Hned po obědě se Tara vydala ke své síti, aby si našla něco na převlečení. Našla úplně stejnou košili, proto si ji převlékla. Poté se vydala za kápem Porcovačů, Winstonem. Sice věděla, že to nebude práce pro ní, ale Albyho pravidla jsou Albyho pravidla. A podle nich každej Bažant musí vyzkoušet všechny práce. A až potom se kápové rozhodnou ke komu bude Bažant přiřazený. 

Když došla ke Krvárně, kterou jí ukazoval Newt už při jejich prvním dni, našla pár chlapců, jak odpočívají u stáda ovcí. "Ahoj, hledám Winstona. Kde bych ho mohla najít?" zeptala se. 

Chlapci se rozesmáli. 

"Tak ty bys chtěla dělat u krve, květinko? To bys nezvládla," ozval se jeden z nich. Měl krátké hnědé vlasy, začínající plnovous a zářivé modré oči.  

Zamračila se a založila si ruce na hrudi. "Tak hele, to jsou pravidla. Pokud se mám stát jednou z vás, tak-" 

"Pravidla, který dodržuje jen svatoušek Alby," zasmál se další kluk. 

"To nemáte co na práci, grindi zfrasený?!" ozval se něčí hlas. 

Tara se otočila a uviděla chlapce, který k nim scházel. měl tmavé vlasy a přísnou tvář. A přesto nevypadal starší než ona. 

Ostatní kluci, kteří se s ní doteď mluvili, se zvedli a šli dělat svou práci. 

"Omlouvám se za ně, někdy to jsou neskutečný hovada," řekl chlapec a přešel k ní. "Jsem Winston, kápo Porcovačů. Ty musíš být Tara, že? Žhavé téma." 

Přikývla a podala mu ruku. "Jo, to jsem já," pousmála se. 

Chlapec si ji pořádně prohlédl. "Už teď vím, jaký asi bude problém," pronesl po chvíli. 

Ošila se. Ten jeho pohled se jí nelíbil, ale neřekla ani slovo. Nepotřebovala si znepřátelit jakéhokoliv kápa. 

"No, ale zkusit to můžeme. Zatím bys mohla jenom vytřít podlahu od krve, co ty na to? Do všeho tě nepustím, nemusela bys to ustát," rozhodl po chvíli. Poté se otočil a odešel na oběd. 

I ona se otočila, ale na opačnou stranu, a šla splnit úkol, který jí Winston přiřadil. Vytírání podlahy jí nezabralo ani hodinu, takže když se Winston vrátil zpátky, měla hotovo. 

"To's to stihla rychle," podivil se Winston, když se vrátil. 

Pokrčila rameny. "Nic těžkého. Ještě něco?" 

Zavrtěl hlavou. "Ne, můžeš jít. Zkus se zeptat Newta nebo Albyho, jestli s něčím nepotřebují pomoct," řekl. 

Tara kývla. "Díky, Winstone. Tak zatím," řekla, mávla na rozloučenou a odešla. Nevěděla, kde by Newta nebo Albyho mohla najít, proto se rozhodla jít do lesa. Jen na procházku. 

Les byl temný a přesto překrásný. Ptáci zpívali v korunách, listí šumělo v jemném vánku. Uklidňovalo ji to. Připadala si, jakoby neměla žádné starosti a přece je měla. Nevěděla, kým je. Kým byla, kdo byli její rodiče. Nevěděla o svém životě nic. 

Zastavila se na mýtince, která byla obrostlá květinami. Bylo to snad první hezké místo, které v Placu našla. Posadila se do zelené trávy a zavřela oči. Bylo ticho. Nikde žádný povyk, jen příjemné ticho. Netrvalo dlouho a její tělo si samo lehlo do chladivé trávy. Stébla trávy si nechávala proplouvat mezi prsty, jakoby si chtěla ten dotek zapamatoval navždycky. Připadalo jí to jako malý ráj v obrovském pekle. 

Jestli tam ležela pět minut nebo hodinu jí bylo úplně jedno. Potřebovala si urovnat myšlenky, které plnily její hlavu jako horký vzduch nafukovací balón. Slunce mezitím sestoupilo trošku níž, takže les se zahalil do své temnější podoby. 

Pomalu otevřela oči a posadila se. Pak jí vlastně došlo, že nezná cestu zpátky. Že neví, jak se sem dostala. Zvedla se na nohy a oprášila si kalhoty, které měla od hlíny. Potom se pokoušela najít jakýkoliv bod, který by jí pomohl s orientací. 

"Sakra," zavrčela, když jí nic nepřipadalo povědomé. Byla v pasti, ale musela se dostat zpátky. Budou mít starost...nebo ne? Co pro ně znamenala? Nic. Jen přítěž. Náklad navíc, problém. Viděla ho Albymu dneska na očích. Nikdo z nich jí nevěřil. Dokonce ani Newt, který s ní zatím trávil nejvíc času. A pak tu byl Gally...považovala ho za kamaráda. 

Zatřepala hlavou. Tyhle myšlenky musely pryč. Její prioritou bylo se dostat zpátky na Plac. Proto se vydala cestou, kterou považovala za správnou. 

Čím více slunce zapadalo, tím bylo těžší se v lese orientovat, přesto jí připadalo že chodí v kruzích. Poté jí napadla jen jediná věc. Začít křičet. 

"Gally?! Newte!" Její hlas se roznesl po lese, ale zdálo se, že si les nepřeje, aby jí kdokoliv našel. "GALLY! NEWTE!" Zase nic.  

