Po tom, co jsem odešla z toho parku s Adamem v závěsu, jsem ho poprosila, aby mě odvezl do kampusu, kde jsem asi dvě hodiny koukala do zdi a přemýšlela. Všichni už prakticky věděli o mně a Harrisonovi, že jsme pár. Přede všemi řekl, že mě miluje, i když to nemělo zrovna příznivé podmínky. Prakticky neudělal nic špatného, jen mi neustále v něčem lhal, ale pokud je to pro mé dobro, mohla bych mu jednoduše věřit a dál to neřešit...

Liv...Tak snadné to není!

Ano, já vím, že bych se měla pídit po pravdě, ale co když už toho mám dost? Co když už mám dost toho být neustále v obraze a pod kontrolou? Teď chci být na chvíli nová Olivie. Nebudu se s Harrisonem bavit do večírku, dokud oba nevychladneme. Mezitím s Adamem dojedu všechny jeho lekce a milá Picta fiver i Gloriin spolek prostitutek se může jít bodnout!

Teda, Liv... Možná ses rozjela až moc.

***

5. SVÁDĚNÍ

,,Liv?'' probudil mě něčí milý hlas a já rozlepila opatrně víčka.

,,Mayo?'' zamumlala jsem v odpovědi a ona se zahihňala.

,,Za pár minut začíná první hodina, měla by ses připravit, ospalče,'' upozornila mě, a to byl pro mě dostatečný budíček.

Okamžitě jsem vyskočila z postele, popadla jsem nachystané bílé sáčko, kávově zbarvené džíny, černou košili a boty na platformě. Rychle jsem to všechno na sebe hodila a v koupelně se jakž takž zkulturnila. Maya mi můj vzhled odsouhlasila a pak jsme hodně svižným krokem zamířili každá na svou hodinu. Já měla zpěv a ona něco, co jsem cestou zapomněla, protože mi v hlavě kolovalo jen jedno, a to to, že se vůbec nepoznávám.

Zadýchaně jsem dosedla vedle Dylana, který si mě změřil tázavým pohledem a pak mi jemně narovnal límeček u košile.

,,Kočičko, klid,'' řekl jemně. ,,Nejde o životy, jasné?'' ujistil mě a já se v klidu vydýchala. Nešlo ani tak o rychlý sprint, který jsem absolvovala, ale spíše o strach, že bych nedej bože přišla pozdě.

Hodina zpěvu byla jako vždy příjemnou změnou. Člověk si zkusil nové písničky a zapomněl na starosti. Aspoň do jejího konce, pak přišla realita a problémy byly zpět. I když jsem jich neměla moc, tak to stále byly obavy, kvůli kterým jsem měla divný pocit v žaludku.

***

Došla jsem ke své skříňce a vysloužila si několik ''nenápadných'' pohledů doprovázených ještě ''nenápadnějším'' šeptáním od blonďatých hlaviček. Dala jsem oči v sloup a hodila si do skříňky svoje věci.

,,Krásko?'' ozvalo se u mého ucha a já se s mírným úsměvem otočila na toho, jemuž hlas patřil.

,,Adame,'' vydechla jsem a byla ráda, že ho zase vidím.

,,Co se týče včerejška, chtěl jsem ti jen říct, žes to zvládla skvěle. A že mi je u prdele, jak se na mě teď budou ostatní koukat, protože na tobě mi záleží víc.'' Objal mě kolem ramen a já se na malou chvíli cítila v bezpečí.

,,Děkuji, já jen-,'' zasekla jsem se, protože jsem netušila, jak začít. ,,Chtěla bych v tom pokračovat, jestli by to šlo. V té dohodě,'' dokončila jsem svou myšlenku a Adam se přátelsky usmál.

,,Vždy k službám, krásko.''

Společně jsme vyrazili do mého kampusového pokoje a mě napadlo, že bych Adamovi mohla rovnou představit Mayu. Ti dva se alespoň seznámí a třeba přeskočí nějaká ta jiskra, kterou bych oběma přála.

