„Kam?" „Do Alp...?" Potlačil jsem zavrčení a pohlédl z okna studia. Leden, venku doslova Boží dopuštění a já už tak nerad chodil ven a mám jet blbnout někam na hory?

„Zayne, no tak... Odreaguješ se." „Nepotřebuju. Gigi stejně nemůže." „Může... Už jsem s ní mluvil." Pozvedl jsem oči od textu a zvedl obočí.
„Ano?" „Jo... Ty to nevíš?" „Moc se poslední dny nebavíme." „Ponorka?" „Spíš jen moje averze." „O co jde?" „Menší výměna názorů." „Jako proč? Kolikátá to je vlastně hádka, za poslední tři měsíce?" „Přestal jsem je počítat, tolik prstů nemám. A proč? Potkali jsme fanynky, chtěly se vyfotit. Údajně jsem držel tu jednu holčinu moc dlouho za pas. Byla to asi jen minuta. Prostě selfie a holčina se sama odtáhla... Nevím, neřeším." „Aha..." Potlačil jsem zavrčení. Pitomá odpověď.

„Ona pojede..." „To ti řekla? Nemyslíš, že by to prvně měla říct mně?" „Zayne... Kašli na to. Řekneš jí, že jsme spolu mluvili a chceme jet jako parta do Alp. Nehádej se s ní, kvůli tomu. Je to zbytečný." „Jako kdybych to sám nevěděl. Ryan se nejistě ušklíbl a usrkl z plechovky.
„Žádnej bulvár, žádní fotografové... Jen hory, sníh, snowboard, blbnutí a chlast. Dáš si sám voraz a váš vztah se taky urovná." „Kdo všechno jede?" Zapřel jsem se o opěrku židle a sjížděl jej pohledem.

Ta představa nic nedělání, žádných novinářů a fotografů, mě najednou láká.

Jmenuje osoby, co znám. Jako poslední padne dívčí jméno, ke kterému si nedokážu přiřadit tvář.

„To je kdo, ta Naomi?" „Ségra od Molly." „Aha... Prcek?" „Ne, holčina kolem dvaceti. Neznám ji. Včera mi to volal Aiden, že by ji Molly chtěla vzít, tak jestli to není problém. Je v pohodě." „Vždyť ji neznáš." „Ale ptal jsem se, kvůli tobě. Aby to nebyla nějaká uječená fanynka." „A není?" Potlačím smích.
„Ne, je prej imunní." Kývám, napaluju cigaretu a znovu pohlédnu z okna.

Mohlo by to být fajn. Všichni jmenovaní jsou kamarádi a nějaká malá žába, mě nemůže rozhodit. Ani kdyby se mi pověsila kolem krku a začala hystericky křičet.

„Čau, jsem doma." Z koupelny se ozval pozdrav, který nezněl moc nadšeně. Slečinka je zjevně pořád naštvaná... Co čekala?! Že ji nechám, aby po mně ječela, že jsem čurák? To se přepočítala... Dřív ji fanoušci nevadili, tak co teď blbne...

Potlačím pocity stoupajícího vzteku a dělám si kafe. Je za mnou, slyším kroky ale na záda se mi její tělo nepřitiskne. Fajn, asi bych měl upustit od naivity...

„Mluvil se mnou Ryan." „No a?" „O dovolené v Alpách... Nevíš o tom něco?" „Jo, zmínil se. Po Vánocích..." „A kdy jsi mi to jako chtěla říct?" „Proč bych ti to říkala? Jedeš?" „Jo, kupodivu jo." Obrátil jsem a potlačil výbuch smíchu.
Vypadala... Jako okurka. Zelená maska, zelený turban na vlasech, zelený župan...
Semkla rty a ušklíbla se.

„Fajn." „To je vše? Jen to mi řekneš?" „Nebudu se s tebou bavit, dokud se neomluvíš." „Prosím? Co mám udělat?" „Omluvit se!" „Jako za co?! Já tě ničím nenazval. Omluvu si zasloužím možná já, ale určitě ne ty." „Jasně, ale to, že se všude řeší, že držíš nějakou couru za pas, ti je jedno, že?!" „Je to fanynka! Je to fotka, co koluje s popisem textu „Chtěla bych být na jejím místě", tak co tu po mně řveš?!" „Neměl jsi ji tak držet!"

Odešel jsem na terasu brunátný, s náběhem na infarkt. Až po třetí cigaretě, mě napětí opouští, kafe mám skoro vypité a když se vracím, přemýšlím. Mám se znovu snížit a omluvit se?

„Kam jdeš?!" „K sobě? Uvidíme se na letišti... Třeba do té doby vychladneš, Gigi. A hory si užijeme jako pár, nebo jako dva rozhádaní blbci. Odpočineme si od sebe." Nečekám na odpověď, odcházím.

Vánoce i svátky u rodiny, krčení rameny nad dotazem co Gigi, a když si mě bere máma po Silvestru bokem od ostatních, udeří na plno.

„Rozešli jste se?!" „Ne." „Tak co se děje?!" „Já nevím. Prostě jsme pohádání." „Ale proč?" „Je zvláštní, že důvod nevíš, když je ho všude po netu plno." „O čem to mluvíš?" Podávám jí svůj mobil s příslušnou fotkou a šklebím se.
„Kvůli této fotce, mami, jsem podle ní čurák. Podvádím ji veřejně, všichni to ví, všude je toho plno... Je fakt chudinka." „Zayne..." Protočí mamka panenky, sedá si ke stolu a očima mě vybízí, abych se vykecal.

„Tak honem, řekni to." „Jako co?" „Že jsi mi to říkala. Že jsi ji akceptovala jen proto, že mě miluješ a i když jsi o ní mluvila hezky, bylo to jen kvůli mně." Hořce se pousměje a trhne ramenem.
„Stojíš o takové řeči?" „Ani ne..." „Máš sbaleno... Byla jsem u tebe v pokoji. Kdy odjíždíš a kam?" „Jedem jako parta do Alp. I ona... Byla sice pozvaná Ryanem jako první, ale to mi žíly netrhá. Třeba se to tam vyřeší. Buď se to urovná, nebo se vrátím na čas sem, nebo do Londýna a nechám NY chvíli být." „Zayne-" „To je dobrý mami. Já sám jsem z toho vztahu už unavený. Je mi jedno, jak to dopadne. Teď mám před sebou jen vidinu snowboardu a hor. Nic víc mě nezajímá. Chci jen vypnout od okolního světa." Kýve, objímá mě a šeptá, že při mně bude za každé situace.

Odjíždím nerad, na jednu stranu vlastně jet nechci.
Být doma... Slyšet ségry, kecat s tátou o fotbale a užírat mamce dobroty přímo pod rukama... Střelím pohledem na tašku vedle sebe v taxíku. Přibalila mi cukroví... Potlačím úšklebek, nechávám se zavést na letiště a než mě odbaví, mám půlku krabice v sobě.
Než vlezu na palubu letadla, píšu Ryanovi s Aidenem. Měli tam dorazit i se zbytkem z NY už dopoledne...

Stepuju před dveřmi horské chaty, která kazí mou představu o roubence v zasněžených horách. Je až nechutně moderní, byť je krásná... Chtěl jsem něco jiného. No nic... Znovu buším klepadlem do dveří a čekám. Marně píšu i volám, nejen těm dvěma, ale i zbytku.

„No konečně!" „Eh... Ahoj." Zazubí se na mě holčina s tmavými vlasy, světlými pramínky v nich a šedýma očima. „Ahoj." Vydechnu poněkud přiškrceně a pousměju se.
Uhla očima a zazubila se.

„Promiň, byla jsem akorát ve vaně... Jsem tu sama." „Kde jsou všichni? Dorazili všichni? Mimochodem, ty jsi Naomi, že?" „Jo, těší mě. Ahoj." Natáhla ruku a znovu se naprosto dokonale usmála.
Šlapal jsem za ní do patra. S tichým hlasem, jako kdyby se mě bála, oznamuje že ostatní vypadli na svah.

„Proč jsi nešla taky?" „Neumím jezdit." „Hech?" „Naši jeli k babičce... A to se mi nechtělo a máma... Je poněkud choulostivější. Nelíbilo se jí, že bych byla doma sama. Tak mě nacpala ségře. Má mě hlídat." Dusím smích, holčina se kření a otvírá mi dveře.
„To je tu tolik ložnic? Že jsem sám...?" Zaraženě se rozhlížím. To je pořád tak uražená? Proč tu nejsou kufry Gigi?
„Ne, jen já a ty máme pokoje jen pro sebe..." „A moje přítelkyně?" Ta spí se ségrou, Aidenem a Timem." „Prosím?!" Cukla s sebou, div neupadla.
Zakopla o můj snowboard a překvapeně mi pohlédla do očí. Upustil jsem tašku a zabránil jejímu pádu.

„Já za to nemůžu." „Ty se mě bojíš?" Vydechnu naprosto konsternovaně. Z blízka jsou její oči dokonalejší mnohem víc.
„Ne... Tedy... Asi se stydím. Zrovna teď mě objímá naprosto úžasný zpěvák a zároveň sexy chlap, takže..." Drze se usměje a zvedne se na špičkách.
„Myslela jsem, že budu se ségrou spát já, což se mi nelíbilo, ale Gigi to tak chtěla. Řekla to dřív, než jsme si pokoje vůbec rozdělili." Mrkne, chytí mě za ruce a sundá si je z pasu.

„Nebránila bych se, ale jsi zadaný a jak jsem pochopila, nemám na tebe koukat déle jak půl minuty..." Utekla dolů, nechápavě jsem si vybalil a šel se po ní podívat.

Seděla ve výklenku, směřujícího do lesa a četla si knížku.

„Jak to myslíš?" „Tak, jak to říkám. Tvá přítelkyně se mnou měla řeč." „O čem to mluvíš? Hej!" Sebral jsem jí knížku a uškrnul se. „Myslím, že teď na mě koukat můžeš." „Nebuď tak egoistický." Zůstal jsem stát jako opařený. Vyprskla smíchy a pousmála se.

„Molly mi říkala, že mezi ní a tebou to je nějaký nahnutý... Jsem... No jsem poněkud drzá. Tak jsem si rýpla." „Jak?" „Zeptala jsem se, kde tě nechala. Jestli dala možnost i jiným." Pobaveně jsem na ni pohlédl.
„Kolik ti je?" „Pod zákonem už nejsem." Tentokrát se nese chatou můj smích.

„Svah je kde?" „Po značkách... Prý jim máš zavolat, kdybys chtěl dojít. Ale nevěděli, v kolik dorazíš." „Psal jsem Ryanovi a Aidenovi... No to je fuk. Nechce se mi." Pokrčila kolena, dala mi možnost se posadit k ní a znovu se usmála.

„Má tě ségra jen hlídat, že se o tebe maminka bojí, nebo jsi rebelka?" „Rebelka..." Jen se usmívám, kývám.
„Dáš si čaj?" „Jo, děkuju!" Houkl jsem jí do zad s pitomým úsměvem, za pár minut mi podávala hrníček.
„Nebudeš se tu nudit, když nejezdíš?" „Aiden by mě to chtěl naučit, ale mám svý nohy celkem ráda. Nechci je mít zlomený. Stačí mi, se jít projít a nevadí mi, být tady a číst si." „Co to čteš? Tý jo... Není to trošku drsný?" „Je to zajímavý. Studuju psychiatrii." Se zájmem listuju knihou o Dějinách sebevražd a uznale kývám hlavou.
„Nebojíš se u toho?" „Proto to čtu ve dne." Významně pozvedne obočí a usměje se. „Proč tam nejdeš?" „Nechci." „Ale proč... Jinej by za svou holkou pospíchal...?" „Znám tě sotva čtvrt hodiny a mám se svěřovat?" „Jsem drzá, ale ne svině." „Promiň, tak jsem to nemyslel." Jen kývne a znovu si vezme knížku.
„Mám ti dát pokoj?" „Ne, klidně tu buď." „Skřípe nám to..." Zvedla oči a naklonila hlavu. Odvykládám ne moc dlouhý příběh a najednou mám pocit, že je ona první, kdo mi fakt rozumí. Dívá se mi do očí, předtím na rty a teď neurčitě pokrčí rameny.

„Podle mě je divná. Nehodí se k tobě." „Z čeho soudíš?" „Možná závist?" Další výbuch smíchu z mé strany. Ta malá žába se mi zamlouvá.

