Druhý den nastalo loučení. Objímaly jsme se s Emmou pořádně dlouho, a dokonce jsem musela obejmout i Dustina, aby se neřeklo, což překvapilo jak mě, tak i jeho.
Emma na mě po celou dobu významně mrkala, protože si všimla naší vzájemné výměny pohledů s Harrisonem. Před ní se nedalo nic ututlat, a tak jsem ji jen očima napomínala, aby s tím přestala.

Nejsmutnější okamžik nastal tehdy, kdy Dustin vložil Harrisonovi do rukou svou koženou bundu Picta fiver. Angel zadržoval po celou dobu slzy, ale zvládl se nerozbrečet, protože nechtěl, aby se na něj pak všichni koukali jako na slabocha, kterým nehodlal být. Dustin se smutně usmál a postupně se s každým členem z Potetované pětky rozloučil, čímž přerušil svou dosavadní účast ve spolku.

,,Ještě se uvidíme, ale do školy už se nevrátím. Začnu makat v tátově firmě, abych mohl vydělávat prachy. Doufám, že příští člen bude stejně tak dobrej jako já, i když... to snad už ani nejde,'' pronesl sebevědomě a náš hlouček se zasmál, jako by tu právě neprobíhalo loučení a byl tu zase starý Dustin, který za chvíli nastoupí do svého červeného Ferrari a odjede na večírek, kde bude kopulovat s náhodnými děvčaty a opije se do němoty. Harrison na to jen kývl, zatnul čelist a dal mu ruku na rameno:

,,I přese všechno bráchové,'' ujistil ho a bundu si od něj s povzdechem převzal. Vypadal být z toho všechno trochu zmatený a hlavně skleslý, protože něco takového nikdo nečekal.

Na začátku roku jsem jejich spolek nechápala. Myslela jsem, že je to jen pět grázlů, kteří mají podobné zvyky, jako je pití alkoholu, braní drog, chození na mejdany a užívání si s kde kým. Nenapadlo by mě, že těch pět kluků má mezi sebou tak blízký vztah, který je udržoval pohromadě. Že se k sobě chovali lépe, než se Harrison choval k Edwardovi, a že byli tým, stejně jako já s Edem a Em. Považovali se za bratry a drželi při sobě, i když to mnohdy dávali najevo dost prapodivným způsobem.

Když Emma s Dustinem odjeli pryč, šla jsem sama na pokoj. Měla jsem volno, učení zvládnuté a nechtělo se mi do ničeho velkého moc pouštět. Sedla jsem si proto na postel, vzala do ruky mobil a prolétla sociální sítě. Jediná věc, o které mamka nevěděla. Měla jsem přátelé na Facebooku, samozřejmě jsem je znala, a Instagramu a dopisovala si s nimi, protože to byl jediný kontakt, který jsem měla s lidmi ze střední.

Ozvalo se zaklepání na dveře, a tak jsem mobil položila zase na noční stolek a šla otevřít. Harrison. Vrhla jsem se mu kolem krku a sama od sebe ho políbila, protože jsem měla neskutečnou radost, že ho vidím. Polibek mi náruživě opětoval a raději za námi zavřel dveře. Lisa byla někde s Glorií a spol., takže jsme se nemuseli bát, že nás tu uvidí, protože na pokoj stejně chodila minimálně.

,,Teda,'' vydechl, když jsme se od sebe odtáhli. ,,Takový uvítání bych si nechal líbit vždycky.'' Uculila jsem se a vlepila mu pusu na tvář, na které se mu utvořil roztomilý ďolíček.

,,Ono by tě to omrzelo.'' Vyplázla jsem na něj jazyk, což nebylo zrovna vychované, a byla vděčná za jeho hravou náladu.

,,Jak by mohlo, když jsem toho s tebou ještě moc nezažil,'' prohodil a já se stydlivě začervenala. Vlastně jsem ani nepřemýšlela o tom, že bychom mohli zajít v našem vztahu někam dál. Chodili jsme spolu krátce, ale znali jsme se už déle, a ta chemie mezi námi byla zjevná už pár měsíců.

