21. Led
Večer spolu mladíci leželi v posteli a Naruto se podivoval nad Shikamarovou nezvyklou strnulostí a tichem. Věděl, že to má něco společného s Asumou, ale nechtěl to z něj páčit, dokud mu to neřekne sám. Dával tomu ještě hodinu, než na něj udeří, jelikož tato nepříjemně napjatá atmosféra se mu přestávala líbit.
Přetočil se ze zad na bok a podložil si hlavu, aby byl trošku vyvýšený.
"Takže, kápneš božskou nebo budeme dělat, že se nic neděje, i když oba víme, že se něco děje."
Shikamaru si povzdechl a promasíroval si oči z nějakého důvodu se ho kolegova slova dotkla více než bylo třeba.
"Jen Asuma mi dal brouka do hlavy."
Plavovlásek lehce vykulil oči, bylo mu jasný, že za to může ten cápek, ale co mu mohl říct, že je z toho jeho věčně neutrální přítel tak rozladěný.
"Co ti řekl?" optal se přisunul se blíže, aby se lehce dotýkaly.
"Naruto, máš mě rád? Jakože i přes moji povahu?" zeptal se jako by potřeboval ujištění, že je všechno v pořádku.
'Prostě potřebuju vědět, jestli je tady svět ještě v pohodě nebo už se zase všechno blíží k rychlému konci' honilo se mu hlavou.
Mladší vystřelil do sedu a nechápavě koukal, co to jeho přítel sakra říká.
"A ty mě máš rád i přes moji povahu?" optal se, jelikož potřeboval, aby si tmavovlásek uvědomil, že láska není jednostranná záležitost, ale pracují na ní oba a nejlépe takovým způsobem, aby jim záporné vlastnosti neprotivily život.
"Jistě že jo, miluji tě," řekl a vůbec si neuvědomil, že to bylo jeho první vyznání lásky, kterém mu automaticky splynulo ze rtů.
"Tys to řekl!" vypískl nadšeně a svalil na hrudník ležícího, až mu lehce zmáčkl bránici a on byl nucen zakašlat.
"Ou, promiň, mám radost," vypískl a vyplazil se po něm, aby mu mohl dát pořádnou pusu. Nakonec z toho byl letmý polibek a sedl si do tureckého sedu, aby na něj shlížel z vrchu, jelikož opravdu potřeboval vědět, co se mu sakra honilo hlavou.
Shikamaru ho sledovala a zbloudil pohledem na jeho odhalené nohy, jelikož měl jen boxerky a triko.
"Víš, že máš úplně blonďatý chlupy na nohou? Skoro to vypadá, že tam ani žádný nemáš," sáhl mu na jednu noho a lehce po ní přejel, "a jsi úplně hlaďounkej."
Naruto na něj koukal s povytaženým obočím.
"Tak jestli tohle měla být lichotka, tak byla sakra divná, ale asi děkuju?"
Tmavovlásek se lehce posunul a položil hlavu na jeho stehno, mladší zvedl ruku a začal se probírat tmavými vlasy.
"Už mi řekneš, co ti řekl?"
Přivřel pod tím příjemným pocitem oči a nechal se dále hladit.
"Nic novýho, jen že si myslí, že ode mne odejdeš, protože já jsem línej a ty ne?" povzdechl si a zavřel oči, aby nemusel navázat kontakt.
"Asuma je v tomhle úplně prasteněj, říkala to i Kurenai, mimochodem je to sakra skvělá ženská, ale nevadí. Hele, jestli se budeš ty a Asuma cítit líp, tak tě klidně požádám o ruku. Preferuješ stříbro? A kameny nebo bez?" řekl a zasmál se, když Shikamaru vyletěl prudce do sedu.
"O takových věcech se nežertuje."
"Ale já nežertuju, klidně tě o tu ruku požádám, jsou lidi, co si dají prstýnek po deseti dnech známosti, takže jakou máš velikost prstu?" hmátl po jeho ruce a odmítla ji i přes cukání pustit.
"Notak nech toho!" zasmál se a přešel do útoku, kdy začal Naruta na bocích lechtat a jeho hubené prsty jezdily s jemností po pokožce. Mladší se svíjel smíchy a bylo jisté, že je slyší všichni sousedi.
"N-n-notak! P-počůrám se!" vykřikl, ale nebylo mu to k ničemu, starší nepřestával, dokud se modrooký nesvalil z postele na zem, což uvítal, jelikož chladné parkety krásně chladily na rozpáleném těle.
"Co děláš na zemi?" zeptal se dlouhovlásek, jenž se rukama přidržoval postele a naklonil se nad něj, aby mu vlepil pusu.
Po té době se k těmto věcem stal mnohem více otevřený a neměl problém mu dát pusu kdykoli a kdekoliv ale i to mělo své omezení... Ne vždy se mu do toho chtělo.
"Já si z tebe normálně vychoval romantika!"
"A víš co? Ještě tři dny! Teda už takový dva a něco! Není to super! Ale víš, co by mě zajímalo? Co pro mě máš k Vánocům," vyškrábal se do tureckého sedu a opřel se o ruku, aby mohl nahodit vyzývavý pohled.
"To se neříká," opáčil.
"Nee? Ale já bych to chtěl vědět a jen tak mimochodem, tebe nezajímá, co mám pro tebe já?" vtíral se.
"Hele, víš že ani ne?"
"Jak jako ne! Takový věc tě zajímat musí! Máš být naprosto u vytržení a ty jsi jak kostka led! Dávej si bacha abych na tebe nevytáhl fén anebo..."
"... víš, že tělesné teplo je na rozehřátí to nejlepší?" s tím se zvedl na nohy a utekl do kuchyně. Přísahal, že formičky na led plnil a stoprocentně bude mít i šlehačku.
Když obojí našel uháněl zpátky, Shikamaru ležel stále ve stejné poloze s hlavou dolů a vypadalo to, že ho zmizení přítele nijak moc netrápilo.
Naruto ho násilím dotáhl na jeho místo, sundal mu tričko a ignoroval, že jeho přítel předstírá spánek, i kdyby spal doopravdy, tak kvůli tomuhle by ho vzbudil.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top