A po noci přišlo ráno. Tak se to říkávalo, ne snad? Když noční nestvůry stáhly své hrůzostrašné drápy a dítě se mohlo přimknout k matce, aby jej utěšila. Avšak ne všechna monstra se dala zahnat. Ne všechno vyřešil matčin hlas. Ne každý sen byl jen noční můrou. A ne každá bolest se dala snadno překousnout. 

A přesně tuhle bolest poznali Placeři, když se už ráno odvážili vylézt ze svých úkrytů. A když uviděli to, v jakém stavu Plac je. Úplně zničená ošetřovna a Bouda také. Zvířata zřejmě pozabíjeli, takže neměli už vůbec nic. 

Gally vylezl z Klece a hned se zarazil. Takhle si to rozhodně nepředstavoval. Bylo to horší, než si myslel. Jeho vlastní nohy se daly do běhu. Stěží si uvědomoval, že běží větší rychlostí než kdy předtím. Bylo to kvůli jediné věci. Přesněji dívce, kterou v noci ztratil. Slyšel ji. Věděl, že ho volala. A on jí nedokázal pomoct. Skrýval se, aby si chránil vlastní život. A to jí sliboval, že ji ochrání. Že za ní položí život, pokud bude potřeba. A tak se nestalo. Zbaběle se skrýval a nechal jí zemřít. 

Dorazil do trosek ošetřovny. Všude byly rozházené skleněné střepy, které dříve byly skleničkami v nichž se uchovávaly bylinky, kterými medici léčili vše možné. A krev. Viděl krev. Pustil se po její cestičce. Když však dorazil na její konec, rychle uhnul pohledem. Ležel tam Clint, toho poznal hned. Nebo...to, co z něj zbylo. Nezdálo se, že by rmuti měli aspoň trochu slitování. 

Klekl si ke zbytku těla a zakryl jej bílou látkou, která ležela nedaleko. "Až navždy, Clinte," zašeptal a vstal. Bylo mu medika líto, přesto však hledal Taru. Musel mít důkaz, že je po všem. A musel vědět, zda jí provedli totéž. Zda i jeho lásku takhle rozervali. 

Tichý výdech. To byl zvuk, který se v troskách ozval. Už to ho upoutalo. A když zaslechl i pohyb, vyběhl tím směrem. A jaké bylo jeho překvapení, když pod troskami dívku uviděl. "Taro!" vyjekl a hned se k ní vrhl. 

Zalapala po dechu. Ten hlas poznala. To byl on. Ten, kterého milovala. Ztěžka se přetočila na bok a pohlédla jeho směrem. "Gally," špitla a natáhla k němu ruku. 

Podebral ji pod koleny a vytáhl si ji do náruče. Byl tak rád, že žije... "Už je dobře, lásko. Jsem u tebe." 

Opřela si hlavu o jeho hrudník a paže mu obtočila kolem krku. Byl u ní. Přišel si pro ní. "Gally," zopakovala jeho jméno, jakoby ji to mělo uklidnit. 

Stiskl ji pevněji, aby dokázal, že je u ní. "Pšt...už bude dobře, slibuju," zašeptal a vyběhl z trosek. Věděl, kde jsou ostatní, proto běžel do Mapového bunkru. 

Ostatní se taky odvážili vylézt. A když tak učinili, zavolali Jeffa. Newt si totiž všiml běžícího Gally, který v náručí držel Taru. 

Stavitel k nim doběhl a položil dívku do trávy. Tam se k nim medik připojil. Prohlédl si ji, ale téměř nic nenašel. "Neuvěřitelné. Ona přežila útok rmuta," vydechl ohromeně. 

"Nepřišla jsem na to," zašeptala a otevřela oči, které nasměrovala na oblohu. 

Gally ji vzal za ruku. "Jsem tady, Taro. Už tě neopustím," zašeptal a pohladil ji po hřbetu ruky palcem. 

Podívala se na něj a pevně jeho ruku stiskla. "Gally...nepřišla jsem na to," zopakovala a oči se jí zalily slzami. 

Starostlivě se zamračil. Tohle se mu vůbec nelíbilo. Nikdy se tak nechovala. "Lásko, nic se neděje. Jsem u tebe." 

Zatěkala očima a slzy jí stekly z očí. "Nemůžeš tu být. Byla jsem to já, Gally. Já jsem tohle udělala. Zavřela jsem vás sem. A když jsem selhala, zavřeli mě sem taky. Jsme ve vězení," špitla. 

Pohladil ji po vlasech. "Klid. Už je dobře. Budeš v pořádku." 

