Kapitola šestá
Opravdu jsem si nemyslela, že někdy půjdu na vysokoškolskou party. Že se budu muset jít podívat mezi mé přiopilé vrstevníky, jen kvůli tomu, abych pomohla své kamarádce v nouzi.
Upřímně? Nemám ráda hlasitou hudbu, která je učiněný nevkus. Dávám přednost klasice a legendární kapelám jako jsou Beatles nebo králi Rock 'n' Rollu Elvisi Presleymu. Neupřednostňovala jsem v žádném případě interprety dnešní doby, kteří zpívali nebo rapovali o drogách a podobných věcech.
Zanechala jsem svých nesouhlasných myšlenek a vytáhla z tašky mobil.
Emma se měla vrátit až za půl hodiny, jelikož se jí protáhla zkouška z tancování, a s Edwardem jsem se rozloučila ještě před tím, než jsem se vydala na svůj pokoj. Slíbila jsem mamce, že jí zavolám, tak když mi teď zbývalo těch několik minut, chtěla jsem toho využít. Vytočila jsem její číslo a zhluboka se nadechla.
,,Mami?'' hlesla jsem, když se z telefonu ozvalo zapraskání.
,,Zlatíčko, to jsem ráda, že mi voláš!'' zajásala mamka až přehnaně nadšeně a já se musela zasmát. ,,Jak se tam máš? Táta říkal, že jsi tam měla nějaký problém, co-,''
,,Neboj, ten jsem už vyřešila. A jinak se tu mám dobře,'' přerušila jsem ji dříve, než to začala rozebírat. Mamku znám moc dobře na to, abych věděla, že dokáže vše probrat do největších detailů.
,,To jsem ráda, ale víš, co jsem ti říkala o skákání do řeči?'' pokárala mě, a tak jsem se rychle omluvila. Vím, jak na tohle všechno byla mamka háklivá. ,,A co škola, zlatíčko?'' zeptala se ihned a já se dala do vášnivého vyprávění o pár testech, co jsme zatím psali.
Obloukem jsem se vyhnula o plánech na dnešní večer a rozloučila jsem se se slovy, že jí v neděli určitě zavolám.
Přesně po pěti minutách se vrátila Em s omluvou a radostně se začala připravovat. Protočila jsem nad tím v duchu oči, protože jsem s ní její nadšení opravdu nesdílela.
Když se Emma už začala oblékat, usoudila jsem, že bych pomalu měla také začít. Ze šatníku jsem vytáhla své oblíbené šaty pastelově tyrkysové barvy s krátkými bílými rukávky a odešla s nimi do koupelny.
Přetáhla jsem si je přes hlavu a usmála se na sebe. Vlasy jsem si pro změnu rozpustila a pečlivě učesala. Rty jsem si přetřela ovocným balzámem, a aby se neřeklo, tak jemně narůžovělým odstínem rtěnky, kterou mi mamka věnovala k šestnáctinám.
Od přírody jsem měla jemnou pleť, a tak jsem nepotřebovala moc make-upu. Přišlo mi zbytečné ho na sebe patlat a ničit si tak přirozený vzhled.
Vyšla jsem z koupelny a obula si bílé lakované boty na opravdu malém a decentním podpatku. Zhlédla jsem se v zrcadle a malinko se pousmála. Opět jsem vypadala jako mladá dáma. Otočila jsem se k Em, která na sobě měla velmi odhalující oděv, jenž se mi vůbec nelíbil, a ta si mě změřila udiveným pohledem. Zamračila se a nandala si velké zlaté kruhy do uší. Nechápavě jsem pozvedla jedno obočí a ona cukla koutkem rtů dolů.
,,Ty-Ty chceš jít v tomhle?'' zeptala se nejistě a popotáhla si svou černou úzkou mini sukni více nahoru. V duchu jsem si znechuceně odfrkla. Em jsem měla sice ráda, ale i tak se oblékala velice nevhodně.