„Kolik ti teda je?" „Dvacet." „A něco o sobě mi prozradíš? Na oplátku? Nechci Gigi řešit.. Chci se jen tak bavit, plácat, smát se. Chci být jen v klidu." Mrknu a ona se usměje.
„Studuju, miluju tvou hudbu, jsem ujetá na fantasy filmy, nesnáším horory, irituje mě mamka a její podezřívavost, že vždy udělám nějaký průser. Jsem prototypem zmetka, nevidím si do pusy, jsem drzá, ironická, škodolibá. Neberu si servítky a řeknu, co si myslím. Sem jsem absolutně nechtěla, ne s pomyšlením, že mi ségra nedá pokoj. Ale... Má tu Aidena a mě nepotřebuje. Stačí, že přežiju dobu, než se vrátí ze svahu a tahle, rádoby chajdaloupka, nebude v plamenech." Pobaveně jí sleduju, jako kdyby se nechumelilo – což se o počasí venku říct nedá -. Je bezstarostná, naprosto... Možná až bláznivá, svým způsobem.

„Pojď." „Kam?" „Nebudeš sedět jen na chatě. Naučím tě na prkně." „Zbláznil ses? Slyšel jsi, co jsem řekla o svých nohách?" „Jo, slyšel... Hele... Znám tě ani ne hodinu a je mi s tebou tak, jak s nikým. Jsi malý, drzý stvoření, co se mi líbí. Chci holku, co mi zvedne náladu jen pohledem, protože mám dojem, že s Gigi to fakt nebude dobrý." „Vzhledem k tomu, že na tebe nesmím ani koukat – mimochodem, když jste pohádaní, proč jí to vadí? - tak učení mě na prkně, jí radost neudělá." „To asi ne. Ale myslím si, že budeš jediná se kterou se budu chtít bavit... Nechtěl jsem jet, naivně jsem si ale pak myslel, že se to třeba s Gigi urovná. Ale je na pokoji s jiným." „Je tam i ségra a Aiden... Přece-" „Nejsem pitomej." Chytám ji za bradu, vše se kolem nás zastavuje a já se jen topím v jejích očích.

„Tim po ní jel... Byli párkrát spolu... Nemám ale důkaz, že něco proběhlo, jenže když z holky cítíš klučíčí parfém, kterej tvůj není..." Pootevřela v šoku ústa a bezhlasně zavrtěla hlavou.

„Oblíkni se, hm? Ať neprochladneš." Měla pokoj na konci chodby, zmizela v něm a já zamířil k sobě. Natáhl jsem na sebe oblečení na prkno a sešel dolů. Přišla za pár minut, omluvně se pousmála a zoufale na prkno pohlédla.

„To ale není dobrej nápad. To chceš jít na svah?" „Ne... Když mě sem vezlo tágo, všiml jsem si menšího svahu. Je to kousek, projdeme se."

Sníh křupe pod nohama, vedle mě šlape drobná postavička malé žáby a ta holčina, mě nutí se smát.
Je drzá, škodolibá, ironická... Nebere si servítky, jak řekla. Nazvala Gigi krávou, laxně krčí rameny a drze se zašklebí, že jí to klidně vmete do očí.

Stojí na prkně, drzost odezněla a ona se pevně chytá mých rukou.

„Slib mi, že do mě nestrčíš." „Neboj se. Uplynou dva dny a budeš na svahu." „Jsi buď dobrý učitel, nebo naivka." Prudce otočila hlavu, sotva to dořekla. „Omlouvám se!" „To je dobrý." Omluvně se usmála a opřela se mi o hruď.
„Fakt se bojím." „Jen mi věř, mhm? Já ti taky věřím." Pobaveně vydechla a kývla...

Ignoruju vibrující mobil v kapse, je mi jedno, kdo po mně co chce. Ona mobil nechala v chatě, jsem na malém svahu, ukryti pod hustou záštitou stromů a jde na nás vidět jen z cesty, vedoucí k chatě.
Uplynou tři hodiny... Všechno mě bolí, jsem utahaný a stejně jako ona, neustále se směju. Není na tom jinak o moc líp. Je dobitá víc jak já a přesto chce pořád zkoušet.
Vracíme se až za tmy. V chatě se svítí a sotva vejdeme, zjeví se před dveřmi Molly.

„Kdes byla?!" „Hej! Klid, Molly. Ahoj. Rád tě vidím." „Zayne! Vy- Vy jste byli spolu?" Vytřeštila oči, Naomi mi věnovala pobavený pohled a protočila panenky.
„Učil mě na prkně. Mám hlad, dělali jste něco na večeři?" „Kde jsi jako byl?" Štěkl hlas.
„Ty se zajímáš? Kdybys měla takovou péči, spíš v pokoji se mnou a nepíšeš mi den před odletem, že letíš tady s partiou a proto se nestavíš k mé rodině."

Neušlo mi, jak se Naomi napnula. Mám nutkavou touhu ji pohladit a říct, že ona se mě bát nemusí. Ani mi nedošlo, jak moc jsem změnil tón hlasu a zvedl hlasitost.
Gigi mi vztekle hledí do očí a pak se podívá na Naomi.

„Potřebuješ něco?" Naomi postavila boty vedle ostatních a stáhla si bundu. „Nemám na tebe celý večer, tak mluv." „Něco jsem ti řekla!" „Gigi-" „No a?" Naomi mi skočila do řeči a drze se usmála mým směrem.
„Nejsi pro mě typ člověka, kterého bych poslouchala." Chvíli je ticho. Molly nejistě těká pohledem mezi mou holkou a svou ségrou a nemůžu se zbavit dojmu, že lituje, že jí s sebou brala. Což by mě mrzelo, vědět, že jsem neměl šanci se s Naomi poznat.
Zvláštní, strávil jsem s ní pár hodin a něco mi říká, že si ty hory přece jen užiju.

„Dělali jsme večeři, akorát se chystáme jíst. Tak se převlečte a dojděte." „Okey." Naomi zmizela na schodech dřív, než jsem se pohnul. Jakmile Gigi zašla dál do chatky, vyběhl jsem schody, cestou po nich se svlékal a pak zamířil k Naomi.
Seděla v posteli, opírala si hlavu o kolena a dívala se do okna.

„Všechno dobrý?" „Jo." „Podívej se na mě." „Proč?" „Protože mám strach, že v mezičase tu byla Gigi a ty teď brečíš." „Musela by udělat nevím co, aby mě rozbrečela. Jsme prý z kamene." Natočila ke mně hlavu a usmála se.
„Byla tu ségra..." „A?" „Co vím, tak Gigi moc nezná. Viděla se s ní jen párkrát. Nicméně... Zjevně je pro ni modelka důležitější, než ségra." „Jak to myslíš?" „Mám se uklidnit, nebýt drzá a jak řekla tvá holka, držet se od tebe." „Nebo co?" „Nebo to řekne mámě." „A to se bojíš? Jsi rebelka, ne?" „Víš o naší rodině něco?" „Upřímně moc ne. Molly znám, že chodí s Aidenem, ale jinak mi to je vcelku jedno." Pousměje se a vytáhne se na nohy.

„Táta politik, máma vyhlášený právník. Smrtelná kombinace, na jednu stranu. Jako děti nás drželi dost zkrátka. Molly vždy sklopila oči a sekala latinu, já ne. Udělala jsem plno průserů a vše se tutlá, aby naši neklesli v očích dalších snobů. A Gigi to ví, Molly jí to totiž řekla. Buď s tebou už ani nepromluvím, nebo udělá scénu. Asi ve smyslu, že jsem tě svedla. Jeden by řekl, že je to hovadina ale..."
„Počkej," Zachytil jsem jí za rameno a zvedl obočí.
„Chápu to tak, že tvoje matka je snobská panička, která si zakládá na postavení ve světě snobů a její dcera rebelka, jí ohrožuje?" „Tak nějak." „A Gigi by řekla, že jsi mě svedla, to by se dostalo na veřejnost a tvá matka, by byla matkou malé děvky?" „Přesně." „Víš, v čem je ale problém?" „Ne?" „Nemusela bys mě svádět dlouho."

Zvedla obočí a ušklíbla se.

„Ne?" „Ne. Mám si rozepnout džíny?" Vyprskla smíchy a na chvíli se přitiskla. „Nechci dělat problémy..." „Takže se se mnou přestaneš bavit?" „Chodíš s krávou." Výmluvně se pousmála a já ji k sobě znovu přitáhl.

„Já ti ale pokoj nedám. Budeš se se mnou bavit." „Stojíš o to?" „Bylo mi s tebou hezky. Fakt jo... S tebou," Chytám ji za bradu a nutím ji, aby se na mě dívala.
„Nejsem zpěvák, nemám potřebu se otáčet přes rameno, jestli mě někdo nefotí a... Bylo mi tak, jak už dlouho ne. Jen jsme se smáli, kecali, dělali kraviny. Já si to užil a i když se vlastně skoro neznáme, máme si co říct. A z Gigi si nic nedělej." „Chceš jí něco říct?" „Jsem přece naivka, myslel jsem si, že se to mezi námi urovná... Ale teď už to ani nechci. Bude mít řeč ona se mnou a mám pocit, že pak se ke mně všichni tady otočí zády. Budu potřeboval žábu, co mi řekne „Ahoj" a vypadne se mnou z tohohle dusna." „Chceš se s ní rozejít?" „Uvažuju o tom." „Jako... Kvůli mně?" „Pár minut zpátky, jsem ti řekl, že tě chci vlastně ojet, takže..."Koutky jí cukají, trhne rameny a vytáhne se na špičky.

„A moje máma?" „Tvou mámu pak klidně dotáhnu mezi celebrity, nejen ty selebrity ze snobských řad." Vyprskla smíchy, vymanila se mi a utekla dolů.

Po jídle jsme seděli dole. Všichni tlachali, řešili zítřejší sjezdovku a já přemýšlel o Gigi. Sem tam jsem pohlédl na Naomi. Seděla ve výklenku, četla si, popíjela čaj a oplácela mi pohledy.

„Vůbec to tu není vánoční..." „Co s tím uděláme?" Všichni se začínají překřikovat, pak Patrick volá správci s dotazem, jestli tu nejsou vánoční ozdoby a začíná se kramařit.
Nechce se mi, dál sedím a po chvíli projde kolem Naomi. Drží světýlka a ušklíbne se.

„Nechceš si vzít bundu?" „Jsi sebevrah." „V čem jako?" Šaškovala u stromku před dveřmi jen v tričku a pobaveně se otočila.
„Jim nepomůžeš a se mnou jdeš?" „Jsem vybíravý." „Zayne..." „Ale no tak. Neposílej mě do hajzlu, rebelko."
„O něčem jsi přemýšlel... Vypadal jsi tak." Vydechne smířlivě a podá mi druhý konec světýlek. „Jo... O Gigi." „A?"  „Promluvíme si..." „Myslím, že je pitomý se rozcházet kvůli mně. Tedy... Nechci znít sebestředně, třeba jsi to řekl jen tak a jsem já teď naivka. Ale... Měl by ses s ní rozejít, protože to tak chceš ty a víš, že se to nevyřeší." Nechala mě tam, se skřípáním zubů jsem ozdobil stromek a vrátil se. Dole nebyla, jen to tam vypadalo jako po výbuchu. Tohle je fakt kýč...

„Budeme mít strom, správce ho zítra přiveze." „Jo, super." Dál visím pohledem na Gigi a Timovi. On sedí v křesle, ona na opěrce a o něčem se za smíchu baví.
Zachytil můj pohled, očima jí naznačil kam se dívá a ona... Usmála se naprosto vítězoslavně.

„Máš na mě chvíli?" „Jo. Musíme si promluvit." Zavřeli jsme se v kuchyni. Opíral jsem se o linku a sledoval ji.

„Hodláš Naomi vydírat?" „Prosím?" „Nedělej blbou... Řekla mi, o čem s ní mluvila Molly. Uděláš z ní děvku, co se mi dostala do boxerek a její matce přivodíš infarkt? Pokud je tedy opravdu tak závislá na názorů ostatních a že by klesla?" „Má se od tebe držet dál." „Můžeš mi říct, o co vůbec jde? Ona se na mě nesmí podívat, ani se mnou mluvit a ty budeš flirtovat?" Jen se ušklíbla a pohodlně se na linku posadila.

