Severus s Albusem seděli v knihovně.

Hráli šachy. 
Albusovi bylo kolegy opravdu líto.
Cítil, jak se trápí, doslova ostře vnímal, jak neví, co si počít se všemi těmi city.

Pro hrdého a silného muže, jako byl Snape, bylo téma LÁSKY  zapeklité. 

„Severusi, máš červené oči, spal jsi vůbec?" pronesl ředitel se zjevným zájmem o přítelův zdravotní stav.

Severus si odhrnul dlouhý pramen vlasů z obličeje a ušklíbl se:

 „Ano, spal jsem, to bude jen slabá alergie na prach z knih."

A Brumbál věděl, že je úplně nejvyšší čas se vším skoncovat a dát příteli zase možnost volně dýchat a žít.