,,Ano, nelíbí se ti snad?'' otázala jsem se krapet rozhozeně a urovnala si lem svých šatů.
,,Ne, to ne! Jsou moc hezké, vážně! Ale... Na party s nimi budeš trochu vyčnívat,'' řekla mi a nazula si lodičky na jehlovitém podpatku, čímž byla ještě o něco větší. Připadala jsem si vedle ní jako skřítek se svým necelým metrem šedesát.
,,Nevadí, já jsem za ně ráda,'' ujistila jsem ji pyšně s malým úsměvem a pak se zarazila, když jsem si uvědomila, kam se vlastně chystám. ,,Nebo bych možná měla zůstat tady,'' zamumlala jsem se sklopenou hlavou.
,,Co?! Ne! V žádném případě! Teď nemůžeš jen tak couvnout! Já tam musím a ty si mi to slíbila, Liv!'' začala panikařit Emma.
,,Dobře, dobře,'' uklidnila jsem ji. ,,Půjdu, ale budeme tam nanejvýš do deseti hodin!'' Na to mi nic už neřekla, protože mě během pár vteřin vytáhla z našeho pokoje.
Bleskově zamkla, a než jsem se nadála, stála jsem před malým červeným Cabrioletem.
,,Není to nic moc, ale je-,''
,,Je skvělé! Vypadá bezpečně,'' přerušila jsem ji a hned se napomenula. ,,Promiň, nechtěla jsem ti skočit do řeči. Mluv.'' Začervenala jsem se a Em se uchechtla.
,,Pane jo, doma tě učili i tomuhle?'' zavrtěla nade mnou hlavou a otevřela mi dveře.
S poděkováním jsem se pohodlně usadila a po celém prostoru auta se rozhlédla. Em se ke mně připojila a za chvíli už jsme jely na mou první noční můru v tomhle ročníku.
***
Vystoupila jsem z auta a zděsila se nad tím, co jsem právě spatřila. Přede mnou stála obrovská krásná vila, z které se ozývala až moc hlasitě puštěná hudba. Bylo půd deváté, čili až bude víc jak deset, měla by se ztišit, kvůli rušení nočního klidu.
Em mě popadla za ruku a vtáhla do té řvoucí budovy plné mladých přiopilých vysokoškoláků. Snažila jsem se vyhnout jakémukoli dotyku cizího člověka, abych náhodou něco nechytila.
Pro jistotu jsem si do malé kabelky vzala antibakteriální ubrousky a desinfekci.
,,No není to super?'' zařvala mi Emma do ucha, aby překřičela hlasitou hudbu, a já na ni vykulila oči. Tohle bere jako způsob zábavy?
,,Moc se mi tu nelíbí,'' řekla jsem upřímně a ošila se, když se o mě otřel nějaký tančící kluk.
,,Neboj, zvykneš si. Zatím si dojdeme pro pití!'' mrkla na mě. Opět mě vzala za ruku a táhla neznámo kam.
Došly jsme do místnosti, u které jsem usoudila, že je to kuchyň, ale bylo tu příliš konfet a kelímků, že se to stěží dalo rozpoznat, a Em si nalila pivo. Nabídla i mně, ale jednoduše jsem odmítla. Nepiji a ani s tím nikdy moc začínat nechci.
Občas, když jsme s mamkou večer seděly na balkóně, mi nalila trochu vína do skleničky, ale to bylo tak všechno.
Natočila jsem si proto jen obyčejnou vodu a následovala Emmu do obývacího pokoje, kde se prý měl nacházet Dustin. Nervózně jsem se pořád rozhlížela kolem sebe a málem do Em narazila, když se zastavila na místě. Zírala před sebe a ve tváři měla podivný výraz.
Koukla jsem se směrem, jakým se dívala ona, a spatřila snědého kluka v kožené bundě a s cigaretou v puse. Pohoršeně jsem nad ním zavrtěla hlavou, protože mi přišlo neslušné, kouřit v místnosti, kde bylo tolik lidí.