„Už mě to s tebou nebaví." „No nepovídej." „Ale to neznamená, že dovolím jiné, aby tě měla." „Naomi mě snad má?" „Nepochybně by chtěla a ty ji?" „Do toho, co chci, ti už nic není." „Už nic není? A to jako myslíš jak?" „Jsi fakt tak pitomá? Hele... Já sem nechtěl, ale myslel jsem, že se to mezi námi urovná. Víš co... Žádní novináři, fotografové, ani fanoušci. Kdo mě pozná v kukli na prkno, asi nikdo... Mohli jsme si to užít, ale na co? Ty už zjevně sama zájem nemáš, tak si tu nehraj na nechápavou. Končím." „Jak jako končíš?!" Hlas jí přeskočil, měla v očích fakt nepochopení.
„Ty jsi opravdu pitomá. Končím, se rovná rozchodu. Jsem čurák, ne? Tak teď jsem to potvrdil." „Zayne!" „Co?! Řekneš mi, ať se držím od Naomi dál, nebo její matku fakt trefí? Myslíš, že mě to trápí?! Nezapomínej, Gigi, že já sám mám plno důkazů, kterými můžu tvou kariéru pohřbít. Tak na nějaký podpásovky kašli, rozumíš? Jsme snad oba dospělí... Kam náš vztah asi spěje? Šel do kytek už nějakou dobu a já to už nehodlám dál snášet."

„Gigi, kotě?" Zajel jsem za rožek u dveří a poslouchal. „T-Time?! Teď-" „Aiden odchází s Molly ven, jdou se prý projít... Máme minimálně hodinu, možná víc. A chci tě, mhm?" „Zayn." Vydechla Gigi přiškrceně, když Tim nechápavě vrtěl hlavou, přibližoval se k ní a mumlal, že co se děje.

„Čau, Time." „Zayne?!" „V jiný situaci, bych ti rozbil držku ale teď... Je tvoje. Právě jsme se rozešli. Tak hodně štěstí, třeba tě nezačne podvádět, tak jako mě. Tohle nezní, jako prvotní návrh, ale jako věc, která probíhá už nějakou dobu. A ty, zkus nějakou sviňárnu vůči Naomi, a tohle?" Zamával jsem mobilem s videonahrávkou. „Spatří světlo světa. Moji fanoušci jsou úžasní, bude to rychle v éteru a ty budeš za děvku a já za chudinku, co hledal útěchu u jiné. Rozumíš?" Nečekám na odpověď, odcházím a sám najednou nevím, co vlastně dělat, ani co si myslet.

Vře ve mně krev... Fakt jsem ji miloval, byla pro mě vším a teď zjistím, že ji píchal jinej. Je jedno, jestli to trvá rok, půl roku nebo dva týdny. Měla jinýho... Nechala borca, který je už nějaký pátek mým kámošem, dostat se jí do kalhotek...
Zavřel jsem se v pokoji a práskl pěstí do zdi. Nějak ten vztek vyventilovat musím.

A co Naomi? Měla by vůbec zájem? Potřesu hlavou a ušklíbnu se. Jsem volný asi pět minut a polezu do dalšího vztahu?

Dávno minula půlnoc, ležím a civím do stropu. Vyšel jsem na chodbu jen jednou... Sotva jsem vlezl do chodby, uslyšel jsem Gigi... Hořce jsem se pousmál, jí to zjevně fakt netrápí. Kdy mě přestala milovat a co jsem teda udělal, že se to stalo. Nebo spíš, co jsem neudělal a proto to krachlo. Sebral jsem z ledničky plech piva a vrátil se do postele.
Mnu si klouby pravačky...Zeď to schytala několikrát, přestal jsem, až když se tam udělala malá rýha. Správce asi nebude mít radost...
Dveře vrzly, pootevřely se a do pokoje se protáhla postava. Posunul jsem ruku a nahmatal vypínač lampičky. Postavička nadskočí a zazubí se.

„Myslela jsem, že spíš..."

„Spal bych, ale nejde to." „Hm..." „Co je?" „Slyšeli to všichni." „Jako co?" „Ty rány... Vycházely odtud." Se zájmem se zahledí na zeď a přejede po rýze prstem.
„Asi bych od tebe nechtěla dostat pěstí. V lepším případě, bys mi vyrazil jen zuby." „A kvůli tomu jsi nemohla usnout?" „Spíš jsem čekala, až všechno utichne." Na „všechno" dala menší důraz a posadila se do malého křesla.
„Byla u mě Molly, zase. Že ses prý s Gigi rozešel." „Jo... Takovej pozdní dárek k Vánocům, od sám sebe." „Asi ti tu vadím... Půjdu. Dobrou." „Počkej!" Doběhl jsem ji u dveří a zavrtěl hlavou.

„Promiň... Jsem... Pořád trochu vzteklej. Čekal bych, že když jí tak sralo, že jsem strávil den s tebou, že... No prostě že se nenechá hned šukat." „Jo..." „Chceš jít?" „Já nevím." „Máš strach, že přece jen udělá něco, co tvé mamce zničí reputaci?" „Možná trochu." „Jasně jsem jí řekl, že jestli něco zkusí, zaútočím taky." Mrknu, ušklíbne se a sklopí hlavu.
„Asi hned neusnu, nemrkneme na nějaký film?" „Tebe to nemrzí? Ani trochu?" „Fajn, tak si budeme povídat."

„Mrzí... Nevím. To asi říct nemůžu. Mohlo mě napadnout, že v tom něco, respektive někdo, bude. Jen mě nenapadlo, že Tim. Jediný, co mě sere je, že s ním spala... Prostě... Nejsem svatej, to fakt ne, ale na co budu mít vztah, když budu chodit šukat jinou. Teď si to odporuje s tím, co jsem ti řekl předtím, ale chápeš, jak to myslím?" Kývne, sedí vedle mě v posteli a přivlastní si peřinu.
„Bylo to už dlouho takový, to jsem ti už řekl odpoledne. Sere mě to, že mě s ním podváděla a sere mě, jak se ke mně chovala. Teď, když nad tím tak uvažuju, tak snad tu holčinu z fotky využila k tomu, abychom se začali hádat ještě víc. Pak ale nechápu, proč jsi jí ty tak vadila." Zazubí se a v očích ji bleskne drzost.

„Byla na mě milá." „Nechápu..." „Viděla jsem ji a Tima. Něco si šeptali. Asi se jí nelíbil můj pohled, co zachytila a já..." Znovu se ušklíbne a vytáhne se na nohy. S drzostí si vezme z krabičky cigaretu a otevře okno.
„Jsem poznamenala, jen tak aby to slyšela ona, že pokud tě podvádí, tak se nebude zlobit, kdybych tě svedla. Asi se spíš jen bála, že řeknu, co jsem viděla..." Zaraženě na ni hledím a ona se tentokrát usměje nejistě.
„Kdyby jí ségra neřekla, jaká je naše máma..." Kývnu na souhlas. Sice se rýpla jako první, ale pak ji měla Gigi v šachu.

„Mám chuť ti stáhnout ty šortky." „Jako proč?" „Dát ti na holou." „Prosím?" Ušklíbla se a vyfoukla kouř.
„Vidělas ji a nic jsi mi neřekla... To se nedělá." „Moc se zlobíš?" „Ani ne. Ale zasloužím si satisfakci." „Jako jakou?" „Zítra se mnou půjdeš na svah." „Zbláznil ses? Sotva na prkně stojím!" „Ale prosím tě." Ušklíbla se a zapřela se mi dlaněmi o hruď. Marná snaha mě odstrčit.
S laxním výrazem si beru cigaretu, opřenou v popelníku co jsem si dole poctivě ukradl a potáhnu si.
„Moje." „Omyl, kouříš mi." Dvojsmysl, narážka... Ušklíbla se a potáhla si nabízené cigarety.
„Ještě ne." „Chtěla bys?"

Ušklíbla se, obrátila a zavrtěla zadkem v úrovni mého klínu. Se syknutím jsem její zadek pozoroval... Uchechtla se a přes rameno na mě pohlédla.
„Plácneš?"

Zavrtěl jsem hlavou, uchechtla se, vzala mi cigaretu z prstů a znovu se vyklonila z okna a já v tu chvíli plácl. Vypískla, snažila se obrátit, bez efektu.
Sotva jsem plácl, chytil jsem jí zadek do dlaní a stiskl jej. Nestihl jsem potlačit spokojené zavrčení a znovu ji plácl, tentokrát něžněji.
Se syknutím típla cigaretu a obrátila se mi v náruči.

„Soukromej majetek." „Nepovídej..." S uchechtnutím mi zahákla prsty za tepláků a zvídavě povytáhla obočí.
„A tohle?" „Možná, za menší úplatek, by to šlo." „Úplatek?" „Mhm..." „Plácl jsi mě a držel mi zadek, jako kdyby ti patřil." Stojí na špičkách, při mluvení se otírá svými rty o moje a já přemýšlím, jestli jsem zamkl. Bylo by to lepší... Raději, preventivně...
„A přitom tvůj není... Proč bys měl dostávat úplatek? Co jsem dostala já?" „Nechci znít egoisticky, ale jiná by se kvůli takovému kontaktu zbláznila." „Zníš egoisticky." Zasmála se a odstrčila mě.

„Na jaký film se chceš koukat?" Vlezla mi do postele, sekundu na to, vypadly na zem zpod peřiny její šortky. Věnovala mi drzý úsměv a komentář, že je na spaní nesnáší. Zamkl jsem, vysloužil si další pobavený pohled a chvíli se přehraboval ve věcech, abych našel flešku.

„Mám tu jen horory, nebo," Pobaveně jsem se pousmál a s menší lží, vepsanou v očích se otočil. „Porno." „Tak porno." „Kurva..." Vyprskla smíchy, vyškubla mi z ruky ovladač a se smíchem komentovala názvy filmů. Od animáků, přes Hobita a Pána prstenů, skrz Pottera a filmy se super hrdiny, se dostala k hororům. Porno ani jedno...
„Špatná fleška, mám to na té druhé." Další smích a vrátila mi ovladač. „Vybereš horor, co?" „Bojíš se?" „Trochu... Co řeknou ostatní, až vylezu ráno z tvého pokoje? Nemůžeš čekat, že půjdu pak spát k sobě. Sama se budu bát." „Spíš, co řeknem my, mhm?" Jen se zaculila, sotva jsem lehl a zapnul film, byla z postele venku a se zájmem se nakláněla do poloprázdné krabice.

„Co to je?" „Od mamky... Máš chuť. Já jo." Až později jsem si uvědomil, že ji zírám na prdelku. Rudý, krajkový kalhotky... Sexy...
„Na sladké, nebo na můj zadek?" Zaostřil jsem jí na obličej a omluvně se zašklebil.
„Máš pěknou prcku, prdelko." Na hlavě mi přistála mikina, vlezla znovu do postele a já dostal po rukou.
„Moje..." „No dovol?" Dusí smích, nabízí mi ke rtům cukroví a po pěti minutách hororu, ji krabice nezajímá. Skončila na stolku, ona se skrývá pod peřinou.

„Vždyť to teprve začalo..." Jen cosi neurčitého zabručela a bez mého pobídnutí, ať jde ke mně, ji mám pod peřinou. Drze se usmála a vyplázla jazyk.

„Co by daly za toto, viď?" „Co by dali borci, za toto?" Chytil jsem jí za zadek, nebránila se, jen se ušklíbla a přitiskla se.

Tulí se ke mně, bezděky mě občas pohladí po hrudi a co chvilka, mi chytá ruku a schovává za ní svůj obličej. Pokaždý tlumím smích, konejšivě ji hladím...
Film skončil, jsou tři ráno a mně se stále spát nechce, jenže ona zíve na celé kolo. Vrátila se zpět na druhou polovinu, leží schoulená do klubíčka a stydlivě se usmívá.

„Ležela jsi u mě pod peřinou v kalhotkách a tílku... Držel jsem tě za zadeček, ty jsi mě hladila a teď se stydíš?" „Jsi kdo jsi." „Ale no tak... Myslím, že jsem jen Zayn, nebo ne?" „Ale jsi slavný." „Nech toho." „Nebo?" Nebo ti naplácám." „Proč?" „Zlobíš." „Nezlobím." „A toto je co?" Natáhl jsem ruku a pohladil ji konečky prstů po tváři.
Přivřela víčka, vzápětí bouchlo okna a ona byla u mě. Byla ledová, vyděšená... Nebouchlo v tom filmu taky okno? Baba se otočila a umřela... Zjevně si vzpomněla a vyděšeně mi dýchala do krku.
„Uklidni se, byl to jen film. Se mnou ti nic nehrozí. Jsi v bezpečí." Vytáhl jsem ji na sebe, po chvilce se odtáhla a krom něžnýho úsměvu, se usmála stydlivě. „Mám ale problém." „Jaký tentokrát?" „Potřebuju si odskočit..." „Mám jít s tebou?" „Prosím..." Pozvedla obočí, dusil jsem smích a cestou do koupelny, jsem vrtěl hlavou. Byla vážně vyděšená.
Dřevo pracovalo, hučelo topení... Držela se mě jako klíště a když jsem chtěl počkat před dveřmi, vytřeštila oči.
„Fajn, budu tady." Nedovřel jsem dveře, byl k ní zády... A stále potlačoval smích.

