„Její moc je zřejmá, to ano, ale kdyby se vláda odhodlala, mohla by svolat klidně i armádu." Náhle se Genyss nad takovou myšlenkou zarazila.

„Ne," zavrtěla hlavou. „To by mohlo vést k něčemu takovému jako bylo Verli-Apen..." sklopila provinile pohled.

„Pokud všichni ve Volimerské mafii jsou jako ta holka, tak by to mohl být opravdu masakr." Blondýnka vypla záznamník a pustila se do jídla. U něj přemýšlela nad několika dalšími věcmi.

Jakmile dojedla, strčila talíř na hromadu špinavého nádobí do dřezu, opláchla si ruce a sedla si zpět ke stolu. Zapla záznamník.

„Kolik lidí vlastně denně kvůli Volimerské mafii zemře zbytečně? Co udělal ten prostitut? Byl to sirotek, nebo měl někde rodinu, která očekává jeho návrat?" Genyss si promnula kořen nosu. „Kvůli tomu, že řeším případy, které se týkají dětí, jsem si na takové kruté scény odvykla," povzdechla. „Něco podobného jsem viděla naposledy ve Verli-Apen. Už tenkrát jsem doufala, že se s tím už nesetkám, ale zřejmě jsem se mýlila." Vypla záznamník a přešla k oknu. Ven pořádně ani neviděla, kvůli svítící pouliční lampě.

Genyss se pak náhle otočila a znovu přešla ke stolku v kuchyni. Zapla záznamník.

„Každopádně, pointa je, že by se s tou mafií mělo něco dělat. Je jako nádor na Amerikánii. Stačí, že kontroluje Volimer, ale co když chce víc moci? Je tohle budoucnost Amerikánie?" Genyss si promnula kořen nosu a povzdechla.

„Taky mi dělá starost, že pod svá křídla berou i vrahy. Mám pocit, že ten muž, který byl s Dominovou dcerou, byl Vrahem z Aerafallu. Pamatuju si, jak jsem si prohlížela jeho složku. Zabil své vlastní rodiče. Vykoupal je v kyselině. Čekala jsem, že najdu nějaký rozsudek, ale všechno, co stálo v jeho složce, bylo jen ,případ uzavřen, status: vyřešen'. Tohle ale není přece správně. Jak může být případ vyřešen, když si vrah chodí dál mezi lidmi? Jedinou jasnou věcí je, že si ho pod ochranu vzala mafie. Jenže proč byl s tou holkou? Jsou ve vztahu? Nevypadalo to tak. Víc to působilo jako vztah paní a sluhy. Takže něco na způsob buď mi budeš sloužit nebo skončíš za mřížemi? Může být. Jenže Rewert říkal, že Wellena byla sexuální otrokyní té holky. Vrah z Aerafallu jako otrok nepůsobí..." Genyss se ironicky pousmála a odfrkla.

„No, co já vím," pokrčila rameny. „Jediné, co je jisté, tak je to, že měl Rewert pravdu – ta holka je opravdu monstrum."