Znovu mě políbil a popostrčil směrem k posteli. Když jsem byla u samotného kraje, jemně do mě strčil a já se svalila zády na matraci. Hruď se mi začala zvedat rychleji, protože jsem si tím nebyla úplně jistá, ale Harrison se nade mě naklonil, a tím mé pochybné myšlenky umlčel.

,,Nech mě něco zkusit,'' zašeptal těsně u mého ucha. ,,Prosím,'' dodal a zadíval se na mě způsobem, po kterém nešlo říct ne, i kdyby to bylo sebevíc špatné.

,,Ja-Jasně,'' souhlasila jsem trochu nerozhodným tónem a on se zvedl, aby zamkl dveře.

Byl to můj kluk, takže jsme spolu prakticky mohli dělat cokoli. Nabrala jsem při téhle myšlence rudou barvu a raději zavrtěla hlavou, abych se mohla plně soustředit na to, co mělo přijít.

,,Fajn, hele, neboj, spát s tebou nechci, teda chci, ale ne teď, protože nejseš připravená. Jen ti ukážu něco málo, co umím. Bude se ti to líbit. Slibuju,'' ujistil mě a dal mi malou pusu na rty. Vehementně jsem kývla a snažila se pochopit, co mi to tu teď právě sdělil. Bohužel jsem nedokázala své myšlenky setřídit tak, abych z nich něco srozumitelného vyluštila.

Posunul se o něco níže a prsty zabloudil k zapínání mých džínů. Zorničky se mi vzrušením rozšířily a v podbřišku se mi sevřely všechny svaly. Podíval se na mě stylem, kterým se ptal, jestli smí pokračovat dál, a já mu to dalším kývnutím povolila. Byla jsem nervózní, zároveň nedočkavá, ale i trochu ostražitá.

Rozepnul mi kalhoty a stáhl je o něco níže. Jeho pohyby byly zkušené, ale kupodivu trochu plaché, protože nejspíš ještě neměl, co do činění s holkou mého typu v posteli.
Stáhl mi je až ke kotníkům a já se tak před ním ocitla jen v kalhotkách. Políbil mě na kotník, pak na lýtko, stehno, až se dostal k dalšímu kousku oblečení. Zčervenala jsem a automaticky si kalhotky přidržela, abych mu zabránila mi je sundat, protože jsem se před ním jednoduše styděla.

,,V pohodě, Liv. Věř mi.'' Nechtěla jsem být zlá, ale věřit Harrisonovi nebylo vůbec snadné. Už mockrát mi lhal, zradil mě a vlastně mi i dost ublížil. Přesto jsem ruce z kalhotek sundala a nechala je volně ležet podél mých boků. Harrison se z ničeho nic zasmál a já na něj překvapeně pohlédla, protože jsem na téhle situaci nic směšného neshledávala. ,,Máš ráda Snoopyho, jo?'' zeptal se pobaveně a já nechápavě pozvedla obočí. Pak jsem se podívala na svůj odhalený kus spodního prádla a zrudla ještě víc. Měla jsem na sobě totiž své oblíbené kalhotky, které jsem dostala k patnáctinám. Byly jediné z mého dětství, které jsem nedokázala vyhodit, protože jsem k nim vázala jistý citový vztah. Jistě, zní to hloupě, ale Snoopy mi pomáhal se odreagovat vždycky, když mi bylo smutno. Plácla jsem se do čela a zahihňala se.

,,To je trapas, promiň. Nenapadlo mě-''

,,Dobrý, líbí se mi,'' uchechtl se nad tím Harrison a zahákl palce za lem, aby mi je mohl stáhnout ke kotníkům stejně jako kalhoty. Zpanikařila jsem a naposledy ho přerušila.