,,Ah, moje kočička se navrátila,'' zavolal směrem k Em, a ta se stydlivě uculila. Počkat... uculila? Pane bože, Emmo! ,,Stýskalo se ti po mně, co?'' zeptal se jí ''svůdně'' a oblízl si rty. Dělalo se mi z toho živočicha špatně.
,,Em! Nenech sebou manipulovat, když-,''
,,Budu v pohodě, Liv. Ještě chvíli zůstaneme,'' hlesla s pohledem stále zabodnutým do Dustina a po chvíli si k němu přisedla.
Otevřela jsem udiveně pusu dokořán a plácla se do čela. Co jsi to ta holka sakra myslí?! Omluvila jsem se za to, že jsem zaklela, ale tohle mě vážně rozčílilo. Tak já jsem se sem vláčela, jen kvůli ní, a ona tu zatím seděla a povídala si s člověkem, který mi nebyl vůbec sympatický, přestože mu před chvíli chtěla do očí ještě říct, jak moc ho nenávidí? No, je tohle normální? Nemyslím si.
,,Takže si nakonec taky dorazila, jo?'' zvolal Dustin s úšklebkem a já si založila ruce na prsou.
,,Ano, dorazila. A víš, proč?'' zeptala jsem se a on vyzývavě trhnul hlavou. ,,Kvůli mé kamarádce Emmě, která ti chtěla do očí říci, že si nevychovaný sobec a hulvát!'' Znovu jsem se omluvila a počítala si další libru do kasičky.
,,Vážně, lásko? Chtěla si mi tohle říct?'' optal se Dustin Emmy a kousl se do rtu. Em zavrtěla s úsměvem hlavou a vlepila mu pusu.
Tak na tohle opravdu nemám. Hned teď se seberu a odejdu na kolej. Jen nevím, jak se do kampusu dostanu, když auto má Emma a autobusem se mi jezdit vážně nechce. Už jsem se chystala k odchodu, když mě Em zastavila.
,,Prosím, zůstaň! Pak tě odvezu, ale jen chvíli. Jsem v tom až po uši. Prosím, pochop mě!'' poprosila mě a já si povzdechla. Proč jen jsem tak lehce zmanipulovatelná...
,,Dobře, ale jen do desíti,'' určila jsem čas našeho odchodu a ona opět nadšeně kývla. Sedla jsem si do osamoceného křesílka a ujistila se, že je čisté.
Sledovala jsem, jak se má generace baví pitím, líbáním a zajímavým způsobem tancování.
Vůbec jsem netušila, jak tady tu hodinu přežiji.
Stačila jsem vypozorovat, že se tu nacházela celá Picta fiver kromě Harrisona. Ne, že bych se o něj nějak zajímala, ale přišlo mi podivné, že se nenacházel na vlastní party.
Jako kdyby vyslyšel mé myšlenky, jeho vysoká postava se vynořila z davu tancujících těl. Ruku měl kolem pasu hlavní královny O'Barbies a urovnával si zmuchlané tričko.
,,Čau,'' pozdravil stroze své kamarády a rozvalil se na jedné pohovce. Glorie si mu sedla na klín a provokativně se zavrtěla.
,,Kámo, kdes byl?'' optal se ho Angel, který si užíval přítomnost veselé holky s fialovými vlasy. Z předešlého rozhovoru jsem vyslyšela, že se jmenuje Amber.
,,Však víš,'' mrkl Harry směrem k opálené blondýnce na svém klíně a spolu se zbytkem party se zachechtal. Dokonce i Emma pobaveně zavrtěla hlavou. Něco mi říkalo, že je všechny znala mnohem lépe, než jsem si doposud myslela.
Nad Harrisonovou poznámkou jsem znechuceně zavrtěla hlavou. Myslí někdy na něco jiného?
,,No to mě poser!'' ozval se jeho chraplavý hlas a já sebou trhla. ,,Tahle jeptiška je tu taky, jo? Asi sis spletla místo. Kostel je za rohem, lásko,'' utrousil směrem k mému vybranému oblečení a já se uraženě narovnala. Angel a spol se zasmáli a Glorie se zakřenila.
