Od toho incidentu v jídelně se Gallymu vyhýbala. Nechtěla vidět emoce, které se mu jistě zrcadlily v očích. Nechtěla vidět pohledy, které by na ní vrhal. 

Její ruce se pohybovaly už mechanicky, když urovnávala obvazy a bylinky na poličky. Potřebovala se nějak zabavit, aby na to pořád nemyslela. Aby nemyslela na Gallyho ruku, kterou měla položenou na tváři. Na jeho oči, které se vpíjely do těch jejích. Jeho rty, téměř se dotýkajíc těch jejích. 

Rychle zatřepala hlavou a jen tak tak zachytila skleničku s mateřídouškou, kterou právě uklízela. Ne. Plac nebyl místo pro vztahy. Plac byl místo, ze kterého se museli dostat ven. Pro city nebyl prostor ani čas. Přesto se nemohla zbavit podivného pocitu, který se jí rozlézal hrudníkem. Žaludek se jí stahoval a srdce rozbušilo, když na něj jen pomyslela. 

"Taro? Jsi v pořádku?" zeptal se jí Jeff, který něco dělal nedaleko. Všiml si totiž jejího zaváhání. 

Otočila se k němu a přikývla. "Jsem v pohodě. Je to hotové, ještě něco?" 

"Jeden od Stavitelů přišel s třískou, vytáhneš mu jí?" 

"Guty, to nebude problém," pousmála se a odešla za nemocným. "Tak copak to tu máme?" zeptala se, když k nemocnému přišla. 

Zrzek, který seděl na židli, se na ní podíval. "Jenom zaražená tříska, nic víc," pokrčil rameny. 

Opatrně vzala jeho ruku do své a prohlédla si dřívko v jeho dlani. Znepokojeně zamlaskala. "To musí ven. Vydesinfikuju to a převážu, aby se do toho nedostala infekce, ano?" 

Přikývl. "Dělej si s tím co chceš." 

Pustila ho a otevřela skřínku, ve které měli pinzety. Poté vzala ještě desinfekci a kapesníček s obvazem. Vrátila se k chlapci. Do prstů si vzala pinzetu a volnou rukou ho chytila za tu zdravou. "Chytni se mě a drž se. Až to zabolí, klidně zmáčkni, ano?" 

Zrzek protočil očima, ale poslechl ji. 

Pinzetou vzala třísku, kterou následně prudkým pohybem vytáhla. 

Prudce sevřel její ruku, ale statečně nevydal ani hlásku. 

Pousmála se a vydesinfikovala mu ránu, kterou následně převázala kapesníkem a obvazem. "A příště opatrně, ano?" 

Přikývl. "Díky, Taro." 

"Tak už běž, aby tě Gally nehledal," popohnala ho. Když osaměla, uklidila vše potřebné na své místo. 

Za zády se jí ozvalo tleskání. "Výborně. Vedla sis opravdu skvěle. S takovou z tebe bude opravdu dobrá Medička," řekl Jeff pochvalně. 

Otočila se k němu a pokrčila rameny. Úsměv však skrýt nedokázala. "Nevadí mi to. Dá se říct, že se cítím užitečně po čtyřech týdnech, kdy jsem nic nedělala." 

"Za to jsi ale nemohla," namítl Medik.

Urovnala potah na křesle. Věděla svoje. Kdyby do toho lesa nešla, nestalo by se to. Ale nahlas to neřekla. Nechtěla mu přidělávat starosti, kterých už tak měl dost. "Půjdu se najíst," špitla, když svou práci dodělala. 

Chlapec přikývl. "Dobře." 

Kývla na něj a zamířila k jídelně. Ani neměla hlad, jen se potřebovala projít. Když vyšla na kopec, uviděla ostatní Placery, kteří se shromáždili kolem Klece. Směr svých kroků natočila k nim.  

První věc, která ji praštila do očí, byl Newt, který stál v Kleci a hleděl na černovlasého chlapce, kterému nemohlo být víc jak šestnáct. Druhá věc byla ta, že Bažant vyšel z Klece a okamžitě se rozeběhl ke vchodu do Labyrintu. 

Placeři se začali smát, ale Tara před sebe natáhla ruku. "Ne, počk-"

"Nech ho bejt, stejně tam nedoběhne," ozval se Gallyho hlas. 

Otočila se na něj a zamračila se. "Třetí pravidlo Placu, Gally. Nevstoupíš do Labyrintu, když nejsi Běžec," řekla. 

Chlapec se nadechl, že jí odpoví, když se ostatní prohnuli smíchy. Jeho oči se podívaly za ní a i jeho rty se zkroutily do úsměvu. 

