Severus se zakletím rozsvítil lampičku a posadil se na posteli. 
Opřel se o pelest a zavřel oči. 
Ne, dnes už spát nebude. 
Než takové sny, to si bude raději číst. Upil z čaje, vrátil jej na noční stolek. 
Natáhl se pro knihu. 
Po chvíli se přistihl, že stejně nevnímá ani řádek. 
Myslel na něj, stále a pořád. 
Ten sen byl až nechutně sladký. 
Přece bych nikdy v posteli nejedl bonboniéru a už vůbec bych neroztíral čokoládu na tělo milence. 
Severus se rozhodl pro dlouhou studenou sprchu a začínal si uvědomovat, že má problém.
 A bude jej muset co nejdříve řešit.