v Araluenu

,,Příště se trochu se sehni, a hlavně neječ, když ti někdo šlápne na ruku," zabručel starší hraničář na svou učeňku, která seděla na bobku v trávě, špatná z toho, že ji její učitel opět našel.

,,Když tam bylo ostružiní a bylo by škoda zničit jej," zamumlala cosi.

,,Ochutnej, jak jsou dobré," natáhla k němu dlaň plnou modrých bobulek.

,,Madelyn Altmanová! Nejsme tady na sběru lesních plodů, ale na cvičení v plížení!" rozkřikl se na ni. Pak si povzdychl.

,, Ale oceňuji, že poznáš jedlé plody od nejedlých."

,,Já se spíš divím, že jsme v tomhle vedru ještě nedostali úpal," řekla Maddie, když už jeli na svých huňatých ponících, směrem domů. Stále byla ještě nabroušená z toho nepříliš dobrého výkonu. Napila se z koženého vaku a otřásla se odporem, voda v něm už získala koženou příchuť a moc studená taky nebyla.

,,Šetři s tou vodou trochu," napomenul ji její učitel, když viděl, jak si s vodou počíná.

,,Ale Wille, předtím si říkal, že někdy během odpoledne dorazíme k řece. Tam bude vody dostatek," opáčila Maddie

,,A taky už začínám mít hlad."

,,Jako bych slyšel Horáce," zabručel si pod vousy Will při vzpomínce na všechna ta cestování se svým přítelem.

,,Ale pamatuješ si dobře, k řece už zbývají asi jen tři míle. Tam si můžeme dát pauzu," mávl hraničář rukou před sebe. Trkač si odfrkl, konečně se budou moct zchladit v osvěžující vodě, ani nečekal na pokyn a vyrazil kupředu. Cuk se ošil a neklidně dvakrát změnil krok, nezrychlil však a šel stále tím stejným tempem.

,,Maddie neblázni! Koně jsou unavení, nesmíš ho tak hnát," křičel za ní Will, ale málo platné, ti dva nedočkavci už se ztratili Gorlogví kde. Will tedy pobídl Cuka do cvalu. Což bylo paradoxem jeho předchozího výroku.

Brzy se ocitli na dosah od Trkače, svého jezdce už nenesl. Will se pátravě rozhlédl, jestli se snad Maddie nesnaží napravit svůj předchozí zbabraný pokus ve schovávání.

,,Zatracený strom," ozvalo se zaskuhrání nalevo od nich. Světlovláska se sbírala ze země a zelené oči jí plály zlostí.

,,Spěchat se nevyplácí," zašklebil se na ni Will, když Maddie znovu nasedala na svého koně. Naštěstí si při té srážce se stromem jen odřela loket a nic vážnějšího se nestalo. Nedlouho potom konečně dojeli k řece. Klikatila se před nimi daleko do hloubi lesa. Byla poměrně široká a celkem hluboká. Na její zvolna proudící hladině se zrcadlily stíny stromů, ale především se od ní odrážely paprsky Slunce a dodávaly jí tak zlatavý nádech.

,,Báječné!" vykřikla Maddie a vrhla se s Trkačem přímo do chladivé řeky. Voda malému koníkovi sahala někam ke kolenům a radostně se brodil vodou a blyštivé kapky se rozstřikovaly do všech stran.

Will mezitím na břehu klidně sesedl z Cuka, povolil mu sedlo a vyndal věci na rybaření. Lososí řeka dělala čest svému jménu.

,,Ty, Wille napadlo mě, umíš vůbec plavat?" vydala se Maddie po nějaké době konečně ke břehu. Pustila Trkače, který ihned odběhl za Cukem.

,,Co to máš zase za otázky, samozřejmě že umím," Odsekl Will, ale Maddie mu opět jak bylo jejím častým zvykem skočila do řeči.

,, Že jsem tě nikdy plavat neviděla, myslím že mně jen taháš za nos," stála tam jen v dlouhé košili a s úsměvem na tváři si clonila rukou proti Sluníčku.

,,Ty jsi jen učeň, ty nemáš co myslet, a už vůbec ne nad takovými věcmi," domluvil jí přísně Will, a to by nebyl on, aby si přitom nevzpomněl na Halta, však kolikrát tuhle větu od něj slyšel.

______________________________________
Zdravíčko
Krásnou 4.adventní neděli vám přeji. Dnes navazujeme dalším HU okénkem a tentokrát nám přišla na scénu Maddie s Willem.
Užívejte posledních pár dnů do Vánoc
Andy❤