Jak jsem byla ale naivní...

Když jsme vešli dovnitř, Maya seděla na své posteli v tureckém sedu a barvila si svůj obal na mobil. Když zaregistrovala mou přítomnost, usmála se, ale jakmile za mnou uviděla Adama, úsměv jí z tváře zmizel.

Nevzdávala jsem to, i když jsem tušila, že se Maya s Adamem chtít sbližovat nebude, protože jsem mu to přeci jen slíbila i dlužila za to, jak se snažil mi pomoci.

,,Ahoj, Mayo,'' pozdravila jsem ji a popostrčila Adama dovnitř pokoje, abych mohla zavřít dveře. ,,Někoho bych ti chtěla představit,'' začala jsem opatrně a Maya zavřela třpytivou gelovku a zaměřila se na nás dva.

,,Aha,'' vyšlo z ní jen a v jejím hlase jsem zaslechla nejistotu.

,,Mayo, tohle je můj kamarád Adam,'' řekla jsem a ukázala na vysokého bruneta s rošťáckým úsměvem. ,,A, Adame, tohle je moje kamarádka a spolubydlící Maya,'' představila jsem mu roztomilou Irku s rudými vlasy, která se k úsměvu moc neměla.

Oba jsme si zběžně podali ruce, ale nic víc se nestalo. Začínalo to být trochu trapné, takže jsem se do toho rozhodla znovu vložit.

,,Totiž, Mayo, Adam by tě rád někam pozval,'' sdělila jsem jí na rovinu a on mě nato kopl lehce do lýtka. Naštěstí si toho Maya nevšimla, ale i tak jsem ho probodla naštvaným pohledem.

,,Dobře?'' Maya zvedla obočí. ,,A proč to neudělá sám?'' nechápala a Adam zrudl. Předstoupil přede mě a nasadí svou neodolatelnou image svádění, což nám skvěle hrálo do karet, abych se od něj něco přiučila.

,,Těch trapností už bylo dost, Mayo. Šla bys se mnou zítra na večeři? Nebo do kina?'' zkusil to a Maya pohlédla na mě. Naznačila jsem jí, že by to raději měla přijmout, jinak se ho nezbaví, a ona nakonec s úsměvem souhlasila.

,,Mám to brát jako pozvání na rande?'' Kousla se do rtu a Adam se podrbal rozpačitě na zátylku.

,,Asi?'' odpověděl jí otázkou a ona flirtovně zakmitala řasami, což mě překvapilo, protože ještě před chvíli vypadala na to, že by ho nejradši vyprovodila z pokoje ven.

,,Čekám tě v osm. A buď dochvilnej,'' houkla Maya, jako by to byla činnost, kterou provádí denně.

Vyhnala jsem Adama na chvíli na chodbu a významně si Mayu prohlédla. Ta pokrčila nevinně rameny a uculila se.

,,Chtělas, abych s ním šla,'' řekla pohotově a já se uchechtla.

,,Jestli se ten chudák dozví, že s ním jdeš z lítosti, nikdy mi to neodpustí,'' poznamenala jsem a Maya nad tím pouze mávla rukou.

,,On to zvládne. Třeba to bude nakonec fajn, pokud to nebude teda tak trapný jako před chvílí.'' Zatvářila se pobaveně. ,,A vůbec, proč zrovna já a... On? Říkala jsem ti, že nejsem na tyhle frajírky,'' připomněla mi káravě a já se omluvně kousla do spodního rtu.

,,Promiň, ale on je vážně milý, oblíbíš si ho, věř mi. Nakonec na ty frajírky ještě budeš,'' řekla jsem a spiklenecky na ni mrkla, když už jsem stála u dveří a měla se k odchodu.

,,Tím si nebuď tak jistá.'' Slyšela jsem ještě od ní a zasmála se tomu.

,,Papa, a hlídej Livsona, prosím!'' křikla jsem ještě.