,,Ne, děkuji. Do kostela chodím jen v neděli, ty dobytku!'' odpálkovala jsem ho pořád se společenskou mluvou a nechala se odměnit obdivným smíchem jeho přátel.
,,Setřela tě, kámo,'' neodpustil si Trevis a lokl si z láhve plné vodky.
,,Drž hubu!'' odsekl Harry. ,,Radši něco vymysli nebo tu chcípnu nudou!'' Harry na důkaz toho, jak moc to myslí vážně, zaklonil hlavu a odhalil tak množství svých tetování na krku. Jak si někdo může nechat tak poničit pokožku?
,,Si zahrajem flašku, co řikáte?'' zvolal Angel a pozvedl láhev s alkoholem, která mezitím dorazila k němu. Všichni kromě mě nadšeně přikývli a shlukli se do malého kruhu na zemi. Já jsem je jen pohoršeně sledovala a nehodlala se nikam přesouvat. Jsem tu jen jako doprovod, nehodlám hrát pubertální hry, které jsem vídala naposledy na střední.
,,Hej, Liliano! Pojď si s námi zahrát!'' vyzval mě Trevis. Skoro jsem se zasmála nad tím, že si nepamatoval ani mé jméno.
,,Mé jméno je Liv, ale to je stejně jedno. A ne, děkuji, nepreferuji tento způsob her,'' poukázala jsem na jejich hlouček a popotáhla si nenápadně šaty více dolů.
,,Nech ji! Je to rozmazlená panička!'' neodpustil si Harry a nechal se od Glorie políbit na krk. V tu chvíli, jako bych měla chuť mu ukázat, že jsem cokoli, jen ne rozmazlená.
,,Nejsem rozmazlená, jsem jen dobře vychovaná, což ty nemůžeš pochopit,'' vrátila jsem mu to. ,,A hraji taky, abys věděl!'' řekla jsem, a také si k nim přisedla. Seděla jsem teď vedle té Amber a Emmy.
Harrison mi na to už nic neřekl a jen mě pobaveně sledoval. Zahlédla jsem, jak se ho jednou Glorie pokusila políbit na rty, ale on něco zavrčel a uhnul. Takže je to vážně pravda. Harrison Samuels nikdy nelíbá na pusu.
,,Hrajem!'' zavelel Trevis a flašku roztočil. Na sucho jsem polkla a sledovala točící se láhev. Víčko se zastavilo na Dustinovi a ten se ušklíbl. ,,Fajn, Dusty,'' usmál se uličnicky Trevis. ,,Pravda nebo úkol?''
,,Si děláš prdel, ne? Jasně, že úkol!'' reagoval ihned Dustin. Necítila jsem se moc příjemně, když všichni okolo mne, mluvili takhle neslušně.
,,Okay, promiň,'' začal se Trevis bránit. ,,Radši se vykousni s Emmou! To je tvůj úkol.'' Dustin se pohotově vrhl na rty mé spolubydlící a ta mu polibek s radostí oplatila. Neříkala mi ještě předevčírem, že ho nenávidí?
Když tak zvané vykousnutí skončilo, a ti dva se od sebe odtáhli, točil flaškou Dustin. Tentokrát víčko ukázalo na Glorii.
,,Tak, Glorčo. Ukaž nám pravej nefalšovanej sexy taneček na Harrisonově klíně!'' vyzval královnu O'Barbies, a ta se jen přihlouple uculila. Jak se tahle holka dostala na tak prestižní školu?
Harrison to nijak neřešil a jen Glorii chytil za boky. Nejspíš byl na takové činnosti sám zvyklý. Z té myšlenky se mi udělalo špatně.
Glorie se nejdříve jen zavrtěla a pak začala dělat krouživé pohyby, při kterých se kousala do rtu. Harrison si to zjevně užíval, protože své ruce přesunul na její pozadí. Chtěla jsem se odvrátit, ale něco mě nutilo dívat se dál.
