20. Z devíti jich je osm

Minerva McGonagallová si pohledem přísně přeměřila čtyři studenty.

„Takže už zbývá jen slečna Grangerová se slečnou Parkinsonovou, a pak pánové Malfoy, Nott a Potter," promluvila konečně. „Mohli byste se se mnou podělit o tom, kde se tato pětice nachází?"

„Někde na hradě," zamumlal Blaise.

„Neříkejte, a kde přesně se na našem hradě nachází?"

„To my nevíme," odpověděl Neville.

„A můžete mi aspoň vysvětlit, proč se touláte po hradě v době vyučování?"

„Hledali jsme Thea," odpověděla Lenka.

„Víte co, už vám vůbec nerozumím. Počkáte tady, dokud nenajdu zbytek, je to jasné?" zeptala se, ale na jejich odpověď nečekala. Byla velmi překvapená, když za ní Horácio přišel s tím, že se celý dodatkový ročník nedostavil na hodinu. A teď byla ještě k tomu zmatená a přemýšlela, co to s ní zatraceně hrají za hru.

„Takže je konec? Už nejsem vyvolený?" zeptal se Harry, když mu Hermiona dovyprávěla vše, co se jí zdálo.

„Vypadá to tak."

„Tak jo, musím se zeptat, jsi teď vyvolená ty?"

„Cože? Samozřejmě, že ne. Hele, nevím, proč se mi ty sny zdají, ale jako vyvolený se musíš narodit, no ne? A když jsi se jako vyvolený narodil ty, nemohla jsem se tak narodit já," mumlala a na čele se jí objevila vráska. Na tohle nikdy nepomyslela a pevně věřila, že má pravdu. Ona rozhodně není vyvolená.

„Nevím. Někdo přece vyvolený být musí, ne? A když se ti zdají ty sny..." řekl a nechal větu vyznít do ztracena. Věděl, jaké břímě to je a rozhodně to Hermioně nepřál, ale zatím se to zdálo být logické.

„Výborně, to máme další dva záškoláky," vyrušila je McGonagallová, „Doufám, že vy mi budete moci říct, kde se nachází zbytek vašich spolužáků," řekla a Hermiona se na ni vystrašeně podívala. Jak mohla zapomenout na vyučování?

„Řekni mi, že právě nemyslíš na to, že jsi vynechala školu," zašeptal Harry tak, aby jej slyšela jen ona. Tenhle její výraz moc dobře znal. Hermiona se zamračila, neb jí došlo, jak hloupé bylo přemýšlet o tom, že nedorazili na vyučování.

„Pansy, Draco a Theo jsou na ošetřovně. O zbytku nic nevíme," odpověděla konečně ředitelce.

„A co dělají na ošetřovně?"

„Theo byl napaden. Skoro jsme jej nestihli uzdravit včas," zamumlala.

„Je v pořádku?" zeptala se a náhle i ona zapomněla na promeškané vyučování.

„Snad ano."

„Dobrá tedy, na zbytek dne jste uvolněni z vyučování. Dojdu pro zbytek a pošlu je za vámi na ošetřovnu. Poté nás nejspíš čeká rozhovor, pane Pottere," řekla a Harry se na ni zmateně podíval.

„Myslím, že tentokrát si chcete promluvit s Hermionou, paní ředitelko," řekl, když pochopil, že s ním bude chtít mluvit o těch napadených studentech. Minerva McGonagallová nebyla hloupá, tudíž si i ona musela dát dvě a dvě dohromady.

„Se slečnou Grangerovou?" zeptala se a změřila si zmiňovanou pohledem. Dnes byla již po několikáté úplně zmatená.

„Ano," odpověděl prostě Harry.

„Pak tedy se slečnou Grangerovou," řekla a zanechala je na chodbě samotné.

„Pojďme na tu ošetřovnu," promluvila po chvíli ticha Hermiona a Harry přikývl. Tak znovu pokračovali ve své cestě, ale tentokrát přidali do kroku, neb věděli, že McGonagallová by se tam mohla ukázat každou chvíli, a jelikož chtěla mluvit s Hermionou, museli si pospíšit.

„Jsme tady!" vyhrkla Hermiona, když dorazili k Pansy a Dracovi.

„Dobře, právě jsem se panu Malfoyovi a slečně Parkinsonové chystala sdělit zdravotní stav pana Notta," řekla madame Pomfreyová, která se u nich najednou objevila.

„Neměli bychom počkat na ostatní?" zeptal se Draco.

„Normálně bych souhlasila, ale jelikož mě čeká rozhovor s ředitelkou, jakmile ostatní přivede, byla bych radši, kdybychom se to dozvěděli teď," odpověděla Hermiona a kývla madam Pomfreyové na souhlas.

„Kletba Sectumsempra byla vyléčená, díky vám je pan Nott naživu, ale stejně jako u ostatních byla i u něj použita neznámá kletba. To, jestli se probere, záleží jen a jen na něm," řekla a nechala je o samotě.

„Takže je možnost, že už se nikdy neprobere?" zeptala se Pansy, která promluvila poprvé od doby, kdy se s Dracem vydali na ošetřovnu.
Nechápala to. Theo, který nikdy nic špatného neudělal, bojoval na straně světla, usvědčil svého otce, a stane se mu tohle? Tohle si zrovna on vůbec nezasloužil. A když se jim jej podaří zachránit, tak i tak je tu šance, že už se s ním nikdy znovu neuvidí? Copak už si toho nevytrpěli dost?

„Ta šance tu je, ale Theo je bojovník, takže myslím, že se nemáme čeho bát," odpověděl nakonec Draco, neb Hermiona ani Harry se k tomu neměli.

„Koneckonců Sophie i Mia se z toho dostaly obě. Proč by pak Theo neměl?" řekla Hermiona, když viděla, že Dracova slova Pansy příliš nepřesvědčila. Harry tam jen stál a sledoval Theodora, jehož pleť byla nezvykle bílá.

A tak se stalo, že z devíti jich bylo osm.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top