Otočila se a podívala se na Bažanta, který se právě válel na trávníku. I její rty se zvedly do úsměvu. Pak se k němu ale vydala a pomohla mu na nohy. "Nazdárek, Bažante," pozdravila ho. 

Chlapec se na ní podíval. "Kde to jsem? Kdo jsi? Proč tu jsem? Proč si nic nepamatuju?" ptal se. 

"Klid. Jsi v Placu. Uprostřed Labyrintu. Jsem Tara, jedna z Mediček. Nikdo z nás neví, proč tu jsme. A nikdo z nás si taky nepamatuje na svou minulost. Jenom se rozpomeneš na jméno, nic víc," odpovídala mu postupně na jeho otázky. 

"Labyrint?" zajímal se dál. 

Přikývla. "Jo. Tohle celý je Plac. Kolem Placu jsou postavený kamenný zdi -jak můžeš vidět- a venku je Labyrint. Ten mapují Běžci a pokouší se najít cestu ven." 

"Jak dlouho?" 

Podrbala se na zátylku. "No...tři roky, aspoň to mi bylo řečeno," odpověděla vzápětí. 

Chlapec sebou škubl. "Tři roky..." Pak vstal a zamířil ke vstupu do Labyrintu. 

Dřív, než stihla cokoliv udělat, se Bažant pokusil dostat dovnitř. To ho ale kdosi odstrčil. 

"Co si jako myslíš, že děláš?!" vykřikl něčí hlas. 

Rychle se za nimi rozeběhla. Pokud Gallyho něco rozzlobilo, nebyl pak skoro k zastavení. "Gally! Dost! O těch pravidlech nic neví," křičela, aby se nováčka zastala. 

On ji ale neposlouchal. Mračil se a propaloval Bažanta pohledem. "Už to nikdy nezkoušej, jasný?!" 

Doběhla k nim a chytila ho za paži. "Gally! Dost. Nic o těch pravidlech neví," zopakovala znovu, přičemž mu pohlédla do tváře. 

Šedé oči se k ní stočily. Jejich výraz se náhle změnil. Pokud v nich byl před chvilkou vztek, nyní úplně vymizel. 

Nový Bažant se zvedl ze země a hleděl na ně, jako zbytek přihlížejících. Takže i Alby, Newt, Pánvička a Winston s Jeffem, který se tam nějak objevil. 

Slabě se pousmála a pustila jeho ruku. "Klid. Musí se to naučit. Jako jsem musela já, jako musel Chuck," zamumlala. Pak zacouvala a pomohla Bažantovi na nohy - již podruhé. 

"Díky," kývl na ni černovlasý chlapec. 

Jen kývla v odpovědi a vydala se do jídelny. Cestou však míjela snad všechny Placery, což jí připadalo divné. 

"Hej, to nemáte co na práci?!" rozlehl se Placem Albyho hlas dřív, než to stihla udělat ona sama. 

Kluci se okamžitě vrátili ke svým povinnostem. Jen pár z nich se připojilo k blondýnce na cestě do jídelny. Přesněji Pánvička, Chuck, Gally a ještě pár chlapců. 

"Tak to bylo pozdvižení, co?" zasmál se Pánvička při chůzi. 

"Jo, to bylo," přitakal jakýsi chlapec, který pracoval pod Gallym. 

Dívka protočila očima. "Je to novej Bažant, jako jsem byla já nebo Chuck. Zas takovou vědu z toho nemusíte dělat." 

"To je fakt. Když jsi se objevila ty, bylo z toho větší haló," zašklebil se Pánvička a významně mrkl na Gallyho. 

Ten ho jen spražil nepříjemným pohledem, ale nevyjadřoval se k tomu. Neměl náladu se s nimi dohadovat. Ten novej Bažant mu pěkně hnul se žlučí. 

"Co máme k obědu, Pánvičko?" odvedla téma jinam, aby se kluci neporvali. 

"Udělal jsem dušený maso se zeleninou, kterou mi Zrt dodal," pochvaloval si kuchař. 

"To zní skvěle," pochvaloval si Chuck. 

Blondýnka se zasmála a pocuchala mu vlasy. "Pro tebe zní každý jídlo skvěle, Chuckie." 

Kudrnáč se zasmál. "To je fakt. Pánvička je nejlepší kuchař." 

"Umíte si představit, kdyby vařil třeba Newt?" zašklebil se tentýž chlapec od Gallyho. 

Tentokrát se už Gally zasmál. "Jo. To bychom jedli jenom kytky." 

Ahoj, Placeři :3 

Takže...Thomas se nám dostal do Placu :3 Kdo je rád? :3 

Ráda bych věděla, kdo je tady příznivec shipu Newtmas :3 Nebo jsem zvrhlá jenom já s @KateBeforeNex? :D 

Love you, guys <3