18.část
"Tak co škola?" ptá se mě Dimitrij o pauze. "Zjistila jsem, že propadám..." říkám se smutným výrazem. Dimitrij okamžitě ke mě přistupuje a objímá mě kolem pasu.
"Myslím, že by jsme se na chvíli měli přestat scházet. Potřebuješ se učit." navrhuje Dimitrij.
"Máš pravdu, ale chci se s tebou scházet!" odsekávám. "Budu tě rozptylovat.." upozorňuje mě.
V tom mě napadlo, že by mě Dimitrij mohl doučovat. Jelikož je z Ruska, umí perfektně rusky.
"Mohl by jsi mě doučovat. Já zrovna propadám z ruštiny. Ty budeš výborný učitel!" říkám s úsměvem.
Dimitrij mi úsměv oplácí a přitahuje si mě blíž. "Dobrá." souhlasí nakonec.
Po pauze se znovu začínáme věnovat boji a strategii.
Dimitrij mě už naučil probodnout srdce a různé bojové triky.
"Budeš výborná strážkyně." lichotí mi. "Bez tebe bych nebyla nic..." prohlašuji.
V tom slyším Nicolin hlas v mé hlavě. "Sejdeme se u fontány, mám novinky!" říká mi.
Já jen protočím očima a omluvně se podívám na Dimitrije. "Promiň musím jít, Nicol volá..." říkám mu a věnuji mu polibek na rozloučenou.
"Pak přijdu, abych tě doučoval!" říká se smíchem a pouští mě.
Nakonec vycházím z tělocvičny a mířím k fontáně, kde na mě čeká Nicol s nějakýma novinkami.
Docela jí chápu, že mě chce vidět, protože už netrávíme spolu hodně času.
Když jsme byli na útěku vše bylo úplně jinak!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top