Jeff se na stavitele podíval a ukázal na malou ranku, kterou měla na krku. Všichni, kteří stáli okolo, pochopili. To, co říkala, byly vzpomínky. Ona si vzpomínala. 

A Gally neměl na výběr. Když už to slyšeli všichni, nemohl pravidla porušit. Pustil její ruku a vstal. Rvalo mu to srdce. Víc než cokoliv na světě. Raději by si vzal život, než aby to musel udělat. Ale pravidla Placu byla jasná. A měnit je nemohl, protože bez nich by Plac nefungoval. "Odveďte ji do Díry. A Thomase s Terezou taky," nařídil tak chladným hlasem, jakým svedl. 

Tara ztuhla a zatěkala očima. On ji zavíral? On ji zavrhl? V něj jediného měla důvěru. Sliboval, že ji nikdy neopustí. Že by položil život za to, aby ona mohla žít. A nyní ji odsoudil? "Gally," vydechla a ukotvila na něm pohled. Nemohla věřit tomu, že to řekl. 

Tara však nebyla jediná, kdo byl nemile překvapen. Všichni ostatní na něj jen nechápavě zírali. Opravdu to řekl? Opravdu řekl to, aby hodili Taru do Díry? 

Newt však nebyl zaražený tím, že odsoudil Taru. Chtěl mu sebrat Tommyho, proto musel něco dělat. "Gally. Pokud si dobře pamatuju, tak to já jsem Albyho nástupce. A rozhodně nerespektuju to, že tři nevinné hodíš do Díry. Nesouhlasím s tím," ozval se. 

Stavitel se k němu otočil a v jeho očích se vztekle zablesklo. "Najednou si kladeš nárok, Newte? Když byl Alby pryč, ani jsi nehnul prstem. Já jsem nyní velitel Placu, frasáku. A vydal jsem rozkaz!" sykl a pokynul ostatním Placerům rukou.

Winston popadl Thomase za paži. Zrt vzal Terezu a Marco popadl Taru. Dost hrubě. Vždycky mu vadila. A nyní, když měl volnou ruku, si to náležitě užíval. 

Dívčiny oči však plakaly. Dívaly se na chlapce, který jí sliboval lásku a bezpečí. Sliboval hory doly. A nyní se odvrátil. Otočil se k ní zády a popřel to všechno, co mezi nimi bylo. "Gally," zašeptala a pokusila se vytrhnout. Nemohl to přece myslet vážně! Nemohl ji odkopnout jako použitou hračku! 

Nynější velitel Placu se na ni podíval. V jeho očích se odrážela obrovská bolest a smutek. Nemohl se na to dívat. Jeho jedinou lásku odváděli na jeho rozkaz. To on způsobil to, že nyní plakala. A ty slzy mu rvaly srdce. Nechtěl ji rozplakat. Ale pravidla porušit nemohl. Otočil se k ní zády a vydal se pryč, aby tomu nemusel přihlížet.

Zarazila paty do země, aby ji Marco nemohl odtáhnout. Nemohl ji tak nechat! Nemohl se zbaběle otočit zády a všechno zapomenout! "Gally! Gally, prosím! Co jsem provedla?!" vyjekla. 

Zastavil se a pohlédl na ni. "Jsi hrozba, Taro. Zavřela jsi nás sem," řekl. Byl to ubohý argument. A věděl, že ji tak zraní. Tak moc, že s ním už asi nepromluví. Ale nemohl nic dělat. 

Zalapala po dechu. Ne...Nemohl proti ní použít tohle. "Ty zbabělče! Jak vůbec můžeš?! Jak ti tohle ta čest, pokud nějakou máš, může dovolit?! A to mě miluješ?" vyjela na něj. 

"Marco, zavři ji tam," zasyčel a vydal se k troskám Boudy. 

Chlapec okamžitě dívku odtáhl do Díry a hodil ji k Thomasovi a Tereze. Tam se blondýnka schoulila do klubíčka a nechala slzy, aby jí stékaly po tváři. Popřel to. Všechno. A ještě ublížil. Nevěřila tomu, že by toho byl schopný. Že byl až takový zbabělec. 

Ahoj, moji milí Placeři :3 

Ano, cca po 5 dnech přináším novou kapitolku :3 Kdo je rád? 

Radujme se, Tara to přežila, ale byla označena za zrádce a hrozbu...Jak jsem si mohla naivně myslet, že by se Gally vzdal pravidel, že? 

No, doufám, že se vám kapitolka líbila :3 

Love you, guys <3 

°Kájí <3