„Počkáš teď ty?" Vytřeštila oči znovu a pohlédla na zčernalou chodbu. „Strašpytle... To je fakt poprvé, co si beru babu s sebou na záchod." Zakřenila se, zabouchl jsem za námi dveře a pobaveně si ji přes rameno prohlížel. Intenzivně hleděla na dveře, nepochybně spočítá každou světlou čárku v dřevě...

„Pojď, hrdinko." Vyplázla jazyk a přitiskla se.
„Co to bylo?!" Zastavil jsem se u schodiště a pohlédl dolů. „Nech toho!" „Nic nedělám... Něco jsem viděl. Vidíš to?!" Pohlédla ke schodišti, natáhl jsem ruku a řetízkem s ostny přejel po části stěny, ve které byly kameny. Nečekal jsem moc hlasitý zvuk, ale ona se rozklepala, přitiskla se a já ji onou rukou objal.
„Neboj... Asi... Jen dům pracuje a-" Se zájmem jsem pohlédl dolů, pustil ji a sešel dva schody. „Něco tam prošlo." „Zayne!" Chytá mě za rameno, vzápětí se dole rozsvítilo a tentokrát mě málem trefilo. Lekl jsem se a ona mrtvolně zbledla.

Následně slyším hlas Aidena s Molly...

Uvolněně jsem vydechl a pobaveně se k ní obrátil čelem. Byla už průsvitná, s namodralými rty. Konejšivě jsem ji pohladil, podlomily se jí nohy a světlo dole zhaslo. Zjevně se chystají nahoru a není dobrý, aby nás viděli. Ji polonahou, mě jen v teplácích... Nebrání se, když jí vezmu do náruče a odnesu k sobě. Zavřel jsem dveře na vteřinu přesně.

„Věděl jsem o nich?" „Ne..." „Hrál jsi to..." Nafoukla uraženě tváře a ukázala mi záda. „Já se fakt strašně bojím... Hlavně takhle v noci. Nestraš mě." „Omlouvám se..." Chrčím ji do ramene, obejmu ji přes peřinu a chvíli čekám, jestli mi dovolí k ní. Nestane se tak, jen si přitáhla peřinu k tělu, znovu se schoulila do klubíčka a já s dalším „Omlouvám se" se položil na záda, na svou polovinu.
Asi jsem to fakt nemusel... Mohla omdlít-
„Jsi hrozný!" Přerušila tok mých myšlenek, vklouzla mi pod peřinu a omotala se kolem mě. „Už to nedělej." „Neboj se... Omlouvám se... Jsem egoista." „Cože?" Špitla do tmy, zvedla mi hlavu z hrudi a já rozsvítil lampičku.

„Horory jsou fajn... Máš holku v náručí a jsi pro ni jak záchranný bod. Líbilo se mi to. Dlouho se ke mně tak holka netulila." Pochybovačně zvedla obočí a já se uchechtl. „Gigi se hororů nebála... U ní to nehrozilo. Chtěl jsem si tě egoisticky znovu přitáhnout do náruče. Sám jsem se lekl, nečekal jsem, že tam někdo je." Ušklíbla se, položila se a zabránila mi zhasnout.
„Neboj se... Slibuju, že už nic neudělám." „A co když, až zhasneš, mi chytíš zase zadek? Toho se bát nemám?" „A při světle tě chytit můžu?" Smích, utlumený v mé hrudi.
„Ještě jednou mě vystrašíš a vtrhnu ti do koupelny, až budeš nahý. Tvoje fanynky se zblázní..." „Vyděračko." Znovu smích, obrátila se zády, zhasl jsem a objal ji.

„Spinkáš?" Vydechl jsem, možná po pěti minutách. „Ne." Začala mě hladit po ruce, obrátila se a schovala mi hlavu pod mou.

„Nevadí ti to?" „Jako co?" „Jsem pár hodin single a jsem v posteli s tebou... Nepomyslí si holka, že jsem děvkař?" „Nemyslíš si, že jsem kurva?" Plácl jsem ji a výhružně zavrčel.
„Chtěla jsem tě svést... A pokusila bych se o to." Pobaveně jsem se pousmál a hladil ji ve vlasech. „Jestli si chceš povídat, tak to nedělej." „Proč? Nemáš to ráda?" „Miluju to." Broukla, přehodila nohu přes moje a přitiskla se ještě víc. „Uspává mě to." „Tak spinkej." „Ale já nechci..." „Nezlob." Uchechtla se, zvedla ruku a vpletla mi ji do vlasů.
„Nejsi pro mě děvkař. Byl bys, kdybys dnešní noc spal se mnou a zítra na svahu, se zakoukal do nějaký a dotáhl ji sem. Pak bych v tobě děvkaře viděla... Ale taky nejsem svatá. Chtěla jsem svést zadanýho kluka." „Už jsem ti řekl, že by ses nemusela snažit dlouho." Položil jsem se na záda, přitiskla a zvedla se na lokti.
„Takže... Ty bys byl děvkař a já kurva." Pobaveně jsem se uchechtl, bezděky ji hladil po zádech a znovu si přivykal na světlo.

„Ty nechceš vážně spát, co?" „Moc ne... Jsem unavená, ale... Pochybyuju, že pak s ostatními, se budeme bavit jako teď." „Toho se neboj." Úsměv a pohledem se upíchla na tetování po pažích, hrudi...
„Řekneš mi jejich význam?" „Které chceš znát první?" Vybírá si na přeskáčku, přitom mě něžně hladí a sladce se usmívá. Po půl páté jí už padá hlava a přesto pořád mele.

„Je nejvyšší část spát, maličká." Usmála se a naklonila hlavu. „Spíš v teplácích?" „Jen v boxerkách... Ale občas jsou problémy s ranní erekcí, abys nezačala křičet, že tě chci znásilnit." Vyprskla smíchy a s drzostí v očích, mi shrnula tepláky níž. S pobídkou v očích, mi pomohla je sundat a odtrhla zrak. Drze se usmála, dala mi pusu na tvář a otočila se zády. Objal jsem ji, hladila mě po rukou a po minutě ticha zamumlala, jestli ji budu hladit ve vlasech...

Usnula za chvilku, já se pitomě culil... Tahle pohoda bylo něco, co jsem dlouho nezažil. Uplynula čtvrt hodina, začala se obracet, přitiskla se mi znovu k hrudi a broukla.
„Cože?" „Spinkej." Na hrudi jsem ucítil její rty, pár sekund na to, znovu spala. Tlumil jsem smích, stiskl ji pevněji a sám po chvíli usnul.

Vzbudil jsem se sám. Její šortky byly pryč a na nočním stolku, přehnutý papírek.

„Nezlob se, musela jsem... Mimochodem, jsi strašně sladký, když spíš. Jinak jsi... Sexy."

Oblékl jsem se a vyšel z pokoje, cestou kontroloval hodiny. Skoro dvanáct... Pěkné.

„No to je dost. Už jsme si mysleli, že tě hodíme do sněhu." „Vtipní." S úšklebkem jsem nakoukl pod pokličku.
„Zmizni, Aidena vem s sebou." „Není vás tu nějak málo?" „Gigi... No, ona je-" „S tím kokotem, klidně mi to řekni. Domlouval si s ní šuk přede mnou." Mrkl jsem na Tori a dělal si kafe. „Hele, mně je to u prdele. Ať si s ním šuká klidně tady... Jen by mě zajímalo, když jsme takoví kámoši... Jste až nechutně v klidu, takže jste to věděli. Proč jsi teda chtěl Ryane, abych tady byl? Mohla si tu užívat a já bych jako poslušný psík čekal v bytě... Ani teď nejste překvapení. Takže, kdo mi řekne, jak dlouho s ním píchala?" „Řekla nám to až dnes, u snídaně. Nemusíš nám to věřit, ale říkáme ti pravdu." „Došla a jen to oznámila?" „Byla tady... S ním. Viděla jsem je a prostě... Vyjekla jsem. Zbytek se sem nahrnul a oni se nestačili odtáhnout" Trhla Molly rameny a povzbudivě se usmála. „Asi odjedou." „Cože?" „Jo... Bavili se.. Teď jsou na sjezdovce. Taky po jídle půjdeme. Půjdeš, ne?" „Možná. Uvidím co Naomi." „Naomi?" „Jo... Naomi." Nechal jsem je tam a zamířil s hrnkem nahoru.

„Proč jsi musela?" Vešel jsem k Naomi bez zaklepání a hvízdl. Prudce se obrátila a propíchla mě pohledem přes rameno. Byla jen v kalhotkách, zapínala si podprsenku a leknutím ji upustila.

„To je nemilé..." „Zayne! Neumíš klepat?" „V mokrých snech jsem doufal, že se toto někdy stane." „Zaynie..." Dusí smích a pohlédne na podprsenku. Pobaveně jsem se protáhl dovnitř, zamkl a sebral spadený kousek prádla.
„Nemyslíš, že jsem vše cítil, když ses ke mně tulila?" „Měla jsem tílko." „Dost tenké." „Dej mi to." „Zapnu ti ji."
Háčky do sebe zapadly, přestávám myslet a jedu dlaněmi od zad, přes boky na bříško. Narazila mi do těla a zapažila. Hladí mě ve vlasech, užívám si výhled na její prsa a dál ji něžně po bříšku hladím.

„Lechtáš mě." „A ty mě svádíš... Proč jsi mi utekla?" „Vzbudili mě... Byli moc hlasití a řešili, že jestli nedojdeš na oběd, půjdou tě vzbudit a já se bála, že mi vletí do pokoje a nenajdou mě... Nevím... To, že s ní nejsi neznamená, že by ségra skousla, že jsem spala u tebe. Ať jsi jakýsi jsi, byl bys pro ni za děvkaře a já za děvku..." „No a co? Je mi to u prdele." Jen se uchechtla, obrátila se a drze se pousmála.
„Nechytíš mě?" Hladím ji tentokrát po zadečku, tisknu na sebe a skláním se.

„Jdou na sjezdovku, po obědě... Gigi s tím kreténem tam už jsou, možná odjedou... Co vzít prkno a jít znovu trénovat, mhm? Máš pravdu, máš ráda svoje nohy a já si je zamiloval. Nechci, aby byly zlomené, takže tě budu ještě chvíli učit." „Co mě chceš konkrétně učit?" „Svádíš mě?" Broukla, omotala mi ruce kolem krku a otřela se mi tváří o vousy.
„Cokoliv, co budeš chtít... Záleží na tom, hodně... Musíme k tomu uzpůsobit místo. Na prkně tě nemůžu učit vše." „Jako co například?" „Třeba šedesát devítku?" Usmála se a přikývla. „Jo... K tomu by bylo vhodnější místo, jako třeba postel." „Jedna tu je." „Jsi nadržený." „Ráno jsem byl..." „Jak dlouho bude trvat, než tě vzruším teď?" „Jen chvilku, už teď to potlačuju."

Snaží se mi svléknout mikinu, hned po ní triko. Obojí skončilo na zemi, vzápětí ji z těla sklouzla podprsenka a na svým těle, jsem ucítil její odhalený prsa. Zatajil se mi dech, líně ke mně pohlédla skrze řasy a vytáhla se na špičky.
„Dej mi pusu."

Nemusela mi to opakovat. Hladím ji po těle, skláním se... Letmý polibek, jen jakási zkouška... Za chvilku ji mám omotanou kolem pasu a ji, v následný minutě studí prostěradlo.
Skončila v posteli, nalehl jsem na ni a užíval si jejích něžných projevů. Dravě mi oplácela polibky, omotala kolem mě nohy a nehty mě hladila po zádech, ramenou, vzápětí na krku a šíji a pak mi vplétala prsty do vlasů.

Odtáhnu se, až když potřebuju vzduch, stejně jako ona. Zaculila se, přejela mi dlaní po tváři a hryzla se do rtu

„Maličká, kolik kluků ochutnalo tyhle rty?" „Jen pár... Tři." Špitla, když jsem zavrčel v nesouhlasu. Přikývnu a výhružně se skloním.
„A nepochybně i další, by chtěli." „Asi... Já nevím. Nelíbám se s každým. Jen s tím, kdo se mi líbí." Ješitně jsem se pousmál a položil ji lokty kolem hlavy.
„A sex?" „K tomu potřebuju city. Pokud nechci někoho jen svést... Chceš se mnou spát?" „Necítíš, co se mnou děláš?" Drze se usmála, stiskla mi boky a povýšeně kývla na souhlas.
„Jsi..." Hryzla se do rtu, nutí mě na záda a já se nechám ovládat. Klečela mi nad stehnem, dívala se mi na tepláky, vzápětí mě jich zbavila a s šokem mi pohlédla do očí.
„Už v noci jsem nadrženost potlačoval, ale teď... Po tak dokonalých polibcích... Omlouvám se." Jen se ušklíbla, dokončila šeptem větu o velikosti, co se rýsovala v boxerkách a moje ego se znovu zahoupalo ve výšině.

