Vánoce odešly stejně rychle, jako přišly a než se stihli studenti nadát, bylo po zimních prázdninách. Z domova se jich vrátilo značně méně, než jich odjíždělo, ale vzhledem ke dvěma mrtvým studentům a několika zraněným se nebylo čemu divit.

„Kde je Draco?" zeptala se Pansy, když se všichni usadili ke stolům v učebně lektvarů.

„Dnes jsem jej ještě neviděla," odpověděla na její otázku Lenka, a pak začala něco vyprávět Nevillovi.

„Kdo jej měl na starost?" zeptala se lehce podrážděně a začala v tašce hledat pergamen, na kterém měla napsaný rozpis služeb u Draca. Ten totiž dost těžce nesl to nevědomí ohledně Hermiony a každým dnem na tom byl hůř a hůř. Začátkem zimních prázdnin se za Pansy zastavila sama ředitelka McGonagallová a prosila ji, aby na Draca dohlédli. Ona sama nenesla stav Hermiony nejlépe, všichni věděli, jak ji měla ráda. Nicméně, Pansy její prosbu vyslyšela, převážně proto, že s ní souhlasila. A tak vznikl jejich tak zvaný plán hry, jak to nazvala Ginny. Krom pátrání po Voldemortovi si rozdělili služby u Draca. Vždy to mělo vypadat jako náhoda, ale vždy s ním někdo měl být. „Harry! Měl ses o něj postarat ty!" vyjekla, když to konečně našla. Zmiňovaný sebou trhl a posunul si brýle blíže ke kořenu nosu.

„Tak to ne, já jej mám až zítra," protestoval, ale Pansyin načuřený pohled jej lehce znervozňoval.

„To těžko, měl ses o něj postarat dneska!" vyštěkla a hodila po něm ruličku pergamenu. Harry jej dosti neobratně chytil - nad čímž Blaise nechápavě pozvedl obočí, neb mu přišlo divné, že údajně nejlepší chytač málem nechytí kus papíru - a zkoumavě si jej prohlížel, načež těžce polkl, protože Pansy měla pravdu.

„Omlouvám se?"

„Ty se omlouváš? Dej se do kupy, Pottere," zavrčel Blaise tak nepřátelsky, že Pansy zapomněla, že je naštvaná.

„Hej, klídek," řekla stále překvapená Blaisovou reakcí.

„Neříkej mi, co mám dělat," odsekl a vstal s úmyslem najít svého kamaráda, ale příchozí profesor mu to překazil.

„Posaďte se, pane Zabini," promluvil Horácio Křiklan, jakmile se postavil za svůj stůl. Blaise mu věnoval naštvaný pohled, ale rozhodl se přece jen posadit. „Takže, dnes se zaměříme-" začal, ale byl přerušen příchozím blonďákem, který v tomto momentě vypadal spíše jako chodící mrtvola.

„Omlouvám se, pane profesore, celou noc jsem byl v knihovně a ztratil jsem pojem o čase," vychrlil ze sebe, že mu málem ani Horácio nerozuměl, „Ale konečně jsem na to přišel! Je tu teorie, která říká, že se Voldemort mohl tak nějak převtělit do někoho jiného. Sice ještě moc nechápu, jak to funguje, ale Hermiona mi kdysi vyprávěla o nějakém příběhu, kde se jeden doktor dokázal přeměnit v úplně jinou osobu, myslím, že to funguje na stejné bázi. Nicméně, pokud jej chceme porazit, musíme to udělat v momentě, kdy bude nejslabší, což bude při finální proměně, jenže je tu velké riziko, že jeho hostitel nepřežije," mlel dál a všichni na něj jen vyjeveně zírali.

„Nevzal sis jednu z Nevillových bylinek?" zeptal se Theo.

„Žádné takovéhle bylinky nemám!" bránil se Neville.

„Ne, vážně, co sis šlehnul?" zeptal se znovu Theo, neb tohle chování nebylo normální.

„Nic, jen jsem měl spoustu kafe," vysvětlil.

„Jasně, to mnohé vysvětluje," zamumlal si pro sebe Blaise.

„Myslím, že by ses měl na chvíli posadit," řekla Pansy, ale Draco zakroutil hlavou.

„Nemám čas, Pans, musíme se ihned pustit do práce!"

„Když dovolíte, pane Malfoyi, toto je má hodina, tak co kdybyste poslechl radu slečny Parkinsonové a posadil se na své místo," promluvil profesor poprvé od doby, co Draco přišel.

„Jistě, pane profesore, ale tohle je životně důležité. Nesmíme si dovolit ztratit ani minutku," vychrlil a opřel se o stůl, neb se mu nějak zamotala hlava.

„Příliš mnoho kávy může člověku uškodit," řekla Lenka, když si toho všimla.

„Nesmysl! Jsem naprosto v pořádku, takže bychom měli vyrazit, a jen tak mimochodem, vím o tom vašem plánu hry, nebo co to je. Někdo z vás chytrolínů jej nechal na stole ve společenské místnosti, takže bych ocenil, kdyby ta vaše hra skončila. Nicméně, už teď jseme ve skluzu, takže pojďme," chrlil ze sebe a nikomu nedal slovo. Při svém monologu už byl na cestě ze třídy, ale jaksi zapomněl na to, že dveře jsou zavřené, takže do nich ve velké rychlosti vrazil a svalil se na zem. Všichni okamžitě vyskočili na nohy, aby zjistili, jestli je v pořádku. „Nejdřív otevřít," zamumlal si pro sebe Draco a pak se ponořil do hlubokého spánku, neb síla kofeinu vyprchala.

„Dobře, dnešní hodinu ruším. Postarejte se o pana Malfoye, zjistěte, o čem to vlastně celou dobu mluvil, a pak to zajděte říct ředitelce," povzdechl si Křiklan a opustil třídu.