Glorie svými dlaněmi přejela přes Harrisonovu hruď a začala se všelijak vrtět. Když už to vypadalo, že se ti dva na sebe tady vrhnou, Dustin se do toho vložil, a tohle neslušné divadélko naštěstí přerušil.
,,Stop! Stop, mládeži! Nechceme tu přeci další sex, ne?'' zachechtal se a Glorie slezla z Harrisonova klína. Ten si jen prohrábl vlasy a dělal, jako by se tu před chvíli vůbec nic neudálo.
,,Co ty víš? Já bych si dal znovu říct,'' neodpustil si další perverzní poznámku Harrison a ušklíbl se. Začínalo mi být pomalu nevolno. Ještě pár takovýchto věcí a přísahám, že vrhnu.
Glorie roztočila láhev, která se zastavila právě na něm. Ten jen znuděně obrátil oči v sloup a pokynul jí, aby rovnou říkala úkol.
,,Co kdyby si, Harrisone, vzal naši novou pipinku nahoru na patnáct minut a trochu ji zasvětil do děje vysokoškolských mejdanů, hm?'' zeptala se ho a ukázala na mě. Na sucho jsem polkla, protože mi bylo jasné, co tím myslí.
,,To jsem zvědavej, co tam spolu budem jako kurva dělat,'' uchechtl se Harry a zvedl se. Já jsem odmítavě zavrtěla hlavou a on mě bez povolení vytáhl nahoru na nohy.
,,Co si to-,''
,,Drž hubu a pojď!'' skočil mi do řeči. Mohla bych ho upozornit, že je to neslušné, ale to bylo asi zcela zbytečné, že?
Následovala jsem ho, bůh ví kam, a modlila se, aby tohle všechno už pro jednou skončilo.
Vyhýbala jsem se opilým jedincům a utírala si při tom ruce antibakteriálními ubrousky.
Konečně jsme došli k nějakým dveřím a Harrison mě do nich zatáhl. Dveře zamknul a bez řečí se svalil na postel sídlící veprostřed místnosti. Polkla jsem znovu při představě, co by se teď mohlo dít. Skenovala jsem očima okno, ve snaze naplánovat si bezpečný únik, ale bylo to marné. Jsem v pasti?
,,Nebudu s tebou nic dělat. Nemysli si,'' přerušil ticho s úšklebkem Harry a na posteli se posadil. ,,Nepatříš mezi holky, který denně šukám.'' Zalapala jsem po dechu, ale pak jsem si uvědomila, že je tu tahle mluva vlastně normální.
,,To jsem ráda, že mezi ně nepatřím. Děkuji,'' odvětila jsem a rozhlédla se po místnosti. Byla laděná do černozelené barvy a působila krapet děsivě.
Všude na stěnách se vyjímaly plakáty rockových skupin a na poličkách byly poházené krabičky cigaret a vším možným.
,,Ty si vážně divná,'' odplivl si Harrison a promnul si obličej. ,,Skvěle se k mýmu bráchovi hodíš. Taky je to debilní šprt, ale aspoň dokáže mluvit i jako normální člověk, a ne jako-,''
,,Inteligentní vyspělá dáma, která to má v hlavě v pořádku?'' usmála jsem se falešně a Harrisona tím malinko rozhodila. ,,Já ti něco povím, Harrisone Samuelsi. Mně je jedno, co si o mně ty myslíš, protože ty jsi poslední, od koho chci vědět nějaký názor.
Ty jsi nevychované, sprosté, drzé a zatraceně nechutné stvoření, které postrádá mateřskou lásku! Ano, přesně tak. Nic víc, nic míň. Možná, kdyby tě lépe vychovali, choval by ses k dívkám, jako jsem já, lépe. Nekouřil bys, nepil a nedělal s děvčaty takové hanebnosti!
