Severuse v noci opět vzbudil sen.

Ano, zase a znova ten sen. Pořád dokola. 

Severus si přitáhl polštář na tvář a zuřivě do něj ječel.

 Trochu to pomohlo. 

Pak se s frustrovaným povzdechem odebral do koupelny. 

Jenom studená sprcha jej dokázala uklidnit natolik, aby byl schopen nějak fungovat. Chodit, učit, jíst a tak nějak přežívat. 

Stál na studených kachličkách, voda zběsile bušila do bledého chvějícího se těla.

Ruka poníženě zabloudila do klína.

Nechceš říct pravdu, máš strach? Tak si musíš poradit sám.

 
Skončil na kolenou. Drkotal zuby. Snad z vyčerpání, snad z ledové vody. 

Ovšem srdce, srdce žhnulo silou nezměrnou.

Asi je zbytečné, abych Vám přála v noci klidné sny, že...