,,Počkej! Když už musím být já polonahá, tak-tak,'' rychle jsem si něco vymýšlela. ,,Ty si sundej tričko. Nechci tu být jediná odhalená!'' Harrison se uculil a přetáhl si ho bez jediné výtky přes hlavu. Řekla jsem to vlastně i proto, abych se mohla kochat výhledem na jeho potetovanou hruď i záda, ale to už vědět nemusel.
Zaujal stejnou pozici jako předtím a zadíval se na mě pro změnu vážně. Nechtěla jsem se mu dívat do očí, protože jsem se cítila trapně, i když by to měla být naprosto normální a běžná věc. Tedy aspoň zde na škole. Jenomže já byla jiná a všechny tyhle věci pro mě byly nové.

Jakmile mi tenká látka klouzala dolů po stehnech až ke kotníkům, ucítila jsem v podbřišku příjemné mravenčení. Ruce se mi obsypaly husí kůží a dech zrychlil. Harrison mi položil ruce na kolena a pokynul mi, abych je pokrčila. Stydlivě jsem tak učinila a nepřestávala se na něj s vyčkáváním dívat.

,,Si krásná,'' zašeptal a já nabrala karmínovou barvu. Nebylo té červeně dnes už nějak moc? ,,Roztáhni nohy, prosím.'' Po jeho slovech jsem vykulila oči a on se zasmál. Zavrtěl hlavou a sám mi je jemně rozevřel. Tvářil se normálně, nijak pohoršeně, takže jsem si mohla být jistá, že se mu nehnusím. Ale taky to mohl dobře skrývat, v čemž byl také přeborník, jak už jsem zjistila.
Zaklínil se mezi mýma nohama a jeden koutek rtů mu vystřelil nahoru, když spatřil můj nejistý výraz. Utvořil se mu tak na tváři jeho typický ďolíček a já měla sto chutí ho na něj políbit.

Zapřel ruce těsně vedle mých a sklonil se k mému klínu. Fascinovaně jsem na něj hleděla, protože mi až teprve teď docházelo, co má v plánu. Četla jsem o tom v mnoha knížkách a občas si to i v duchu představovala. Ano, já vím, že to byly nemravné myšlenky, ale i já měla své touhy ohledně... mužů, řekněme.

Věnoval mi polibek přesně doprostřed a já nevědomky vzdychla. Poznala jsem, že se usmívá, i když jsem mu úplně neviděla do obličeje. Svůj čin zopakoval. Vydechla jsem znovu a překvapeně zamrkala. Ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekala mi jazykem přejel přes střed a já zalapala po dechu. Bylo to nové, vzrušující a líbilo se mi to. Vidět mě mamka, tak-

Udělal to znovu a tentokrát jsem ho ucítila na moment uvnitř. Prohnula jsem se v zádech a prsty mu zapletla do rozcuchaných vlasů. Už jsem se nestyděla a začala jsem naplno vnímat jeho pohyby. Líbal mě tam dole něžně a přesto chtivě. Přitáhla jsem si ho za vlasy blíž a on spokojeně zasténal. Nepřestával v krouživých a mučivě pomalých gestech a dodával mi tak větší a větší vzrušení. Vrtěla jsem se, prohýbala a tahala ho silněji za vlasy. Moc dobře věděl, co se mnou dělá, a proto mě nadále mučil. Občas dokonce foukl horký dech mým směrem a já na to zareagovala dlouhým zasténáním.

,,Harrisone,'' vydechla jsem.

,,Co, baby?'' oslovil mě tiše. Tentokrát mi jeho přezdívka nevadila, protože to řekl takovým tím sexy nakřáplým hlasem, který moc často nepoužíval.

,,Prosím,'' šeptla jsem. ,,Tohle nedělej.'' Zacukaly mu koutky pobavením, ale i tak si držel svou vážnou tvář.

,,Ale co, baby?'' vyzýval mě tak, abych mluvila dál, a opět použil to samé oslovení.

,,Nedělej to tak pomalu.'' Studem jsem zavřela oči, ale Harrison, spokojen s mou odpovědí, přitakal.