Těsně za ní se ozvaly něčí kroky. Nestihla se ani otočit, když tu jí někdo popadl kolem pasu. Druhou rukou jí překryl ústa, aby nemohla křičet. 

Tara ztuhla, neschopna jediného pohybu. Bála se. Poprvé, od doby kdy ji přivezla Klec, se doopravdy bála. Pak jí ale v hlavě secvaklo a začala se bránit. 

"Přestaň sebou cukat, zfraseně!" ozval se jí u ucha něčí hlas. 

Přestala sebou cukat. Ten hlas se jí matně vybavoval. Ten kluk od Winstona, který jí řekl květinko. 

Pomalu spustil ruku z jejích úst. "Tak je hodná," pochvaloval si a mrštil s ní proti stromu. 

Tara prudce narazila do stromu a svezla se na zem. Při dopadu jí nepěkně zalupalo v kotníku. "C-co ode mě chceš?" zeptala se, pokoušíc se potlačit prudkou bolest v kotníku. 

Chlapec se nad ní vztyčil. "Co tady dělá holka? V tomhle Placu byli jen kluci. A najednou se tu objevíš ty? Kdo jsi?!" štěkl a zatáhl jí za vlasy. 

Tara vyjekla bolestí a do očí se jí nahrnuly slzy. "Nevím! Hej, slyšíš? Jediný, co si pamatuju, je moje jméno!" 

Prudce jí dupl na bolavý kotník. "Lžeš!" 

Lesem se rozlehl její bolestný výkřik. Bolest, kterou cítila v kotníku, byla ukrutná. "Vážně nic nevím! Nech mě, prosím." 

Chlapec se natáhl po ohebném proutku, který visel ze stromu. Ulovil ho a švihl ji po tváři. "Mluv!" 

Nezdálo se, že by Tara měla byť jedinou šanci. Byl silnější, větší a držel jí v šachu. "Vážně nic nevím, přísahám!" zkusila to znovu. 

Napřáhl se a jeho pohyb byl doplněný ostrým švihnutím, které dopadlo na její tvář. Červený obtisk se vytvořil hned u toho prvního. "Jsi pitomá, když ti to nedochází! Nikdo ti tu nevěří!" křičel na ní. 

Dívka se schoulila do klubíčka. Tohle věděla. Že je jen přítěž, všichni jí to dávali najevo. Ale, ač tu byla pár hodin, už měla vzpomínky, které byly docela fajn. Třeba jenom to provokování s Gallym bylo vtipné. Nebo povídání s Newtem. 

"Taro, Taro. Myslela sis, že tohle zůstane bez nějaké reakce? Všichni ti kluci jsou tebou úplně pobláznění. A-" Chlapcův hlas náhle utichl. 

"Taro!" ozval se něčí hlas. 

Dívka prudce otevřela oči. Ten zhrublý hlas by poznala všude. "GALLY! TAD-" Nestihla do doříct, když jí ten kluk kopl do břicha. Bolestně vyjekla. 

Kluk ale zmizel někde v lese. Snad aby se na ten útok nepřišlo. 

"Tari, kde jsi?!" křičel ještě něčí hlas s přízvukem. Newt. 

Blondýnka se pomalu zvedla do sedu. "Gally! Newte!" křičela, aby je upozornila na svojí přítomnost.

Dusot nohou ustal ve chvíli, kdy jí na tvář dopadl stín. To se nad ní sklonil Gally. "Taro, co se proboha stalo? A kde jsi byla? Hledali jsme tě úplně všude," řekl a prohlédl si jí. 

Tara k němu zvedla oči. "Byla jsem se projít a došla na mýtinu, která je kousek tady. Pak mi došlo, že nevím kudy jsem se sem dostala. Když jsem se pokoušela vrátit zpátky, napadl mě," špitla a poprvé v jejím hlase byla znát hrůza. 

"Kdo? Taro, kdo tě napadl?" vyptával se Gally, zřejmě rozzuřený. 

Zavrtěla hlavou. "Nevím. Neznám ho jménem, ale pracuje pod Winstonem," odpověděla. 

"Co se tu stalo?" ozval se Newtův hlas, který se k nim dostal. 

Gally se na něj podíval a zavrtěl hlavou, aby se na to neptal. Pak vzal dívku do náruče. "Odneseme jí k Jeffovi a Clintovi," rozhodl pevným hlasem. 

Blondýnka mu omotala ruku kolem krku, aby měla nějakou oporu. Nic nenamítala, přeci jen pořád se třásla. 

"Klid, už je dobře, ano?" zamumlal konejšivě. Pak s ní vykročil směrem, odkud s Newtem přišli. 

Bušení Gallyho srdce, jeho pevné paže a jemné houpání způsobily, že po chvíli se jí začala klížit víčka. Poslední věc, co doopravdy pochytila, byla Gallyho slova. 

"Ať už jí to udělal kdokoliv, uškrtím ho." 

Ahoj, Placeři :3 

Dneska překvapivě vydávám kapitolku brzy :D :D 

No...Tara byla u Porcovačů, což se mi k ní ale nehodí :/ Potom se šla projít do lesa a byla napadena jedním Placerem, který nevěřil že byla poslána jen tak :/ 

Jak myslíte, že ta aféra skočí? Zůstane viník nepotrestán nebo bude poslán do Labyrintu? :3 

Love you, guys <3