S Adamem po boku jsme mířili na parkoviště a on do mě hustil, jak moc jsem to celé pokazila a ztrapnila a bla, bla, bla...

,,Jdeš s ní na rande?'' skočila jsem mu do řeči a on zmateně kývl. ,,Pak si nestěžuj, casanovo!'' utnula jsem tenhle rozhovor nerozhovor a nasedla do auta.

,,Stejně jsem na tebe naštvanej,'' zabrblal si pro sebe a usedl za volant.

,,Adame?'' oslovila jsem ho po několika minutách tiché jízdy.

,,Jo?'' zareagoval hned a naštvaně už rozhodně nezněl, což mě potěšilo. To byli ti stoprocentní sangvinici, kterým já rozhodně nebyla.

,,Kam jedeme?'' otázala jsem se zvědavě a Adam se lišácky usmála. Přesně tak, jak to umí jen on.

,,Na molo,'' odhalil mi dnešní směr cesty.

,,Co tam?'' nepřestávala jsem se zvědavě vyptávat.

,,Jsou tam dobrý atrakce,'' odůvodnil své rozhodnutí a napnul mě tím tak ještě víc.

Zaparkoval u pláže, která byla teď v zimě skoro prázdná, protože jakého blázna by napadlo se koupat. Harrisona, nejspíš. Obejdeme ji, abychom si boty neušpinili od písku, a vstoupíme na široké molo se zábradlím. Není tu moc lidí, jen pár jedinců u krámku se smaženou rybou a hranolky.

Adam mě zavedl k nějakému automatu, na němž bylo namalováno spoustu pusinek a na velké obrazovce stála otázka, jestli jste muž nebo žena.

V životě jsem automaty ani nic podobného nehrála, takže jsem povytáhla obočí vysoko nahoru a dožadovala se vysvětlení, co tu jako děláme.

,,Nejlepší způsob, jak se naučit svádět druhýho, je zkusit si to v praxi,'' začal mluvit Adam a vhodil do přístroje nějaké drobné. Ozvala se melodie neznámé písničky a obrazovka zablikala. Klikl na kolonku s nápisem žena a mrkl na mě.

,,Je to úplně jednoduchý. Ten přístroj ti bude pokládat různý otázky a ty si musíš vybrat jednu z odpovědí. Čím originálnější budeš, tím víc bodů získáš.'' To znělo vcelku jednoduše, takže jsem byla mile překvapená. Až do té doby, než jsem zjistila, co to za otázky je.

,,Kdyby se tě kluk zeptal, jestli tě smí políbit, co bys mu na to řekla?'' ozval se robotický ženský hlas a já v údivu zamrkala. ,,Za a, jasně, že smíš, lásko. Za b, to mě chceš vážně jen líbat? Za c, podle toho kde, puso.'' Vytřeštila jsem na obrazovku oči a podívala se na Adama, jestli slyšel to samé co já.

,,Huh, ta začala zvostra,'' prohlásil a automat uznale poplácal, jako by to byl živý tvor.

,,Já nevím, co si vybrat,'' začala jsem panikařit už u první otázky a Adam dal oči v sloup.

,,Odpovídej podle pravdy, aspoň pak budu vědět, jak hrozně na tom si,'' poradil mi a já po chvíli váhání klikla na možnost a. Tohle byla opravdu divná hra.

Po kliknutí se ozval nějaký další hudební tón, který by se hodil do varieté, a následovala druhá otázka.

,,Kolik těch otázek vůbec je?'' Podívala jsem se na Adama ztrápeně.

,,Asi deset, ale vždycky to je jiný,'' odvětil a opřel se o dřevěný sloup stojící u automatu.

,,Kdyby na tebe hvízdla partička kluků na ulici, jak bys reagovala?'' pokračoval ženský hlas a bylo vážně divné, že si se mnou tykala a zněla přitom jako navigace v autě.

,,Za a, ignorovala bys je. Za b, usmála se a zamávala jim. Za c, rozešla se k nim a začala se s nimi bavit.'' Okamžitě jsem klikla na áčko a Adam to kupodivu nijak nekomentoval.