Posadila se mi na klín, potvůrka si držela levačkou přes prsa polštář a já se jej snažil oddělat. Smála se, provokovala, nakonec mi ho plácla na tvář a znovu se začala smát.
Se zavrčením jsem ho odhodil a pohladil ji ve vlasech. Líbala mě na hrudi, skrze řasy na mě mrkala a nepřestávala se vrtět.

„Nezlob mě!" „Nezlobím. Hraju si. To je rozdíl." „Naplácám ti." „Vážně?" Tentokrát mám lokty kolem hlavy já. Nalehla, skousla si ret a sklonila se.

„Jen si hraju... Zlobení vypadá jinak." „Jak?" „Dvě nahý těla, hladový polibky, doteky, trápení kluka... Tedy, každý tomu říká jinak... Ale kouření... Honění... A nedopřání orgasmu, jen jeho oddalování. Provokativní klouzání po tvé chloubě, tvoje prosby, abych si sedla a začala tě šukat... Moje odmítnutí, další, hladové kouření a přitom..." Mumle mi do úst, otírá se o moje a moje nadrženost je v dané chvíli neúnosná.
Chytám ji za prdelku, stále se na mě vrtěla, teď tiše zasténala. Zabránil jsem jí v pohybu, přitlačil si její rozkrok na svůj a spokojeně jsem se pousmál.
„Nejsme ale nazí... A přesto mě trápíš." „Ale tobě se to líbí." Dusím smích, stáhnu ji pod sebe a tentokrát si polštář podat nestihne. Vyrval jsem jí ho z prstů a odhodil.

Tichounce sykla, skousla si ret a chytila mě za zápěstí. Stiskl jsem jí ňadro v dlani a potlačil zavrčení.

„Stydíš se? Nemusíš... Jsi krásná." Pobaveně mě hladí po tváři, přitiskla se blíž a druhou rukou si přejela po břiše.
„Tohle má do krásy daleko, ne? Chodil jsi s žehlícím prknem..." Uchechtnutí, sám jsem ji chytil za bříško a pousmál se.
„Teď to taky vidím... Máš krásný tělo... Takový mají být modelky... Mají mít dokonalý prsa, luxusně klenutý boky, zadeček o který si nezlomím ruku, když plácnu. Nohy, který jsou dlouhý tak akorát a pekelně sexy. Bříško, jako ty." Vyprskla smíchy a zvedla hlavu. „Jsi hrozný." „Myslím to vážně... Jsi sexy, Naomi. Kdyby ses mi nelíbila, nebudu tady. Nebudu už od momentu, kdy jsi otevřela dveře přemýšlet nad tím, jak takový pískle šuká." Utlumil jsem smích dlaní, za dveřmi něco bouchlo, vzápětí někdo zkoušel kliku.

„Naomi?" „Molly!" Zasyčela, plácla mi dlaň na pusu a houkla ke dveřím, co je.

„Jdeme na svah... By ses mohla jít třeba najíst." „Nemám hlad..." „Proč jsi zamknutá?!" „Je horší, jak máma..." Procedila skrze zuby, spěšně se oblékla a já se zašil za dveře.

„Protože ležím..." „Není tu Zayn?" „Vidíš ho tu snad?" „Nemůžeme ho najít... A pokoj má zamknutý." „Třeba spí, nebo má sluchátka. Se on i já musíme hlásit? Nechcete nám dát třeba čip?" Pousmál jsem se a skousl si tváře zevnitř.
„Nebuď drzá... Máš s ním něco?" „Nejsi máma, Molly, abych se ti zpovídala." „Mám tě na starost!" „A?" „Hele... Mám Zayna ráda, je fajn, ale... Není pro tebe, jasné? Drž se dál. Tady na tebe bude dělat oči a jak budeme doma, tak bude dělat, že tě nezná. Nebuď naivní, nemůžeš sbalit zpěváka. A hlavně, máma by to nerozdýchala." „Nevím, že by na mě dělal oči a i kdyby je dělal, je to moje věc. Mámu do toho netahej!" „Já tě varuju-" „Nech toho! I kdybych se s ním vyspala, tobě do toho nic není." „Uvědomuješ si, že je mezi vámi rozdíl? Ve všem! Ano, rozešel se s Gigi, protože ho podvedla, dobře, to chápu ale co ty? On tě ojede, aby zapomněl na Gigi a pak ojede jinou a tebe pošle do háje. Najdi si někoho ve svým věku a někoho normálního." „On není normální?" „Nebuď pitomá! Myslím normálního kluka a ne zpěváka! Víš, jak byla máma protivná, když zjistila, že se známe... Nestojí o alkoholové večírky tvého kluka, které budou viset na internetu a plnit novinové stánky."
„Hraješ si na velkou kámošku, že? Před ním... I Aiden... Máte ho vůbec někdo rád pro to, jaký je a ne kdo je? Teď zníš, jako naprostá kráva... Zpěvák, co vás zadarmo vezme na svůj koncert, sežene vám lístky na cokoli, zajistí V.I.P lupeny, bere vás na akce... Jojo, dost dobrej kámoš, co?" „Není prostě pro tebe! Mysli na mámu! Udělala jsi takový průsery, který ona přehlíží... Nemusíš ji kazit reputaci ještě víc, než tím, že jsi její dcera." Vytřeštil jsem oči před sebe, dveře vzápětí práskly, zamkla a opřela se o dveře. Sekundu na to, se jí rozechvěla ramena.

„Naomi?" „To-to bude dobrý." Shodila mi dlaň z ramene a dřepla si u kufru. Našla cigarety a klepajíc se postavila do okna.

„Nevím, jestli děkovat za to, že mě bráníš, nebo- " „Já budu v pořádku, dej mi pár minut. Pak můžeme klidně pokračovat." Trhla hlavou k posteli, uchechtl jsem se, sebral jí z prstů cigaretu a násilně ji k sobě otočil. Zničeně zvedla hlavu, škytla a přitiskla se.

„Tohle bolí... Nejsem svatá, ani hodná, jsem smrad... Vím to, ale tohle říct nemusela. Blbnu od patnácti... Párty, akce... Spamování sociálních sítí šílenými fotkami... Autonehoda, kdy jsem byla ale spolujezdec, nějaký eskapády v nočních klubech, tančení u tyče," Zvedla oči a pousmála se. „Chovám se jako děvka, no... Máma se snaží vše odstranit dřív, než se to donese k někomu z těch snobů. To víš, jejich děti jsou slušně vychované, způsobné, zdvořilé a pak tu jsem já."
„Jsi taková, jaká máš být. Jsi úžasná, jsi sexy, jsi zlobivá... Maličká Rebelka a to mě fakt láká a je mi u prdele, co říká Molly. Aspoň už vím, že jedinej přítel tady, jsi ty, nebo ne? Mám odejít? Raději?" Zavrtěla prudce hlavou, vyhodil jsem cigaretu z okna do sněhu a vysadil ji na sebe.

„Má pravdu... Jsem chvílí sám a blbnu tady s tebou, ale chci to. Oba to chceme, mhm? A nikdo neříká, že až to skončí tady, tak se neuvidíme. Nechci, aby to tak skončilo. Chci se vídat... Chci tě ošukat, jo, fakt to chci. Opřít tě o zeď, zničit ti kalhotky a tvrdě si tvoje tělo vzít. Šukat tě jako malou děvku... Ale něco mi brání. Ani nevím, co to je. Ale tohle mazlení, provokování... Líbí se mi to a mám obavu, že jsem si to zamiloval. Nepřijde mi správný, ošukat tě teď, sotva se známe. Chci, abys mě poznala, a pak mi sama řekla, že se mnou chceš spát. Třeba právě kvůli citům." Uslzeně se pousmála a objala mě kolem krku.

„Má ale pravdu... Jsi zpěvák. Měl bys mít někoho, jako jsi ty. Já totiž taková nejsem. Ale jak říkáš, chci to. Stejně jako ty a jestli to pak skončí, tak co... Život půjde dál, ne? A já se můžu na ulici pitomě usmívat s pocitem, že vím, co má Malik v boxerkách, jaký je v posteli a že jeho polibky, jdou dokonalý a můžou za mou nadrženost." Její slzy v očích, se mi nelíbí, ale hlasem prostoupila nadrženost a já se povýšeně usmál.
„A co já? Budu mít cejch, že jsem ošukal dceru snobské paničky?" Vyprskla smíchy a kývla.             „Nevadí, jak tvou mámu nazývám?" „Je to pravda, proč bych se měla zlobit. Znám holky, co by za svoje mamky dýchaly, holky jsou pro ně vším... Já jsem jen přítěž. Sama jsem ji nazvala horšími slovy, než „snobská panička" takže..." Trhla ramenem a pousmála se.

Chvíli na to, jsme vypadli. Sledoval jsem pobaveně Gigi a dával jí jasně najevo, že jestli něco zkusí, zničím ji. Byla vzteklá, uražená, možná lítostivá, ale Tim se culil jako vítěz a mně něco našeptávalo, že za pár týdnů ho pošle do hajzlu a sbalí další naivku z řad zpěváků.
Naomi jsem vyrval Aidenovi z rukou. Vracel jsem se pro rukavice a sotva jsem se objevil dole v hale, ti dva na sebe vrčeli. Respektive, ona se jen bránila, Aiden po ní startoval a Molly mu přitakávala.

„Jo, kámo... Jsem čurák a ona to třeba zjistí sama. Až ji ošukám a pošlu do hajzlu. Do té doby, nechte ji, jasné? O ségru se ti postarám... A mimochodem, fakt díky za pozvání. Cením si toho, že mě sem pozvala parta lidí, pro které jsem jen „kámoš na zavolání" když něco potřebují. Bezplatná linka, že? Díky za tvá slova, Molly." Naomi zbledla, vystrčil jsem ji ven a poplácal Aidena po rameni.
„Jakmile odtud vypadneme, kámo, pobalím tvoje věci co máš u mě v bytě a pošlu ti je. Kamarádství skončilo. Nevěřím ani tobě, ani jiným... Nejsem pitomej, vím že Gigi někoho měla, zjevně Tima, nebo jiného... Ale bez jedinýho slova, jste jim nechali volné pole působnosti. Jsem naivní, že? Pa." Zabouchl jsem dveře a až několik metrů od chaty, jsem se pořádně nadechl.
Nabíhaly mi žíly, měl jsem chuť do něčeho praštit...

Až na malém svahu, mě napětí opustilo. Blbnuli jsme, koulovali se, smáli se a kecali. Byla vyjukaná, ale přesto uvolněná a sama po pár hodinách žadonila, že se chce zkusit projet dál, než je metr cesty, kdy na konci jsem stejně já, pro jistotu.
Se smíchem se ke mně přitiskla. Balancovala na snowboardu, držel jsem ji u sebe a pomalu se rozjel. Přitiskla se silněji a těch pár metrů, kterému jsme spolu ujeli, ji vehnalo hvězdičky do očí. Culila se, mumlala že chce ještě, ale ne sama. To se pořád bojí.
Po další hodině blbnutí, kdy jsme několikrát vyšlapali svah a znovu ho sjeli, jsem to neubrzdil a skončil ve sněhu.
Hystericky se rozesmála, stáhla si helmu a ta moje skončila někde vedle nás.

„Dobrý?" „Jo... Spadla jsem do měkkého." Uškrnu se, hrabe se na nohy a pomáhá mi vstát. Nevím, čekal jsem, že na mně zůstane déle... Uplyne pár minut, znovu jsem ve sněhu.

„Strčila jsi mě!" „No a?" Se smíchem prskám sníh, odepínám si snowboard a odrážím další koule. Bitku vyhrávám já, samozřejmě se ozývá nesouhlas. Prská sníh, směje se a tvrdošíjně opakuje, že nebýt síly a výšky, neporazil bych ji.
Ironicky přitakávám na souhlas, šišlu ji do obličeje, jak se žabička brání a to jí jen štve víc. S uražeností a překříženýma rukama leží na sněhu, dívá se do boku a já se obkročmo nad ní chechtám.

