Probudili se kolem třetí hodiny, Naruto byl plný energie a okamžitě začal pobíhat po domě a plánoval kam dá jakou výzdobu. Sepisoval si, jaké by ještě rád napekl cukroví. Shikamaru měl narozdíl od nich ukázkovou troubu a vypadalo to, že dokonce peče na všech stranách stejně, což se o té jejich říct nedalo a každých patnáct minut se musel plech otáčet na druhou strany, aby se dopekla i druhá polovina.

Zato tmavovlásek měl znovu procitnutí o dost pomalejší. Beze spěchu si sedl, zívl, promnul oči a párkrát se zahýbal, aby zjistil, jak jsou na tom záda. Po zjištění, že bolí o dost méně spustil nohy z postele a přešel po koberečku až do koupelny, aby si studenou vodou opláchl obličej a zbavil se tak ospalek. Zvedl hlavu od umyvadla a podíval se do zrcadla, kde s nechutí zjistil, že má znovu rozpuštěné vlasy a přitom by přísahal, že šel spát s culíkem.

"Tsk, tohle mě nebaví."

Rozešel se do spodního patra a nestačil se divit, jak byl mladší akční, pobíhal všude možně a když ve svém zorném poli zmerčil jeho oběť doslova k ní přitančil. Chytl jeho ruku, dal ji nad svoji hlavu a dvakrát se pod ní podtočil.

"Chápeš, že za chvíli jsou Vánoce?" téměř vypískl, jak na něj díky otevřeným krabicím plných ozdob dýchla Vánoční nálada.

"Jo, Vánoce," povzdechl si a odešel do kuchyně, tam si dal vařit vodu na kafe a sedl si ke stolu. Zapřel si hlavu o ruku a sledoval muže překypujícího nadšením.

Možná tohle bylo to, co v životě potřeboval, někoho, kdo ho nebude za jeho povahu buzerovat, ale prostě s ní smíří a bude jednat tak, jako by ho to vlastně neobtěžovalo. Tak se zapřemýšlel, že se vzpamatoval, až když ucítil váhu na svém klíně a jeho ruce byly posunuté na pevné pozadí.

"Nebuď morous, kdybych věděl, že budeš protivnej, tak bych tě nechal spát," zamumlal a strčil mu hlavu do ohybu krku, kde ho začal lehce líbat. Posouval se k hraně čelisti a s radostí zaznamenal, že se stisk na jeho zadku zesiluje.

"Dej si kafe a sejdeme se v obýváku, pak půjdeme společně zdobit, jo?" řekl a s rychlou pusou seskočil, když začal cítit, že se zvedá i něco dalšího. To mu ale neodolal dopřát... Nejdříve práce a až poté zábava.

Shikamaru se trošku ukřivděně kouknul. Nic po něm nechtěl... jen možná malou chvíli mazlení.

Na nějaký kofeinový nápoj se vykašlal a rozešel se do obýváku, kde na gauči seděl blondýnek zaneprázdněný přemýšlením, co dát pod televizi a co na skříňky. Chvíli váhal a pak se postavil přímo před něj, položil koleno vedle jeho stehen a druhé přesunul na druhou stranu, aby se mu mohl pohodlně usadit na klíně.

Naruto překvapeně zalapal po dechu, tohle nečekal. Když na ramenou ucítil tlak okamžitě zvedl ruku a začal ho hladit po vlasech. Na tváři měl pravý a nefalšovaný úsměv, který by mu klidně mohl roztrhnout koutky, ale to mu bylo v tuhle chvíli jedno, byl tak strašně strašný, že se něco takového stalo. Bylo jen několik málo věcí, které by od něj nikdy nečekal, první byla, že by nějaké sexuální hrátky začal sám... Druhá, že bude nějakou dobu trvat, než se smíří v tom, že tento vztah je o naprosté rovnosti a třetí, že se mu otevře natolik, aby před ním neměl zábrany. Kdyby mohl mít jen jedno jediné přání, tak by to bylo, aby tahle chvíle nikdy neskončila.

"Neděje se nic, že ne?" zamumlal, jelikož si nebyl jistý, zda takové chování není následkem nějakých starostí.

"Ne," zamumlal a více se uvolnil.

Tohle se mu líbilo, u žen si nic takového dovolit nemohl, jelikož by jim svou vahou mohl ublížit. Naruto, byl ze stejného těsta, takže u něj byl strach na posledním místě.

Chvíli se nechal hladit a přemýšlel.

'Kdybych mu navrhl, že ty Vánoce můžeme trávit u jeho rodiny bylo by to moc uspěchané nebo ne? No jasně že ne!' ozval se hlásek v jeho hlavě.

'Ale jeho rodičům by to mohlo být nepříjemný... Jo, protože jeho rodiče na to vypadli... Teda mamka po tom, co jsi dostal vařečkou už jo, ale tak když budeš držet pusu a pracky pryč mohl by to být klidný večer'

'Třeba letos přijedou naši... Naivko, nepřijeli už pomalu třináct let. Jen na Vánoce pošlou dopis a najednou by přijeli?'

"Víš," zamumlal, "kdyby sis fakt nechtěl vybírat... ne, že bych tě k tomu nutil... jak to bude se Štědrým dnem a chtěl bys ho trávit se mnou, tak bych s tebou k vašim klidně šel... Pokud by sis to přál."

V tu chvíli se stalo hned několik věcí, Naruto ho opatrně přetočil pod sebe a jistil mu krk, aby s ním náhodou prudce necukl a koukal na něj jako na zjevení.

"T-to m-myslíš v-vážně dattebayo?" vyhrkl a v očích se mu třpytily slzy.

"Pokud by sis to přál."

"Jasně že jo!" vypískl a slzy se mu kutálely po tvářích. Předtím měl jasno v tom, že si vybral dobře, ale teď? Teď si byl stoprocentně jistý, že tohle je muž jeho života. Otřel si tváře a s úsměvem se díval na muže pod ním.

"Chci ti říct, že tě miluju, jakože vážně se všema těma motýlkama a tak. Nechci po tobě abys mi to teď opakoval, protože tvoje činy jsou čiřejší než jakýkoliv slova, ale já pro tebe zatím neudělal nic takového, co by ti to muselo napovědět, teda až na to bloknutí zad, to byl jasný čin lásky, kdyby ti to nedošlo. Ach bože zase moc mluvím, ale sakra moc ti za všechno děkuju a dám vědět rodičům, že přijdeme a vím, že spolu nebudeme ani měsíc, ale pane bože dej mi šanci ti dokázat, že jsem chlap do života. Takže! Večer zajdeme na romantickou večeři," rozpovídal se a Shikamaru mu nemístně skočil do řeči.

"Takže myslíš na Ramen."

"Jasně že na Ramen, ale domluvím nám lahve Soju a koupím ti kytku nebo víš co? Zahraju si s tebou tu tvojí pošahanou hru, při které stejně podvádíš."

"A tohle je zase tvůj důkaz lásky," řekl a trošku se usmál. Dělalo mu radost vidět blonďáka šťastného. V jeho břiše se vždy ozývalo neutuchající šimrání, které cítil pokaždé, když viděl jeho zářící modrá očka a zářivý úsměv, který dokázal projasnit den, jako ten nejjasnější východ slunce.

Ahojky! Chtěla bych se neskutečně moc omluvit, že včerejší kapitola vyhází až dnes... Bohužel jsem včera přijela domů pozdě večer a do rána jsem malovala kuchyň :D A co víc! Ráno mě čekal zubař a domů jsem se zase dostala až pozdě odpoledne :D