15. Čas čelit realitě
Draco stál nehybně a sledoval svou přítelkyni, která na něj stále mávala zakrvácenou rukou. Tohle bylo opravdu divné a on snad ani nechtěl vědět, co se to děje.
„Dobrá otázka, slečno Grangerová, jak to vysvětlíte?" ozval se vedle nich hlas ředitelky a oba lehce poskočili.
„Kdybych znala odpověď, ráda bych vám ji poskytla," odsekla a vytáhla hůlku, aby si mohla ruku konečně omýt.
„Věřím, že máte dobrý důvod být ve tři hodiny ráno venku, takže to pro tentokrát nechám být. To samé platí i pro vás, pane Malfoy. Nesouhlasím s ministerstvem, takže se chovejte naprosto normálně a já napíšu pár posudků, aby byli všichni spokojení. Teď buďte tak laskaví a odeberte se do svých pokojů," řekla a stejně tak, jak rychle se objevila, tak i zmizela.
„Kde jsi k té krvi přišla?" zeptal se po chvíli, co tam jen tak postávali, Draco.
„Na chodbě," odpověděla a už jej táhla na místo, kde před pár minutami šlápla do kaluže krve.
„Jsi si jistá?" zeptal se, když došli na místo, ale žádná krev se v blízkosti nenacházela.
„Ano, bylo to tady."
„No, tak už není. Pro dnešek toho bylo víc než dost. Jdeme na pár hodin ještě spát," rozhodl a Hermiona se nebránila. Spánek by se jí opravdu hodil.
(...)
„Už jste to slyšeli?" vyhrkl Blaise, který právě dosedl ke stolu. Draco s Hermionu mu věnovali velmi unavený pohled, zatímco ostatní osazenstvo se na něj se zájmem podívalo.
„Nový drby?" zeptala se Pansy a odložila hrnek s kávou, aby se mohla plně soustředit.
„V noci byl napaden další student," řekl a Hermiona vyprskla čaj, který zrovna pila.
„Cože? Kdy?" vyhrkla a Draco náhle znervózněl. Nesnažil se popírat, že se něco děje, ale fakt, že našel svou přítelkyni ve tři hodiny ráno, jak se potuluje po hradě, ještě k tomu s cizí krví na ruce, a teď mu Blaise řekne, že byl napaden další student... To byla vážně blbá shoda náhod.
„Prý někdy k ránu," odpověděl a nabral si snídani.
„Kdo to byl?" zeptala se Pansy, zatímco Draco stále přemýšlel, jestli spolu večerní události nějak souvisí.
„Počkej," řekl Blaise s snažil se přemýšlet, zatím co si naléval kafe, neb Theodore ještě nebyl přítomen. „Myslím, že to byla Mia Lustigová."
„Havraspár, třetí ročník, mudlovský původ," zamumlala Hermiona a Draco se na ni zkoumavě podíval. Dva studenti mudlovského původu... Tohle už se mu vůbec nelíbilo.
„Problémy v Ráji?" zeptal se Theo, který právě došel a pokýval hlavou směrem ke vstupu do Velké síně. Pansy, Blaise, Hermiona i Draco své pohledy přesměrovali. Nyní hleděli na Harryho s Ginny, jak o něčem horlivě diskutují. Pak si Ginny povzdechla a vydala se k stolu nebelvírských, zatímco Harry si to zamířil k nim, takže všichni unisono otočili své hlavy zpátky a dělali, že jej vůbec nevidí.
„Dobré ráno," pozdravil, když se posadil vedle Blaise.
„Dobré," zamumlali všichni tak nějak sborově, až Harry pojal podezření, jestli si to nenacvičili.
„Co jste řešili?" zeptal se Blaise, kterého to snad zajímalo více než ostatní, a to z jednoho prostého důvodu. Ginny.
„Prý jsem nebyl kolem druhé hodiny v posteli, ale já o ničem nevím, a že bych byl náměsíčný? To se mi taky nezdá," odpověděl a všichni na něj zaraženě hleděli.
„Víš, že byla v noci napadena další studentka?" zeptala se Pansy, které to náhle přišlo trochu podezřelé.
„Cože? Kdo?"
„Mia Lustigová."
„Dobré ráno, se tváříte, jak když vám uletěly včely," pozdravil je Seamus, který se k nim připojil spolu s Nevillem a Lenkou.
„No, když už jsme tu všichni, myslím, že je čas přestat si něco nalhávat. Něco se děje a je dost možné, že beznosáč není úplně tak mrtvý, jak jsme si mysleli," promluvil Draco snad poprvé za snídani a tím, co řekl, si získal pozornost všech.
„Možná se něco děje, ale můžu tě ujistit, že Voldemort je mrtvý," oponoval mu Harry.
„A jak to můžeš vědět?" odsekla Hermiona, která si byla jistá, že má pravdu. Samozřejmě, že by si přála, aby se mýlila, ale byl čas čelit realitě.
„Všichni jsme to viděli, Hermiono," přidal se do rozhovoru Neville.
„Jo, a co? Už jednou se mu podařilo přežít smrtící kletbu. Jak můžeme mít jistotu, že je opravdu po něm?" řekl Theo, čímž předběhl Hermionu, ale té to nevadilo, neb byla ráda, že aspoň někdo jí věří.
„To snad není pravda, už i ty?" vyjekla Pansy na svého přítele.
„Je mrtvý!" řekl pevným hlasem Harry.
„To bych netvrdila," trvala na svém Hermiona.
„Ať už je to jak chce, někdo napadá studenty mudlovského původu," řekl Seamus, kterému už se to také nezdálo.
„No a co? Tak je to jen nějaký šílenec, který stále věří ve Voldemortovu ideologii," odsekla Pansy.
„To si myslíš, Pans? Tomu sama nevěříš, že ne?" zeptal se Theo, a hned na to se u dodatkového ročníku strhla obří hádka o tom, jestli Voldemort je nebo není mrtvý. Jen Lenka se do hádky nezapojila, nebo takhle, chtěla něco říct, ale nikdo si jí nevšímal.
„Buďte už sakra zticha!" vykřikla najednou a všichni se okamžitě utišili a obdařili ji překvapenými pohledy. „Měli bychom přemýšlet o všech možnostech. I o těch, které se nám nelíbí, protože jestli je pravda, že Vy víte kdo není mrtvý, musíme tomu čelit. A musíme tomu čelit co nejdříve," pokračovala opět svým tichým hlasem a všichni se ponořili do svých myšlenek.
Jak se zdálo, měli opravdu velký problém.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top