„Pojď, žabičko." „Nejsem žába!" „Říkám žabičko, prdelko." Heknu, zvedla nohu, vrazila mi ji do klína a drze se usmála. „Žabička?" „Kočička?" Výbuch smíchu, při kterém se nechala vytáhnout na nohy.
„Za prdelku se nezlobíš, jo?" „Vzhledem k tomu, že se ti moje prdelka líbí, tak ne." Pobaveně se usmívám, pomalu se vracíme do chaty, kde jsme sami.
Vlezl jsem do vany, vzápětí se otevřely dveře. Byli jsme doma deset minut a já se div nepřizabil, abych byl v koupelně první.

„Tseh!" „Kdo dřív přijde..." Nafoukla tváře a opřela se o dveře. S přehnanou provokací, jsem si dal ruce za hlavu a spokojeně se usmál.
„Sprcha je volná." „Nechceš jít do ní ty?" „To mám jako vylézt? Nahý?" Vyprskla smíchy, zamkla a s drzostí v očích se posadila na kraj vany.
„Jsi šmejd, Maliku. Kvůli tobě mám sníh všude, jsem vymrzlá a zabereš mi vanu!" „Je velká...?" „Tobě by se to líbilo." „Tobě ne?" „Vzhledem k hoře pěny není nic vidět... Ale co ty, hm?" „To se stydíš? Ale no tak... To je zbytečný. Držel jsem tě za prdelku, sahal ti na prsa... Ochutnal jsem i tvoje rty. A chci zase." Posadil jsem se a objal ji rukou přes stehna.
„Nelíbilo se ti to? Měl jsem za to, že ano... Hlavně jsi to sama řekla. Proč jsi mi nedala venku pusu? Chtěl jsem a ty jsi uhnula." „Bylo mi to hloupé... Prostě... Jedna věc je, s tebou blbnout, druhá se na veřejnosti líbat. Teda," Plácla mi dlaň na pusu, očima jsem se smál. „Uznávám, veřejnost vypadá jinak. Ale co když tě někdo sleduje, mhm?" „Tak je mi to u prdele, rozumíš?" Vypískla, dopadla do vody v kalhotkách, tílku pod kterým měla podprsenku a já byl rozhodnutý, ji všeho zbavit.

Nemohla se ubránit, nakonec rezignovala a jakmile byla nahá, přitiskla se ke mně. Vnímal jsem jen její tělíčko, hladil ji po zádech, zadečku, tiskl na sebe a žadonil o polibek.
Dostal jsem jej, vzápětí mi jich věnovala ještě několik a s tichým vzdychnutím se odtáhla.

„Řekl jsi, že mě nechceš tady ošukat, ale nahou mě chceš." „Nazí můžeme být i bez sexu, ne? Nebo ho chceš? Řekni mi to, splním ti přání." „Umyješ mi záda?" Broukla a políbila mě. „Teď ne... Ne tady s pomyšlením, že se vrátí. Už teď vím, že budu mít doma problémy... Zayne, jsme tu ještě pár dní a pak se vracíme... Chci mít místo, kam můžu utíkat." Pousmál jsem se, přitiskl se svými rty na její a do úst ji zašeptal, že mi stačí dát jen vědět a může být u mě, jak dlouho bude chtít. V očích ji bleskla nejistota i nevěřícnost, ale obrátila se zády a já jí něžně klouzal dlaněmi po těle. Když byla spokojená, opřela se o mě, ignoroval jsem vtíravé myšlenky na její tělo od pěny a jen s ní na sobě, relaxoval.

Měl jsem pravdu, potřeboval jsem k sobě někoho, s kým budu moct kecat. Po mém výlevu, se mnou už nemluvila ani klika u dveří, stejně jako s Naomi.
Dva dny jsme kolem zbytku chodili doslova po špičkách. Gigi se sebrala a s Timem odjela a dusno nabralo na intenzitě.
Třetí den, respektive nad ránem mě budila Naomi. V noci jsme byli u ní v pokoji, váleli se v posteli, líbali se, koukali na film... Já v duchu přemýšlel, kdy jsem trávil tolik času s holkou, aniž bych ji neojel nebo mi ona aspoň nevykouřila. Usnula a já, jen aby nebyly problémy odešel někdy kolem páté. V šest mě budila, podávala mi mobil a vypadala, že neví jestli být jen vzteklá nebo plakat.
S nepochopením jsem četl sms od její mámy, kde jí nazvala kurvou a komentovala mě slovy, že jsem jen nadržený vůl a že si to s ní vyřídí, až se vrátí.

„Molly si zjevně stěžovala... Zajímalo by mě, co jí napsala." „Víš, nechápu, proč tě nechrání? Vždyť ví, jaká vaše máma je..." „Jsem adoptovaná." Vydechla a zafuněla. Pousmála se a trhla ramenem.
„Má máma umřela při porodu a táta se o mě nemohl starat. Dal mě do děcáku, když jsem měla sotva pár měsíců. Dopis, co jsem dostala od ředitelky ústavu, kde jsem se byla podívat, když jsem měla patnáct říkal, že se mi omlouvá a odjíždí. Psal, že jede do Německa, že tam dobře platí a bude tam jen rok. Vydělá si peníze a vezme mě zpátky a budeme žít spolu. Jenže to nevyšlo... Zahynul tam, právě při práci a já najednou měla rok a soud schválil adopci. Přišla jsem k těmhle snobům a už jako malá pochopila, že mezi ně nepatřím. Doteď jsem nepochopila, proč si mě vybrali a asi to nikdy nepochopím... K tomu dopisu, kde táta psal, jak mě miluje a děkuje mámě za to, že mu dala tak krásnou holčičku, byl dopis právě od ředitelky, co tam byla za mě. Psala, že mou mámu znala, že ona sama z toho domu vyšla a když mě viděla, věděla, čí jsem dcerka. Ona sama se snažila, aby mě získala, právě kvůli tátovi, ale nevyšlo to. Myslím, že s ní bych se měla mnohem líp..." Pousmála se, otřela si tváře a sklonila se.

„Pochop to... Molly mě chránit nikdy nebude. Jsem pro ni od mala jen přítěž... Musela se se mnou dělit o nové hračky, musela mi dávat svoje oblečení, dělit se o sladkosti... Ať je táta jakýkoliv, chtěl, abychom si byly rovnocenné, ale to nikdy nešlo. Ne díky matce, která Molly vždy cpala víc. Nemysli si... Když zjistila, že Molly chodí s tvým kamarádem, málem ji trefilo. Molly i Aiden museli slíbit, že aby spolu byli, tak se on s tebou nebude nikde ukazovat a dělat problémy. Ona... Je to kráva, Zayne... Myslí jen na sebe, ne na druhé a Molly je jako ona.

Vidí jen svou postavičku, vedle hromady právníků, soudců, poslanců... Má konexe, i táta a přece se nenechají shodit, že jedna její dcera chodí s klukem, který se zná s „rádoby" s klukem, byť slavným ale není čistě bílej a druhá, nevlastní? Kdyby mohla, zbaví se mě." Šokovaně jsem na ni pohlížel a ona se pousmála.

„Omlouvám se, za ta slova. Mně je to jedno, nevidím v tobě teroristu, jako ona, jen proto že tvůj tatínek je-" „Můj táta není terorista, vrah, hajzl... Je to chlap, co odešel z rodný země, aby se měl líp, protože to tam nebylo lehký. Poznal mámu, typickou angličanku, a s ní má čtyři děcka. Vychoval nás líp, než nějakej bílej fotr. Naomi, mně je u prdele, co si tvá máma o mně myslí, ale nelíbí se mi, jak se chová k tobě... Ani o Molly jsem si nemyslel, že je to... Kráva." Uchechtla se a sklonila se.

„Chci být plnoletá a chci odejít. Vypadnout z toho království a už je nikdy nevidět. Ještě rok a zbaví se mě."

Vpletl jsem jí dlaň do vlasů, stáhl ji k sobě a zakryl ji. Omotala se kolem mě a tiše zamumlala, že za ty problémy, co pak nastanou, ji taková chvíle stojí. Nemýlila se... Zbytek dní na chatě, jsme strávili zase spolu a sotva jsme se vymotali z letiště ve Státech, přihrčela černá limuzína, ze které se vyhrabala baba v upnutém kostýmku, s výrazem po několika plastikách a Molly se k ní okamžitě rozběhla.

„Chceš se s ní seznámit?" „Mám chuť ji chrstnout do obličeje pití... Tolik make-upu... To je fakt hnus." „Snob." Uchechtla se a zvedla rukojeť kufru.

„Nic se vlastně mezi námi nestalo-" „Ne? Polibky, doteky...?" „Sex." Špitla a přejela mi nehty po hřbetu dlaně. „Uvidíme se?" „Máš u mě útočiště. Adresu přece už víš a číslo máš. Stejně ti za chvíli napíšu." Zasmála se, upištěný hlas zakřičel její jméno. Její matka mě propichovala pohledem, s drzostí jsem jí to oplácel a i přes nevoli Naomi, jsem si sundal čepici i brýle. Hysterie... Holky kolem ječí, že vidí „Zayna" a její matka má zjevně závrať.
„Jsi děsnej..." Usmála se Naomi pobaveně a vytáhla se na špičky. „A za tohle, mě bude chtít zabít." Oplácím ji hladové polibky, ignoruji namířené mobily naším směrem a pobaveně pohlédnu k její matce. Fakt se jí to příčí...

„Už vidím ty titulky... „Zayn Malik přistižen při podvádění. Co na to Gigi Hadid?"" Vyprskla smíchy, letmo mě políbila a v dlani mě zastudil kroužek. „Asi ti bude malý... Ale ber to jako upomínku." „Od koho vlastně je?" „Od mé mámy." „To nejde!" „Nech si ho. Třeba se vážně uvidíme a vrátíš mi ho." Poslední pusa, prodírá se k matce a já si stavím taxi.

Do hodiny od příjezdu domů, je internet na spadnutí. Dokonce jsem se trefil i s názvem článku... Se smíchem zaklapnu notebook, hypnotizuju mobil a čekám.
Zpráva pípne až večer.

„Vyslechla jsem si přednášku, Molly mě potopila úplně... Dokonce i několik lží. Vyjádřila se i k tomu na netu. Prý se Gigi rozešla s tebou, protože jsem tě svedla. Dokonce mi i řekla, že pokud jsem se nechala šukat a budu čekat parchanta, tak ho dám pryč. Ona to živit nebude a obě víme, že jsem závislá na jejich penězích... Připadám si jako kus něčeho bezcenného... Co tvoje maminka? Vyjádřila se?"

Chvíli jsem si zprávu četl dokola, pak jí volal. Zvedla mi to až po pěti típnutí a jedné sms, aby mi to zvedla, že s ní chci mluvit.
Nedokázala zamaskovat, že plakala a to mě ničilo.

Uklidňoval jsem ji a zjevně marně. Po deseti minutách se rozplakala znovu a já se dožadoval její adresy. Vyzvednu ji, vypadneme... Bránila se, odmítala a já si nakonec její adresu našel přes internet. Když jsem se jí na to zeptal, chvíli bylo ticho, pak naléhavě prosila, abych tam vůbec nejezdil. Stačí ji, že se mnou mluví a za chvilku se uklidní.
Visel jsem s ní na drátě skoro dvě hodiny... Když se konečně začala smát a byla urýpaná, oddechl jsem si a přesto jsem mobil pokládal se vztekem.
Skoro až do rána jsme si měnili zprávy...

Dalších čtrnáct dní jsme spolu komunikovali jen přes zprávy, pak jsem si našel její školu. Nebylo to až tak těžký...
Čekal jsem kousek od vchodu, laxně se opíral o zábradlí, kouřil a když vyšla, pitomě jsem se usmál. Vypadala unaveně, teď se zarazila, pootevřela pusu a rozhlédla se kolem nás.
Její matka nemohla zabránit mým fanouškům, aby fotky co udělali, nešířili... Rozjely se pátrací akce po její osobě... Zatím se nevědělo, kdo přesně je a to jen díky tomu, že její matka donutila ředitele školy zabránit lidem, aby její identitu prozradili. Hrozilo jim vyhození a co jsem četl, bylo těžké se sem dostat, těžké se tu udržet a nikdo o studium přijít nechtěl. A těch pár přátel, co měla, bylo odtud... Nebyl tedy nikdo, kdo by její identitu přímo prozradil a přesto mi psala, jak její matka o ní roznesla po svých kamarádkách, že posloužila jako matračka popové hvězdě. Zvláštní, jak toto může někdo říct o dítěti, které byť adoptoval.