,,Co uděláš, když je tvůj partner nadržený a chce s tebou mít sex?'' položilo mi to další otázku a já vykulila zděšeně oči. V čem mi má tohle jako pomoct?

,,Za a, prostě budeš souhlasit. Za b, začneš ho nejprve orálně uspokojovat. Za c, odmítneš ho.''

,,Adame, tohle mě nebaví. Vůbec mi to v ničem nepomáhá!'' namítla jsem, když ten krám domluvil a on se narovnal a zadíval se na mě jako na malé dítě.

,,Ale mně jo, takže dělej!'' popohnal mě nesmlouvavě a já stiskla zase a.

,,Když s tebou bude chtít tvůj partner provozovat BDSM hrátky, co mu na to řekneš?'' Adam překvapeně houkl, až se otočil nějaký starý pán, co se rozhodl na molo přijít krmit holuby.

,,Za a, nadšeně mu to odsouhlasíš. Za b, znechuceně ho odmítneš. Za c, povolíš mu to jen tehdy, když budeš hrát dominantního.''

Dobře, takže mi chcete říct, že když budu doplňovat tenhle nesmyslný dotazník, pomůže mi to v tom být lepším partnerem pro Harrisona?

Nebyla jsem sice mistr v balení kluků ani jsem neexcelovala jako partnerka ve vztahu, ale rozhodně jsem měla dostatek mozkových buněk na to, abych si záporně a taky správně odpověděla.

Zmáčkla jsem b a Adam se zamračil.

,,Mohlo by to bejt fajn,'' prohodil a já nahodila jen kamenný výraz, kterým jsem ho umlčela.

,,Jakou větou podle tebe každá holka odrovná kluka?'' otázal se automat a na displeji se objevily další tři odpovědi. ,,Za a, nemám na sobě žádné spodní prádlo. Za b, nejradši bych se svlékla, je mi horko. Za c, ráda bych ochutnala tvýho kamaráda.'' Zalapala jsem po dechu a o krok od toho hříšného automatu ustoupila.

,,Ne, dál nepokračuji. Je to úchylné a nechutné!'' odmítla jsem dál pokračovat a Adam se uchechtl.

,,Odpověz aspoň na tohle, krásko. Pak už tě trápit nebudu,'' uchlácholil mě a já znechuceně zmáčkla první odpověď. Adam to potom ukončil a po doznění té otravné muziky se ozval opět ženský hlas jako z navigace.

,,Jsi nic moc balička. Do příště se zkus více odvázat, ať jsou tvé odpovědi žhavější. Hezký den.'' Zrudla jsem a Adam se nahlas rozesmál. Předklonil se a dlaně si opřel o kolena, protože dostal záchvat.

,,No vidíš, tady to máš černý na bílým, Liv,'' chechtal se dál a já ho pobouřeně plácla po paži.

,,Ty máš horší a horší nápady, Adame!'' usadila jsem ho a vyplázla na něj jazyk. Uklidnil se, chytl mě kolem ramen a omluvně se na mě usmál.

,,Promiň, tohle asi není tvoje silná stránka,'' přitakal a pak se zastavil. ,,Balila si vůbec někdy někoho?'' Sklopila jsem zrak k zemi a zavrtěla hlavou. ,,No, tak to se potom nedivím, že to takhle dopadlo.'' Vyprskl smíchy a já se také neudržela, i když to byla nemilá poznámka na můj účet. Smáli jsme se uprostřed mola jako šílenci, dokud jsme neusoudili, že bychom měli jít, protože ten starý pán nás nevraživě sledoval.

,,Tak co mám Harrisonovi říct, aby se vzrušil? Jak ho mám svést?'' zeptala jsem se zoufale a Adam mi pomohl z mola sestoupit.