Ano, možná jsem malinko jiná než ostatní, ale to, že nepreferuji takovéto večírky, mluvím spisovně a zajímám se i o jiné věci než o pohlavní styk a omamné látky, není divné. Jen ty to neznáš!'' dokončila jsem svůj už nakvašený monolog a dívala se na to, jak člověku přede mnou pomalu rudne obličej.
,,Nikdy, kurva, nikdy, mi nic neříkej o posraný mateřský lásce! Ty nevíš, co-,''
,,Ale vím, Harrisone. A omlouvám se ti, že ti skáču do řeči, ale tohle si vyslechni! Nevím, jak to u vás v domácnosti chodí, ale je mi jasné, že tatínek je ten bohatý, co ti zařídí všechno, a tvá maminka ti buď nevěnuje dost času nebo od vás odešla, anebo, nechť je jí zem lehká, je tam nahoře.
A ne, není mi blbé o tom takhle mluvit, protože to je život, Harrisone. Pokud je to ta třetí možnost, tak mě to sice mrzí, ale buď si jist, že se na tebe nekouká s úsměvem. Na Edwarda ano, ale na tebe ne! Já osobně bych se za tebe styděla. Fuj!'' odplivla jsem si pro tentokrát já a namířila k němu dlaň. ,,A teď mi dej okamžitě klíč od tohohle příšerného pokoje a nech mě odejít, jelikož já tu vůbec, ale vůbec, nemám, co dělat! To, že jsem naivní a vždy každému vyhovím, je má nejhorší vlastnost, a už nikdy neudělám tu chybu, abych na nějaký večírek zase zavítala. Rychle!'' přikázala jsem a Harrison mi přímo rudý vzteky podal klíč do dlaně. ,,A nic neříkej!'' umlčela jsem ho dřív, než se na mě stačil rozeřvat.
Během pár vteřin jsem už zase stála na řvoucí chodbě a mířila k Emmě. Vytrhla jsem ji z náručí Dustina a sebevědomě se mu zahleděla do očí. Když neměla odvahu to udělat Em, udělám to já.
,,Takže, milý Dustine. Vezmu to zkráceně a jasně. Tady moje kamarádka sem přišla a zatáhla do toho bohužel i mě, aby ti řekla, že si ten největší idiot na zeměkouli, když si ji jen takhle sprostě využil. Já sama o tobě nemám moc valné mínění, a jen díky tomuhle večírku jsem řekla víc hanlivých slov, než v celém svém životě. Takže ti radím, aby ses od ní držel co nejdál, jinak to s tebou nebude dobré. To ti garantuji! Jednou se jí dotkneš a můj táta zavolá svému příteli, který dělá u soudu, a z vězení ti nepomůžou ani tví milovaní a zazobaní rodiče. Rozuměl jsi mi?'' položila jsem spíše řečnickou otázku a odkráčela v závěsu s Emmou pryč z tohohle blázince.
Už nikdy, přísahám nikdy, nebudu hrát flašku a nepůjdu na žádný vysokoškolský večírek.
***
Dorazily jsme na kolej a Em se znaveně svalila na postel. Během cesty jsme vůbec nemluvily, ale vytušila jsem, že je mi Emma vděčná za to, co jsem pro ni na večírku udělala.
Stejně jsem chtěla zítra ale vysvětlení. Nejdříve byla plná hněvu a pak předvedla tohle.
Opatrně jsem se zase vysvlékla ze svých šatů a označila je cedulkou, na které bylo napsáno velkým písmem ČISTÍRNA. Každou neděli jsem chtěla chodit prát a potřebovala jsem v tom mít pořádek.
Vykonala jsem večerní hygienu, převlékla se do pyžama a s knížkou v ruce zalezla do postele.
Četla jsem teď svůj oblíbený román Malé ženy od Louisy May Alcottové, jíž jsem považovala za skvělou spisovatelku.
Když byl už čas jít spát, nařídila jsem si na zítřejší ráno budík a spokojeně zavřela oči.
To byl dneska zase den.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top