Naklonil jsem hlavu a pobídl ji gestem ruky.

„Co tu děláš?" „Nebylo těžké zjistit, na které škole jsi... Chtěl jsem tě vidět. Když jsi to ty bojkotovala." Jen se pousmála, přitáhl jsem jí k sobě a objal ji.
„Nemůžeš se mi přece vyhýbat..." „Chci tě jen chránit." „Jako jak? Tvá máma... No oba víme, co je. Nebudu to znovu opakovat. Kašli na to. Už jen chvilku a budeš plnoletá." Pobaveně se uchechtla, přitiskla se a já měl pocit, že je kompletně uvolněná a spokojená.

„Nechceš zajít na oběd?" „K tobě?" Vydechl jsem, stiskl ji a bezděky ji sjel dlaní na zadek. „Chceš?" „Jo... Tedy, co bude?" „Něco vymyslíme... Maso a hranolky zvládnu připravit." Zaculila se, v očích jí blesklo šibalství a znovu se při mluvení, otírala svými rty o moje.
„Naučíš mě to?" „Co konkrétně chceš naučit?" Přistoupil jsem na její hru. „Šedesát devítku?" „Kočičko..."

Pomáhala mi vařit, přitom mě zlobila. Sám jsem se divil, že jsem nejedl s erekcí... Chvíli předtím, než bylo maso hotové, se mi přitiskla na záda, hladila mě pod trikem na břiše a zamulala, jestli by se nemohla osprchovat.
Vrátila se jen v mém triku, drze se usmála a po jídle se mi stulila do náruče. Hladil jsem ji, hledal na flešce film a přemýšlel, kdy se to zvrhne a jestli vůbec.

„Vaření ti šlo..." Pousmála se, skousla mi bradu a zamumlala, že jsem dobrý učitel. Egoisticky jsem kývl na souhlas a položil jí dlaň na zadek.
Jen se uculila, chytila mě za triko a drsně políbila.

„Udělal ses?" Pobaveně jsem zaklonil hlavu a zavrtěl v nesouhlasu. „Chtěl jsem, fakt jo... Ale iritovalo mě, že tě nemám u sebe." Drze se ušklíbla, posadila se mi na klín a vyhrnula mi triko. Nechal jsem si jej sundat a hladovým pohledem, si prohlížel její stehna.
„Já ano..." „Mhm... Líbilo se ti, co jsem ti psal?" „Jistě... Jen jsem teď na rozpacích. Proč ses neudělal? Teď mám pocit, že jsem tě po zprávách nevzrušila dostatečně." „Chtěl jsem ti poslat fotku... Ale... Nakonec jsem šel spát, abych na to nemyslel. Vzrušovalo mě to, honil jsem si a přemýšlel nad tím, jak tě budu šukat, ale... Prdelko, chci to dělat."
Usmívala se, kousala se do rtu a já si vybavil nadržené zprávy. Psali jsme si je každý den, ale včera mě vydráždila nejvíc. Popisovala mi, co se mnou bude dělat, jak mi bude kouřit a pak mě ojede. Jak budu jen ležet, trpět a dívat se, jak se v ní mizí můj penis a do uší mi budou proudit její steny. Na hrudi budu mít její drápky a ona je bude zatínat.
Jen jsem na to pomyslel, chuť se znásobila. Hladím ji po stehnech, pohledem prosím, aby si svlékla tričko.

Ví co chci, směje se, chytá mi ruce a dává si je na boky. „Proč to neuděláš ty?" „Nechci myslet jen ptákem..." Rozepla mi džíny a pousmála se. „Jenže... Já chci. Řekl jsi na chatě, abych ti řekla, až budu chtít a teď chci. Nemyslela jsem si, že se budeme nějak vídat... Myslela jsem, že to skončí." Sklonila se, opřela se mi lokty o hruď a skousla mi ret.
„Že si nebudeme celé dny psát, že po večerech změníme konverzaci o tvém životě a mém, na zprávy o sexu, o tom, jak toho druhého chceme zničit... A nenapadlo by mě, že si na mě počkáš a vezmeš mě do svého bytu. Posloucháš mě, jak si stěžuju, jak nechci být doma, uklidňuješ mě, dáváš mi pocit bezpečí a že když se něco posere, tak můžu utéct k tobě, že se o mě postaráš. Řekl jsi to... A já ti to věřím a vím, že mě chceš. Chceš mě ojet, dostat všechno... A já ti to chci dát. Kdybych v tobě viděla zmrda, jak tě nazývá máma, nechala bych se ojet už v chatě a počítala s tím, že na mě zapomeneš, ale... Máš mě rád. Aspoň já mám takový pocit... Kdybys chtěl jen sex, tak nebudeš takový, ne?"

Stáhl jsem ji pod sebe a hladově ji políbil.

„Kdybych tě chtěl jen šukat, udělal bych to v tý chatě... Ale tam... Nelíbilo se mi tam. Nezasloužíš si to... Kdybychom tam byli jen spolu, tak ano... Ale... Maličká, chci tě šukat, chci tě, chci ti předvést v realitě to, co jsem ti psal." Zakňourala, stiskl jsem jí stehno, omotala kolem mě nohy a shrnula mi džíny níž.
„Vážně to chceš? Nechci aby tě hnala jen nadrženost." „Není to jen nadrženost. Mám tě ráda... Psaní s tebou... Když mi napíšeš na dobré ráno a nazveš mě :maličkou" pitomě se culím a všechno jde líp. Pomáháš mi." Hladově jsem ji políbil a do ouška zachrčel, že je to vzájemné.

„Miluju, když si píšeme. Když mě po zprávách zlobíš, provokuješ... Sere mě, když mi dojde zpráva, ze které cítím jen smutek. Chci tě u sebe v takové chvíli. Obejmout tě, dát ti pusu a dokázat ti, že nejsi v tom sama. Máš mě a já mám tebe. A myslím, že to není už jen „mám tě rád" ale... Miluju tě? Nechci tě šukat kvůli nadrženosti, chci to s city, maličká." Skousla mi ret, zatahala a nejistě se usmála
„A co tvoji rodiče?" „Máma je vzteklá, že tě nezná... Vytáhla ze mě pár věcí a zdáš se jí, jako milá a sladká holka... Zná mě dost dobře. Mluvím o tobě, pitomě se culím a to jde na hlase poznat. Nemusí mě ani vidět... Ví, že jsem kvůli tobě v háji a chci tě." „Tak si mě vem." Zakňourala mi do úst...

Skončili jsme ve sprše, spěšně se svlékali, zahrnovali tělo toho druhého polibky, líbali se... Rty mě po chvilce bolely, tak hladové polibky jsem ještě nezažil.

„Chceš to tady?" „V posteli... Sem se pak můžeme vrátit." Kňourá, líbá mě na krku a do bříška ji tlačí můj pták. Tiskne se ke mně, drze se usmívá a spokojeně vzdychne.
Chytil jsem ji za zadeček, donutil ji na špičky a navedl si ptáka mezi její nohy. Vytřeštila oči, vzápětí se usmála a skousla si ret.

„Jsi ješitný." „A ty jsi nadržená... Copak, nelíbí se ti, cítit ho takhle? Doposud to bylo jen přes boxerky..." „Doteď jsem nevěděla, jak moc jsi velký..." Zavrčel jsem, omotala mi kolem něj prsty a s upřeným pohledem z očí do očí, mi po něm přejela. Zavrčel jsem, sklonil se pro polibek a spokojeně zachrčel.
Začala mi honit, sténala mi do rtů a až po několika takových minutách, se podívala.
„Tim se jednou svlékl... Zkoušel to na mě, asi čekal, že mě to ohromí... Páni... Baby," Vzdychla a vytáhla se na špičkách. „Budeš ješitnější ještě víc, ale tohle... Ona je fakt pitomá." Dusím smích, má pravdu, lechtá mi to ego a já ji chci laskavost oplatím. Netvrdím, že bych si to nechtěl užívat dýl, ale- „Naomi!" Zavrčel jsem, sjela na kolena, políbila mě na stehno a vzápětí si mě vzala do úst. Zavřela oči, kmitala jazykem po špičce a já šílel.

Hladím ji ve vlasech, spokojeně chrčím a ona mi věnuje pobavený pohled. Přestala, jen mi honila a přejela si jazykem po rtech.
„Vždycky jsem chtěla zkusit deep... S klukem, co má fakt velký penis a řekněme, že žádný nebyl tak velký." Mrkla, dala mi pusu na podbřišek a sykla. Chytil jsem jí vlasy do culíku a škubnutím hlavu zaklonil.

„Měla bys něco vědět." „Co?" Drsně jsem jí políbil a povýšeně se usmál. „Znáš text Take it off?" Skousla si ret a kývla. „Co v tobě evokuje?" „Že jsi nadržený, máš to rád tvrdě a jsi ten, co velí." „Šikovná žabička." Ušklíbla se a kývla na souhlas.
„Co jsi, mhm?" „Děvka?" S úšklebkem kývnu a znovu jí políbím. „A ještě?" „Jsem tvoje... Malý kotě." Znovu jsem se povýšeně usmál a přejel jí palcem po rtech.

„Chceš deep? Nechal bych tě velet, nechci být hrubý, ale..." „Chceme oba to, co ten druhý psal. Psal jsi, že mi vyšukáš pusu jako děvce... Porno si můžu zapnout... Ale chci ho i prožít." Dala se mi všanc...

Škytla, semkla víčka a po chvilce vymizelo z jejího tělíčka napětí. Prznil jsem jí pusu, vrážel ji penis až po kořen do úst, buď jsem ji držel ve vlasech a nutil ji s ní pohybovat, nebo jen držela a já ji do pusy přirážel.
Netrvalo to dlouho... Moje nadrženost, touha po ní a její šikovná pusa, kterou jsem mohl šukat tak, jak jsem chtěl... Většina spermatu skončila v puse, pár kapek na tvářích a bradě.
Věnovala mi drzý pohled a ukázala mi obsah, pak polkla. Už jen to, mě vzrušilo znovu. Vytáhl jsem jí na nohy, otřel ji tváře i bradu a zabořil tvář k jejímu krku.

„Jsi spokojený?" Broukla, hladila mě ve vlasech, chvěla se, sotva stála. „Víc než to... Baby... Ty malá děvko." Uchechtla se a sykla. Vysadil jsem ji na sebe, narazil na kachličky a přesvědčil se o její nadrženosti.

Zvrátila hlavu, já se spokojeně usmál. Byla vzrušená, klín měla rozpálený, šíleně mokrý... Opřel jsem se čelem o její rameno a začal jí uspokojovat rukou.
Pár sekund po tom, co jsem začal, jsem ucítil v ramenou drápky, vzápětí zakřičela. Hystericky, spokojeně, roztouženě... Zvedl jsem hlavu a navzájem jsme si zasténali do rtů. Zničeně se usmála, žadonila po polibku a tichounce prosila, abych přestal.
„Líbí se ti to! Prdelko, uděláš se, rozumíš?!" Vzdychla, skousla mi ret a kývla na souhlas. Začíná jančit, je mnohem víc hysterická a já, s naprostým v šokem se dívám na kapičky, co se mi skví na hrudi i břiše. Zrudla, snažila se ze mě sklouznout a když se jí to nepovedlo, šmátrala dlaní po hlavici sprchy.

„Baby!" Vyděšeně na mě pohlédla a překvapeně se usmála. Držel jsem ji za bradu, odtáhl se po drsném polibku a koupelnu pročísl výkřik. Zaječela, zničeně i vyčerpaně na mě pohlédla a zatímco jsem ji znovu dráždil, vrčel jsem jí do úst, že toto jsem viděl fakt jen v pornu.
Usmála se, skousla mi ret a chvíli jej sála.
„Jsi šikovný... Víš, jak to holce udělat. Nediv se..." „Zrudla jsi..." Znovu vzplála a získané sebevědomí je znovu na dně. „Líbilo se mi to. A..." Vzdychla, vytáhla jsem prsty a objal ji pod zadečkem i druhou rukou.
 „A mně se to snad nelíbilo? Naomi..." Broukl jsem její jméno a skousl jí kůži na krku. „Chci to znovu, rozumíš?" Vzdychla na souhlas, šeptá, že chce do postele...
Opláchli jsme se a za cesty plné polibku, jsem si ji odvedl do ložnice.

Snaží se mě do ní dostat, chce velet, ale o to já nestojím. Chci ji pod sebou, ukřičenou a v zádech cítit její drápky.