,,Je to úplně jednoduchý, Liv. Pokud budeš používat svoje ženský zbraně, máš z poloviny vyhráno. Ale když se nebudeš stydět, odvážeš se a zapůsobíš na něj tím, jak budeš mluvit, tak z tebe nespustí po celou dobu oči,'' vysvětloval mi a zastavil se u jedné opuštěné lavičky. Posadil se na ni a pokynul mi, abych si stoupla před něj.

,,Teď jsme oba cizinci. Ty tu procházíš, já tu sedím. Chceš získat moje číslo. Ukaž mi, co dokážeš, Liv,'' vyzval mě a já zamrzla na místě. Vím, že tohle by se Harrisonovi zaručeně nelíbilo.

,,Samuels se to nedozví, neboj. A navíc, děláš to pro něj. Potřebuje trochu potrápit. Choval se k tobě hnusně,'' přemlouval mě dál a já s povzdechem tedy svolila.

Ustoupila jsem o pár kroků, prohrábla si vlasy a po tom, co jsem do plic nabrala čerstvý vzduch, jsem začala hrát. Přiblížila jsem se k Adamovi, který jakoby koukal do mobilu, a opřela se o zadní část lavičky.

,,Dobrý den,'' pozdravila jsem ho slušně a hned se za to v duchu plácla, protože to nebyl zrovna příznivý začátek.

Adam zadržoval nával smíchu a pozdrav mi s pobavením opětoval.

,,Mohla bych se na něco zeptat?'' nahodila jsem hlubší tón hlasu a zamrkala řasami podobně, jako to uměla Maya.

,,Jistě, o co jde?'' reagoval Adam a poposedl si, aby na mě lépe viděl.

,,Nevíte náhodou, kde bych tu našla obchod s ženským prádlem?'' překvapila jsem Adama svým dotazem a on se místo odpovědi zakuckal.

,,No... To ne-nevím, ale možná v nákupním středisku?'' zakoktal se a mně zacukaly koutky.

,,Tam už jsem byla, ale nic se mi nelíbilo. Buď to bylo moc průhledné, anebo to zakrývalo minimum,'' pokračovala jsem ve své menší roli a Adam v tvářích zrůžověl. Zjevně se mi daří, pomyslela jsem si.

,,A-aha, tak to je mi líto. Možná byste mohla zvážit nákup přes internet,'' navrhl mi a mně blikla v hlavě naprosto geniální odpověď.

,,Nebo bych prostě mohla chodit nahá,'' zašeptala jsem a tváře se mi studem prokrvily. Naštěstí jsem to ale uhrála, takže jsem dojem nepokazila. Adam otevřel šokovaně ústa a jednu ruku zvedl do vzduchu.

,,Olivie!'' vyjekl. ,,Jdi do háje!'' zasmál se ihned nato. ,,Ty už to umíš!'' sdělil mi a já se rozzářila. ,,Prostě to vždycky ber jako hereckou roli a máš vyhráno,'' poradil mi a já nadšeně zatleskala jako malé dítě. To nebylo zase tak těžké.

,,Ty vole, málem se mi postavil,'' šeptl si pro sebe a já se na něj zakřenila. ,,Já ti dám jeptišku, ty seš pěkná divoška,'' pokroutil hlavou a vstal.

,,Radši půjdeme,'' zasmála jsem se a chytla Adama nevědomky za ruku. Uvědomila jsem si to a raději se pustila. Dělal, že si toho nevšiml, a dál nevzrušeně pokračoval v cestě k autu.

Došli jsme na místo a mlčky nasedli. Adam se k tomu nevyjadřoval, ale i tak jsem věděla, že nad tím v duchu přemýšlel.

Jedna moje část byla na mě naštvaná za to, že jsem to udělala, ale té druhé to ani nevadilo. Ta druhá část byla s Adamem taky proto, že se jí líbil.

Tak a je to.

Přiznala sis to, Olivie.

Líbil se ti i někdo jiný než jenom Harrison. Toho miluješ, ale momentálně máte trable ve vztahu, takže vcelku pochopitelné, že se ti líbí i někdo jiný.

Jen aby to zůstalo jen u toho.