,,Jak chceš, Olivie.'' Znovu mi jazykem přejel přes vchod a pak s ním vklouzl až přímo dovnitř. Zavzdychala jsem a on přitvrdil. Začínal mnou procházet zcela nový pocit. Vnímala jsem, jak se v mých nejcitlivějších místech hromadí vzrušení. Projelo mi celým tělem, přes klín, břicho, hruď až k ústům, ze kterých mi uniklo další zaúpění. Všechno mi najednou přišlo intenzivnější. Byla jsem si vědoma všeho, co se děje s mým tělem, až to nakonec ustalo.

Vydýchávala jsem se a Harrison mě naposledy líbl mezi nohy. Pak mi pomohl navléknout kalhotky a lehl si vedle mě. Tak tomuhle se říká zažít... orgasmus. Myslím, že jsem ho snad ještě nikdy předtím neprožila. Nebo si to aspoň tedy nevybavuji.

,,Jak se ti to líbilo?'' zeptal se Harrison a opřel si hlavu o pokrčenou ruku. Choval se úplně normálně, uvolněně, jako bychom před pár minutami vedli naprosto obyčejnou konverzaci o škole. A přitom mi právě-

,,Moc.'' Tváře mi zrůžověly. Zase jsem se zaměřila na něj, abych nemusela nad nedávnou souhrou událostí v duchu přemýšlet. Na to bude ještě času dost... ,,Netušila jsem, že to je tak příjemné,'' přiznala jsem. Harrison se potěšeně uculil a pokrčil rameny.

,,Když to člověk umí.'' Protočila jsem nad jeho sebevědomím očima, ale musela jsem mu dát za pravdu. I když mu postelí prošlo nespočet holek, aspoň věděl, co dělá.

,,A co budeme dělat teď?'' otázala jsem se nezaujatě, ale doufala jsem, že něco společně podnikneme.

,,Co bys chtěla?'' Překvapeně jsem zamrkala, protože jsem nečekala, že to nechá na mě. Většinou o našem společně stráveném čase totiž rozhodoval on sám.

,,Ráda bych se dívala na nějaký film, nebo si zahrála hru, povídala si...,'' házela jsem jeden návrh za druhým a Harrison se zapřemýšlel.

,,Dobře, pojď!'' Natáhl ke mně potetovanou ruku a já mu do ní váhavě vložila tu svou.

,,Co máš v plánu?'' pozvedla jsem zvědavě obočí.

,,Překvapení,'' prozradil mi tajemně a podal mi kalhoty, které se doteď válely na zemi.

***

   Svezl mě autem před doupě Picta fiver a já nechápavě svraštila obočí a pohlédla mu do tváře. Spiklenecky na mě mrkl a vyšel z auta. Obešel ho a otevřel mi dveře. Ruku v ruce jsme pak zamířili ke dveřím a Harrison odemkl. Zavolal jména zbývajících členů spolku, ale nikdo nezareagoval, což znamenalo, že jsme ve vile sami.

,,Takže,'' začal a promnul si ruce. ,,Máme celej bejvák pro sebe, předpokládám, že až do zejtra, čili máme spoustu možností, jak zabít čas. Navrhoval bych udělat večeři. Tu si vzít ke mně do pokoje a pustit si film. Pak si zahrát nějakou hru a nakonec si až do noci povídat, co ty na to?'' Svým nápadem mě naprosto ohromil a vypadal s ním být nadmíru spokojený.

,,A to se mám pak o půlnoci vracet domů?'' Založila jsem si ruce na hrudi, protože jsem přeci jen na jeho plánech našla nedostatek a Harrison vtipně zakmital obočím.

,,Samozřejmě, že tu můžeš přespat, Jiskřičko.'' Přimhouřila jsem oči, ale souhlasila s jeho nabídkou, protože mě samotnou nic lepšího nenapadlo.

Přemístili jsme se do kuchyně a Harrison se opřel o pult. Podíval se na mě zamyšleně a na něco nejspíš čekal.

,,Co?'' vyhrkla jsem, netušíc, co po mně chce. Napadla mě jedna věc, která souvisela s tím, co se odehrálo na pokoji, ale doufala jsem, že k té nedojde...

