Pohled Káji:

Už sedíme v letadle směr Česká republika, nebudu lhát jsem nervózní, co se stane až přistaneme. Budeme se stále držet za ruce nebo na sebe nebude chtít upoutávat pozornost? Kouknu na naše spojené ruce a pak na Honzu, který si z mého ramene udělal polštář. Jak já ho miluju, nechci ho skrývat ale pochopím, když to bude chtít on. Přece jen, o mě už všichni ví, že jsem gay ale o něm ne. Nebudu ho do ničeho nutit. Přestal jsem přemýšlet a taky zavřel oči. Zbytek letu jsme si užívali vzájemnou přítomnost. Než jsme se nadáli, byli jsme na letišti a brali si kufry z pásu.
Stáli jsme před dveřmi od letištní haly a jen se na sebe dívali, v téhle chvíli neexistoval nikdo jiný než on a já. Nevěděl jsem co dělat. Mám se s ním už rozloučit a jestli ano tak objetím nebo by mu nevadil polibek? ,,Tak...asi ahoj? Uvidíme se." Promluvil nejistě Honza. V tu chvíli mi bylo jedno, kde jsme prostě jsem ho políbil. Připravený čelit následkům, které to může mít. Odtáhl jsem se a čekal na Honzovu reakci. Měl překvapený výraz ale usmíval se. ,, Nevíš jak moc jsem to chtěl udělat ale nebyl jsem si jistý, jestli ti to nebude vadit." ,, Přesně to samý jsem si myslel já ale risknul jsem to." ,,Miluju tě Kájo." ,, Já tebe taky."...