***

Vystoupila jsem z Adamova auta a rozhlédla se po školním parkovišti. Bylo skoro prázdné, jen pár aut stálo zaparkovaných na volných místech.

,,Liv?'' oslovil mě vážně Adam a já se k němu otočila. Díval se na mě a měl pusu mírně pootevřenou s tím, že chce něco říct, ale nakonec to zavrhl.

,,Měj se, Adame. Ať ti to zítra s Mayou vyjde,'' popřála jsem mu nervózně a zadoufala, že mi řekne i něco víc než jen slova na rozloučenou.

,,Ještě se předtím přece uvidíme,'' zašeptal a pak s povzdechem zase nastartoval.

Odjel z parkoviště a já s divným pocitem zamířila na svůj pokoj. Zastavila jsem se na chodbě, protože jsem spatřila u dveří Harrisona. Opíral se o stěnu, na sobě černé skinny i tričko, a ve tváři měl zamyšlený výraz. Všiml si mě a zpozorněl. Odrazil se od stěny a narovnal se, čímž vystavoval svá ramena v celé své šířce.

Mlčeli jsme a navzájem se na sebe jen tiše dívali. Polkla jsem a přišlo mi, že to slyšeli snad všichni v okolních pokojích.

Harrison zatnul pěsti až mu křuplo v několika kloubcích. Já si strčila pramen vlasů za ucho a podívala se na své boty. Chtěla jsem se zeptat, co tu dělá, ale nevyšlo ze mě ani slovo.

Pohnula jsem se dopředu, ale zaváhala. Harrison udělal to samé, a než jsme se nadáli, řítili jsme se proti sobě. Bušilo mi srdce, ale měla jsem potřebu být hned teď blízko něj. Vyskočila jsem mu do náručí a zahodila kabelku na zem. Přitiskla jsem se svými rty na ty jeho a ruce mu rázem zapletla do vlasů.

Narazil se mnou do zdi a dlaněmi mi sjel od beder až na zadek.

Kašlu na Adama. V Adamovi pouze hledám Harrisona, protože mi chybí, ale Harrisona miluji.

Silně mi zadek zmáčkl, až jsem bolestně sykla, ale tu nahradil ihned příjemný pocit, který naplnil mé vzrušení.

,,Promiň,'' vydechl a rty sjel níže. Políbil mě na čelist a na krk. Na políbených místech mě zašimralo a musela jsem přivřít na moment oči.

,,Odpuštěno.'' Jediné slovo, které jsem ze sebe s výdechem dostala.

Oba si tímhle vším vynahrazujeme ty dny, kdy jsme se neviděli a byli od sebe zbytečně moc daleko. Kašleme na Mayu, která je buď uvnitř v pokoji, anebo se každou chvíli může vrátit. Kašleme na všechny, co tu mohou projít a vidět nás. Pravdu už stejně vědí.

,,Miluju tě, kotě,'' řekl Harrison tiše a znovu mě políbil.

,,Miluji tě, Harrisone,'' oplatila jsem mu přiznání a natiskla se k němu ještě víc.

A tak jsme tam jen společně stáli, já obemknutá okolo něj, a oba jsme rychle oddechovali. Když jsme zaslechli kroky u schodů, Harrison mě opatrně položil na zem a naposledy políbil.

,,Zatím, lásko,'' šeptl mi do ucha a zmizel.

Opařeně jsem tam stála a snažila se pobrat nynější situaci a vše, co se tu právě odehrálo. Než jsem to ale stihla, objevila se Maya a zvedla obočí nahoru, když uviděla mou tašku na zemi. Takže v pokoji nebyla a neslyšela nás.

,,Co tu děláš?'' zeptala se a já si v hlavě něco v rekordním čase vymyslela.

,,Zapomněla jsem si klíče,'' vyhrkla jsem a ona se dál nevyptávala. Prošla kolem mě a odemkla dveře. Já popadla svou tašku a s rudými tvářemi ji následovala dovnitř.