,,Já vařit neumím, takže je to na tobě.'' Neudržela jsem se a musela se začít smát, protože to řekl hrozně vtipným tónem hlasu. Přidal se ke mně a pak trochu zahanbeně svěsil ramena. ,,No co? Vaření je pro ženský.'' Vyplázla jsem na něj opět jazyk a otevřela ledničku. Vyndala jsem všechny potřebné ingredience a Harrison mě napjatě sledoval. ,,Co to bude?''

,,Co dům dal,'' řekla jsem nezaujatě a sledovala, jak se jeho výraz mění na udivený. ,,Dělám si srandu, uděláme si domácí pizzu.'' Po mém prohlášení se jeho výraz k lepšímu i tak nezměnil.

,,Ty ji umíš?'' V jeho hlase byl jasný náznak pochyb a já dotčeně otevřela pusu.

,,Nevíš toho o mně mnoho,'' pronesla jsem pyšně a zvedla nos nahoru, protože jsem se považovala za dobrou kuchařku.

Zaúkolovala jsem ho, aby zamíchal směs na těsto, a já do ní pomalu nalévala vlažnou vodu.
Když bylo těsto hotové, nechali jsme ho kynout a zatím vybrali, s čím naše pizza bude. Harrison byl překvapen mým kuchařským umem, který jsem sdělila po mamce a babičce, ale nijak se k tomu nevyjadřoval.

Kynuté těsto jsme pak rozváleli na placku a dali na pekáč. Kluci tu bohužel neměli rajčata ani protlak, a tak musel stačit obyčejný kečup. Pomazala jsem jím celý povrch pizzy a nakonec na něj naaranžovala šunku, sýr a kousky ananasu, protože i Harry měl rád Hawai.

,,Kde ses naučila pizzu?'' zeptal se mě, když jsme ji společně dali do trouby a opřeli se o kuchyňský pult.

,,Pizzu? Tu mě naučil děda. Je to jediné jídlo, které umí. Jinak mě učila mamka a babička,'' usmála jsem se. ,,Budeme mít i dezert?'' prohodila jsem se zájmem a zabloudila pohledem k mrazáku. Doufala jsem, že tu budou mít zmrzlinu, protože jsem ji neměla ani nepamatuji.

,,Já sladký nerad, ale máme tu čokoládovej Manhattan, stačí?'' Nadšeně jsem tleskla a on nejspíš pochopil, že to bude ideální. Dneska jsem mohla zhřešit, když pravidelně každý večer cvičím.

***

   Pizza byla hotová, a tak jsme ji nakrájeli na velký talíř. Já vzala zmrzlinu, Harrison vonící italskou pochoutku a jednu láhev Spritu, a šli jsme do jeho pokoje. Tam jsme se uvelebili na velké manželské posteli se zeleným povlečením a rozmístili občerstvení kolem nás. Doufala jsem, že Angelovi, Trevisovi a Clayovi nebude moc vadit, že jsme jim tak trochu vyprázdnili lednici.

,,Tak, co si pustíme?'' Harrison se rozešel k jedné ze skříní a tázavě se na mě zadíval.

,,Nějakou komedii?'' odpověděla jsem mu otázkou a Harrison se zatvářil otráveně. Ale pak se rozzářil a natáhl se po nějakém mně neznámém dvd.

,,A co takhle horor?'' navrhl a v očích mu zajiskřilo. To ne. Nesnáším horory.

,,Ale horory jsou divné,'' zamručela jsem nesouhlasně. Nechtěla jsem se mu totiž přiznat, že se jich ve skutečnosti bojím.

,,Anebo si z nich prostě strachy posraná, Sparksová.'' Zatnula jsem čelist a zvažovala, jestli mu mám říct pravdu a raději strávit poklidný večer, nebo mu pravdu neříct, hrát si na velkou hrdinku a pak dalších pět nocí nezamhouřit oka.

