"Anabeth."

"Nech mě."

"Anabeth...."

"Nech mě!"

"Notak Anie...."

"Sakra řekla jsem ať mě necháš!"

"Že ty máš krámy?"

"Ne!"
~~~~~

Škyťák ze zadu přišel k jeho přítelkyni sedící na kraji útesu, sedl si vedle ní a obejmul jí.

Astrid se k němu otočila. Natáhla ruku k jeho tváři, na které se skvěl červený otlaček dlaně .

"Pomiň." Zašeptala. "Nechtěla jsem."

"Já vím že ne Astrid." Usmál se na ní.

"Snoplivec mě celý den hrozně štval a jak..." Pokračovala v omluvách.

"Astrid..."

"...si se u mě objevil ze zadu myslela jsem..."

"Astrid..."

"...že je to on a proto jsem tě udeřila."

"Astrid! Je to v pohodě. Chápu že máš prostě nervy."

"Nervy?"

"Jo. Z toho co se teď děje. To s dračím okem, nedávno jsme porazili Viga..."

Astrid se zasmála a opřela se mu o hruď.

Kdyby jen věděl.
~~~~~
"Aneb co napadá Anabeth když má krámy."

"Ty zbytečný plaze!"