„Zase! Využíváš jen sílu a velikost." Zapředla a přejela mi dlaní přes rozkrok, ukrytý pod osuškou. Skousla si ret a když už nic, chce mi rozmotat osušku.
„Jsi hladová." Broukla, osuška povolila a skončila někde na zemi. Ta její, ji hned vzápětí následovala. Omotala kolem mě nohy, stejně tak ruce kolem krku a usmívala se očima víc, než rty.

„Jsi dokonalá." „Nejsem... Jsem obyčejná, drzá svině." Vyprskl jsem smíchy a zavrtěl hlavou. „Jsi obyčejně neobyčejná a to mě láká a přitahuje. Chci žabičku, která mi bude ležet noc co noc v náručí, která se mnou bude lenošit na pohovce a pochopí, že miluju filmy o superhrdinech a bude se dívat se mnou a vzápětí kňourat, že nechce zase další noc zakončit hororem, protože se bojí a potřebuje doprovod i na záchod." Nafoukla tváře, já potlačoval smích.
„Miluju to, čím jsem. Baví mě hudba, baví mě zpívat, natáčet videoklipy a někam se ve svý tvorbě posouvat. Ale nemám zapotřebí, spamovat sociální sítě tím, jak vařím večeři, jak s válím v posteli... Tohle nechci. Mám rád svý soukromí, jen ve dvou. Bez dalších milionů očí. A to mi holka ze světa hvězd neposkytne. Dáš mi šanci?" Zamrkala, div jsem nepředl. Doteky ve vlasech zjemnily, než odpověděla, několikrát mě políbila a pak broukla.

„Nejsem plnoletá... Co matka?" „Ta mě nezajímá. V jejím zájmu by bylo lepší, aby to akceptovala, nemyslíš?" „Jak to myslíš?" „Jsem muslimský zpěvák, baby... Na nějakou dobu bych se obětoval, abych cpal naše soukromí na veřejnost. To pak půjde těžko utajit, že její už tak zlobivá dcera, šuká s tmavým." Vyprskla smíchy, začala mě hladit po tváři a v gestu přemýšlení, si hryzala ret.

„Jsi single několik dní... To chceš lézt do dalšího vztahu? Vždyť mě ani neznáš." „Ne? Znám tě líp, než všechny svý ex dohromady. Svěřuješ se mi se vším a ty sama, máš už tolik věcí, který bys mohla dát na veřejnost. Znáš moje soukromí, víš co mám ráda, co nesnáším, čeho se bojím, víš, jaký jsem prase co myslí jen ptákem..." Vyprskla smíchy, stiskla mi boky nohama a zvedla hlavu.
„Co víš o mně?" „Všechno!" Tichounký smích vyplní ložnici, já jej utnu polibkem.

„Zůstaneš u mě?" Pohlédla na hodiny. Byly čtyři odpoledne, skoro půl patý...
„Nejde to, baby. Chci... Ale..." „To tě mám ošukat, chvíli u mě budeš ležet a pak půjdeš domů a já budu v noci sám? Baby..." „Chci být s tebou!" Zní naléhavě i omluvně. „Vážně chci... Líbí se mi tady. Líbí se mi, být s tebou, ale..." Trhla ramenem a stáhla s mou hlavu ke své.
„Dáš mi pusu?" „Jen jednu?" Culí se, vrtí hlavičkou a zatímco se líbáme, hladí mě ve vlasech, slastně několikrát zavzdychá a po chvilce ji znovu tlačím... Žadoní, prosí, slibuje... Nechce se už ani mazlit, chce jen sex.

Zakřičela, na ramenou jsem ucítil její drápky, vzápětí na pažích a já schoval tvář, mezi jejím ramenem a krkem. Souhra líných pohybů, na můj vkus až moc něžné milování, ale to jak kňourá a sténá... Sám si to užívám, naše hlasy se prolínají a výraz naprosté rozkoše, ji z tváře nezmizí ani ve chvíli, kdy mě tahle něha přestala bavit.
Slastné steny a tiché vzdechy se změnily v křik, zarývala mi nehty do kůže, křičela jako kdybych ji ubližoval a já si to užíval. Několikrát jsem sjel pohledem na svůj penis, co v ní mizí. Tvrdé přírazy v tu chvíli zesílily, rozkřičela se ještě víc a spokojeností přivírala víčka...

Až později mi došlo, že nemám kondom. Jen se ušklíbla. Má prášky a je jí to jedno. Vzápětí mě ujišťovala, že jsem první, s kým spí bez kondomu a ani do budoucna ho nechce. Nechce mě cítit přes latex... Povýšeně jsem se usmál, skousla mi ret, zatahala...
Jeden sex, několik poloh... Porno vzalo za své. Prožíval jsem ho a užíval si to. Mohl jsem vše, ve všem byla povolná, vše mi dovolila a prosila o víc. Nechtěla něhu, chtěla už jen sex.
Společný orgasmus pro mě znamenal víc, než bych si kdy myslel. Zhroutila se mi na hruď, prudce oddechovala a se syknutím, ze mě sklouzla. Objímal jsem ji, šmátral dlaní po peřině, překrýval ji a sám se snažil uklidnit pádící dech.

„Miláčku..." Zašeptala mi něžně do ucha a skousla mi krk. „Wow..." Vyprskla smíchy, zapřela se mi lokty o hruď a těkala mi očima po tváři.
„Děkuju." „Za co?" Vydechla překvapeně a posunula se výš. „Zaynie... Není proč děkovat." „Ne? Kotě, prožil jsem porno v reálným životě, tak ztahaný jsem nikdy nebyl. Bylas mou děvkou, mohl jsem si dělat, co jsem chtěl a ty ses nebránila. Vážně není za co děkovat?" Jen se pousmála, položila mi hlavu na rameno a přitiskla se.
Zmáhala mě únava, sevřel jsem ji pevněji, zašeptala jestli ji chci rozdrtit a já tiše odpovídal, že jí jen bráním v útěku.
Za pár minut jsem spal... Budíček přišel někdy po sedmé. Snažila se ode mě dostat a to mě vzbudilo.

„O co se snažíš?" Zafuněla a rezignovaně se ke mně přitiskla. „Musím jít, Zaynie. Přece to víš." „Nechci být sám." Hraju na city, pousměje se a dlouze políbí. „Můžeme se přece vidět zítra...?" „Dny spolu a noci o samotě?" „Baby... Prosím." „Zavezu tě... Venku je hnusně a nenechám tě jít samotnou." 

Ani před domem jsem ji nechtěl pustit. Držel jsem jí za stehno a znovu se ujišťoval, že si to nerozmyslela.
Smutně se usmívala, vrtěla hlavou a opakovala, že mám být rozumný. Vzápětí přešel smutek do drzosti.
„Budeš si muset večer vyhonit, ale... Pomůžu ti po zprávách." Protočil jsem panenky a naklonil se.
„Myslíš, že mě bude bavit si honit? To už asi nehrozí. Spíš budu potřebovat každý den sex, lehce si zvyknu, na takový milování." Broukla mi do úst a opřela se čelem o moje.
„Zítra?" „Vyzvednu tě po škole, hm? Do kolika máš?" „Ty nemusíš do studia?" „Teď ne... Dávám si ještě voraz. A nemám inspiraci pro texty." „Vzhledem k textům a inspiraci, se můžou fanoušci těšit na mnohonásobně nadrženější album?" S uchechtnutím kývnu, zavrčím ji do rtů kousek Take it off a pak musí jít. Poslední pusa a její smutný oči mám před očima celou cestu domů.

Až tam se dívám na net... Jasně, její matka sice zabrání její škole v poskytování jakékoliv informace bulváru, nicméně bulvár se nevzdává.
Fotky před školou, naše polibky, odchod do auta a sledovali nás dokonce až domů. Další fotky, jak mě drží za pas, já ji držím za ramena a o něčem se bavíme. Musím uznat, že se mi ty fotky líbí. Nepochybně se objeví brzy nějaký komentář, že vypadám po dlouhé době šťastně, což je pravda.

„Mám domácí vězení... Matka už viděla fotky, stejně jako nějaká její přítelkyně. Tak jí to hned volala. Že proč se nepochlubila, že její dcerka chodí s hvězdou. Bohužel, i ta baba je naprostá kráva, tak jí to řekla prý jízlivým tónem... Zaynie... Já se snad oběsím..."

Vzápětí ji volám, jsem nasraný, ona z toho unavená. Vrčím do telefonu, aby zapomněla, že by si nějak ublížila a vztek na její mámu se znásobí.
Čekal jsem, že když se mi ji povedlo uklidnit, že se fakt uvidíme, ale... Čekal jsem na ni před školou marně a ona mi až večer napsala, že skončila dřív. Omlouvala se, opakovala, že jí na mně záleží, ale musím to pochopit.
Nechápal jsem to... Vyhýbala se mi týden. Jako jo, psali jsme si, volali, ale teď když jsem věděl, jaký to je být jen s ní a nemyslel jsem tím sex, tak mi chyběla o tolik víc, než po návratu z chaty.

„Jo!" Vztekle jsem se vyhrabal z postele a rozespale mířil ke dveřím. Bylo po půlnoci a já doufal, že to je správce domu s oznámením o evakuaci. To bych pochopil, jestli si ale ze mě dělá někdo prdel...

„Naomi?!" „Ahoj..." Venku chcalo i sněžilo, byla jen v tričku, džínsech a přes rameno měla tašku. „Asi ruším, že?" „Kotě...!" Přitáhl jsem si ji k sobě. Rozklepala se zimou a schovala se mi v náruči.
„Co se doma stalo? Proč jsi mi nezavolala?! Jsi normální? Venku kosa, sníh, déšť... Kočičko, jestli jsi prochladla...!" Pomohl jsem jí sundat oblečení a odnesl jí do vany. Ještě několik minut, se i v horké vodě klepala, zatímco jsem jí sprchou oplachoval záda.
Drkotala zuby, usmívala se...

„Takže?" V mém oblečení vlezla pod peřinu. Nestačila jí, vzala si i druhou a já hledal ještě deku. „Ostrá hádka..." „Teď?" „Bydlíš poměrně daleko... Pěšky se jde blbě." „Vysvětli mi, co se vlastně stalo."
„Vcelku nic... Měla dnes návštěvu těch svých kamarádek, když jsem přišla ze školy, tak jsem hned vypadla k sobě, ale k večeru mě vyhnal hlad a ta jedna mě potkala. Tak se mě na tebe ptala. Že jaké to je, být matračkou zpěváka, řekla mi, že jsem malá děvka, tak... Sjela jsem jí. Nazvala ji několika slovy, vysloužila si od matky facku, pak mě sjel i táta a jak odešly, chytla jsem s mámou. No... A když řekla, že jsem to podělila po rodičích, že matka byla kurva, otec zbabělec a já jsem děvka, kterou si neměla nikdy brát, tak jsem bouchla. Dala jsem jí facku... A utekla k sobě. Chvíli mi ječela do dveří, že jakmile budu plnoletá, tak mě vyhodí z domu a už mě nechce vidět. Teď to neudělá jen kvůli ostudě... Takže... Vzala jsem si jen něco a řekla jí, že to usnadním všem já. Vypadla jsem z domu před desátou, jen jsem nevěděla, jestli za tebou můžu, ale..." Zavrtěla hlavou a pousmála se. „Nemám kam jít. Tam se nevrátím."

„Za chvíli budeš plnoletá, do té doby budeš u mě... Napořád budeš u mě." Nejistě se pousmála a já si ji k sobě přitáhl. „Kašli na to, ano? Nejsi děvka, tvá máma nebyla kurva a otec zbabělec. Dali ti oba to nejlepší a proto jsi taková, jakou tě mám já rád. Jsem vděčný, že jsem se donutil na tu chatu jet, protože kdybych tě nepoznal, litoval bych. Oba jsme svým způsobem jiní, ne?" Pousmála se, přitiskla se a hladila mě po tváři. „Postarám se o tebe, rozumíš? Ale teď pojď spát, snad to, blázínku, neodstonáš." Vtiskla mi pusu, přitiskla se silněji a já s ní na sobě, se položil. 

Asi to nebude lehký, nepochybně proběhne nějaký boj s její matkou, ale... To zvládneme. 

************************The End*********************
Tááák, snad se líbilo, bavilo... Děkuji za přečtení a tak podobně :o) 
Je též, poněkud delší, tak snad nevadí :o) 
*A jestli tam je moc chyb, omlouvám se =D *

Smrdí to kapánek Vánoci, co? Původně jsem toto měla totiž nachystané až na prosinec... Takže... Chtěla jsem si ušetřit práci a to se minulo s účinkem =D Jsem zvědavá, co teda vymyslím na prosinec *zoufalý výraz* :)

♥♥♥