,,Tak víš, co? Pusť to, už dlouho jsem žádný neviděla.'' Harrison se vítězně ušklíbl a vložil disk do jednoho z množství přehrávačů. Polkla jsem, a když si vedle mě sedl, tak jsem znejistěla. Ještě je čas, Olivie...
,,A co to vlastně je?'' dělala jsem, že mě to v podstatě vůbec nezajímá, ale ve skutečnosti jsem to potřebovala nutně vědět, abych se na to když tak mohla připravit.

,,Lidská stonožka dvě,'' sdělil mi a já znechuceně pokřivila ret. Ten horor jsem neznala, takže jsem se logicky nemohla na nic přichystat, ale už podle názvu to znělo dost hrozně. Mlčky jsem proto seděla, uždibovala kousky pizzy a nenápadně se přisunula blíž k Harrisonovi. Díval se na obrazovku skoro znuděně, ale při fakt hrozivých scénách se šklebil od ucha k uchu. Já si musela zakrývat oči, ale dělala jsem to tak, aby to neviděl.

Chápala jsem, proč mi nechtěl pustit jedničku. To byl totiž jen hororový snímek. Ale dvojka byla film, natočený podle prvního dílu, vyobrazen jako skutečná událost, což bylo odporné. A taky trochu složité, při mém komplikovaném vyjadřování.

Šlo o to, že se nějaký tlustý blázen podíval na první díl a rozhodl se to, co se tam událo, zrealizovat. Takže sešil k sobě ty herce, kteří tam hráli, aby vypadali jako opravdová lidská stonožka, a celý film se mi z toho dělalo akorát tak špatně.

Když ta hrůza skončila, venku už byla dávno tma. Žaludek se mi obracel a k mému neštěstí jsem opravdu musela běžet na záchod. Zorientovala jsem se tu překvapivě rychle a za chvíli jsem už klečela nad záchodovou mísou a dostávala ze sebe naši společnou večeři s Harrisonem. Ten ke mně doběhl a přidržoval mi vlasy, abych si je nezašpinila. Stejně jako jsem je já držela Em při ranních nevolnostech. Ta vzpomínka mě rozesmutnila.

Cítila jsem se trapně, ale Harrison se mi nesmál. Naopak si mě přitáhl do náruče a omluvně mě políbil na čelo. Do očí se mi nahrnuly slzy, protože mě teď ještě k tomu všemu pálilo v krku a byla mi zima. Třásla jsem se a v duchu se proklínala za to, že jsem se na to raději nevykašlala.

,,Promiň, měl jsem tušit, že je to na tebe moc.'' V jeho hlase byla opravdu slyšet provinilost a já ho proto chlácholivě pohladila po tváři.

,,Ne, já ti měla říct, že jsem srab.'' Zvedla jsem se a vypláchla si pusu. Harrison mi podal kartáček a zubní pastu, abych si mohla vyčistit zuby, a celou dobu mě pro jistotu kontroloval. Byla jsem mu vděčná, protože jsem nechtěla být sama. Mohl by třeba přijít nějaký psychicky narušený člověk a přišít mi pusu k zadku náhodného kolemjdoucího.

Vrátili jsme se do Harrisonova pokoje a on pro moje osobní uspokojení zamkl. Tiše jsme si povídali a mlsali při tom zmrzlinu. Harrisonovi zachutnala, takže mě naštěstí vyvaroval toho, abych ji snědla celou sama. Za hodinu jsem se cítila už uvolněněji a Harrison si oddechl, jelikož se cítil být za to vinný.

,,Chceš se jít vysprchovat? Neboj, počkám tady.'' Ruce zvedl na důkaz, že to myslí smrtelně vážně a já se plaše usmála. Ano, nechtěla jsem, aby šel se mnou, ale zároveň jsem to nutně potřebovala. Jenomže, jak mu to říct...

,,A co kdyby si seděl zády otočený ke sprše?'' Můj návrh mu nejspíš vzal slova, protože jen otevřel pusu a párkrát ohromeně zamrkal. Nevinně jsem si skousla spodní ret a snažila se zakrýt narůžovělé tváře, což se mi moc nepodařilo.

Harrison to nekomentoval, ale pochopil mě a šel tedy se mnou. Neměla jsem nic na převlečení a ve špinavém spodním prádle se mi spát nechtělo. Zoufale jsem na něj pohlédla a on automaticky zašel zpět do pokoje, odkud se vrátil během vteřiny, abych tu náhodou nebyla dlouho sama, a v ruce nesl své bílé tričko a jedny boxerky. I přes to, že se nerad dělil o oblečení, mi velkoryse půjčil část svého šatníku.

Vděčně jsem se usmála a naznačila mu, aby se otočil. Celou dobu, co jsem se svlékala, jsem ho obezřetně sledovala a pak vlezla nahá do sprchy. Naštěstí měla po stranách mléčná skla, skrze která nebylo vidět, takže jsem se o trochu víc uvolnila. Nechala jsem na sebe stékat horkou vodu, jež mi na těle utvořila zarudlé skvrny, a každou chvilku se přesvědčovala, jestli tu Harrison stále je.

,,Buď v pohodě, Livie, nikam nejdu,'' ujistil mě něžným hlasem a jeho tón mi v podbřišku rozehnal hejno motýlů do všech stran.

Když jsem byla hotová, upozornila jsem ho na to a opatrně vylezla ven. Opravdu byl po celou dobu otočený, hlavu měl skloněnou a ruce svěšené podél těla. Skrz tričko mu prosvítaly svaly na zádech a pár tetování.

,,Už můžu?'' zeptal se a na chvíli to vypadalo, že se vážně otočí. Vypískla jsem a on se hrdelně zachechtal.

,,Dělám si srandu.'' Pobaveně pokroutil hlavou a nechal mě se v klidu převléknout. Pak byl na řadě a já zaujala stejnou pozici jako on předtím. ,,Klidně se dívej, já nejsem typ, co se stydí,'' dobíral si mě tím a poznala jsem, že se usmívá.
Na chvíli mě možnost se otočit opravdu napadla, ale pak jsem to zavrhla a napomenula se za své nemravné myšlenky. Harrison si po celou dobu pobrukoval a zdálo se, že mu to trvá déle než mně. Otráveně jsem vzdychla a nevědomky se otočila, abych ho na to upozornila, ale zrovna vylézal ze sprchy ven a já se zasekla v pohybu. ,,Ty podvádíš.'' Našpulil pohoršeně rty a já zrudla. Pohled mi sjel nechtěně dolů a nabrala jsem ještě víc červené barvy.

,,Já - promiň, chtěla jsem-,''

,,Klid, dívej se. Vím, že nemůžeš odolat,'' dobíral si mě hravě dál a sušil si při tom své rozcuchané vlasy ručníkem. Protočila jsme panenkami a raději se dívala do zdi vedle sebe. Strach z hororu byl ta tam. Teď mou mysl zastoupil obrázek Harrisona, jak vylézá nahý ze sprchy. Zašimralo mě pod břichem a přitiskla jsem stehna raději těsně k sobě, abych ten intenzivní pocit utlumila.

Společně jsme si pak lehli do postele a Harrison si mě přitáhl za pas k sobě. Ležela jsem na jeho hrudi a cítila se tak v bezpečí. Neměla jsem na sobě podprsenku, takže jsem si připadala skoro nahá, ale věděla jsem, že by se mě Harrison jen tak nedotknul, kdybych mu to sama nedovolila.

,,Spi sladce, Jiskřičko,'' popřál mi něžně a políbil mě na krk, který se v tom okamžiku obsypal husí kůží. Do nosu mě tak udeřila vůně jeho sprchového gelu a na chvíli jsem přivřela oči, abych si ji mohla vychutnat.

,,I ty, Harrisone.'' Otočila jsem se poté čelem k němu, abych mu polibek oplatila, a pak se na něj sladce uculila. Tohle byl můj Harrison. Ten, kterého jsem měla tolik ráda. Samozřejmě i se všemi chybami, které měl a kterých bylo bohužel požehnaně. Ale byl to on. A byl jenom můj.